Českotřebovský deník 231/2019 (23/8)

Škoda Auto investuje v Kaluze. Oblast láká další české podnikatele

V rámci cesty do Moskvy a Kalužské oblasti navštívila delegace Pardubického kraje, města Pardubic a společnosti EBA dvě průmyslové zóny a to Vorosino a Grabtsevo v okolí Kalugy. V těchto moderních průmyslových parcích mají své závody společnosti jako Samsung, L´Oreal nebo také Škoda Auto v rámci koncernu Volkswagen. Čeští investoři a společnosti mají v oblasti dobré jméno, a proto mají v plánu rozvíjet vzájemné kontakty. Takovým příkladem je ruská společnost Reshnastil a česká Perfo Linea.

„Kalužská oblast je velmi technologicky vyspělou, což dokazují také průmyslové parky a zvláštní ekonomické zóny. Tento status spočívá v tom, že investor získá za velmi výhodných podmínek pozemky včetně napojení na inženýrské sítě a místní komunikace, a dále je po určitou dobu zvýhodněn, co se týká daňových odvodů. To umožnilo přilákat velké investory jako Samsung, L´Oreal či řadu automobilových koncernů včetně Volkswagenu,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že v Kalužské oblasti se nachází dvě zóny s tímto statusem. „Potenciální investoři z České republiky mají v těchto zónách dveře otevřené a bude jim ze strany regionu věnována maximální možná pozornost,“ řekl hejtman s tím, že konkrétní kontakty již probíhají mezi ruskou společností Reshnastil a českou firmou Perfo Linea, která je největším výrobcem perforovaných materiálů u nás. Vyrábí například děrované plechy, tahokov, ocelové rošty, schodišťové stupně, ocelové dopravní pásy, svařované sítě a pletiva.

BURZY A TRHY NA POZEMKU U KORADA VE SLOVANSKÉ ULICI
Novým atraktivním místem pro trhy a burzy všeho druhu bude již od neděle 25. srpna 2019 oplocená plocha naproti ředitelství společnosti Korado v zatáčce, kde končí ulice Slovanská a začíná ulice Hubálkova. Právě tam kdysi bývala pila firmy Krbec & Přibyl a později třeba prodejna STAVIVA.  Nyní došlo k dohodě mezi organizátorem burz a společností KORADO a vždy poslední neděli v měsíci zde budeme moci najít mnoho zajímavého. První burza bude 25.srpna, další potom 29. září, 27. října a 24. listopadu:
Přijďte prodávat cokoliv a nebo naopak přijďte nakoupit!  Vstupné: prodávající 100 Kč, kupující 20 Kč. Bližší informace na telefonu 604 685 150 a nebo 604 123 133.
 
Kraj a město hledají dopravce pro letecké spojení s Kalugou.
Rusové linku jednoznačně chtějí
Hlavním cílem cesty zástupců Pardubického kraje, města Pardubic a společnosti EBA do Ruska bylo jednání se zástupci mezinárodního letiště v Kaluze a gubernátorem Kalužské oblasti o možnosti přímého propojení obou hlavních měst regionů. Na společném jednání se hejtman Martin Netolický se svým protějškem Anatolijem Artamonovem domluvil na konkrétních krocích, jejichž cílem je navázání přímých letů. Česká delegace, doplněná o velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku a další zástupce české ambasády, si prohlédla také samotné letiště, které chce v roce 2020 dosáhnout 250 tisíc cestujících ročně.
„Ruská strana projevila eminentní zájem o jednání, které by mělo vést k zavedení přímého leteckého spojení mezi Pardubicemi a Kalugou. Obě města mají společné to, že se nachází nedaleko hlavního města země s dobrou dopravní dostupností jak po železnici, tak po silnici. To je také velkým benefitem Kalugy oproti velkým letištím v Moskvě, které jsou vzhledem k dopravní situaci v ruském hlavním městě často špatně dostupná,“ uvedl hejtman Netolický. „S gubernátorem Kalugy a vedením letiště jsme se domluvili, že společnost EBA společně s kalužskými kolegy vypracuje návrh možné spolupráce včetně finančního modelu. Zároveň budeme chtít hledat dopravce, který by tuto linku provozoval. Ruská strana se zavázala, že je připravena na počátku spojení vynaložit dvojnásobnou finanční částku než akcionáři letiště EBA. My jsme připraveni, pakliže nalezneme dopravce a finanční model bude rozumný, podpořit tuto linku v jejím počátku z krajského rozpočtu,“ sdělil hejtman Netolický, který se o tyto lety zajímal také v rámci jednání ve dvou průmyslových oblastech.
Eminentní zájem o spojení by měli například čeští zaměstnanci koncernu Volkswagen v Kaluze, ale také ruští turisté, kterým mnohdy cesta z Kalužské oblasti na moskevské letiště Šerementěvo trvá i okolo pěti hodin.
Kalužské letiště získalo mezinárodní status v roce 2015 a od té doby se velmi dynamicky rozvíjí. „Letiště je velmi útulné, a to včetně nového terminálu, který vyšel na přibližně 140 milionů korun. Jedná se o velmi jednoduchou stavbu, která však plní nejpřísnější bezpečnostní kritéria pro mezinárodní lety.
Letiště chce v roce 2020 dosáhnout 250 tisíc cestujících a v roce 2030 dokonce půl milionu. Vzhledem ke své poloze se toto může podařit, jelikož se daří lákat letecké společnosti jak v rámci vnitrostátních letů, tak mezinárodních, a to například do Turecka či středoasijských postsovětských republik,“ doplnil hejtman.
 
Jméno Oskara Schindlera v Evropě rezonuje. Židovská asociace chce pomoci s větší prezentací
Německý obchodník Oskar Schindler a jeho příběh se stal námětem slavného hollywoodského filmu režiséra Stevena Spielberga Schindlerův seznam. Jeho jméno je velmi spjato také s Pardubickým krajem a především oblastí Svitavska. Kromě iniciativy Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera se o Schindlera a osud židů v jeho továrně zajímá také Evropská židovská asociace. S ředitelem sekce vnějších vztahů této organizace Alexem Benjaminem jednali hejtman Martin Netolický a náměstek hejtmana Roman Línek.
„Evropská židovská asociace má velký zájem o provázání svých aktivit se záměry Nadačního fondu Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera. Tato asociace je velmi aktivní a může pomoci mimo jiné s prezentací těchto aktivit a obecně míst svázaných s Oskarem Schindlerem. Jeho jméno je nejen v Izraeli velmi známé, jelikož je také držitelem ocenění Spravedlivý mezi národy,“ řekl hejtman Netolický, který se v letošním roce několikrát setkal se zástupci nadačního fondu i samotným Danielem Löw-Beerem, ale také starosty obcí v okolí stávajícího brownfieldu.
Záměr na oživení areálu v Brněnci počítá s rokem 2021. Již v příštím roce by však mohlo být Schindlerovo jméno připomenuto jiným způsobem. „V příštím roce si budeme připomínat 75 let od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ze kterého bylo v Brněnci celkem 300 žen, a proto je zde myšlenka na pietní akt s tímto výročím spojený,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek. „My si jako krajská samospráva uvědomujeme důležitost jména Oskara Schindlera, i když mnohdy vyvolává bohaté diskuse. Proto jsme jej také zařadili na seznam významných rodáků ve Tváři Pardubického kraje,“ řekl náměstek Línek, který Alexi Benjaminovi z Evropské židovské asociace věnoval knihu s názvem Stopy Židů v Pardubickém kraji.
 Továrna v Brněnci má velmi pestrou historii. Původně byla založena jako papírna, poté sloužila jako přádelna vlny, ze které tehdejší majitel, Izák Löw-Beer postupně vybudoval významnou textilku. Během války byla změněna na muniční továrnu a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Groß-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler dělníky ze své smaltovny, čímž jim zachránil život. Jednalo se přibližně o 1 200 osob.
 
Topná tělesa s azbestem, jedovaté látky z chladicích či klimatizačních jednotek, oxid olovnatý v součástkách z počítačů nebo toxické těžké kovy z baterií. To je jen stručný výčet chemických nebezpečí, kterými nás i životní prostředí ohrožuje nesprávně vyhozený nebo uskladněný elektroodpad nebo baterie. I přesto, že Češi třídí vysloužilá elektrozařízení čím dál zodpovědněji, velké množství elektroodpadu stále skladují doma. Přitom starých baterií, které vám leží v šuplíku a teprve po „vytečení“ končí nesprávně v koši se směsným odpadem, se lze díky různým podpůrným projektům zbavit velmi snadno, rychle a zdarma.
Podle dat Eurostatu z roku 2016 činil v České republice podíl třídění elektroodpadu asi 46 procent. Dle statistik společností REMA Systém, kolektivního systému pro odběr vysloužilých zařízení, Češi v roce 2018 vytřídili 16 672 tun elektroodpadu, což oproti roku 2017 představuje nárůst zhruba 9 procent. Ačkoliv se tedy Češi v třídění vysloužilého elektra zlepšují, stále jich celá řada elektroodpad vyhazuje do komunálního odpadu nebo zbytečně skladuje doma. A co víc, tento elektroodpad v sobě velmi často obsahuje zdraví či přírodě škodlivé látky.
Jedy v žárovce, monitoru, toneru či klimatizaci
Téměř poloviční množství vytříděného elektra tradičně zabírají velké domácí spotřebiče jako pračky, myčky či sporáky. Vzhledem k velikosti těchto zařízení nemají lidé tendenci vyhazovat je pohodlně do popelnic, jako se tomu může často stát u menšího elektra. V bateriích a akumulátorech se například nacházejí zejména těžké kovy rtuť, kadmium a olovo. Ty mohou nesprávným skládkováním baterií snadno proniknout do životního prostředí. Rizikové látky obsahují i počítače, kupříkladu oxid olovnatý nebo fluorescenční přísady na bázi kadmia. Toxické látky mohou rovněž unikat z chladicích nebo klimatizačních zařízení, topných těles s obsahem azbestu, CRT displejů a obrazovek či dalších olovnatých skel či skel s obsahem rtuti. Problematické jsou pak také tonery, v nichž zůstávají zbytky tiskového tonerového prachu. Všechny tyto látky nejen poškozují životní prostředí, ale půdní a vodní kontaminací se dostávají také do těl organismů včetně člověka, kde mohou způsobovat vážné zdravotní problémy.