Po vydařeném křtu Pamětní
knihy obce Kozlova uplynulo něco více než týden a členky autorského
kolektivu Jana Vejdovská a Marie Rousková dostaly pozvání k
návštěvě českotřebovské radnice. Doprovázel je syn Jany Vejdovské
Tomáš, pedagog AVU Praha, akademický sochař, který zde v Kozlově
tráví své prázdniny a pořádá letní výstavy studentských prací FIGURAMA. Na
radnici je přijala nejen starostka Magdaléna
Peterková, která se nemohla 3. srpna křtu nové publikace zúčastnit, ale také
oba místostarostové Dalibor Zelený a Josef Kopecký. Na radnici
nepřijeli z Kozlova s prázdnýma rukama, ale přinesli s sebou výtisk nové kozlovské
Pamětní knihy s autorským věnováním (na fotografii výše).
Přijetí a milého setkání s
vedením města si obě kozlovské pamětnice a patriotky velmi považují,
je pro oceněním jejich snah o dokumentaci a zpřístupnění historie
Kozlova pro veřejnost. O dojmech ze setkání na radnici jsem měl
možnost si v Kozlově popovídat až několik dnů po události, ale
přesvědčil jsem se, že opravdu byli naladěni s vedením města na
stejnou notu. "Vždyť starostka i oba místostarostové mají ke
Kozlovu velmi blízký vztah," (říkaly společným hlasem).
 Představte si, že Marie
Rousková je kozlovskou kronikářkou již 35 roků!
Zachytila mnoho událostí, které jsou významné především pro samotnou
obec a její rodáky, a ale dočteme se také o zajímavostech s širší
platností, řada událostí je dokumentována také s fotografiemi,
novinovými výstřižky a informacemi získanými od pamětníků.
Vlastně zachránila onen historický první díl Kozlovské pamětní knihy
psané od roku 1887 a zachycením vzpomínek pamětníků umožnila
prodloužit popis událostí v kronice přes II. světovou válku až do roku
1945. Je to velmi záslužný čin, který by dnes už nikdo nedal
dohromady. Ručně psanou kroniku začal psát Josef Sitař, který
tehdy bydlel v čp. 12, tedy v Pecháčkově statku, který nyní známe se sgrafitem Maxe Švabinského "Žnečka".
V tomto domě nyní pravidelně (vlastně od malička) "chalupaří" Jana Vejdovská,
vnučka Karla Vejrycha (pianisty), bratra malíře Rudolfa Vejrycha.
Kozlov ji přirostl k srdci, i když bydlí dlouhodobě v Praze. Když se k ručně psané historické
pamětní knize dostala, hned přemýšlela, jak ji využít. Po nějakém
váhání pak písmenka z někdy těžko čitelného textu v kronice začala
rovnat do textového editoru v počítači. "Musela jsem některé texty
upravit do srozumitelné podoby, obsahovaly některé germanismy, a také
doplnit jej o vysvětlující poznámky," řekla Jana Vejdovská.
Kroniku psalo několik
kronikářů, poslední řádky také paní Zuzana Švabinská. Důležité jsou
také poznámky současné kronikářky obce Marie Rouskové, zachycují dobu,
která v mnoha kronikách měst a obcí právě chybí.
 Kozlovská kronika prvním
dílem ( a rokem 1945) neskončila, pokračuje dodnes. "Druhá kniha kozlovské kroniky zachycuje období od války do roku 2005. K psaní
kroniky jsem se dostala před 35 lety, převzala jsme ji od hajného p.
Antonína Kakače a paní Tojmarové. Od roku 2006 pak píšu již
třetí díl kozlovské kroniky (správněji Pamětní knihy obce Kozlov), je zde ještě dost listů nepopsaných.
Titulní obrázek 3. dílu nakreslila paní Ludmila Rašnerová", říká
Marie Rousková.
O vlastním procesu vydání
pamětní knihy Jana Vejdovská vypravuje: "Vydat knihu ovšem není jen
tak. bylo třeba zajistit také doplnění obrázků a grafické zpracování,
příprava na tisk. Zde mě pomohli opět osvědčení spolupracovníci,
Pavel Charvát a Filip Chudoba - také vlastně kozlovští chalupáři,
kterým jejich letní sídlo přirostlo k srdci a jsou pro něho ochotni
něco udělat. Již
před dvěma lety jsme společně připravili výstavu "Jak bývalo v
Kozlově". Aby měla vydaná publikace větší dosah, rozhodli jsme o
doplnění obrázků z kozlovského období Maxe Švabinského. Nešlo nám o ty
nejznámější obrazy, ale další typicky kozlovská dílka, která doplňují
pohled Maxe Švabinského na místo a dobu, ve které zde žil.
Myslím, že se výběr podařil a vznikla publikace, která spojuje popis
života v Kozlově v širokém historickém období také s přítomností
významného umělce a osobnosti našeho národa. Chtěla bych poděkovat za
podporu města Česká Třebová, umožnila celý projekt realizovat.
Po průzkumu v okolních tiskárnách jsme zvolili využít služeb
nakladatelství OFTIS, hlavně proto, že řadu prací na tvorbě
knížky zajistilo proces přípravy a tisku a také pomohlo s prodejem.
Samotná obálka knihy je však nejen dle mého názoru velmi zdařilým dílem
Pavla Chudoby. Polovina nákladu knihy, kterou jsme získali na křest knihy
do Kozlova je prakticky vyprodána, snad jen čtyři výtisky lze ještě
zakoupit v Chaloupce Maxe Švabinského. Další prodej publikace v
obchodní síti
zajišťuje OFTIS, kde bude ještě zřejmě možné nějaké výtisky také
získat." (mm)
-
- První historický
originál Pamětní knihy obce Kozlova a 3. díl pamětní knihy s obrázkem
Ludmily Rašnerové
|
