Drážní kotelnu ve
Smetanově ulici zbourali před 10 lety. Mohla zde být rozšířená městská
knihovna.
Před deseti lety - v březnu 2009 začala demolice komína
již po řadu let nepoužívané tzv. drážní kotelny ve Smetanově ulici.
Kotelna od začátku 60. let 20. století, kdy byla vystavěna , „věrně“
sloužila nedaleké mateřské škole a bytovým jednotkám v Riegrově,
Litomyšlské a Habrmanově ulici, zkrátka objektům, které dráha tehdy
spravovala. Díky tomu, že kotelna zásobovala teplem
vzpomenutou mateřskou školu v Habrmanově ulici, měly okolní domy
zaručenou dodávku tepla a teplé, užitkové vody i v dobách, kdy jiné
kotelny procházely pravidelnou odstávkou. Někteří z obyvatel blízkých
domů také do kotelny docházeli na brigádu, když zdejší pásový dopravník
paliva vypověděl službu. To vše je již minulostí. Kotelna před
několika lety přestala sloužit svému účelu. Poté, co došlo k jejímu
poslednímu prodeji, byla zahájena celková přestavba objektu pro potřeby
nového vlastníka. Demolice 10 metrů vysokého komína započala
rozebíráním vrcholu s deponováním stavební suti do jeho vnitřní části,
odkud byla nově vytvořeným otvorem odebírána. Ve čtvrtek dne 12. března
2009 nastoupila stavební technika, která osud komína zcela zpečetila.
Po deseti letech místo vypadá jinak, je upraveno a slouží tak, jak
se před lety možná ani nepředpokládalo. Nicméně připomeňme i to, kolikrát
jsme litovali, že město neprojevilo o odkoupení kotelny zájem, protože
jsme tím přišli o strategický prostor pro rozšíření městské knihovny.
Pro její lokalizaci jsme ve stejné době měli "maxizáměr" na Hrdličáku,
kde se měla městská knihovna stát součástí rozšířeného Kulturního
centra. Byl to však jenom nerealizovatelný sen.
Uplynulo deset let a zatím místo pro knihovnu vybráno nemáme.
Město sice nakvap a nestandardním způsobem vykoupilo pro tento účel
(dle záměru pro "regionální" knihovnu) objekt bývalé Svářečské školy, neboli Dislokovaného pracoviště
Univerzity Pardubice a draze zaplatilo i projekt na přestavbu
objektu (v době vypracování za cenu 42 mil. Kč). Toto místo pro knihovnu
mnoho lidí neoslovilo. K tomu ještě nutné napsat že "Regionální
knihovnu" v pravém slova smyslu v České Třebové nemáme, z podhledu
Pardubického kraje jsou krajem podporované regionální knihovny pouze v
bývalých okresních městech, které díky tomu mají určitě povinnosti
navíc.
Vzpomeňme na
časopis "Technické
zprávy StEG"
vydávaný v České Třebové
Od roku 1992 vzcházel v České Třebové odborný časopis Technické zprávy
StEG, který se zabýval konstrukcemi parních lokomotiv Severní státní
dráhy a Společnosti státní dráhy (StEG). První čísla byla vydávána
vlastním nákladem autorského kolektivu, později přešlo vzdávání pod
Dopravní fakultu Jana Pernera, Dislokovaného pracoviště Česká Třebová.
Do roku 2001, kdy časopis z ekonomických důvodů přestal vycházet,
vyšlo celkem 21 čísel. Autorský kolektiv se díky tomu rozpadl. Přesto
však zůstalo mnoho lokomotiv společnosti StEG nezpracováno, některé
řady byly připravené k předání do tisku. Malý návrat se poté podařil v
roce 2009 v časopise Svět velké a malé železnice. Zde vyšlo
pokračování Technických zpráv StEG, které tak navázalo na předchozí
časopis vzdávaný DFJP. V kapitole „Lokomotivy StEG soustavy Engerth“
na desíti stranách o lokomotivách o uspořádání náprav B
3´kategorie IVg´a IVe. Pro toto pokračování Technických zpráv část
původního autorského kolektivu dala znovu dohromady a byla i posílena
o nové spolupracovníky. Obrázek: První a poslední číslo Technických
zpráv StEG.
Regenerace
volejbalových kurtů na Skále proběhla před deseti lety
 Na základě spolupráce T.J.Sokol Česká Třebová a T.J.Sokol Česká Třebová
II započala v březnu 2009 regenerace areálu volejbalových kurtů Na Skále vykácením
náletových dřevin a křovin. Na základě povolení příslušného odboru M.Ú.,
které si vyžádal T.J.Sokol Česká Třebová byl upraven především prostoru
nad volejbalovými kurty po hranici pozemků ve T.J.Sokol Česká Třebová. Důvodem
bylo především zvýšení bezpečnosti tohoto prostoru, kdy se zde mládež
z okolních domů a škol scházela a skryta pod zelení páchala různé
nepřístojnosti.
Po odklizení pokácených dřevin a křovin z tohoto prostoru
byl vyspraven plot na vlastnické hranici a tak zamezen vstup na pozemek
Sokola Současně došlo na ploše volejbalových kurtů
k opravě plotů, tribun a dalších součástí hřišť.
-----------------------------
Další
informace o regeneraci kurtů na Skále najdeme v kronice
českotřebovského volejbalu.
V dvoudílné kronice českotřebovského volejbalu, kterou
psal až do roku 1971 zapálený volejbalista a kronikář Karel Chrastil
st. se dočteme, že první regenerace prostoru letního cvičiště
Sokola a úprava pro volejbal proběhla již po roce 1970.
Volejbalisté zde na Skále budovali svoje vlastní středisko od
šedesátých let postupně. měli pro svou činnost tehdy velmi
špatné podmínky. Zajímavé je, že se nikde v kronice nedočteme, že by
si volejbalisté na svoje skromné možnosti a poměry stěžovali.
 Volejbal
se v České Třebové hrál od roku 1925, po válce byla obnovena
činnost volejbalového oddílu v České Třebové v roce 1947, kdy se
opět objevil v mistrovských soutěžích na úrovni tehdejšího
Pardubického kraje. V roce 1959 se podařil v té době největší
úspěch - 1. místo v krajském přeboru znamenalo účast v kvalifikaci
pro II. ligu. V padesátých letech
najdeme výsledky českotřebovských volejbalistů spojené s názvem
oddílu
Jiskra Česká Třebová. Ke sloučení TJ Jiskra a
Lokomotiva,došlo 7. září 1961. Potom je českotřebovský
volejbal spojen se značkou "Lokomotiva" a to až do obnovení.
Sokola. Místo Pardubického kraje byl v té době již větší kraj
Východočeský s 11 velkými okresy. V šedesátých letech se v České
Třebové navíc objevuje oddíl Dukla Česká Třebová. Nehrál špatně,
pral se o první příčky v tabulce. Oddíl ovšem skončil poté. co
českotřebovská kasárna zabrala sovětská armáda. Podmínky pro činnost
byly zcela amatérské, hrálo se především na venkovních kurtech, v
tělocvičnách byly zimní turnaje vlastně navíc. Volejbalová
hala v České Třebové byla v té době nedosažitelným snem....
V kronice najdeme spoustu tabulek a výsledků mistrovských i
přátelských zápasů a turnajů. Jistě hodně znamenají především pro
samotné aktéry. Připomenutí historie by ale nebylo správné bez
fotografií a jmen zúčastněných. I ty se dají v kronice
českotřebovského volejbalu najít. A tak uvedu alespoň ty ze šedesátých
let, z éry Lokomotivy Česká Třebová, která tehdy hrála krajský přebor,
B tým potom přebor okresní.
|
