-
35 let od
úmrtí Františka KREJČÍHO, odborníka na astronomii (21.10. 1901 – 13.6.
1984)
-
 Narodil
se v České Třebové. Měl ještě dva mladší sourozence. Otec padl v první
světové válce neznámo kde. Matka zemřela, když Františkovi bylo dvanáct
roků. František se vyučil černému řemeslu v továrně Kolben – Daněk
v Praze a vrátil se domů. Pracoval ve strojírně L. Kapouna v České
Třebové, odkud přešel do služeb ČSD a stal se strojvedoucím. V roce 1946
odešel do Karlových Varů, kde pokračoval i nadále jako strojvedoucí.
Když musel ze zdravotních důvodů zaměstnání opustit, nastoupil do
redakce závodního časopisu na dole Marie Majerová v Sokolově. Od mládí
se zabýval astronomií, ale až v Karlových Varech se jí mohl plně
věnovat. Stal se vůdčí osobností amatérské astronomie. Byl vynikajícím
jejím popularizátorem, vedl astronomický kroužek, přednášel, vydával
odborný časopis, fotografoval meteory. Z jeho iniciativy byla vybudována
karlovarská lidová hvězdárna, kterou řadu let vedl. Po jeho smrti byla
hvězdárna a jedna z přilehlých ulic pojmenována jeho jménem. Jméno
Františka Krejčího má i planetka, objevená 21. září 1997 na hvězdárně
v Ondřejově. Nebeské těleso se jmenuje 29 473 Krejčí. Za zásluhy o
astronomii získal čestné členství v Československé astronomické
společnosti, která mu udělila Keplerovu a Koperníkovu medaili. Stal se
také čestným členem Akademie věd. Do rodného města České Třebové
přijížděl nepravidelně za svými přáteli a známými a také mu šlo o
aktivizaci astronomického kroužku na zdejším gymnáziu. Do školy přivážel
a též posílal veškeré dostupné propagační materiály.
-
-
110 let od
narození Jindřicha PRAVEĆKA mladšího, legendy české dechové orchestrální
hudby (28.6. 1909 – 11.2. 2000)
-
 Mládí
prožil ve svém rodišti Výprachticích, studentská léta zase v České
Třebové kam přichází v roce 1920, když jeho otec, Jindřich Praveček
starší, zde získal učitelské místo. Mladý Jindřich v našem městě
navštěvoval reálné gymnázium a zároveň dojížděl do Pardubic na
Východočeskou hudební školu k prof. Stanislavu Ondříčkovi. A tak se
stalo, že současně s maturitou ukončil i hudební studia. Hru na housle
později zdokonalil na Mistrovské škole pražské konzervatoře u prof.
Jaroslava Kociana. A nezůstal jen u tohoto nástroje. Na téže škole
vystudoval ještě dirigování u prof. Pavla Dědečka a kompozici u prof.
Jaroslava Řídkého. Studium na Mistrovské škole ukončil v roce 1935.
- Celý svůj muzikantský život
spojil s dechovou hudbou. Byl vojenským kapelníkem, velitelem Vojenské
hudební školy v Praze, zakladatelem Ústřední hudby Československé lidové
armády, vyučoval instrumentaci pro dechové nástroje na Janáčkově
Akademii múzických umění. Ovládal suverénně kromě taktovky housle,
klavír a křídlovku. A navíc i umění skladatelské. První jeho pokusy
skládat spadají asi do období 1927 až 1928. To ještě jako houslista nebo
klavírista účinkoval při předvádění němých filmů v České Třebové. První
skladbou byla Nálada, kratičké dílko. Pak přišla Česká humoreska, jež
byla poprvé vydána i tiskem. Následovalo Zlaté mládí, nebo Valčíkové
intermezzo. Celkem napsal 159 skladeb, převážně pro dechové orchestry,
upravil oblíbené směsi lidových písní. Patřil k vynikajícím
instrumentátorům. Pro velký dechový orchestr upravil m.j. Dvořákovy
Slovanské tance, nebo skladby P.I. Čapkovského a F. Chopina. Své
dlouholeté zkušenosti předával mnohým dechovým orchestrům, vedl odborné
semináře, zasedal v porotách mezinárodních soutěží, nechyběl na žádném
velkém festivalu (Kolín, Cheb, Rtyně v Podkrkonoší, Lanškroun …). V Lanškrouně
je dodnes Jindřich Praveček populární. V roce 1997 obdržel titul čestný
občan města. Jeho jméno nese také zdejší ZUŠ a každoroční festival
dechových orchestrů. A pozadu nezůstala ani jeho rodná obec Výprachtice.
V roce 1909, kdy bylo jubilantovi 100 let, mu byla na rodném domě čp.
175 odhalena pamětní deska.
- Do České Třebové se Jindřich
Praveček často vracel. Jezdíval sem za rodiči, kteří obývali jeden
z činžovních bytů na Farářství. Mohli jsme jej také občas vidět za
dirigentským pultem symfonického orchestru Smetana. Osobně se také
zúčastnil oslav 700 let trvání města v roce 1978.
-
-
 15 let od
úmrtí prof. Hany HABRMANOVÉ – FOJTOVÉ
-
(19.1. 1937 –
11.6. 2004)
-
Manželé
Fojtovi přišli do našeho města za prací ze severních Čech. Narození
jejich dcery v Praze bylo jen kratičkou epizodkou. Výpravčí a dispečer
ČSD, známý loutkář a betlemář Václav Fojt byl jejím otcem. Dcera Hana
v České Třebové vystudovala Jedenáctiletou střední školu (maturovala
v roce 1955) a v Praze Vysokou školu pedagogickou s aprobací dějepis,
čeština. Aprobaci si ještě později rozšířila dálkovým studiem
španělštiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
-
Na
českotřebovském gymnáziu působila více než 40 let a patřila
k nejuznávanějším a nejoblíbenějším učitelům této školy. Na školu (tehdy
se jmenovala Střední všeobecně vzdělávací škola) přišla v září 1963 a
působila zde téměř do posledních hodin svého života. Jejím oblíbeným
předmětem byl dějepis, ale měla ráda i další předměty, které učila. Ať
to byla čeština, španělština, latina nebo hudební výchova.
-
Hudba ji
doprovázela celým životem. Pravidelně navštěvovala koncerty vážné hudby,
byla členkou pěveckého sboru Bendl, vedla pěvecký sbor gymnázia, hrou na
klavír doprovázela divadelní hry českotřebovských loutkářů, dlouhá léta
hrála na harmonium při bohoslužbách Církve československé husitské.
-
Jan Skalický
-
|