10. Svinnský Iscarex kros 2019            

Nejrychlejší  Ladislav Kučera a Jana Matyášová

Vítězů v tomto závodě je samozřejmě mnohem více, byla spousta kategorií od nemladší mládeže až po seniory.
V hlavním běhu na trati 5,4 km (6 okruhů) startovalo 39 mužů a 27 žen, dalších 21 závodníků v "lidovém" běhu pro příchozí na 2700 metru (3 kola). Traťový rekord nepadl. Stále jej drží z roku 2014 Radek Hübl časem 18:14. letos dosáhl vítěz kategorie mužů Ladislav Kučera (Iscarex) času 18:53. Nejrychlejší ženou byla Jana Matyášová (Silvita) v čase 24:11. Také zde nebyl rekordní čas Táni Metelkové 20:56 z I. ročníku závodu v roce 2010  překonán.
Mezi startujícími v lidovém běhu pro příchozí na 2700 metrů  nešlo přehlédnout závodníka se startovním číslem 70 Jana Šimůnka, který si svoje číslo vybral tak, aby ladilo s jeho nově dosaženým věkem. Byl to tedy závod k narozeninám, které přesně padnou na 14. den měsíce srpna tohoto roku.  Je třeba popřát Honzovi Šimůnkovi hodně zdraví a elánu do další práce ve firmě i ve sportu, určitě nesloží ruce v klín. Pokračovat bude jistě i ve svých cestovatelských aktivitách a to ještě v letošním roce, kdy další cestou do Afriky naváže na svoji nedávnou expedici do Austrálie. Zde ve vypůjčené Toyotě objeli nejméně polovinu tohoto světadílu a vystoupali na  Uluru - nejobjemnější monolit na světě, hit letošní turistické sezóny. Jeho význam pro cestovatele v letošním roce je významný tím, že letos od prosince bude pro návštěvníky navždycky uzavřen. Tím nabývá letošní Honzova "Australská expedice" na významu. Honza Šimůnek nemohl dopustit, aby na takovém místě nestál.  Jedná se o jednolitý pískovcový útvar ležící ve středu australského kontinentu na domorodém území v Severním teritoriu, v Národním parku Uluru-Kata Tjuta.  Tento Monolit ční do výše 348 metrů nad okolní rovinatou krajinu a do země zasahuje až 5 km hluboko. Dlouhý je 3,6 km a široký 2,4 km. Geologické stáří je až 600 mil. let. Pískovec Ayersovy skály je bohatý na horniny obsahující aluminium a křemičitany. Tím získává načervenalý nádech.   Jenže Svinnský kros je především o sportování. Ačkoliv Jan Šimůnek nedoběhl  na čele závodu, tak přesto v závěru  vyhodnocování nejlepších vystoupil na nejvyšší stupínek na bednu, aby  získal  velké uznání od svých soupeřů a kamarádů z Maratonstavu Úpice za jeho dlouholetou přízeň sportu a běhů mimo dráhu. Za vše hovoří obrázky:
Ve sportovním areálu ve Svinné, tzv "Šimůnkovo"  vládla pohoda, závody začaly s úderem  17té hodiny a probíhaly přesně podle stanoveného scénáře.  Účast v dětských a mládežnických kategoriích bylo velmi dobrá, sportovní výkony obdivuhodné. Počasí přálo, závodní trať, krosová od začátku do konce byla vzorně připravena. Po sportovním programu Bylo zajištěno i bohaté občerstvení. Následovalo ocenění vítězů v jednotlivých kategoriích od nejmladších po ty dospělácké. Jako poslední pak byly oceněny výsledky hlavního závodu. A potom přišel na řadu kulturní program, který tradičně obohatil  letošní jubilejní Svinnský kros až do tmy.   Letošní Svinnský kros byl ověnčena několika jubilei, znovu je připomeňme: 10. ročník závodu, 20. ročník Iscarexcupu a sám jeho zakladatel slavil sedmdesátiny!  (A to jsem neuvedl pětadvacátiny firmy Iscarex... )....