-
Prohlášením památkou UNESCO
práce kolem kladrubského hřebčína nekončí
-
Členové Rady památky Krajiny pro
chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem si
na červnovém zasedání rozdali úkoly, aby mohli nominaci připomínkovanou
organizací ICOMOS podat na plenární zasedání mezivládního Výboru pro
světové dědictví příští rok. Ovšem těsně před letošním zasedání výboru
UNESCO v ázerbájdžánském Baku přišel požadavek na informaci, jak se na
připomínkách od ICOMOS aktuálně pracuje. Nominace se dostala na pořad
jednání už nyní, a jak víme, byla přijata a schválena. Pro Radu památky,
ani pro Pardubický kraj, tím ale práce na rozdaných úkolech nekončí.
- Členové Výboru pro světové
dědictví se v rozpravě nad nominací v Baku shodli na výjimečných
kvalitách nominovaného území a rozhodli zapsat památku na Seznam
světového dědictví již v tomto roce s tím, že Česká republika všechna
doporučení ICOMOS bez zbytečného odkladu vypořádá.
-
„Řada
požadovaných věcí je už rozpracovaných. Ministerstvo kultury prohlásilo
Kladrubský náhon kulturní památkou, nyní dobíhá správní lhůta. Začaly
práce na novém management plánu a na krajském územním plánování se spolu
s památkáři jedná o rozšíření ochranné zóny krajiny na jihu,“
říká předseda Rady památky Roman Línek a pokračuje: „Kromě toho, že
na Radě koordinujeme zájmy několika rezortů, památkářů a všech, kteří do
dění v tomto území vstupují včetně třeba energetiků a jejich požadavků
na vedení vysokého napětí, tu máme i krajské zájmy. Vlastníme tu silnice
se vzácnými stromořadími, jezdeckou školu s jízdárnou a také třeba
most mezi Řečany a Kladruby nad Labem, který je ve velmi špatném stavu.
Ve výhledu nás čeká zbourání nevhodné jízdárny z 50. let a výstavba nové
v areálu školy a také výstavba nového mostu. Jeho podoba už byla vybrána
s ohledem na to, aby co nejlépe zapadal do okolní krajiny a nenarušoval
její vzhled.“
-
Krajina
pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem
byla v minulých pěti staletích formována pro chov a výcvik jedinečného
plemene – starokladrubského koně. Je jedním z mála takových míst na
světě. „Krajina byla postupně upravována tak, aby vyjadřovala svůj
účel – šlechtění koní. Proto se tři hlavní osy krajiny kříží nikoliv
(jako obvykle) ve vstupu do císařského paláce, ale ve vstupu do
monumentálních stájí, kde se také kříží trasy hřebců a klisen v rámci
provozu hřebčína. Na tyto osy navazuje rastr pastvin vymezený
stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice, ozdobený cizokrajnými
stromy vysázenými tak, aby vytvářely prostorové iluze. Vlastní císařský
zámek je nenápadný, trochu stranou a schovaný za stromořadím. Kompozice
krajiny tak záměrně zdůrazňuje svůj primární účel – chov vzácných koní.
Důležitou součástí hodnot krajiny je vodní systém, který byl po staletí
zlepšován tak, aby krajině zajistil funkční udržitelnost,“ uvádí
ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
- Hřebčín může v návaznosti na
zapsání mezi světové památky UNESCO očekávat v dalších letech zvýšenou
návštěvnost. „Je to velká výzva jak pro krajskou samosprávu, tak i
hřebčín a místní samosprávy. Budeme muset koordinovat všechny aktivity
tak, aby turisté o památce věděli, měli na místě kvalitní servis, ale
aby příliš velký nárůst návštěvníků poklidnou krásu památky nezničil.
Hřebčín odhaduje optimální roční návštěvnost do 100 tisíc lidí, nyní je
to dohromady s pobočkou ve Slatiňanech 80 tisíc,“ dodává Roman
Línek.
Obrázek: současný a plánovaný
most u Řečan
nad Labem |