Co dělat, když Vám na Vašem pozemku někdo cizí skácí strom?                        
Dokonce podle "řádného povolení" odboru životního prostředí MěÚ!
Je to problém, nad kterým by se nemělo mávnout rukou. Jde především o princip.  Opravdu mnohaletá vrba rostla na parcele číslo 2653/18 v katastru města Česká Třebová, přesněji  na pozemku pana Tibora Alešíka, který shodou okolností žije trvale v Bavorsku. V České Třebové vlastní ovšem rodinný domek a spolu  se svými sourozenci ještě i pozemkové parcely za domem Mezi parkem Javorka, zahradou přiléhající domu a vodojemem na Robově kopci.  Při návštěvě svého rodného města v tomto týdnu se při obchůzce zahrady nestačil divit. Místo staré vrby rostoucí těsně za plotem zahrady byl jen čerstvě uříznutý pařez a vedle je ještě dodnes hromada ořezaného vrbového proutí, kterou již  neznámý dřevorubec nepotřeboval.
Rozum nad tímto jednáním zůstává stát. Doba, kdy nikomu nic nepatřilo (a patřilo všechno nám všem) je již jistě dávno za námi. Všechno zde má svého majitele a jedině on rozhoduje, jak se svým majetkem naloží. Tady si někdo toto právo přivlastnil. Vznikl nebezpečný precendens, který by měl být jistě vyšetřen, řádné povolení na kácení může dostat jen skutečný majitel pozemku. Problém řešila paní Dagmar Alešíková, která podala oznámení. 
Jak jsem zjistil, tak při následném šetření MP bylo zjištěno, že "kácení bylo řádně povoleno odborem životního prostředí MěÚ a jednalo se o pozemek Města, nikoliv Alešíkových, jak se mylně domnívali".  O povolení ale musel někdo požádat a to majitel pozemku. Pokud by to bylo Město Česká Třebová,  tak by žádost měl napsat odbor majetku města, doložit, že jde o městský pozemek a žádost adresovat odboru životního prostředí. Jen tak, z vlastní iniciativy? A kdo dal pro pokácení stromu podnět? Proč městu překážela vrba u plotu Alešíkovy zahrady? Polohu stromu určují fotografie pařezu a hranice pozemku určuje katastrální mapa. Z fotografií  je zřejmé, že stará vrba vyrostla na pozemku pana Tibora Alešíka č.p. 2653/18 a rozrůstala se směrem k hranici pozemku a větvemi pak zasahovala i na městský pozemek.
Její skácení bez oznámení  a bez projednání s vlastníkem byl jistě skandální zásah do jeho práv a nemělo se to stát ani v případě, pokud by strom rostl na hranici pozemku. Pokud však pracovnici odboru ŽP nebo odboru majetku určovali vlastníka pozemku jen např. dle polohy plotu, nemohli to určit správně. To by muselo být provedeno zaměření hranice pozemku (což není zadarmo). A žádné vymezení hranic pozemků zde ale provedeno není. Na katastrální mapě (+orto foto) se lze přesvědčit, že plot od Alešíkovy zahrady nebyl postaven na hranici pozemku, ale byl posunut až dva metry do zahrady na zahradní parcele 2614/6  Pozemky vlastníka pak sahají od plotu zahrady až k vodárně na Robově kopci, pouze kolem parcely Němečkových č. 2653/7 je úzký (2 metry široký) pás městského pozemku (2653/20), snad budoucí cesta, spíše pěšina. Je to patrné na uvedené katastrální mapě. Druhou věcí je, že ten, kdo strom odklízel, ponechal navíc bezzostyšně na soukromém pozemku č.p. 2653/18 nepořádek. V souladu s povolením odboru ŽP? Dřevo si ponechal a hromada proutí z vrby zde zůstala dodneška. Jsem zvědav, jak to bude vyřešeno.
Právní názory týkající se stromů rostoucích v blízkosti hranic pozemku  najdete ZDE
Majitel zase odjel domů do Bavorska, má zde svou práci a podnikání. S tím, že si někdo cizí  hospodaří na jeho pozemku  se ovšem nehodlá smířit. Na dálku se však všechno vyřizuje těžko. Kdo jiný než on by o tom mohl vyprávět.
Prosadit třeba změnu  zařazení pozemků v rámci nového územního plánu tak, aby se na nich dalo stavět, je zřejmě nadlidský výkon. Prostě to nejde, úřady mají námitky, jedná se ochranné pásmu vodního zdroje II. stupně a  zemědělský fond  bonity BPEJ 7.25.11.  Bonitovaná půdně ekologická jednotka 7.25.11 legislativně spadá dle Vyhlášky o stanovení tříd ochrany č. 48/2011 Sb. do II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu, její aktuální základní cena podle Vyhlášky k provedení zákona o oceňovaní majetku (oceňovací vyhlášky) č. 441/2013 Sb. je 6.77 Kč za m2 a bodová výnosnost této půdy je na stupnici od 6 do 100 vyjádřena hodnotou 36. Jedná se o velmi málo produkční půdy. Zajímavé je, že o pár metrů dále přímo na sousední parcele je stejná bonita ZPF a stejné ochranné pásmo vodního zdroje a na tomto pozemku  vzniká nová novostavba. Tady se stavět dá. Prostě někdo to zařídit dokáže, pro jiného to možné není.  Je to jistě precendens. A to máme v České Třebové absolutní nedostatek parcel pro výstavbu rodinných domků, stavební pozemky potřebujeme.  Rozum nad takovou politikou zůstává stát.....
MILAN MIKOLECKÝ
 

PODMÍNKY KÁCENÍ STROMŮ ROSTOUCÍCH MIMO LES

Dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením zákonem. Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, až na níže uvedené výjimky. Stránka se zabývá skutečností kdy je možné kácet strom bez povolení a za jakých podmínek již ne a zmiňuje také pokuty za likvidaci stromu.______

Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí uložit žadateli náhradní výsadbu a následnou péči o náhradně vysazené dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše po dobu 5 let (§ 7, § 8, § 9 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Kácení se zpravidla provádí v období vegetačního klidu (prosinec - březen).

A) Ke kácení stromů rostoucích mimo les není třeba povolení obecního úřadu v těchto případech:

1) Jde o kácení stromů z důvodů pěstebních, tj. za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (zákon o vodách, o dráchách, o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, o výrobě, rozvodu a využití topných plynů a o telekomunikacích). Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění (po oznámení po 15 dnech můžete strom pokácet).
2) Jde o stromy, jejichž obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí nedosahuje 80 cm.
3) Jde o souvislý porost keřů zaujímající plochu do 40 m2.
4) Jde o kácení stromu (stromů) z naléhavého důvodu pro odvrácení bezprostředního ohrožení života a poškození majetku v značném rozsahu. V takovém případě se povolení vydává dodatečně.

B) Ve všech ostatních případech je nutné požádat obecní úřad o vydání povolení ke skácení stromu.

Příslušný formulář je umístěn na stránce níže. Jde o tyto případy:
1) Jde o stromy s obvodem kmene 130 cm nad zemí více než 80 cm.
2) Jde o keřový porost o ploše vyšší než 40 m2.
Poznámka: Podle výkladu MŽP je třeba žádat o povolení i v případě ovocných stromů, pěstovaných na zahradách a v sadech.

Přestupky a sankce

Fyzické osoby: 
Kdo nesplní ohlašovací povinnost (bod A1) nebo neprovede náhradní výsadbu - pokuta do 5 000 Kč;
Kdo poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les - pokuta do 10 000 Kč;
Kdo poškodí nebo zničí památný strom; pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu stromů - pokuta do 50 000 Kč.
Právnické osoby a fyzické osoby při podnikatelské činnosti:
Kdo poškodí nebo zničí památný strom; poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin; nesplní ohlašovací povinnost; nesplní povinnost náhradní výsadby - pokuta do 500 000 Kč.
 
CO V TOMTO TEXTU CHYBÍ
Jaká je sankce za to, když orgán ochrany přírody vydá povolení nesprávně, je-li např. strom umístěn na pozemku jiného vlastníka, který o pokácení nežádal a nepřeje si ho?