Českotřebovský deník 131/2019 (13/5)
Za nezávislou justici demonstrovala v České Třebové stovka lidí 

Milion chvilek pro demokracii dokázal zvýšit svoje působení na Třebováky. Poprvé před 14 dny  se sešlo cca 60 lidí,  dnes jich mohlo být snad skoro dvojnásobek. Téma je stejné: nebýt lhostejný k tomu co se děje nyní ve vládě, kdy se mění ministři tak, aby to vyhovovalo obviněnému premiérovi. Byl vysloven jasný požadavek na demisi ministryně  Benešové, která proslula svou (nezveřejněnou) prací, že trestní stíhání lze v Česku zajistit na objednávku. Pokud to je pravda, měla by svou práci prezentovat a dokázat, že napsaný text odpovídá skutečnosti a podat také trestní oznámení na aktéry těch objednávek a na jejich vykonavatele.  Jenže na jejím osobním přikladu je zřejmé, že na objednávku obviněného premíéra lze spíše vytvořit takové podmínky v justici, aby politický život, oligarchy, předsedy vlády a nedotknutelného vůdce spolku ANO nemohl  být ničím narušen.
Jsem rád, že počet lidí, kteří nejsou lhostejní  roste. A bylo by jich ještě více, kdyby byla akce oznámena  ve větším předstihu. Už nyní je však jasné že nezůstane jen u tohoto druhého setkání, ale za 14 dnů bude další protest a doufejme ještě mohutnější, má být termínově spojen s demonstrací  na Václavském náměstí.  Také počet měst, která demonstrovala narůstá, dnes jich už bylo 130.  Mezi řečníky vystoupil také orlickoústecký učitel Jan Pokorný, ocenil českotřebovskou iniciativu a přidal vlastní zkušenosti z demonstrace v Praze. Za přípravu protestního shromáždění je třeba organizátorů, příznivcům spolku Milion chvilek pro demokracii poděkovat. Zajistili lepší technické vybavení, umožňující nejen dokonalou reprodukci, ale také projekční plátno pro spojení s děním na Staroměstském náměstí. Nešlo o žádnou stranickou akci, ale o občanský protest lidí, kteří nejsou lhostejní. Kteří chtějí, aby stejná pravidla platila pro všechny. 
Byl jsem ve spojení s děním ve stejně velkém Šterberku.  I tam se sešli podruhé, byla jich jen polovička než ve Třebové. Ale přece jen více než prvních třináct protestujících před 14 dny. Ale takových měst už bylo stotřicet, nejen Praha Brno a Ostrava..... (mm)

Škatule, škatule, hejbejte se aneb z krytu do krytu

Všechny knihy se do knihovny nevejdou a to platí už velkou spoustu let. Knihovna potřebuje svůj depozitář, kde jsou knihy, které se již běžně nepůjčují. Ten knihovna před lety našla např. v Národním domě, později v protiatomovém krytu v Alešově ulici, kde pamětníci kdysi chodili do svazarmovské autoškoly. Šlo o objekt získaný bezplatně do majetku města současně s krytem na Novém náměstí a krytem na Skalce, kde býval klub Calibra a ní Modrý trpaslík. Nyní se uvolnily prostory podstatně většího krytu přímo na Novém náměstí, prodejní řetězec CBS zde skončil svou obchodní činnost. Prodej potravin v tomto málo osvětleném podzemí se mi od začátku nezamlouval, jsem rád, že tu není.  Jediný prospěch z toho byl ten že platili městu nějaký nájem. Nyní jsou už nějaký čas prostory prázdné, ale využitelné a zájem projevily městské příspěvkové organizace. Proto to stěhování, ke kterému došlo nyní v sobotu 11. května za podpory poměrně velkého množství brigádníků, svoje vozidlo dokonce pro převoz krabic a regálů zapůjčili hasiči ze Skuhrova. Knihy z krytu na novém náměstí budou mít do knihovny o trochu blíž a budou mít více místa.

Kraj bude dál pomáhat v Gruzii. Uspěl s žádostí o státní dotaci

Pardubický kraj znovu uspěl v rámci výzvy České rozvojové agentury na spolupráci s gruzínským regionem Mtskheta-Mtianeti v oblastech školství, neziskového sektoru a cestovního ruchu. Česká rozvojová agentura poskytne kraji půl milionu korun, 347 tisíc dodá kraj ze svého rozpočtu.
„Navazujeme na úspěšný projekt z loňského roku, který jsme zaměřili na rozvoj cestovního ruchu, zemědělské školství a fungování Místních akčních skupin. V letošním roce jsme se v oblasti cestovního ruchu zaměřili především na fungování turistických informačních center, ve školství chceme zajistit výměnu studentů a pedagogů a rozvoj jejich jazykových dovedností v anglickém a ruském jazyce. Novinkou je neziskový sektor, ve kterém chceme pomoci s rozvojem sociálního podnikání,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Partnerskými organizacemi projektu jsou Destinační společnost Východní Čechy, Střední škola zemědělská a veterinární Lanškroun, Gymnázium Svitavy, Koalice nevládek Pardubicka a Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

Holice trápí stav silnic, na rekonstrukci sokolovny přispívá také kraj

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický ve čtvrtek navštívil Holice. Se starostou města Ondřejem Výborným a místostarostou Petrem Kačerem jednali o stavu krajských silnic ve městě a o situaci v jednotlivých středních školách. Poté hejtmana provedl sokolovnou starosta místního Sokola Lukáš Horský.
Největším problémem v Holicích je, tak jako jinde v kraji, stav silnic. Hejtman v této souvislosti upozornil, že kraje letos dostali od státu 2 miliardy korun, namísto 4 miliard. Pro Pardubický kraj to konkrétně znamená 122 milionů korun z původních 245 milionů. „Přesto, že se budeme snažit z vlastních zdrojů tento výpadek nahradit, tak se nám to s vysokou pravděpodobností nepodaří v plné výši. Jednotlivé silnice se budeme snažit zařadit do investičního plánu. Sladíme také činnosti při rekonstrukci inženýrských sítí, kdy bude v některých úsecích zásah do vozovky, proto se nabízí po jejich dokončení provést kompletní výspravu, což by mohlo být reálné počínaje rokem 2021,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Hejtman se zástupci města hovořil také o zájmu uchazečů o studium na Gymnáziu Dr. Emila Holuba a Střední škole automobilní v Holicích. „Zájem o tyto školy je velký, v obou případech počet uchazečů mnohonásobně převyšuje počet studentů v daném ročníku,“ řekl starosta města Ondřej Výborný.
Na závěr společně navštívili místní sokolovnu, kde si prohlédli částečně zrekonstruované prostory. „Sokolovnu při hodinách tělesné výchovy využívá krajská Střední škola automobilní, která nemá vlastní tělocvičnu, proto s panem ředitelem projednám potřebu pomoci. Pro příští rok navrhnu větší podporu, protože je nezbytné provést rekonstrukci hlavního sálu tělocvičny,“ sdělil hejtman. Budova, která je kulturní památkou, je architektonicky cenná. „Pardubický kraj už nyní ze svých grantů podporuje částečnou renovaci, zásadních úprav musí ale doznat hlavní sál, zejména podlaha, kde jsou původní parkety z roku 1911,“ dodal hejtman.
 
GLOSA: Co mohou lidé dělat přímo se suchem?

I jako bezvýznamný človíček můžu udělat hodně užitečného, to je dobré si uvědomit. Každý může třeba dát v době sucha na správné místo misku s vodou. Ulehčí tak život spoustě zvířat. A neplýtvat vodou, což obnáší třeba i nesekat trávník častěji než dvakrát ročně. Minimalizovat používání "chemie", nestříkat pampelišky herbicidy jen proto, že mi rostou mezi dlaždicemi. Také je dobré sledovat, co se v mé obci děje, co se chystá za projekty. Třeba projekt na vykácení poslední zeleně, aby tam mohl vyrůst nějaký autobazar nebo skladiště, což opět zlikviduje půdu, keře a stromy schopné zadržet vodu. Ale musí se zajímat včas, ne až když se začne kácet. Pak už je na brečení nebo volání ochranářům pozdě.
Velké lány a současné zemědělské postupy znamenají obrovský zásah do vodního režimu. Zemědělská půda je mrtvá, utužená a nevsakuje vodu. Problém spočívá nejen ve velikosti půdních celků, ale třeba i v tom, že se skoro přestalo orat. Naši předkové tradičně stovky let na jaře či na podzim orali, aby půdu nakypřili a aby se zničil plevel. Ale dnešní velké agropodniky zjistily, že je vyjde levněji, když pole po sklizni místo orby postříkají herbicidy. Jenže tím pádem vše pěstují ve vrstvičce prvních pěti centimetrů půdy, pod ní je dávno neoraná utužená půda, v podstatě beton, kam se nic nevsákne. Voda po těch pěti centimetrech steče, popřípadě se vypaří, protože po sporadických deštích vzápětí propukne vedro. A herbicidy navíc zničí v půdě život. Poukazujme i na tyto nešvary, není pravda, že se nás netýkají!
V našem kraji se vzdělávají specialisté pro leteckou dopravu z Burkiny Faso

Pardubický kraj se na téměř jeden rok stal pro čtyřiadvacet vojenských techniků ze západoafrické republiky Burkina Faso místem pro načerpání teoretických a praktických znalostí v oblasti údržby letadel. Specializovaný kurz, který bude ukončen v listopadu tohoto roku, zajišťuje Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice ve spolupráci se společností Defcon, s.r.o. Součástí vzdělávání je nejen jazyková příprava, ale také praktická výuka v Centru leteckého výcviku na letišti v Pardubicích a tříměsíční výuka základních technických dovedností ve Střední průmyslové škole v Chrudimi.
„Příprava vojenských techniků je součástí velkého projektu modernizace a generálních oprav letecké techniky, dodávané této africké zemi od roku 2018 českými společnostmi. Samotný kurz, kterému předcházela více než dvouletá náročná příprava, je vytvořen speciálně pro potřeby Vzdušných sil Armády státu Burkina Faso a je realizován na základě Oprávnění k výcviku techniků údržby letadel, jehož je naše fakulta držitelem,“ vysvětluje vedoucí oddělení pro leteckou dopravu docent Vladimír Němec. Skutečnost, že se budoucí letečtí technici z republiky Burkina Faso vzdělávají v Pardubickém kraji, vítá i krajský radní pro oblast školství Bohumil Bernášek: „Děje se tak ve městech, která jsou spojena s průmyslem či přímo s letectvím. Prolíná se tu navíc úzká spolupráce mezi Univerzitou Pardubice a námi zřizovanou Střední průmyslovou školou Chrudim. Těší mě, že žáci získávají zkušenosti v oblasti strojírenství právě v dílnách této střední školy, která patří v našem kraji k nejlepším ve svém oboru,“ říká.
Střední průmyslová škola Chrudim zajišťuje odborné vzdělávání pozemního personálu letecké techniky v řemeslné části, tedy základech strojírenství a elektrotechniky. „Žáci ve věku 19 – 25 let jsou rozděleni do dvou skupin. Každá skupina k nám dochází jednou v týdnu na osm hodin odborného výcviku. Ve skupině žáků je také jedna žena, která je zároveň velitelkou. Vzdělávání probíhá pod vedením bývalého zástupce pro odborný výcvik Jaroslava Chrbolky,“ přibližuje průběh praxe ředitel školy František Mihulka. Škola má s absolventy střední vojenské školy a budoucími elitními vojenskými techniky z republiky Burkina Faso ty nejlepší zkušenosti. „Jsou nesmírně pracovití, snaživí a učí se velice rychle. Mnozí z nich mají vzdělání spíše elektrotechnické, projevují tak velmi dobré znalosti v matematice a fyzice. Během tří měsíců dosáhli v naší škole obdivuhodné manuální zručnosti v oboru zámečník, což je také cílem této spolupráce,“ dodává. Výuka byla zaměřena například na ruční řezání kovů, pilování, vrtání, zahlubování, vyhrubování, vystružování, rovnání a ohýbání, stříhání, sekání a probíjení, ruční řezání závitů, nýtování či zajišťování šroubových spojů. Součástí praktické přípravy byly rovněž montážní a demontážní práce.
„Ve škole jsme se poprvé seznámili s nástroji, jako jsou pilníky, závitníky či ruční pilky, které jsme viděli poprvé v životě a museli jsme se s nimi naučit pracovat. Bylo to pro nás nové, ale nesmírně zajímavé,“ dělí se se svými dojmy jeden z nižších důstojníků Abdoulaye Dicko. „Po příletu jsme měli problém s angličtinou a s velmi nízkými teplotami. V naší zemi jsou nejnižší noční teploty dvacet stupňů nad nulou, tady bylo mínus deset. Lidé jsou tu ale velmi sympatičtí. Poznáváme zdejší zvyky. Ochutnali jsme například jídla z masa a těstovin, jejichž příprava je pro nás netradiční,“ říká Abdoulaye a s úsměvem dodává: „A všichni oceňujeme široký sortiment českého piva, které je opravdu znamenité.“

 







  •  




  •