 No jo, tak to
bývá…Měsíc si přeji déšť, dlouhotrvající, nejlépe dvoudenní, a ono ne a
ne zapršet. Pak přijdou naše agility závodya já si samozřejmě přeji co
nejlepší podmínky. Pokud možno 15 až 20 stupňů a polojasno.. Co
myslíte? Ráno nás vzbudilo bubnování deště. Co se dá dělat. Popadla
jsem věci na převlečení, ručníky a deky pro osušení Ťapky-malého
křížence s velkým věrným a statečným srdíčkem. Dcera přitáhla lehký
agiliťácký přístřešek a vyrazily jsme. Naše obavy se naštěstí
nevyplnily. Plac byl sice mokrý, ale ne podmáčený a netrvalo dlouho,
začali najíždět závodníci- tedy spíš závodnice. Z 54 týmů jen 4 byly
mužské ( že by bylo agility pro naše drahé polovičky příliš náročné
??).
Za mírného deště
proběhla HRA- krátká jednoduchá trať na rozeskákání a seznámení se
s některými problematickými překážkami, jako je černý tunel, viadukt a
kladina. Je dobrovolná, takže některé pejsky nechali jejich paničky
zachumlané v pelíšku. Jak já to viděla- celkem zbytečně. Jakmile se
postavili na start hlavního běhu- agility- bylo těm čtyřnohým
závodníkům úplně jedno, jestli prší nebo ne. Vyrazili nedočkavě na trať,
až se kolem některých rozstřikovala voda a oni pak vypadali jako velcí
(nebo malí) vodníčci. Dlužno říci, že jejich psovodi nevypadali o mnoho
lépe. Naštěstí brzy déšť ustal docela.
Po druhém běhu jsme
vyhlásili 3 nejlepší týmy v každé výkonnostní a velikostní kategorii.
Ceny sponzorovaly firmy
RYDO a DRUMEL s.r.o..
Pro Štěnda jsme dostali
balíčky od veterinární kliniky U Nádraží.
Nakonec se vyhlašovala hlavní cena-
součet běhů, kde na závodníky čekaly poháry
a odměna v podobě granulí a pamlsků od
letohradské NATIVIE.
|