Objekt o kterém se mluví: vila Miroslava Zedníka           

(Architekt Vojtěch Vanický)

Vila odborného učitele Miroslava Zedníka

Bří Hubálků čp. 1421, Česká Třebová

Stavebník: Miroslav a Jaroslava Zedníkovi

Architekt: Vojtěch Vanický

Sloh: purismus     1928 - 1929

Moderní tvář České Třebové tvořily již před první světovou válkou secesně-modernistické stavby Aloise Dryáka a záhy i prvorepublikové realizace navržené architektem Vojtěchem Vanickým (1898–1983), někdejším žákem a spolupracovníkem Josefa Gočára. Mezi díla, která artikulovala krabicovitými objemy, nepřerušovanými pásovými okny a otevřenými střešními terasami estetiku meziválečné stavební kultury, patří také lakonická figura jednopatrového domu, jenž si v jižním cípu města nechal postavit odborný učitel Miroslav Zedník a jeho žena Jaroslava. K Vanického puristickému projektu se stavebníci přiklonili až poté, co je neuspokojil tradičnější návrh českotřebovského stavitele Františka Holečka. Plochostřechý, volně v zahradě situovaný dům je tvořen pevnou sestavou nestejně vysokých hranolů, doplněných půlkruhovým přízemním rizalitem s otevřenou střešní terasou. Vanického časopisecky publikovaný návrh domu ukazuje, že nástup z ulice k předloženému krytému entré měl původně procházet pětiosou (pravděpodobně betonovou) pergolou s pravoúhlými rámy. V realizaci byla ale vstupní partie značně zjednodušena. Hned za mírně předloženým vstupem následuje obdélná hala, z níž byla přístupná kuchyně, pokoj a ložnice, zabírající půlkruhově vypouklý prostor rizalitu, do jehož osy Vanický navrhl umístit manželské lůžko. Z haly se po strmém betonovém schodišti přicházelo do I. patra s chodbovou síní vedoucí k hostinským pokojům a na slunnou střešní terasu s lehátky a zabudovanou sprchou. Souběžně s domem Zedníkových navrhl Vanický pro méně majetné vrstvy obyvatel České Třebové kolonii pod Jelenicí, jejíž úsporné řadové domky ovlivnily funkcionalistické ideje prostorově skromného bydlení.

Boční pohledy na vilu vlevo od jihozápadu, vprav od severovýchodu, tedy od Moravské ulice (návrhy Vijtěcha Vanického). Vstupní část objektu ve směru od Hubálkovy ulice nebyla realizována.
 
Fotografie Vily v původní postavené podobě nebyly k dispozici ani v publikaci "Slavné vily Pardubického kraje". Pohledy na vilu v původní podobě před provedenými úpravami objektu na snímcích z archivu Martina Šebely. Na snímku vlevo je vila v pozadí ještě obydlena (padesátá léta), na snímku vpravo z šedesátých let sloužila jako mateřská škola do výstavby nové MŠ Křib.
Potom vila sloužila jako kanceláře a archiv podnik místního promyslu Koventa a v rámci privatizačního procesu přešla do majetku společnosti Korado. Z této doby jsou barevné fotografie publikované v knize "Slavné vily Pardubického kraje". Vila mezitím prošla úpravami. Zvenku je především viditelná dostavba otevřeného prostoru v sousedství půlkruhové terasy.
Současný stav objektu vily je velmi zanedbaný, ukazuje na nezájem vlastníka se o stavbu postarat, má jiné záměry.
Vojtěch Vanický, český stavitel a architekt, žák Kotěry a Gočára
(*15. 11. 1898, Horní Sloupnice  + 31.8. 1983 Vysoké Mýto)

Studoval na Vyšší průmyslové škole v Brně a v letech 1922-1925 na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jana Kotěry a Josefa Gočára. V letech 1925 – 1930 potom pracoval v Gočárově ateliéru.  Od roku 1925 byl členem Sdružení architektů a od roku 1928 Asociace akademických architektů.. Pracoval v redakční radě časopisu Stavitel. Projekty a texty publikoval v časopisech Stavitel, Styl, Stavitelské listy aj. Vyučoval na průmyslových školách v Plzni, Děčíně a Hradci Králové. Sám uspěl v několika soutěžích a realizoval řadu návrhů, převážně mimopražských. Zprvu jeho tvorbu ovlivňovala nová holandská architektura. Ve svých návrzích pod tímto vlivem často uplatňoval režné zdivo. Později se přimykal k funkcionalismu, ale režnému zdivu zůstal věrný. Řadu pozoruhodných staveb realizoval v Moravské a v České Třebové, kde byl také autorem regulačního plánu. 

Z realizací uvádíme:
•   menšinová škola v Moravské Třebové (1925; Svitavská ulice 44)
•   sokolovna ve Sloupnici (1926; Dolní Sloupnice 133)
•   státní bytové domy v Moravské Třebové ( 1927; Svitavská ulice 46 a 48)
•   kolonie řadových domků v České Třebové (1928; Rösslerova ulice 1408 - 1414)
•   chlapecká škola v České Třebové (1929; Habrmanova ulice 1500) - nyní ZŠ Habrmanova
•   městský bytový dům v České Třebové (1929; Masarykova ulice 1400) - nyní DPS
•   obchodní dům družstva Vzájemnost v Ústí nad Orlicí (1933; ulice 17. listopadu 92)
•   Polákův nájemní dům s ordinací v Brně-Židenicích (1934; Karáskovo náměstí 2683/11).