Českotřebovský deník 193/2019 (11/7)

Rada města zřídila sbírkový výbor Rada města schvaluje zřízení „Sbírkového výboru“, který bude rozhodovat o použití finančních prostředků z veřejné sbírky a dalších finančních darů pro dům č.p. 177 a 178 Lhotka, Česká Třebová, postižený požárem v níže uvedeném složení: Mgr. Peterková Magdaléna, starostka města – předsedkyně, Fišer Martin, člen rady města, Bc. Nejedlá Zuzana, DiS., členka zastupitelstva města, JUDr. Netolický Martin, Ph.D., hejtman Pardubického kraje, Karlíková Hana, zástupce obyvatel postiženého domu, Mgr. Kolovratník Miloš, děkan Římskokatolické farnosti, Ing. Urban Jaromír, předseda SBD Česká Třebová, Ing. Zelený Dalibor, místostarosta města - sekretář výboru.   Město pomůže s rekonstrukcí budovy oblastního spolku Červeného kříže Rada města schvaluje poskytnutí dotace ve výši 48.000,- Kč na nutnou rekonstrukci budovy OS ČČK a uzavření smlouvy o poskytnutí této dotace mezi Městem Česká Třebová a Oblastním spolkem Českého červeného kříže Ústí nad Orlicí, Kopeckého 840, 562 01 Ústí nad Orlicí. IČ: 00426261, v textu dle předloženého návrhu.   Svinnský Iscarex kros se letos poběží po desáté Termín letošního 10. ročníku Svinnského Iscarex krosu je zakotven v termínovce Iscarex poháru 2019 na 9. srpna 2019. Trať závodu, který je "čistokrevný kros"  bude stejná jako v předchozích devíti ročnících. Poběží se tedy 6 okruhů o délce 900 metrů celkem 5400 metrů. Traťový rekord v kategorii mužů drží od roku 2014 Radek Hübl (18:14) a v ženské kategorii Táňa Metelková (20:56). Její výkon je z prvního ročníku v roce 2010 a dodnes zůstal nepokořen.  již od roku 2010 kategorii  K tomu navíc i další kratší tratě pro dětské a dorostenecké kategorie. Závod je velmi přehledný, závodníky lze sledovat prakticky po celé trati. Tento závod  navázal na předchozí "Běh Svinnou", který se běžel celkem sedmkrát, v letech 2003 - 2009 a byl velkým zpestřením sportovního i společenského života ve Svinné, spolupořadatelem byl Osadní výbor ve Svinné.  Snad nejslavnějším Během Svinnou byl pátý ročník v roce 2007, který svou účastí obohatili dva Keňané, z nichž Henry Kosgei stanoval tak kvalitní traťový rekord (18:39), který se pak již překonat nepodařilo. Na tom, že běh mimo dráhu ve Svinné  neskončil mají zásluhu především Milan Dudek a Pavel Baběrád, kteří se ujali pořadatelství prvních ročníků Svinnského krosu. Od nich potom převzal pořadatelství Iscarex. Jeho dějištěm je tzv. "horní" soukromé hřiště pana Jana Šimůnka (a okolní areál), závod je přitažlivý pro diváky i další návštěvníky, se snadným příjezdem auty až k závodnímu areálu. Na Svinnském krosu, který se koná uprostřed letních prázdnin závodí pravidelně 140 - 170 sportovců a pravidelnou součástí je také kulturní program na instalovaném letním pódiu. Nebude chybět ani v letošním jubilejním ročníku. Vystoupí taneční skupina  FLAMENCO en la orilla, šermířský spolek Honorata, který převede také ohnivou show a také travesti show Hanky Panky.   AD: Peklák máme jako kouli na noze Zdá se mi že mimo růstu mandatorních výdajů není zohledněna další likvidace přírody v okolních lesích. Bylo by opravdu zajímavé, kolik lidí využívá Peklák, přesněji kolik Třebováků, zvláště v létě. Nevím, zda jsem pochopila správně, že sportoviště dotují všichni, kteří platí odpady? Protože zisk ze skládky by umožnil náklady obyvatelům snížit. Krytý bazén je jasný. Slouží dobře většině obyvatelům města. Stále se ale najde dost Třebováků, kteří raději jedou na lyže jinam. Ale větší problém vidím ve stále větším nedostatku vody. Bude se Peklák zasněžovat za každou cenu i na úkor vody pro obyvatele ? Bikeareál je nesmysl (opět megalomanství minulé "vlády") a Singletrack ? Stále nechápu v čem je rozdíl. Že se bude ničit ještě víc les ? Asi ano, potvrzuje to nesouhlas majitelů soukromých lesů se zřízením tratí  v soukromých lesích. V příloze na mapce je kus lesa, který je dočasně vyčleněn pro Singletrack. Docela velký kus. (VV) Poznámka. Určitě nebude pravda, že by dotace do sportovišť mohly cokoliv změnit na velikosti poplatku za odpady. Zisk z odpadového hospodářství by bylo třeba zdanit a předat městu jako zřizovateli, které by jej  pak dalo do příjmového rozpočtu a využilo např. na dotování bazénu a dalších sportovišť, která jsou prodělečná. Tak např. v Ústí nad Orlicí dotují městská sportoviště letos částkou 13,8 mil. Kč  a na druhé straně mohou počítat s výnosem ze svého (zdaněného) městského podílu ve sdružení Ekola České Libchavy. Je to však dobré v tom, že každý pozná, kolik co stojí. V našem "systému" zůstává mnoho skrytého v účetnictví společnosti Eko Bi a tudíž pro veřejnost tajemného. (mm)   S MINISTREM TOMANEM V KLADRUBECH O UNESCO. Národní hřebčín Kladruby nad Labem (Národní Hřebčín Kladruby) je zřizován ministerstvem zemědělství. Proto na dnešní tiskové konferenci přímo v historické jízdárně jsme se sešli společně s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, státním tajemníkem ministerstva kultury Novákem a ředitelem kladrubského hřebčína Jiřím Machkem. Téma bylo zřejmé. O víkendu byl hřebčín zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO. Tímto byl završen několikaletý proces, na který navazuje velmi mnoho dalších kroků, které partneři musí realizovat. Za Pardubický kraj mohu garantovat, že naše investice v dané lokalitě budou realizovány s ohledem na krajinný ráz unikátního areálu, kde se kombinují prvky anglického a francouzského typu parku. V Kladrubech nad Labem kraj zřizuje Střední školu chovu koní a jezdectví, kam jsme po loňské hejtmanské inspekční cestě začali investovat nemalé prostředky. Od 70. let do školy příliš mnoho rozvojových prostředků nešlo, nyní začne rekonstrukce domova mládeže za 21 milionů korun, rekonstrukce stravovacího zařízení za 13 milionů korun a také vybudování nové odborné demonstrační učebny za 7 milionů korun. Chystáme také zbourání stávající školní jízdárny v areálu hřebčína, která nyní krajinu hyzdí a naopak její výstavbu v areálu školy. Nová jízdárna za přibližně 50 milionů korun by měla být financována za podpory evropských fondů v letech 2021 - 2022. Škola zemědělského typu nyní zažívá rozkvět, který bude završen také obnovou školního parku a veřejné zeleně. Zavázali jsme se také k obnově živičného krytu vozovek, které jsou ve vlastnictví Pardubického kraje. Již v letošním roce proběhne rekonstrukce v úseku Břehy - Semín na příjezdové komunikaci ze směru od Lázní Bohdaneč za celkových 21 milionů korun, v příštím roce bychom chtěli pokračovat až do Kladrub. Obdobně bude zahájeno ve spolupráci s Ředitelstvím vodních cest ČR projektování nového mostu přes Labe na komunikaci směr Řečany nad Labem. Tento most musí být stržen, již nyní je provoz povolen se sníženou tonáží a měl by být obnoven bez ohledu na zápis hřebčína. Nyní se ovšem nachází v krajinné památkové zóně a studie již byla konzultována s příslušným výborem UNESCO. Všechny mosty přes Labe, které kraj vlastní postupně prochází celkovou modernizací. Minulý rok byl takto obnoven příkladně most ve Valech u Přelouče. Most na trase Kladruby - Řečany přijde na přibližně 140 milionů korun.  FB Martin Netolický   Kanál Dunaj - Odra - Labe v centru pozornosti: „Nemá ani cenu papíru.“ V pátek 14. června se v Senátu Parlamentu ČR  konalo veřejné slyšení k problematice velkého vodního díla, jeho projektu a studii proveditelnosti, která zde byla prezentována.  Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe se podle jeho kritiků nevyplatí a je megalomanský. Uvedli to při veřejném slyšení v Senátu. Zatímco předseda Asociace D-O-L Jan Skalický potřebnost koridoru hájil, podle odpůrců ministerská studie proveditelnosti přehání jeho přínosy, podhodnocuje náklady a „nemá ani cenu papíru“, na který ji vytiskli.  Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle studie proveditelnosti od ministerstva dopravy stál přes 585 miliard korun, přičemž labská větev by z této částky ukrojila více než 300 miliard korun. A právě o této studii šla v horní komoře řeč. Podle zastánců projektu by koridor přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v tuzemsku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný dopad na krajinu a vodní režim v zemi. Část senátní reprezentace pak varovala před obojím. „Máme spoustu podkladů, že studie proveditelnosti má velká ekonomická rizika. Vidíme také velké množství environmentálních rizik, která jsou podceněna,“ podotkl senátor za Zelené Petr Orel. Současně vznesl obavu o osud hospodářské půdy. „Je to (stavba) spojeno s obrovským záborem zemědělského a lesního fondu a velice se týká mého volebního obvodu. Okres Nový Jičín nám to doslova a do písmene protíná a v podstatě zabírá nám velmi kvalitní zemědělskou půdu i lesní půdu,“ varoval. Pochyby o rentabilitě Vědci z Akademie věd upozorňují na nepřesnosti ve studii, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo dopravy. Plánovaná cena přes 580 miliard korun prý nebude konečná a užitek nebude tak vysoký. Josef Seják z akademické komise pro životní prostředí tak označil studii za lživou: „Nemá ani cenu papíru, na kterém byla vytištěna.“ Podle něj autoři studie účelově zneužili metody hodnocení dopadů na životní prostředí; škody na ekosystémech prý mohou přesáhnout 100 miliard korun. Eliška Vejchodská z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku uvedla, že studie neodpovídá ani evropským měřítkům. Obsahuje prý dvojí započtení přínosů, například z výroby a prodeje plavidel. „Projekt by měl být zamítnut,“ dodala. Lidovecká senátorka a iniciátorka veřejného slyšení Jitka Seitlová pak upozornila na půlbilionovou částku, se kterou projekt počítá. „Tato částka sama o sobě je obrovská. Představitelé akademické sféry jednoznačně říkají, že podklady, které byly připraveny tak, že studie proveditelnosti deklarovala ekonomickou výhodnost, nejsou v pořádku,“ prohlásila. Ministerstvo pochybuje o smyslu další studie Náklady na kanál by nicméně pěti set miliard dosáhnout nemusely; víc než polovinu totiž tvoří cena labské větve, jež se ale jeví jako riziková i ministerstvu. Resortní komise tak nedávno navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou. Předseda Asociace D-O-L Jan Skalický uvedl, že koridor by neměl být vnímán jako „kontroverzní podivná věc“, ale má pomoci proti suchu i záplavám a „kumuluje všechny výhody“. „Věřím, že najdeme společnou cestu tak, abychom prolomili neudržitelný nerozvoj,“ podotkl a odmítl i ekonomické obavy. „Opravdu není pravda, že na to nejsou peníze, nebo že je to nějaký Zemanův megakanál. Republika na to může čerpat 85 procent z Evropské unie.“ V jiném zveřejněném textu je stále navrženo budování celého kanálu D - O - L  a jeho rozdělení na etapy.  (viz uvedená mapa, která počítá  s budováním celého kanálu). Na jednání v Senátu byl 14. června přítomen krajinný ekolog Prof. RNDr. Pavel Kovář a poskytl řadu materiálů ze kterých budu čerpat do zvláštního článku. (mm)