Českotřebovský deník 192/2019 (10/7)
Víkend ve znamení rozhodnutí UNESCO

O víkendu přišla z ázerbajdžánského Baku překvapivá zpráva. Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem se stala druhou památkou v Pardubickém kraji, která získala místo v prestižním seznamu UNESCO. Na úterní tiskové konferenci za účasti ministra zemědělství Miroslava Tomana prezentoval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický plánované krajské investice v této oblasti. Kraj zde kromě vlastnictví silnic nižších tříd a mostů zřizuje také Střední školu chovu koní a jezdectví. 
„V letošním roce zahájíme modernizace silnice III/3229 ze Semína do Břehů za přibližně 21 milionů korun a následně bychom chtěli pokračovat až do Kladrub nad Labem. Finančně a organizačně velmi náročnou investicí je nový most přes Labe v Řečanech nad Labem za přibližně 140 milionů korun. Výsledná podoba mostu byla opakovaně projednávána s výborem pro zařazení krajiny do UNESCO, který v červnu vyslovil souhlas. V červenci bychom chtěli zahájit výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Nemalé finanční prostředky plánuje kraj vynaložit i do Střední škola chovu koní a jezdectví. „Dlouhodobě plánujeme demolici stávající jízdárny a vybudování nové. Současná jízdárna je přímo v areálu hřebčína a vzhledem k tomu, že byla vybudována v období minulého režimu, tak do hřebčína nezapadá. Nová jízdárna se bude nacházet přímo v areálu školy a její předpokládaná hodnota je do 50 milionů korun. Celá investice je připravována pro případnou výzvu v rámci evropských fondů,“ řekl hejtman Netolický, který zmínil také investice, které jsou spojené již s letošním rokem. „V srpnu zahájíme rekonstrukci odborné demonstrační učebny a následně také postupné opravy na domově mládeže, která však bude realizována po jednotlivých etapách až do roku 2021. Letní prázdniny jsme využili také k rekonstrukci stravovacího provozu, který neodpovídal současným požadavků moderního školního stravování,“ doplnil hejtman Martin Netolický.
 
Areál Peklák je pro město koulí na noze, která bude čím dál tím těžší

Je to přítěž, kterou jsme si ovšem připnuli ke svému osudu my sami. Jsme nyní nerozlučně spojeni s areálem, který jednak město povznáší a nabízí nové možnosti, ale na druhé straně svazuje a nutí nás k dalším a dalším investicím a dalšímu zvyšování mandatorních výdajů.
Něco takového ovšem platí o každé investici nebo o každém sportovišti, které ve městě vybudujeme. Nelze říkat, že to platí jen o Pekláku.  Je však třeba rozlišovat, jaký je počet občanů, kteří uvedené sportoviště využívají a jaké jsou náklady s provozem sportoviště spojené. Tato čísla pro jednotlivá městská sportoviště při nynějším způsobu financování neznáme a zdá se mi, že to není dobře. Je to praxe zavedená minulým vedením města, které dokonce svého času uvádělo, že  Česká Třebová na sportoviště nedoplácí, že nemusí ztrátu nijak dorovnávat.  Bylo to farizejské, nepravdivé vyhlášení, financování sportovišť je na úkor hospodářského výsledku městské společnosti Eko Bi.
KPB. Můžeme děkovat osudu, že umožňuje (zatím) financovat provoz sportovišť z ekonomického výsledku spojeného se skládkováním odpadů na skládce v Třebovici. Díky tomu ovšem vůbec nepoznáme, jak velká je ztráta z provozu krytého plaveckého bazénu, neboť její výše je pokryta v rámci hospodaření Eko Bi.  Číslo nebylo nikdy zveřejněno, ale není vůbec malé, jde o jednotky milionů korun. Jenže krytý plavecký bazén slouží veřejnosti velmi dobře už spoustu let a nedovedeme si představit, že bychom ho neměli.
Máme nový atletický stadion. I ten má plánovanou ztrátu. Kolik to bude, se bude muset teprve ověřit. Letos je v rozpočtu uvedena částka přes 700 tisíc korun. Přesný rozpis položky neznám, pokud to je jen na sekání areálu a základní údržbu nového dokončeného sportoviště, tak se mi to zdá částka přemrštěná. Po dobudování šaten (které mají sloužit i v zimě pro zimák) se tato ztráta podstatně navýší.  Je to však užitečné zařízení pro nás, naši školní mládež a sportovní oddíly, které by se měly nějak na nákladech sportoviště částečně podílet.
Tenisová hala.  Hala je v pronájmu pro Tenisový klub, nájem uhradí nejen provozní náklady, ale také revize a potřebné opravy. Město ani Ekobi na provoz haly nedoplácí. Investiční náklady se ovšem městu nevrátí, s tím ale jistě nikdo nepočítal. Tenisový klub halu pronajímá a je tedy vlastně určena nejen pro registrované tenisty, ale i pro veřejnost.
V rámci Eko Bi dochází také k částečné úhradě ztráty zimního stadionu a ski/bike areálu Peklák. Zde se již ale město musí podílet dalším příspěvkem. Zimní stadion není snad nikde ziskový a příspěvek na provoz od města je logický a předvídatelný. To stejné neplatí však o areálu Peklák. Provoz skiareálů je jinde v republice ziskový, areály budují podnikatelské subjekty za účelem zisku, to stejné je možné očekávat i na Pekláku. A skutečně ekonomická data ukazují, že si zimní provoz na sebe v podstatě vydělá. Navíc je jeho užitečnost dána i tím, že poskytuje Třebovákům velký komfort, mohou si jit zalyžovat třeba i večer po práci, nemusí v zimě nikam daleko dojíždět.  Skiareál Peklák v zimě je tedy potřebná a užitečná věc, buďme rádi, že ho máme. Není to ovšem žádné velké zimní středisko, kam by lyžaří zdaleka a trvale jezdili, ale má tolik výhod, že mluvit o kouli na noze není správné.
Tím se dostáváme k letnímu provozu bikeareálu Peklák, o kterém už toto neplatí. Ztrátovost provozu je velká, letní využití areálu malé a bikeři, kteří sem jezdí, jsou většinou odjinud. Jenže velkou ztrátu z provozu jim platíme (a budeme platit) z našeho městského rozpočtu a nikdo na to přispívat nebude. Přitom takový návrh nikdy nebyl v zastupitelstvu města projednán, vypadá to, jako by Eko Bi provozovalo letní provoz bikeareálu  "na vlastní triko". Nikde v rozpočtu města není při jeho únorovém schvalování zavedena  položka, ze které bychom mohli vyčíst, že v letošním roce se  město chystá podílet na letním provozu bikeareálu Peklák nějakou konkrétní částkou. Nakonec se ale přece jen při rozpočtové změně  každý rok podaří schválit dotaci na ztrátu z provozu loňské sezóny. Dlouho se říkalo, že to je vlivem "špatné zimy", ale není to pravda, zimní hospodaření je obvykle v černých číslech. Zvláštní je také to, že tento příspěvek na loňskou ztrátu se schvaluje (v červnu) již v době, kdy je hospodářský výsledek Eko Bi v předchozím roce již uzavřen, je znám a bývá kladný. Takže tato dotace se stejně přičítá k výnosům sezóny letošní (o které se ještě neví jak dopadne). Přitom ve smlouvě o dotaci je napsáno, že ji lze užít pouze a jedině k účelu, na který byla určena, tedy pro úhradu ztráty předchozího roku. Tento způsob proto nepovažuji za správný.
Jaký může být budoucí vývoj? Po dokončení investice do projektu Singletrack Glacensis  se jistě zvýší zájem o letní využití areálu Peklák, zvýší se jistě i výnosy za jízdné na vleku, případně za další služby. Délka tratí pro bikery se však podstatně prodlouží, (z násobí)  a s rostoucím využitím podstatně stoupne potřeba údržby tratí, budou to tedy zvýšené náklady provozovatele. Při schvalování projektu nikdy nebyla podána informace o tom, že by měly dále narůstat mandatorní výdaje. Tady je ta obava z toho, jak to bude dál. Zvláště v době, kdy skončí zisky ze skládkování a jediným zdrojem pro sanování ztrát bude městský rozpočet. (mm)
 
Promíjení poplatku za komunální odpad

Ombudsman se ve své praxi setkává s tím, že obecní úřady chybují při promíjení místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Ombudsman proto ve spolupráci s Ministerstvem financí a krajskými úřady připravil nový informační leták, který obecním úřadům při rozhodování pomůže.
V minulosti ombudsman řešil například pochybení úřadů, které rozhodování o prominutí poplatku přenesly na zastupitelstvo či radu obce. Takový postup je v rozporu se zákonem. Navíc při něm dochází k porušení povinnosti mlčenlivosti.
I když o prominutí rozhoduje správně obecní úřad, může se dopustit jiných pochybení. Ombudsman například řešil případ obecního úřadu, který nevydal rozhodnutí o žádosti, ale odpověděl pouze neformálním přípisem. Jindy zase byl problém v tom, že se obecní úřad řádně nevypořádal s důvody uvedenými v žádosti o prominutí.
Pro žadatele o prominutí je pak důležité vědět, že na prominutí poplatku nebo jeho části není právní nárok. Poplatník musí o prominutí požádat a uvést důvody pro prominutí. Obecní úřad může poplatek prominout z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Promíjení poplatku se řídí pravidly, které úřad musí dodržet.
Pravidla jsou uvedena  v této příloze - letáku vydaném ombudsmanem ZDE

 

Omezení počtu sečení trávníků

SMS ČR vyzývá k omezení počtu sečení trávníků na zahradách a veřejných plochách. Jelikož nás již několik let sužuje velké sucho, bude stále více a více potřeba hledat různá řešení, jak se s touto situací vyrovnat.
Jedním z nich je i omezení počtu sečení trávníků. Krátce sečený trávník totiž ztrácí schopnost zadržovat vodu, pomáhá vysychání půdy a v konečném důsledku může místo trávníků zůstat jen holá zem, která odvádí vodu, udusává se, vysušuje se a eroduje. Holá zem bez vegetace také akumuluje teplo a v případě dešťů pak voda po holé zemi pouze steče pryč, místo toho, aby se vsakovala.  
Naopak vyšší vegetace na travnatých plochách vede nejen k efektivnějšímu řešení pro uchování vody v půdě, ale také je to řešením jednoduchým a levným. Trávníky pomáhají s regulací teploty a vlhkosti, tím pomáhají udržet své okolí alespoň o něco snesitelnější. Vyšší trávník je bohatší i na druhovou skladbu rostlin, čímž se stává stabilnější a snadněji odolává výkyvům počasí. Hustý porost zadrží sluneční paprsky a poskytuje životní prostor, pro to aby v půdě pak mohli zůstat žít živočichové, kteří zeminu dále zkypřují. V případě dešťů voda pak hned neodteče a lépe se udrží přímo na místě.   
Konečnou úpravu trávníků lze poté udělat až v podzimních měsících. A to s ohledem na skutečnost, že na druhou stranu je sečení nutné pro vývoj a udržení některých druhů rostlin především trav a květin. Podzimní sečení však již neovlivní vodní režimy v přírodě.