HLINSKO MÁ NOVÉ AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ

Českotřebovský deník 182/2019 (30/6)

Česká Třebová dokázala zorganizovat světovou soutěž s vysokou úrovní
Hlavním organizátorem Světového poháru v hokejbalu U16 a U18 v České Třebové a v Litomyšli byl Český svaz hokejbalu, který však měl v České Třebové nejen dobré podmínky pro činnost, ale i dobré spolupracovníky. Však také manažer českotřebovských hokejbalistů Jaroslav Badzik toho určitě v těchto dnech moc nenaspal. A to zdaleka nešlo jen o samotný turnaj, ale také o jeho dlouhodobou přípravu. Turnaj na této úrovni se totiž v České Třebové nepořádá každý den.
Jenže ukázalo se, že organizační spojení Česká Třebová - Litomyšl funguje, podobně jako např. na loňské zimní Olympiádě dětí a mládeže. Česká Třebová dokázala dobře prodat svoje možnosti na Skalce, která je prakticky v centru města a přesto tak trochu od městského ruchu oddělená, je to zde všechno nově upravené a opravené, jsou zde možnosti ubytování, stravování, sportování venku i pod střechou, je zde k dispozici potřebné parkoviště. To jistě neznamená, že by to nemohlo být ještě dokonalejší, ale to je tak přece vždycky, vždy bychom chtěli ještě něco navíc a je to tak nakonec správně. právě dobře zorganizovaný světový pohár hokejbalistů může být odrazovým můstkem i pro další akce. A až budou dobudovány i šatny pro letní stadion, tak to už nebude mít vůbec žádnou chybu.

Sportovní dění na turnaji světového poháru a doprovodné akce byly v péči znalců a odborníků a nemyslím, že bych měl hodnotit úroveň hry a možnosti jednotlivých mužstev, musím odkázat na texty zainteresovaných odborníků ZDE. Přijeli do České Třebové rádi a byli zde jako doma, na stadionu zněla angličtina stejně jako čeština či slovenština a vlajek zde bylo více britských a kanadských, než těch našich. (mm)


Na Pekláku se jezdilo, start do prázdnin se vydařil


Přálo počasi a parkoviště zaplněné více než 40 automobily, někteří bikeři zde na travnaté části dokonce kempovali. Snad stojí za připomenutí, že občerstvení na Pekláku funguje denně, že není vázáno jen na provoz bikecentra (vlek jezdí o prázdnínách od čtvrtka do neděle vždy od 10 do 18 hodin ) a tak stojí za to se při odpolední vycházce do přírody zastavit v hospůdce pod Peklákem i když půjdete pěšky. Škoda, že zde před 4 lety skončil provoz lanového centra, pod záminkou kácení v této oblasti.

Připomeňme si, že lanové centrum bylo vybudováno pražskou firmou Outdoor Solutions v roce 2007.
Tehdy si novou letní atrakci na Pekláku chodili zvědavě prohlížet občané třeba na procházkách se psy, čekalo se, až projde stavebním řízením. Budování lanového parku bylo totiž bylo zahájeno dříve, než stavební povolení získalo platnost a jednatel Eko Bi František Čech za to musel platit tehdy i pokutu. (Prostě se nevědělo, že stavba na stromech je jako každá jiná.) Lanová dráha měla zajímavou konstrukci, umožňovala střídaní lezecké techniky. Byla vedena v takové výšce, aby na ni nebylo možné normálně vylézt a s pomocí obsluhy v každém bodě zase bezpečně dráhu opustit, byť byla i 8 metrů vysoko nad zemí. Umístění a začlenění atrakce přímo do lesa se myslím tehdy velmi povedlo. Později byla lanová dráha doplněna o lanovky přes celou šířku sjezdovky... .Každý, kdo prošel lanovým parkem získal pro sebe kus zdravého sebevědomí, povědomí o tom, že se dokáže vypořádat s překážkami, což se mu jistě dobře hodí nejen v řadě sportovních odvětví, ale také v životě vůbec. Pro absolvování lanového parku je třeba nejen fyzická zdatnost, ale také psychická pohoda, vůle...
Možná sem nakonec chodilo málo Třebováků, chodili snad tak rok po otevření, potom návštěvnost místních klesala. (Ale i nyní je přespolních bikerů přece velká většina.) Lanový park na Pekláku byl také atraktivní tím, že se nachází v lesním prostředí, příjemném pro aktivní činnost i během teplého léta a nebo třeba i za mírného deštíku. To byla právě velká přednost před obdobnými lanovými centry na kůlech, jako např. v Olomouci a jinde.

Obrázek - plánek lanového parku po rozšíření - z roku 2014
Dnes bychom k tomu mohli přidat i další aktivity, jako horské káry, bikepark, od příštího roku i singletracky. Lanové centrum ukončilo provoz vlastně v r. 2014 napodzim, jako důvod uváděl v únoru 2015 na zastupitelstvu města tehdejší jednatel Eko Bi Ing. Miloslav Cink, že nebylo nijak ziskové, lanové dráhy potřebovaly další revizi a stromy, na kterých byly lanové dráhy vedeny se měly kácet. Dodnes se ale nekácí. Možná to byly zástupné a řešitelné problémy, v hledáčku už bylo něco nového - dobrodružná věž. Ani dnes přece není a zřejmě nebude letní provoz bikeparku Peklák ziskový a nikdo neuvažuje o jeho zrušení, naopak má se od příštího roku rozšířit o realizovaný projekt Singletrack glacensis, budou se zde investovat přes 20 milionů korun. A lanový park, pokud by byl i dnes v provozu, mohl atraktivitu areálu Peklák jen zvýšit (a s ním i tržby z letního provozu, jejichž dosavadní výše je pravou příčinou nutného každoročního dotování provozu střediska z rozpočtu města). Podívejme se např. jak se zvyšuje počet letních atrakcí v lokalitě Dolní Morava. Nejde jen o nové investice, ale o udržení toho, co zde již vybudováno bylo. (mm)
Lanový park v 2015 nebude - (zpráva z 12.3. 2015)
Zprovoznění lanového parku na letní sezónu 2015 naráží na problémy. Lanový park se nachází na pronajatém pozemku, nájemní smlouva končí, také technický stav lanových drah by znamenal další investice a to bez perspektivy dalšího dlouhodobého využívání. Na jednání zastupitelů 23. 2. 2015 byla zveřejněna informace, podle které se již v letošní sezóně s provozem lanového parku nepočítá, v provozu bude na Pekláku bikepark, půjčovna kol a horské káry. Jako náhrada za lanový park se chystá výstavba Dobrodružné věže, která má být umístěna v pravé části sjezdovky (ve směru jízdy) nad zahrádkami. Na výstavbu takové věže lze získat dotaci z MMR ve výši 50% z uznatelných výdajů. Žádost o dotaci již byla podána, žadatelem je firma Ekobi. Na zajištění provozu se počítá i s příspěvkem města. Taková Dobrodružná věž o základně 5 x 5 metru a výšce 16 metrů je postavena např. v areálu sjezdovek v Dolní Moravě. Realizace je plánována již na letošní rok. Stavba bude vyžadovat přípravu, výběr zhotovitele, náročné zakládací práce, a vlastní výstavbu věže. Proto se počítá, že v provozu bude zřejmě až v následujícím roce 2016. Na webové stránce Eko Bi v době podání této informace nebyla o uzavření lanového parku v sezóně 2015 ani zmínka. (iČTZ 57/2015)
Poznámka: Úsilí vedení města vybudovat na Pekláku dobrodružnou věž bylo velké. Zkoušelo se to nejdříve jako investice Eko Bi s doplatkem města, potom město žádalo o dotaci z grantu MMR na cestovní ruch . Obojí neúspěšně. Dobrodružná věž zůstala jen snem, dotaci ve výši 950 tisíc Kč z grantového programu pro cestovní ruch poslal jen Pardubický kraj. Ale i potom to nebylo bez problémů, proti stavbě věže se postavili zahrádkáři z Pekláku, věž se posunula nahoru, projekt se musel předělat. Akce za cca 8 mil. byla nakonec v roce 2017 zrušena. Dotaci město vrátilo, celé to dobrodružství s přípravou stavby dobrodružné věže nás stálo přes půl milionu. Za ty peníze mohl dodnes fungovat lanový park. (mm)
HLINSKO MÁ NOVÉ AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ
Nedůstojné stání autobusů v Nádražní ulici, žádné zázemí pro cestující a špatné podmínky pro čekající řidiče na odjezd podle jízdního řádu, o informačním zařízení se mohlo jen zdát. Takový byl stav centrální autobusové stanice v Hlinsku (iHLINSKO.cz). Od začřátku prázdnin je všechno jinak.
V původně opuštěném prostoru nedaleko železniční stanice vzniklo moderní autobusové nádraží s kapacitním parkovištěm. Veřejnost tak nově bude moci využít nejen zastřešená nástupiště, ale také krytou čekárnu s bufetem, nová sociální zařízení či uzamykatelná stání pro cyklisty. Informace o příjezdech, odjezdech a zpožděních v autobusové i vlakové dopravě podávají moderní digitální informační tabule propojené s centrálním dispečinkem organizátora dopravy. Hlinsko si takovou vstupní bránu do města jistě zaslouží. Blahopřeji panu starostovi Miroslavu Krčilovi i celému městu k tak zdařené a především potřebné investici. Zvláště pokud se podařilo z celkových 46 milionů korun získat 41 milionů z evropských fondů(!). Projekt vnímám jako důležitý pro celý Pardubický kraj, který objednává vlakovou i autobusovou dopravu pro cestování do práce, do školy, k lékaři či za veřejnými službami. Pro efektivní využití všech druhů dopravy jsou obdobné přestupní terminály nezbytné. Kombinace individuální i hromadné dopravy je trend v celé Evropě. Takže za mě - palec nahoru FB Martin Netolický