Sobota 6. července 2019 byla naprosto výjimečným dnem. Doslova celý Kozlov žil událostí, která vznikla spontánně a rozvíjela se do rozměru, který byl alespoň pro mne  zcela nečekaný. To vše vzniklo ze spolupráce, na které se podíleli snad všichni. Celá obec byla uklizena, vyzdobena,  trávníky vysekány, vyhrával místní "povodňový" rozhlas a vítal doma svoje rodáky a návštěvníky, přátele Kozlova. Již kolem třinácté hodiny byl sál místní hospody zaplněn prakticky do posledního místa,  stoly kolem dokola sálu a také nahoře na jevišti. Vedení akce bylo svěřeno panu Jaroslavu Pakostovi, nepřehlénutelnému díky jeho výšce. Konal se v pořadí čtvrtý sjezd rodáků z Kozlova a to po 29 letech! První dva sjezdy se konaly v osmdesátých letech, ten třetí v roce 1990. Byly mezitím nějaké pokusy v letech 2011 a 12, ale skutečný sjezd rodáků obce to nebyl. Až letos, kdy pořadatelé opravdu vytvořili program na celé odpoledne a také večer. Rodáky z Kozlova pozdravila také starostka města Magdaléna Peterková, ocenila důslednou přípravu rozsáhlé akce, popřála všem, aby se opět do Kozlova rádi vraceli a doslova "mnoho dalších šťastných návratů do Kozlova".

Celé zahájení, představení Kozlova v současnosti a "verbální procházka" obcí bylo úkolem Jaroslava Pakosty. Během doby od posledního srazu se toho v obci hodně událo a to především díky aktivní práci osadního výboru a také vytvořeného sboru dobrovolných hasičů. Do katastru obce patří i Chata Maxe Švabinského na Kozlovském kopci, nyní opět dobře sloužící veřejnosti, studenty restaurátorské fakulty Univerzity Pardubice (pod vedením Aleše Ogouna) vyzdobená autobusová zastávka na točně u silnice, opravená kaplička Panny Marie Zbraslavské, od roku 2004 doplněná 26 kg těžký nově odlitý zvon Pavel  pořízený pomocí finanční sbírky. V obci dále slouží  bývalá škola jako ubytovna firmy Razpo, velkou rekonstrukcí prošla Chaloupka Maxe Švabinského čp. 50, která je po letní sezónu již 11. rok otevřena veřejnosti a poslední sobotu v květnu je zde pravidelně pořádána "Slavnost Muzejní noci". Připomeňme jen, že rekonstrukci chaloupky napomohla investiční dotace zajištěná ministrem kultury Pavlem Dostálem při jeho návštěvě České Třebové (i Kozlova) v r. 2007. (Pavel Dostál byl spolužákem doc. Františka Preislera, ředitele Kulturního centra). Jaroslav Pakosta představil i opravený kozlovský hřbitůvek a hlavně upozornil na významný nový vrt  - zdroj pitné vody hluboký 168 metrů dostatečně vydatný na to, aby zásoboval obec vodou. Připomněl také snad největší investici v obci do nového oploceného asfaltového hřiště, sloužícího létě i v zimě a nově připravovanou rekonstrukci sálu hospody u Sitařů, který je v majetku obce, vlastně Města Česká Třebová. Projev Jaroslava Pakosty byl plný hrdosti nad tím, co se v obci podařilo za uplynulá léta, snad jen smutně konstatoval úbytek počtu obyvatel, dnes má Kozlov 117 trvale hlášených občanů (a jednoho vodníka).  Tak trochu za sebe k tomu dodávám, že to vše bylo dosaženo také díky spolupráci s městem Česká Třebová, jehož je Kozlov součástí a můžeme také dodat že trochu i jeho "výkladní skříní". Kozlov je obcí, ke které se s hrdostí hlásí Česká Třebová, ale třeba také nedaleké město Litomyšl.  Řada věcí se v minulých letech podařila díky spolupráci zdejších rodáků a chalupářů. připomeňme předloňskou výstavu "Jak bývalo v Kozlově", oceněnou Cenou města, loňskou prázdninovou výstavu Figurama 2018, uspořádanou Akademií výtvarného umění Praha. Také pro letošní léto se chystá nové překvapení vydání doplněné repliky původní kozlovské kroniky, psané od osmdesátých let devatenáctého století. Křest nové publikace bude začátkem měsíce srpna. A opět jde o dílo, které vzniká dobrou spoluprací zdejších rodáků, města Česká Třebová a zdejších chalupářů.  A připomeňme ještě i letní výstavu v roce 2017 ve Východočeské galerii Pardubice s názvem Švabinský, Vejrych a Kozlov, která byla velkou propagací zdejší historie, obce Kozlov a celého regionu.

Po uvítání a představení změn, ke kterým došlo v obci v posledních letech přítomní uctili minutou ticha památku všech, kteří  se na slavnost a dění v obci nyní již dívají z "kozlovského nebe" aby pak  přišel na řadu "tajný" kulturní program, vytvořený skutečnými kozlovskými rodáky. V recitačním pásmu byly předneseny básně, které chytly každého, připomněly nejen školní léta, ale současně lásku k domovu, pocit, který chytí každého  zdejšího rodáka, který přechází nahoře u silnice horizont a zadívá se do kozlovského dolíku a panoramatem, které tak dobře zná.Velký úspěch pak mělo taneční vystoupení skupiny, která předvedla sice jednoduché choreografie na lidovou notu, ale v dokonale sladěných kostýmech. Skupina si získala velkou přízeň publika.

Tím samozřejmě program srazu nekončil. Následovalo pomožení květin u pomníčku padlých, mše v kozlovské kapličce, kterou celebroval Otec Miloš Kolovratník, aby se pak všichni zase vrátili do sálu U Sitařů, kde pokračoval hudební program. Zahrála hudební skupina Veselá trojka z TV Šlágr aby pak k tanci hrálo do pozdního večera.   (mm)