Situace pardubického letiště je katastrofální. Hejtman se objednává na
jednání s Letištěm Praha
Poslední informace o
zrušení linky do Londýna společností Ryanair a rušení letů v rámci
letního provozu do čtyř destinací společností SmartWings naznačuje, že
pardubické letiště může s vysokou pravděpodobností klesnout ještě
v letošním roce na úplné dno. Rok 2018 ukázal, že pouze shoda různých
okolností, částečně způsobená vyjednávací strategií některých dopravců,
kteří se Pardubicemi snažili nahradit nedohodu s letištěm v Praze,
znamenala stabilitu pro civilní část letiště provozovanou společností
EBA.
Připomínám, že od počátku
chyběla ekonomická strategie a business plán pro období po dostavbě
terminálu. Proto jsem upozorňoval, že rozhodnutí o investici musí
obsahovat také informace o tom, co bude znamenat nejen provoz terminálu
pro oba akcionáře, ale především také nakolik bude ze strany dopravců o
investici zájem. Namísto toho, aby se podařilo vést pragmatickou diskusi
a podpořit investici v hodnotě 300 milionů korun potřebnou strategií,
došlo spíše k politickým útokům a osočování, že chci bránit pardubickému
letišti v rozvoji a dokonale vykreslené růžové budoucnosti. Opak se však
stává pravdou. Dopravci totiž nepotřebují pouze krásné zázemí, VIP
salonky a výhodnou polohu, ale také další bonusy. V České republice je
pouze jedno letiště, které trhá rekordy v počtu odbavených cestujících,
a tím je Letiště Václava Havla v Praze s ideální polohou v centru
republiky. Toto letiště má v letošním roce atakovat rekord 17 milionů
odbavených cestujících, a proto letiště v Pardubicích může existovat
pouze za předpokladu spolupráce s Letištěm Praha.
O této alternativě jsem
s generálním ředitelem tehdy ještě samostatného Českého aeroholdingu
Václavem Řehořem jednal na přelomu roku 2015 a 2016 v době před stavbou
terminálu. Pan ředitel Řehoř mi v této době řekl, že z jeho odborného
hlediska bude situace s provozem pardubického letiště velmi složitá, a
bylo by dobré provoz zaměřit spíše na přepravu zboží a general aviaton,
což jsou například soukromé a business lety. Bohužel politici se shlédli
ve výstavbě terminálu, který citově zabarvenými argumenty prosazovali i
přes nejasné vidění budoucnosti. V tomto případě si rozhodně nelze
myslet, že by se letiště v Praze obávalo konkurence v podobě Pardubic.
Neplatí tedy, že by se i velký obchodní řetězec bál malého pekaře. Nyní
nastává doba, kdy si musíme nalít čistého vína, pokud nechceme nadále
platit ztráty vycházející z nízkých tržeb a přitom narůstajících nákladů
na provoz terminálu.
Po společnosti EBA budeme
jako menšinový vlastník a samospráva Pardubického kraje požadovat
krizový plán, ze kterého bude jasné, zda půjde provozovat civilní část
letiště v současné podobě, tedy společností EBA vlastněnou dvěma
akcionáři, nebo zda bude nutné hledat strategického partnera, kterým je
pro mne jednoznačně státem vlastněná společnost Letiště Praha a.s., do
které se v roce 2018 začlenil také Český aeroholding.
Času není nazbyt, proto
v nejbližších dnech požádám generálního ředitele Letiště Praha o názor
k situaci regionálních letišť v České republice a budu chtít otevřít
myšlenku spolupráce s letištěm v Pardubicích. Ovšem pokud bude mít ještě
zájem. Mrzí mne, že nastává scénář, na který jsem upozorňoval, tedy že
hrozí krásný nový terminál bez cestujících. Je to něco podobného jako
dálnice bez aut, škola bez žáků nebo nemocnice bez pacientů.
|