Českotřebovský deník 185/2019 (3/7)  
Poděkování pro MŠ U Stadionu 
Chtěla bych velice poděkovat kolektivu MŠ U Stadionu za laskavý a profesionální přístup všech zaměstnanců k mým čtyřem dcerám, které do této MŠ chodily v průběhu 15 let.
Chtěla bych vyzvednout zejména pestrost a množství akcí během školního roku, o kterých se ve Zpravodaji nedočtete, ale probíhají. Jsou to třeba pravidelné návštěvy hřebčína Karlen, vánoční výlet na zámek a Mikulášské a vánoční besídky v MŠ, také ke dni matek, besídka a vyřazování předškoláků, škola v přírodě – již 24 let, společná odpoledne pro rodiče a děti, stopovaná na konci školního roku opět pro rodiče a děti. A mnoho téměř každodenních akcí, které jsou zde prostě standard: barevné dny, třídění odpadů, karneval, výlety za zvířátky a do lesa, návštěvy divadýlek v MŠ, pečlivě vybrané s výchovnou tématikou, oslavy svátků a významných dní, perfektní příprava předškoláků, to je nástin toho, co zde mohou děti zažít.
Paní učitelky opravdu pracují s velkým nasazením, i když se zde kolektiv dost vyměnil. Velký „dík“ patří paní ředitelce za to, jak se jí podařilo vybavit třídy i zahradu, děti mají mnoho vzdělávacích pomůcek a prvků v MŠ i venku, mají interaktivní tabule, počítače, zahradní domek i altán. Mohu to dnes porovnávat s tím, jaké to tu bylo před 15 lety.
Moje dcery se do školky vždy těšily a byly spokojené, což je pro mě jako pro matku to nejdůležitější.
Přeji proto celému kolektivu stabilitu a hodně sil do dalších let.
Miriam Řeháková,  Česká Třebová
 
Netolický: Vězení do Králík nepatří. Jsem rád, že to chápe i stát 
Jednoznačně vítám rozhodnutí státu, že areál bývalého diagnostického ústavu v Králíkách nebude nadále figurovat v plánech na vybudování azylového centra či věznice. Od počátku, kdy tehdejší vedení ministerstva přišlo s tímto návrhem, upozorňujeme jako krajská samospráva, že tato lokalita je pro obdobná zařízení zcela nevhodná a jsem rád, že to konečně přiznala také paní ministryně Benešová. Vybudování věznice by navíc pro daný region znamenalo více komplikací než přínosů.
Aktuální rozhodnutí státu je jednoznačným příklad, kdy samosprávy kraje a města táhnou za jeden provaz a hovoří jedním hlasem. Ukazuje se také, že opakovaná jednání s jednotlivými ministry nebyla zbytečná a jsem přesvědčený, že bez úzké spolupráce se stávajícím vedením v čele s panem starostou Kubínem bychom tohoto úspěchu nedosáhli.
Naše práce však tímto rozhodnutím ani zdaleka nekončí. Nyní musíme ve spolupráci s vedením města hledat řešení, jak využít areál bývalého diagnostického ústavu ku prospěchu města a celé lokality Králicka, která je pro nás velmi důležitá z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Dlouhodobě jsme hovořili například o výstavbě bytů pro mladé rodiny, které jinak v této lokalitě nemají tolik možností.  Martin Netolický  Hejtman Pardubického kraje
 
Za černou skládku vám hrozí až 50 tisíc pokuty.
Za založení černé skládky hrozí prokázanému viníkovi až padesátitisícová pokuta. S jejich hlášením lidem pomohou různé mapující aplikace, chystá se rovněž i národní databáze kontaminovaných míst. Jednou z nejdůležitějších složek prevence vzniku černých skládek je osvěta veřejnosti. Jak naložit se stavebním odpadem nebo starým nábytkem? Kam s pneumatikami? A jaké služby můžete využít, když se potřebujete zbavit vysloužilého elektra? S tím vším poradí následující článek.
Černé skládky jsou problémem české krajiny již dlouhá léta. Hojně vznikají přičiněním občanů, a to zejména na jaře a v létě, což jsou sezóny obvyklé pro rozsáhlejší úklidy v bytech, domech i na zahradách a také pro stavební práce. Právě stavební odpad a staré zařízení z domácností končí na černých skládkách nejčastěji. Za nelegální uložení odpadu ovšem při vypátrání viníka hrozí pokuta až ve výši 50 tisíc korun. Pod pojmem černá skládka si lidé nejčastěji představí hory odpadu navezené někde v lesní rokli, ve starém lomu nebo v chátrající budově. Jako černá skládka však může být klasifikován i starý gauč vyhozený u kontejnerů nebo popelnic či třeba kousek obecního pozemku za vaším plotem, kam si „dočasně“ uložíte staré harampádí z domu nebo kůlny, protože si jím nechcete hyzdit zahrádku. „Mnoho lidí spoléhá na to, že za úklid černé skládky zodpovídá majitel pozemku a jim tedy nehrozí případný postih. Zapomínají přitom na to, že stačí, aby kdokoliv zdokumentoval jejich počínání či jinak dokázal, odkud odpad pochází, a pokuta je nemine,“ upozorňuje David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů.
Do mapování černých skládek se zapojí i stát
To, že jsou černé skládky odpadu čím dál větší problém, si uvědomují státní i městské autority i občané. Podle dat aplikace ZmapujTo, jejímž prostřednictvím mohou lidé černé skládky nahlásit svým radnicím, se jich od roku 2012 objevilo přes 10 tisíc. V roce 2015 jich bylo například evidováno 4 922, přičemž nejvíce se tento problém týkal severních Čech a severní Moravy a dále okolí velkých měst – Prahy, Brna nebo Ostravy. Nejméně černých skládek se naopak objevuje v jižních Čechách a na Vysočině. Bojovat proti nelegálnímu skládkování pomáhají různé iniciativy, například akce Ukliďme Česko, do níž se zapojují desetitisíce dobrovolníků, kteří černé skládky mapují a uklízejí. Česká informační agentura životního prostředí CENIA poté nedávno ohlásila spuštění projektu celonárodní databáze kontaminovaných míst, mezi nimi i černých skládek. Prozatím se chystá zmapovat celých 33 tisíc potenciálně kontaminovaných míst. Odborníci se rovněž shodují, že dobrou prevencí je i rozsáhlá osvěta. „Černé skládky lidé zakládají z lhostejnosti, ale ještě častěji z nevědomosti. To se týká především odkládání objemného odpadu u kontejnerů. Jednoduše nevědí, kam mohou odpad legálně odvézt, případně nemají na odvoz vhodný dopravní prostředek,“ říká David Vandrovec. Jaké možnosti se tedy v tomto ohledu lidem nabízejí? Kam které odpady patří?
 
Filmaři, přijeďte k nám!
East Bohemia Film Office uspořádala v závěru června ve spolupráci s Czech Film Commission  takzvanou location tour po východních Čechách.
„East Bohemia Film Office jako regionální filmová kancelář funguje při Destinační společnosti Východní Čechy a snaží se přispívat k filmovému turismu. Filmařům pak pomáhá hledat zajímavá a pokud možno okem kamery neokoukaná místa a objevit v nich potenciál pro natáčení,“ vysvětluje radní pro cestovních ruch, sport a volnočasové aktivity René Živný.
Location tour je určena zejména pro lokační manažery, filmové architekty, režiséry a producenty. V Pardubickém kraji se tentokrát podívali na moderní odbavovací halu letiště Pardubice, fotogenický zámek Choltice, město Chrudim a jeho Divadlo Karla Pippicha (foto), zámek Hrochův Týnec a město Vysoké Mýto s jeho prvorepublikovou Tyršovou plovárnou.
Následující den se expedice přesunula do Královéhradeckého kraje. V něm filmaři objevili třeba kouzlo Galerie moderního umění, bývalé ředitelství státních drah, přírodní koupaliště Dachova, prostory pivovaru v Hořicích, zámek Sloupno a město Nový Bydžov.
„Pokaždé se účastníků location tour ptáme, které lokace se jim líbily nejvíce. Odpověď je ale těžká, pokud navštívíme tolik různorodých míst. A hlavně, každý filmař přijíždí s jiným očekáváním. Někdo má v hlavě konkrétní projekt, jiný hledá inspiraci do budoucna. Východní Čechy nabízejí dokonalou paletu vizuálně zajímavých lokací a motivů snad pro každé téma. Účastníci budou mít o čem přemýšlet a věřím, že se brzy vrátí, tentokráte s kamerou na rameni,“ shrnuje pocity filmařů vedoucí Czech Film Commission Pavlína Žipková.  A jak na závěr uzavřít úspěšnou location tour? „Snad jen takovým malým skromným přáním. Aby splnila svůj účel, což v praxi znamená, že se ve Východních Čechách bude točit ostošest?“ dodává Živný.