Neděle 13. června 1999 byla mezi českotřebovskými katolíky dvakrát slavnostní. Na návštěvu našeho města přijel královéhradecký biskup Dominik Duka, aby celebroval nedělní mši a především aby provedl slavnostní požehnání rekonstruované budovy českotřebovské fary. Na úvod tohoto slavnostního dne přijal biskupa krátce starosta města Jiří Pásek a místostarosta František Čech. Oba se pak se stovkami věřících zúčastnili nedělní mše v kostele sv. Jakuba. Po mši se v prostoru před českotřebovskou farou uskutečnila krátká slavnost, na jejíž zahájení provedla mládež krátké krátké divadelní vystoupení. Poté vystoupil s krátkým projevem biskup Dominik Duka a požehnal nově rekonstruované budově fary, poděkoval všem farníkům za dary a finanční příspěvky a zvlášť také poděkoval městu Česká Třebová.Farář Miloš Kolovratník po té pozval všechny přítomné k prohlídce objektu fary. Všichni měli možnost hodnotit, kolik práce se muselo na tomto památkovém objektu, jednom z nejstarších v České Třebové vykonat. Všechny rekonstrukční práce byly prováděny ve spolupráci s památkáři. I když ještě dnes nejsou všechny prostory rozlehlého objektu zcela dokončeny, je zde vidět, že "zdravotní stav" rekonstruovaného objektu je takový, jako snad dosud nikdy nebyl. Hosté si prohlédli objekt až po dosud rozestavěné půdní prostory, kde vznikl pod památkově chráněnou valbovou střechou krásný prostor, který bude také v další etapě rekonstrukce využit. Zatím je zde instalováno pouze nutné technické zázemí, např. plynová kotelna, vytápějící objekt.

Napišme ještě krátce o památkově chráněném objektu čp. 1 v Klácelově ulici, která je uvedena v soupisu památek okresu lamškrounského jako "budova Děkanství". DĚKANSTVÍ čp. 1 je patrová volně stojící budova se zaoblenými rohy. K severu trojosý risalit, nad ním ve střeše vikýř s oválným oknem a vypjatou římsou. Členěno na rozích pilastry, okolo níž se zalamuje hlavní římsa a kordon. Okolo oken rámy, střecha valbová. Budova byla postavena v letech 1783 - 86 za faráře Ondřeje Koblitze. Na místě dnešní fary stávala dřevěná fara neznámého původu, která roku 1636 při požáru města vyhořela.

Uvnitř dnešní fary byla před rekonstrukcí umístěna zajímavá kachlová kamna z konce XVIII. století a měla také zajímavou a ceněnou výzdobu: portréty zdejších farářů a především obraz P. Marie také z konce XVIII. století. Od postavení fary se zde vystřídala řada farářů, děkanů a kaplanů.

Někteří z českotřebovských kněží se zúčastnili velmi čile veřejného života ve městě. Probouzeli v lidu vlastenecké cítění a náleželi k platným činitelům politického a pokrokového dění. Za faráře Antonína Altenhofa byla dostavěna kaple na Horách, která byla vysvěcena 7. července 1839, tedy právě před 189 lety. Nejznámějším vlastencem byl farář Josef Tupec, známý díky svému vystoupení na táboru lidu Horách 28. srpna 1870. Za děkana Josefa Tupce vyhořel 28. srpna 1884 kostel díky neopatrností klempířů při opravě střechy kostela. Šindelová střecha s vížkou nad klenbou byly nahrazeny hliněnými taškami a vížka již nebyla obnovena.

Na faře bylo také živo za prusko-rakouské války v roce 1866. Bylo tam tolik vojska ubytováno, že stařičký farář obětoval k ubytování arcivévody a důstojníků veškeré své pohodlí, že sám musel spát na holé zemi. Po válce pak začali zařizovat faru nábytkem, aby byla fara lépe vybavena pro hosty, kdyby prý vypukla nová válka.

Za děkana Fr. Bílka byly do věže kostela vyzdviženy nové zvony, které byly náhradou za ty, které byly zrekvírovány za první světové války. Veřejného života ve městě se zúčastnili také mnozí z kaplanů. V této souvislosti je nejčastěji vyslovováno jména kaplana Josefa Selichara, činného v Osvětové Besedě i v Sokole, jehož přáteli byl např. i tehdy učitel F. V. Krejčí a student Jiří Pichl.

Dovolím si poznámku k současnému stavu okolí fary. Budova Římskokatolické fary je kulturní památkou uvnitř vytvořené Městské památkové zóny. Přesto se nepodařilo ani během uplynulých 20 let dokončit obložení zdí kolem farní zahrady a kostela, ač leží na hlavní obchodní třídě města. Celou dobu kolem chodíme a tak nějak jsme si zvykli. Škoda, že se nepodařilo pokračovat ve spolupráci s Městskou samosprávou, při které byly do kostela sv. Jakuba pořízeny nové varhany(či z gruntu přestavěny varhany staré). Podařilo se zatím rekonstruovat  sochařskou výzdobu kolem kostela včetně kalvárie, také hlavní schodiště v průčelí kostela. Pokračuje výměna okem na budově kostela, ale to hlavní teprve přijde.  Nyní je hlavním úkolem rekonstrukce kostela, zejména jeho vnějšího pláště. Má to být problém příštího roku 2020.  Současně to bude znamenat, že ostatní práce, tedy např. zmíněný obklad zdí kolem farní zahrady bude zřejmě (bohužel) zase čekat.  Věřím, že se podaří vytvořit společný harmonogram prací, na kterých se bude podílet jak Římskokatolická církev, město, ale také Pardubický kraj  čii Ministerstvo kultury. Nedávná návštěva vicehejtmana Romana Línka toho je příslibem. Abychom se během příštího roku dočkali toho, jak se nám centrum památkové zóny mění před očima.   (mm)