Českotřebovský deník 116/2019 (29/4)
Sraz maturantů po 53 letech

Tradičně v jarním termínu se scházejí maturanti bývalé III. A SVVŠ Česká Třebová, maturitní ročník 1966 a v posledních letech zvolili pro setkání salonek restaurace Eva na Splavě.  V pátek 26. dubna se sešlo nakonec 15 absolventů, vzpomněli na své kantory, na třídní profesorku Jaroslavu Víšovou i na své 4 spolužáky, kteří už na sraz nikdy nepřijdou. Letos se sejdou ještě jednou navíc 15 června v termínu oslav 110 let českotřebovského gymnázia, nemohou si  takovou událost nechat ujít.  (mm)
Fotografie: Milan Alešík, Jan Rybka, František Dicka, Pavel Křivka, Magda Havlenová, Bohuslav Pelc, Pavel Částek Zdena Martincová, Josef Hýbl, Irena Štanclová, František Štourač, Radka Javůrková, Martin Dědourek
Zápis do mateřských škol

Zápis do proběhne ve čtvrtek 02.05.2019 od 8:00 do 15:00 hodin a v pátek 03.05.2019 od 8:00 do 12:00 hodin, v těchto dnech rodiče odevzdají vyplněnou přihlášku v příslušné mateřské škole.  Přihlášku si rodiče mohou vyzvednout  v příslušné mateřské škole, ve které chtějí své dítě umístit.
Výzva pro sportovce, kteří chtějí vystoupit na Týdnu sportu 2019

Prosím všechny zájmové kroužky a sportovce, kteří by rádi vystoupili na Týdnu sportu 2019, kontaktujte mne do 19. 5. 2019 na telefonu: 604 972 458, či emailu: prossova@atlas.cz. Orientační délka jednoho vstupu je 3-10min.  Šárka Prossová


Pernštýnské náměstí v Pardubicích ožilo Dnem Země

Již devátým rokem uspořádala Koalice nevládek Pardubicka ve spolupráci s Pardubickým krajem, Europe Direct Pardubice a neziskovými organizacemi Pardubického kraje oslavu Dne Země. Program spojený s oslavami přišlo navštívit v pátek 26. dubna na Pernštýnské náměstí téměř devět set žáků základních škol z Pardubic a okolí.  Den Země slaví každoročně více jak miliarda lidí ve 175 státech světa. V České Třebové si tradičně připomínáme Den země na oslavě v Javorce v květnu .
Pernštýnské náměstí od rána zaplnily stánky se stanovišti neziskových organizací. Tradičně pestrý program přilákal nejen žáky základních škol, ale i širokou veřejnost. Žáci si vyzkoušeli zážitkové aktivity a tematické soutěže o ceny. Návštěvníky akce potěšila pestrá paleta prodejních stánků s občerstvením i řemeslnými výrobky. A kdo chtěl, mohl naší Zemi napsat přání do připravené kroniky. „Přála bych Zemi méně odpadků,“ stojí v jednom z přání napsaném dětským písmem. Letošní oslava Dne Země byla zároveň také veřejnou sbírkou šatstva pro všechny potřebné, kterou pořádala pardubická Charita. Příjemnou atmosféru na Pernštýnském náměstí podpořilo nejen krásné počasí, ale i bohatý kulturní program tanečních a pěveckých souborů.
Akci každoročně podporuje Pardubický kraj. Letošního Dne Země v Pardubicích se zúčastnilo více než 30 tříd základních škol z Pardubic a okolí, téměř 40 neziskových organizací a pomáhalo 17 dobrovolníků. Podařilo se aktivně zapojit také firmy jako je VaK Pardubice, Služby města Pardubic nebo společnost VS Chrudim.
 
Jedinečné včelařské učiliště má nové prostory ke vzdělávání

Novou zpracovatelskou linku pro včelařský velkoprovoz a prostory pro výuku má od tohoto týdne v provozu Střední odborné učiliště včelařské - Včelařské vzdělávací centrum v Nasavrkách. Projekt podpořený z Integrovaného regionálního operačního programu podpořila Evropská unie částkou přesahující 18 milionů korun.
„Nové prostory pomohou nejen začínajícím včelařům, kteří mají možnost seznámení s moderním provozem, ale také zkušeným chovatelům včel. V Pardubickém kraji je tedy výukový prostor pro obě tyto skupiny a jsem velmi rád, že se škole podařilo získat dostatečné finanční prostředky  na výcvikovou halu,“ sdělil Václav Kroutil, radní odpovědný za zemědělství.
Nové technologie umožní studentům školy získat zkušenosti, které jim pomohou k lepšímu uplatnění na trhu práce. Nová hala slouží také k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků a včelařů z celé České republiky.
 
Kunětická hora už není zříceninou, nové tabule budou zvát na hrad

Na jedné z nejvýraznějších národních kulturních památek Pardubického kraje, na hradu Kunětická hora, jednal 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek s kastelánem Milošem Jirouškem o současných i připravovaných rekonstrukcích areálu i o marketingové propagaci památky. Dohodli se na změně textu na hnědé silniční značce (IS 23), která upozorňuje na turistické cíle. Místo zříceniny bude zvát na Hrad Kunětická hora.
Kastelán Miloš Jiroušek, který se o hrad Kunětická hora už od roku 1993 stará, sleduje už 26 let jeho proměny. „Některé pokroky nejsou na první pohled vidět, ale přesto jsou velmi důležité. Na hradě už máme veškeré sítě, kanalizaci, pitnou vodu i čističku odpadních vod. Mnoho úprav jsme udělali v paláci, pro správu hradu je do historických zdí vložená nenápadná novostavba jako dům v domě. Opravena byla kaple sv. Kateřiny Alexandrijské, upravují se svahy čedičové hory i její okolí, trávu spásají ovce a kozy.“
Nejradikálnější úpravy ale památku teprve čekají. V současné době tu za provozu probíhá první etapa rekonstrukce hradního areálu za 75 milionů korun. Z velké části je hrazena z evropského programu ITI pro Hradecko-pardubickou aglomeraci. Týká se části, kterou za 1. republiky zvelebil pardubický Musejní spolek podle plánů architekta Dušana Jurkoviče a kde bývala i vyhlášená restaurace. Vzniknou tu nové výstavní prostory k historii hradu a věnované Dušanu Jurkovičovi a prvorepublikový vzhled se vrátí i dřevostavbě pro občerstvení a krásnou vyhlídkovou terasu. Celý projekt je naplánovaný až do roku 2021, ale jeho část bude zřejmě hotova už dříve.
„V tuto chvíli máme už projektovou dokumentaci a stavební povolení na druhou etapu, kterou chceme přihlásit do další výzvy programu ITI. Bude se týkat především paláce hradu. Tam chceme dosavadní sály v jižním křídle očistit od omítek a nánosů ze 70. let a potom nově využít severní křídlo pro víceúčelový prostor pro divadelní představení či výstavy,“ uvádí Miloš Jiroušek. Budoucí velký sál je sice pod střechou, ale s velkými otevřenými okenními otvory, které musí v této podobě podle památkářů zůstat. Jeho provoz tedy bude odvislý od příznivých povětrnostních podmínek. V rámci této rekonstrukce by se mělo opravit i hygienické zázemí v podhradí, v blízkosti amfiteátru.
„Kunětická hora je stejně jako Zámek Pardubice nerozlučně spojena s rodem Pernštejnů. Za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana došlo v letech 1491 až 1548 k největší přestavbě hradu.  Za dva roky uplyne 500 let od smrti Viléma z Pernštejna. V té době už bude hotová Pernštejnská expozice v Pardubicích a nabízí se i možnost spolupráce s Kunětickou horou,“ dodává Roman Línek. 
Třídenní odborná stáž  studentů v Lednici

Maturitní předmět věnovaný dějinám výtvarné kultury patří mezi páteř výuky pětice uměleckých oborů orlickoústecké umprumky. Kromě běžné výuky a přednášek se vyučující snaží zpestřovat výuku vhodně volenými exkurzemi  i dalšími akcemi. Pro vybrané studenty druhých ročníků připravily pedagožky Jitka Kuběnková a Marie Uhlířová třídenní odbornou stáž situovanou do Lednicko-valtického areálu. V rozmezí 15. – 17. dubna byla nabita rozmanitými činnostmi.
Komplex památek, který figuruje na seznamu celosvětového kulturního dědictví UNESCO, navštívili studenti z umprumky v minulosti již několikrát. Vůbec poprvé ale jejich pedagogický doprovod pojal akci jako odbornou stáž s řadou ryze odborných úkolů. „S kolegyní jsme rozdělili témata do tří okruhů, a sice interiéry zámku, zahradu a skleník, park a minaret. Studenti byli rozděleni na skupinky a v nich celou dobu pracovali,“ popsala koncept stáže Jitka Kuběnková z pedagogického sboru SŠUP. Kdo by si myslel, že tři dny mimo školu byla pro studenty druhých ročníků „ulejvárna“, je na omylu. Volný pohyb po expozicích museli náležitě zúročit. „Hledání intarzovaných předmětů či nejstarších artefaktů a určování jejich materiálu, popis jednotlivých interiérů, nález obrazu s mytologickou scénou a její popis, to vše museli zvládnout, Podobě v zahradě a skleníku například kreslili půdorysy jízdáren, hledali barokní kašnu, maurské lázně, gotické prvky na budově zámku,“ přiblížila některé z úkolů Marie Uhlířová, která studenty rovněž doprovázela. Jak dále doplnila, v rozsáhlém parku se úkoly týkaly především drobnějších staveb a zejména známého minaretu.
Kromě samostatné práce a odborného výkladu vnímají pořadatelky stáže jako největší pozitivum možnost volného pohybu po celém areálu. Díky spolupráci, kterou se správou areálu udržují, měli studenti bez přehánění královské podmínky. „Pohybovali se po zámku zcela volně a mohli zblízka prozkoumat vše vystavené a k tomu libovolně dlouho. To samé platí o skleníku, minaretu i dalších prostorách. Sami nám pak říkali, že to pro ně byl velký zážitek, což mě moc potěšilo,“ neskrývala svoje pocity Jitka Kuběnková, která ještě v době studií návštěvníky lednického zámku provázela.

Jarní panoramatický pohled  na park u gymnázia na Tyršově náměstí. Každý den je nyní znát a tak všechno je daleko barevnější než bylo před týdnem, kdy byl tento snímek pořízen.. (foto VV)

 

Auta kam se podíváš a lepší to nebude

Plocha využitelná po parkování  soukromých vozidel se na soukromých pozemcích nijak podstatně nezvětšuje, majitelé svá vozidla parkují zcela běžně na veřejném prostranství a  všichni to považují za samozřejmost. Nejde jenom o mobilitu, tedy možnost dojet k cíli, zaparkovat zařídit si potřebné a potom zase odjet. Jde  velmi často o trvalá parkovací místa. Město se stává jedním velkým parkovištěm, kde se parkuje samozřejmě zdarma. Jde nejen o sídliště, kde se to dá předpokládat, ale stejným parkovištěm se stávají ulice města, kudy nemohou ani pořádně projet větší vozidla nebo autobusy. Přitom na takové případy pamatují dopravní předpisy.  Proč je tedy v zákoně napsáno, kde se může a kde nemůže stát, může-li to odbor dopravy vydáním povolení  zrušit? Na fotografiích je ulice Krátká a Masarykova, ale stejný obrázek najdete třeba na Parníku v ulici Palackého nebo třeba na ulici Sadové. Počet aut bude narůstat a pokud nebude nikdo nutit automobilisty, aby svá auta dávaly parkovat na svoje vlastní pozemky, aby garáže nesloužily jako sklad věcí nebo dílny k podnikání, tak se ve městě nehneme, autem nikam nedojedeme, protože nebude stejně kde zaparkovat. A nutit automobilisty můžeme jen tím, že prostě nebude parkování všude zadarmo. Foto VV.