Vodojem na Robově kopci využívá i sousední soukromé pozemky  

---

Před 10 lety v létě 2009 si stěžovali majitelé pozemků na Robově kopci pod vodojemem na to, že na jejich pozemek ústí neidentifikované potrubí z objektu vodojemu (viz obrázky). Stížnost byla podána pod dojmem, že z potrubí mohou vytékat bez kontroly na soukromý pozemek neurčené odpadní vody. Navíc bylo upozorněno na poškozené oplocení objektu vodojemu a tedy i možnost přístupu nepovolaných osob.  V odpovědi ředitele ORVOSU  bylo uvedeno:

"Vodojem na Robově kopci byl postaven v druhé polovině 50. let minulého století. Byl postaven jako vodohospodářské dílo se všemi stavebními  a technologickými celky, které k vodojemu náleží podle projektu Stavoprojekt Pardubice schváleného 9.11. 1952 KNV Hradec Králové. Od té doby slouží svému účelu v podstatě v nezměněné podobě, pomineme-li  vybavení radiovým dispečinkem. Jako každý vodojem i tento nemohl být uveden do provozu, pokud k němu není přiveden výtlačný řad pro jeho plnění , zásobovací řad do spotřebiště, bezpečnostní přeliv a vypouštěcí potrubí. Bez těchto prvků nelze vodojem provozovat. Vodojem je využíván včetně jeho údržby dle schváleného provozního řádu. Situaci, kterou popisujete slovy ……“vypouštění odpadu na soukromý pozemek“ považujeme za naprostou neznalost problému, v horším případě za šíření poplašné zprávy." 

Všechny vodárenské sítě ( trubní rozvody) výše popsané jsou na zmíněných pozemcích umístěny více jak 50 let  a používají se v souladu s provozním řádem vodovodu Česká Třebová. Co se týká poškozeného oplocení, jen tolik, že poničený plot vlivem vandalismu v oblasti Javorky obecně dost častém, opravujeme několikrát do roka. To však neznamená ,  že je ohroženo zásobování města pitnou vodou. Vodojem je  pod neustálou elektronickou kontrolou proti neoprávněnému vniknutí. nečištění pitné vody ve vodojemu je s ohledem na vybudovaný větrací labyrint nemožné."   Ing. J. Carba, ředitel společnosti

Problém byl tedy úředně vysvětlen, bohužel se to neobešlo bez napadení stěžovatele. Podle názoru  majitelů pozemků je i dnes po deseti letech vysvětlení zcela nedostatečné. Majitelé zmíněných parcel již před 10 lety v reakci na odpověď prohlásili, že nikdy nedali souhlas k tomu, aby se po jejich pozemku vedly nějaké trubní rozvody, nemají k trubním rozvodům na svém pozemku jakoukoliv dokumentaci ani věcné břemeno a trvají na tom, že 60 let stará stavba by měla být dodatečně legalizována v souladu se stávajícími právními předpisy. Zpochybňují  i platnost schválení na KNV Hradec Králové, pokud Česká Třebová v té době patřila do Pardubického kraje. Pozemky pro vybudování vodojemu poskytli majitelé pozemku zdarma ovšem s tím, že jim bude podle možností zajištěna vhodná výměna za jiné parcely. Během posledních 60 let se  však nic takového nestalo.

Přes sliby z roku 1995 (podepsán Ing. Kusý)  není dosud nijak řešen příjezd k vodojemu tak, aby nebylo třeba jezdit přes soukromé pozemky a nebylo třeba na to vydávat věcné břemeno. Dodnes se tak nestalo a nákladní vozidla tudy jezdí dále přes soukromý pozemek bez věcného břemena, nebylo jednáno ani o možnosti odkoupení parcely potřebné pro obsluhu vodojemu.  Nyní, když "vše kolem vody" v České Třebové zajišťuje Vodárenská společnost Česká Třebová přímo bez servisní organizace ORVOS, by měla dát všechny tyto náležitosti do právního stavu.  V r. 2009 zřídil Vodoprávní úřad na uvedených pozemcích ochranné pásmo vodního zdroje, které dále ponížilo cenu soukromých pozemků. Je tristní, že na pozemky v zóně 1 ochranného pásma vodního zdroje II. stupně může volně bez svolení majitele pozemku odvádět Vodárenská společnost přepadové vody, když je taková činnost v podmínkách pro užívání ochranného pásma zakázána, všechny vody musí být odvedeny do kanalizace.  Majitelé pozemku tedy vyzývají Vodárenskou společnost k zahájení jednání o nápravě výše uvedených křivd. (re)