Obnova Junáka v České Třebové před 30 lety                   
Letos v roce 2019 si v České Třebové připomínáme 100 let od založení prvního skautského oddílu.  Ten byl založen v roce 1919 pod vedením bratra Dejmka, profesora tělocviku na českotřebovské reálce. Podobně jako "velký náčelník" profesor A.B. Svojsík dosáhl hodnosti profesorské.  Na reálce profesor Dejmek působil tak, že "základy junáctví" byly součástí jeho výchovného působení, půjčoval i příručky o skautingu. První junácká působiště byla na Robově kopci, v Křivolíku.....  Dívčí skauting  v České Třebové je o deset let mladší - první zmínky jsou o roce 1929, kdy byl založen oddíl šotků (světlušek) sestrou Józou Litochlebovou..
Skauting v České Třebové přežil dodnes, ale bylo třeba jej několikrát obnovit - činnost přerušila v r. 1939  II. světová válka,  a dvakrát (v r. 1950 a 1970) komunistická diktatura.
Třetí obnova života skautského střediska Javor začala bezprostředně po listopadových událostech roku 1989, tedy před 30 lety.
Probíhaly přípravné schůzky starých členů a funkcionářů v klubovně Malé scény. Na zahájení činnosti byly současně vybírány dobrovolné členské příspěvky.
Ustavující schůze střediska zvolila pak za vůdce bratra Jaroslava. Krásu - Jima,  vedoucí dívčího kmene Alenu Maškovou a chlapeckého kmene bratra Ladislava Jindru. 
V rámci chlapeckého kmene byly založeny tyto oddíly:
1. katolických skautů - vedoucí br. Jaroslav Fajt, Vojtěch John
2. vlčata vedoucí J. Lom - Akela, O. Dobrovský, br. J. Zeman
3. oddíl - vedoucí br. Karel Huška
5. oddíl ve Skuhrově - vedoucí br. Marek  
(připravovaný 7. oddíl tehdy nevzešel v život)
 
V rámci dívčího kmene bylo založeno 5 oddílů:
1.oddíl - vedoucí Kopecká, Czabkeová
2. oddíl vedoucí Květa Klaclová, Z. Maršálková
3. světlušky - vedoucí Alena Mašková
4. oddíl Skuhrov - vedoucí Marková
5. oddíl s náboženskou výchovou - vedoucí M. Vyhnálková.
Již během prvního roku činnosti bylo zaregistrováno celkem 341 členů, z toho 242 dětí. Zbytek tvořili vedoucí a členové oddílů starších junáků. Byl organizován Rádcovský kurz s 29 účastníky (v ZŠ Komenského). Hlavní starostí nové střediskové rady bylo po roce 1990 zajištění střechy nad hlavou pro středisko, všechny oddíly a obstarat nejnutnější vybavení pro činnost, zvláště tábory. Oddíly byly provizorně umístěny na několika místech: v chatě školy u parku na Zámostí, ve staré chatě  na městském koupališti, v Dělnickém domě, v domku po SUDOPu u školy v Nádražní ulici, v objektu, který tehdy patřil DDM pod Horami a v suterénu vily Přimony v Parku (Katoličtí skauti). Díky pochopení nového vedení města a jeho zastupitelstva byly pak následně získány definitivní prostory pro činnosti skautských oddílů ve Farské ulici Pod Horami. Skautský domov začali skatu budovat v roce 1968 byl potom dokončen až po normalizaci. Po novém převzetí v devadesátých letech byl ještě Skautský domov následně rozšířen a upraven. Skautské středisko Javor má objekt a pozemek dodnes od města Česká Třebová ve výpůjčce. Město se také podílí  příspěvkem na úhradě provozních nákladů.
K obnově skautského střediska v České Třebové přispěli především zastánci skautské myšlenky, kteří působili ve skautu před přerušením činnosti. Po obnovení činnosti vytvořili oddíl starších junáků (old-skautů).  Připomeňme si ta jména, mnozí již sledují práci střediska ze skautského nebe:
Ing. Jindra Ladislav, vedoucí oddílu, Vencl Hubert zástupce, Felcman Jiří, zástupce, Krása Jaroslav, Orlich Zdeněk, Vencl Jiří, Zeman Josef, Chrastil Karel, Přívratský Jindřich, Vencl Jaroslav, Ing. Dobrovský Otokar, MUDr. Spirman Miroslav, Limberský Jaroslav, Ing. Matějka Jan, Moravec Václav, Maršálek František, Ing. Chudý Jindřich, Severa Jan, Psota Ivo, Maršálek Petr, Ing. Šlemr Jaromír, Preisler Jan, Vaňous Josef, Ing. Provazník Miroslav, Opatřil Ladislav, Huška Karel.
Podobně vznikl pod vedením Aleny Maškové oddíl starších skautek
Mašková Alena, vedoucí oddílu, Opatřilová Miluše, zástupkyně, Coufalová Marie zástupkyně, Czabkeová Marta, Motlová Jaroslava, Sixtová Božena, Koníčková Květa, Žáčková Vlasta, Řeháková Božena, Šmajzrová Vlasta, Krajíčková Jana, Ševčíková Jaroslava, Mehlová Miluše, Klaclová Jiřina, Kubiasová Marta, Wacníková Marta, Šindelková Jana, Havlíková Marta, Jindrová Miluška, Gluchovová Alena, Esserová Drahoslava, Lorencová Jaroslava, Riessová Blanka, Maršálková Zdena, Soukupová Milena, Jandíková Marcela, Kováčová Jarmila, Gregorová Marie, Švábenská Ludmila a Chudá Irča.
 
Před 10 lety
90 let skautingu v České Třebové oslavili skauti před 10 lety v září 2009

Mezinárodní setkání zvané Jamboree začalo ve čtvrtek příjezdem polských skautek a skautů zvaných harceři a slovenských skautek 4.9. 2009 v podvečerních hodinách. Po společné večeři na internátě na Skalce se harceři z Olawy a skautky ze Svitu přesunuli do skautského domova Františka. Navary. Zde na ně již čekali čeští účastníci Jamboree. Ubytování pro účastníky bylo připraveno v podsadových stanech. Po slavnostním nástupu byly pro skauty připraveny seznamovací hry. Druhý den v pátek po rozcvičce a slavnostním nástupu, bylo zahájení výstavy k 90. výročí skautingu v České Třebové.
 

Říjen  2007: Oslavy 100 let trvání světového skautingu   

V neděli 21. října 2007 odpoledne se ve výstavním sále Kulturního centra v Nádražní ulici konala slavnostní vernisáž výstavy ke stovce let  trvání světového skautingu.
Výstavní síň byla doslova plná prezentací jednotlivých oddílů českotřebovského skautského střediska Javor, navíc zde byla velká spousta lidí, mladých skautů a vlčat, ale také odrostlých "oldskautů", kteří přišli zavzpomínat na své aktivní působení ve skautských oddílech.   Mezi nimi byl i "nejvzdálenější účastník", Ing. Josef Poštulka z Bratislavy, který si prohlédl nejen pozorně celou výstavu, setkal se se svými známými, ale také shlédl celý následný program.  Skauti rozhodně mají co vystavovat, na výstavě upoutají především fotografie ze skautské činnosti, kroniky, výsledky zájmové činnosti,  známý skautský stan s podsadou připomínal letní tábory, stejně jako stylizovaný táborový oheň.  Stautské výstavy byly i v minulosti např. v klubovnách skautského střediska. Nyní přišli skauti prezentovat svou činnost do města, do Kulturního centra, aby byli blíž všem zájemcům. Věřím, že  skauti přivedou na výstavu také svoje rodiče a spolužáky aby tak prezentovali skautskou činnost a myšlenky, pro které vznikla. V dnešní  technické a  uspěchané době je návrat k přírodě více než potřebný. 
Po slavnostním zahájení výstavy si mladí skautíci, oldskauti i četní hosté připili čajem, džusem a moštem, prohlédli  spousty exponátů a po té zamířili do velkého sálu Kulturního centra, kde v zaplněném sále shlédli skautskou akademii, zaměřenou ke slavnému skautskému výročí.   Každý skautský oddíl si připravil vlastní program zaměřený na některou  část ze stoleté historie skautingu. Jak bylo na vernisáži výstavy sděleno, tak v České Třebové  si letos připomínáme 88 let od prvních skautských akcí a zahájení skautské činnosti. Na akademii byli také oceněni nejlepší ve skautské fotografické soutěži Okem Evži Šimka, která  znovu připomněla  Evžena Šimka, nadšeného skauta, fotografa a hasiče z Rybníka, který tragicky zemřel v době povodní v roce 1997.
 
Před 20 lety
Slavnostní otevření Junáckého domova Františka Navary v České Třebové

Neděle 9. května 1999 v 10.00 hodin - junácký domov ve Farské ulici. Slavnost začíná vztyčením státní vlajky za zpěvu junácké hymny "Junáci vzhůru, volá den". Autory této pětislokové písně jsou K. Kovařovic a Z. Procházka. První sloka této hymny se zpívá denně na skautských táborech. Se slavnostním projevem vystupuje Vůdce junáckého střediska Javor Česká Třebová O. Pešina a především připomíná zásluhy nejvýznamnějšího českotřebovského skauta bratra Františka Navary, který by se letos dožil 90 let. Jeho činnost pro skautské hnutí byla opravdu celoživotní.
V této činnosti započal již po vzniku ČSR a především po zahájení své knihařské činnosti připravoval předměty pro junáckou výchovu, např. junácký zpěvníček, na každé akci překvapil novými upomínkovými předměty. Spolupracoval i Václavem Dostálem, po kterém byl pojmenován v roce 1945 vybudovaný skautský domov v Javorce. Zde v malém sálku zřídil loutkovou scénu Javorníček již v roce 1968, kdy se započalo s výstavbou nového Junáckého domova pod Horami bylo rozhodnuto, že bude pojmenován po bratru Navarovi. Jako projev díků za dlouholetou obětavou práci A Výraz úcty k zásluhám o junáckou výchovu mládeže byl František Navara jmenován v roce 1970 doživotním členem Svojsíkova oddílu.
O. Pešina také poděkoval vedení města za spolupráci a pomoc při dostavbě skautského domova. S projevem také vystoupil starosta města Jiří Pásek. Řekl: "Jsem šťasten, že mohu dnešní den otevřít dokončený skautský domov a pojmenovat jej jménem Františka Navary. Sám mám k Junáku osobní citový vztah. Po válce jsem byl členem II. skautského oddílu, který vedl Vladimír Pácl (Bambus) a rád vzpomínám jak na schůzky oddílu ve skautském domově v Javorce, tak např. na letní tábor v Tátenicích. Spoléhám proto na to, že skautské hnutí pomůže s převýchovou mladých lidí…" Také Jiří Pásek vzpomněl zásluhy obětavého skauta Františka Navaru, který byl také jeho vzorem. V závěru svého projevu řekl, že je přesvědčen, že skaut bude plnit své poslání a chránit svobodu a demokracii v naší zemi tak, aby se z tohoto skautského domova nikdy nestal opět pionýrský dům.
Slavnosti se zúčastnili také blízcí příbuzní Františka Navary - sestra MUDr. Eliška Bartáková, dcera RNDr. Daniela Součková, syn Radomír Navara s vnučkou Zuzanou Navarovou . Pro početné návštěvníky slavnosti byla v klubovnách skautského střediska připravena zajímavá výstavka o práci českotřebovského junáckého střediska, na které byly stovky fotografií včetně těch nejstarších, staré kroniky, vlajky, diplomy a další upomínkové předměty dokumentující obrovskou šíři činnosti zdejšího skautského střediska v minulosti i v dnešní době. Zvláštní část expozice byla věnována památce Františka Navary.
 
Vzpomínka na bratra Františka Navaru                           

Vzpomínka  na Františka Navaru, známého a věrného občana České Třebové, ale také oddaného člena Svazu skatů a skautek ČSR.
Již v roce 1922 se zúčastnil prvního skautského tábora na Sázavě a v roce 1923 již samostatně vedl tábor v Ledči nad Sázavou. Z této doby je pořízena fotografie, kterou otiskujeme. Je na ní bratr František Navara mezi svými svěřenci (zprava třetí, sedící). V letech 1924 se zúčastnil a spoluvedl tábory v Anenském údolí u Skuhrova nad Bělou a mezi Potštejnem a Liticemi.
Po celou dobu svého života věnoval bratr Navara skautingu trvalou přízeň a podporu. Stal se jeho sponzorem, zasloužil se o vybudování skautského domova Fr. Dostála v Javorce, pracoval jako instruktor a poradce mladých skautů. Jako jeden z prvních se vždy zapojil do obnovy junáckého hnutí, které po dobu své existence bylo třikrát zakázáno a zlikvidováno, jednak německými fašisty a dvakrát totalitním komunistickým režimem. Na počet jeho celoživotní věrnosti skautským myšlenkám a nemalé aktivní pomoci třebovskému skautingu nazvali skauti svůj nový domov Pod Horami jeho jménem. 
 
Co je vlastně SKAUTING – PARTA A PŘÍLEŽITOST

Skauting staví před člověka příležitosti:
·         Být členem týmu, mít kamarády
·         Prožívat život naplno, žít dynamicky, aktivně, zábavně, zajímavě
·         Rozvíjet se, růst
·         Pomáhat světu kolem sebe k rozvoji
·         Hledat směr pro svůj život
Skauting, to jsou dvě základní věci – dobrá parta a dobrá příležitost. Jednak skupina lidí, přátel, kamarádů – jednak příležitost žít život dynamicky a smysluplně. Skauting je celosvětově největší výchovné hnutí pro děti a mladé lidi. Umožňuje jim žít a dělat věci společně a staví před ně příležitosti, které jsou zároveň zábavou, hrou – a zároveň způsobem, jak poznávat nové věci.
Východiskem skautingu je přesvědčení, že svět může být skutečně lepší. A že záleží na každém člověku, co pro to udělá. Skauting je projekt, jehož posláním je zlepšovat svět skrze jednotlivé lidi, kterým pomáhá vstoupit na cestu dobrovolného zájmu o vlastní rozvoj i rozvoj nejbližších lidí.
Ve skautingu si člověk sáhne na GPSku, foťák, učí se dělat reportáže, slaňovat skály, vařit i sjíždět vodu na raftech. Ale to není důležité. Důležité je, co se člověk učí mimochodem přitom – že má cenu se o něco snažit. Že má cenu se zapojit. Že má cenu spolupracovat. Že má cenu být součástí věcí, ne jen pozorovatelem…