Nejrychlejší
Ladislav Kučera a Jana
Matyášová
Vítězů v tomto závodě je samozřejmě mnohem více, byla spousta kategorií od
nemladší mládeže až po seniory.
 V hlavním běhu na trati 5,4 km (6
okruhů) startovalo 39 mužů a 27 žen, dalších 21 závodníků v
"lidovém" běhu pro příchozí na 2700 metru (3 kola). Traťový rekord
nepadl. Stále jej drží z roku 2014 Radek Hübl časem 18:14. letos
dosáhl vítěz kategorie mužů Ladislav Kučera (Iscarex) času 18:53.
Nejrychlejší ženou byla Jana Matyášová (Silvita)
v čase 24:11. Také zde nebyl rekordní čas Táni Metelkové 20:56 z I.
ročníku závodu v roce 2010 překonán.
Mezi startujícími v
lidovém běhu pro příchozí na 2700 metrů nešlo přehlédnout
závodníka se startovním číslem 70 Jana Šimůnka, který si svoje číslo
vybral tak, aby ladilo s jeho nově dosaženým věkem. Byl to tedy
závod k narozeninám, které přesně padnou na 14. den měsíce srpna
tohoto roku. Je třeba popřát Honzovi Šimůnkovi hodně zdraví a
elánu do další práce ve firmě i ve sportu, určitě nesloží ruce v
klín. Pokračovat bude jistě i ve svých
 cestovatelských
aktivitách a to ještě v letošním roce, kdy další cestou do Afriky
naváže na svoji nedávnou expedici do Austrálie. Zde ve vypůjčené
Toyotě objeli nejméně polovinu tohoto světadílu a vystoupali na
Uluru -
nejobjemnější
monolit na světě, hit letošní
turistické sezóny. Jeho význam pro cestovatele v letošním roce je
významný tím, že letos od prosince bude pro návštěvníky navždycky
uzavřen. Tím nabývá letošní Honzova "Australská expedice" na
významu. Honza Šimůnek nemohl dopustit, aby na takovém místě nestál.
Jedná se o jednolitý
pískovcový útvar ležící ve středu
australského kontinentu na
domorodém území v Severním
teritoriu, v
Národním parku Uluru-Kata Tjuta.
Tento Monolit ční do výše 348 metrů nad okolní rovinatou krajinu a
do země zasahuje až 5 km hluboko. Dlouhý je 3,6 km a široký 2,4 km.
Geologické stáří je až 600 mil. let. Pískovec Ayersovy skály je
bohatý na horniny obsahující aluminium a křemičitany. Tím získává
načervenalý nádech. Jenže Svinnský kros je především o
sportování. Ačkoliv Jan Šimůnek nedoběhl na čele závodu, tak
přesto v závěru vyhodnocování nejlepších vystoupil na nejvyšší
stupínek na bednu, aby získal velké uznání od svých
soupeřů a kamarádů z Maratonstavu Úpice za jeho dlouholetou přízeň
sportu a běhů mimo dráhu. Za vše hovoří obrázky:
Ve sportovním areálu ve
Svinné, tzv "Šimůnkovo" vládla pohoda, závody začaly s úderem
17té hodiny a probíhaly přesně podle stanoveného scénáře.
Účast v dětských a mládežnických kategoriích bylo velmi dobrá,
sportovní výkony obdivuhodné. Počasí přálo, závodní trať, krosová od
začátku do konce byla vzorně připravena. Po sportovním programu Bylo
zajištěno i bohaté občerstvení. Následovalo ocenění vítězů v
jednotlivých kategoriích od nejmladších po ty dospělácké. Jako
poslední pak byly oceněny výsledky hlavního závodu. A potom přišel
na řadu kulturní program, který tradičně obohatil letošní
jubilejní Svinnský kros až do tmy. Letošní Svinnský kros
byl ověnčena několika jubilei, znovu je připomeňme: 10. ročník
závodu, 20. ročník Iscarexcupu a sám jeho zakladatel slavil
sedmdesátiny! (A to jsem neuvedl pětadvacátiny firmy Iscarex...
)....
|
