Řešila se problematika financování investic do silniční a  železniční sítě. Bez evropských prostředků to nepůjde. V roce 2021 skončí stávající elokační období, rýsují se podmínky pro  období další. Je jasné, že i potom dotace z EU budou, ale procentový poměr spoluúčasti státu bude daleko větší než nyní. Letošní čerpání financí je o něco lepší než v loňském roce. Pro příští rok plánuje SFDI obdobné prostředky jako v roce letošním. Nás zajímá zejména částka na bezpečnostní opatření kolem silnic, na které půjde v r. 2020 460 mil. Kč, podobně jako letos. I tak se předpokládá, že se na všechny žadatele nedostane. Doufejme, že na nás ano,  chodníky kolem Riegrova a Moravské ulice máme "předpřipravené".  Žádosti do října, brzy na to se má vědět, jak kdo dopadl.  Obecně se prý úroveň žádostí o dotace zlepšuje. Podobně to platí i v dotačním titulu na cyklostezky, kde také budeme mít svoje želízko v ohni v podobě cyklostezky do Rybníka.

Stavba Dálnice D35.  Zatímco v minulých letech jsme netrpělivě čekali až to začne, tak nyní konstatujeme, že to už začalo a lámeme rukama nad tím, že doprava substrátů a materiálu na dálnici nám v pardubickém a hradeckém kraji rozbije 316 km krajských silnic!  Zapomnělo se na to dát do podmínek nápravu rozbitého stavu, v rozpočtech stavby na to nejsou peníze. A tak se honem jedná, vyřešeno to není.  Dálnice Opatovice - Staré Město je rozdělena na 9 úseků. Dva se staví Opatovice - Časy - Ostrov, další dva úseky kolem Vysokého Mýta mají zrušené rozhodnutí o umístění stavby. Připravené jsou však poslední dva úseky kolem Svitav.  Nejhůře na tom jsou dva úseky vedoucí kolem Litomyšle, ty budou rozestavěny (a tedy zřejmě i dokončeny) nejpozději. 

Podle toho co bylo řečeno, tak Česká Třebová (a také Ústí nad Orlicí) naději na přímé připojení na dálnici ztratily, Litomyšl si nepřeje exit Litomyšl sever, i když byl schválen v dokumentaci EIA. Trasu nyní považuje ŘSD na definitivní, žádná další změna už nebude, ale ve Strakově a v Kornici by si to lidé přáli. Může to tedy ještě řešit i soud. Vzhledem k tomu se vyplatí ještě o exit u Litomyšle bojovat, pokud bychom měli možnost vytvořit společný tlak od měst České Třebové a Ústí nad Orlicí, mohli bychom něco dokázat. Mohli bychom tím zkrátit cestu sobě a podnikatelům z regionu o 15 km (navíc po trase s křižovatkami v Litomyšli) a to stojí za to. Exstarostou Zedníkem propagovaná trasa přes Opatov, Opatovec a Janov by prodloužila cestu do Čech  skoro o 30 km. Tím že jsme se zřekli exitu u Litomyšle jsme nic navíc nezískali, všechno jsme vlastně prohráli. Nerozumím tomu, že jsme na to mohli naletět. Sami jsme se připravili o rychlý přístup k dálnici.

Železniční stavby V současné době je největší stavbou na železnici v kraji přestavba stanice Letohrad za 1,1 mld Kč.  Potom přijde na řadu rekonstrukce uzlu Pardubice za více než 4 mld. Kč.  Je třeba řešit úsek Ústí - Choceň. Bude čtyřkolejný, dvě koleje budou v současné stopě pro nákladní a regionální dopravu,  další dvě koleje povedou dvěma tunely a budou pro rychlost až 200 km/h. Na současné trati bude v nejbližších letech komplexní modernizace a budou zde budována tři místa pro přejíždění mezi kolejemi, zvýší to propustnost. Velkým úkolem je zdvojkolejnění trati  Pardubice - Hradec Králové, po částech se buduje, naopak zatím nerozřešeným problémem je Ostřešanská spojka, tedy přímé spojení Pardubice - Chrudim.  Existuje záměr posílit trať Choceň - Týniště - Hradec Králové Velký Osek na dvě koleje a také tratě vedoucí z Týniště do Solnice a Kvasin, kde se nyní vozí auta a materiál.

Stavba přivaděčů.  Znovu se terminologie vrátila ke slovu "přivaděč", protože právě pro tento účel dostal kraj peníze ze SFDI.  Ve skutečnosti jde jen o jeden přivaděč a to napojení silnice II/312 Žamberk - Č. Libchavy -  obchvat Chocně - na exit Vysoké Mýto západ. Ten to přivaděč má stát místo 1,2 mld. Kč nyní až 1,8 mld. Kč a spolkne tak většinu peněz určených ze SFDI na přivaděče k dálnici v našem kraji. Je drahý i proto, že obsahuje v sobě mimoúrovňové křížení se železnici, což zabezpečí rychlost vlaků 200 km na úseku Choceň - Uhersko.  Na tuto akci není ještě ani EIA. V ostatních případech jde jen o modernizaci silnic. Úsek II/358 Česká Třebová - Litomyšl se realizuje jako první. Pracuje se v České Třebové i v Litomyšli, příští rok by měla přijít na řadu celá spojovací silnice. O přivaděč se však nejedná, město Litomyšl si tak za peníze ze SFDI vylepšuje městský interiér na zámeckém návrší, kde bude velký úsek dlažby. Jistě si nikde představují, že by si cestu k dálnici "vylepšovali" dlažbou tak jako v Litomyšli.... Tady je vidět, že se o přivaděč opravdu nejedná.

Silnice I. třídy v kraji. Probíhá mnoho oprav, takových jako u nás v České Třebové. Podobná obnova živičného krytu je na řadě dalších míst v kraji, na čtrnáctce např. v Sopotnici. Jako nové stavby jsou hlavní investice v oblasti Pardubicka a Chrudimi, viz mapa. Jedinou výjimkou mimo tuto oblast je před spuštěním stavba obchvatu Svitav, kde na cca 9km dlouhé trase Lačnov - Hradec nad Svitavou začíná příprava archeologického průzkumu. Má trvat rok a pak se má 3 roky stavět. To jen na ukázku, jak se buduje taková potřebná stavba  v našich podmínkách.  Hotovo tedy u Svitav může být koncem roku 2023. Když to dobře půjde. Zatím je zde vykoupeno cca 90% pozemků.  Obchvat České Třebové neboli "přeložka I/14" v úseku Opatov - Česká Třebová - Dlouhá Třebová zatím nemá žádný termín, není ani připravena dokumentace pro územní řízení. V oblasti rybníka Hvězda se půředpokládají oproblémy s ekology. Proto není ani v časových, ani ve finančních plánech. Předpokladem může být příprava projektové dokumentace pro územní řízení nejdříve v letech 2021/22. Ty by byl vlastně úspěch. Teprve potom bude zařazen do plánu investic, protože zatím nějakou vyšší prioritu nemá.

Některé páteřní silnice I. třídy v kraji budou v systému mýtného pro kamiony, jde především o silnici I/35 a I/43 na Brno.  V kraji mají být rozmístěny vysokorychlostní váhy, stanoviště jsou vybrána, počet narůstá. Podle letošního návrhu jich má být v kraji dokonce 15. Jedno takové stanoviště na silnici I/43 před odbočkou na Třebovice a mělo by chránit vjezd přetížených vozidel i do našeho směru po I/14, variantou je vysokorychlostní váha umístěná mezi Ústím n.O. a Libchavami.

Program konference:

Více je možné vyčíst z dále uvedených fotokopií jednotlivých prezentací, které se mi podařilo zachytit:

Nakonec opět úvahy o vodní dopravě v a připojení Pardubic. Přinese jen neuvěřitelné náklady na připojení na silnice a železnice a malé využití, které budou jinde v silniční i železniční síti chybět. Vznikají jen proto, aby si Pardubice splnily svůj sen multimodální křižovatky Čech. Kdyby alespoň bylo po té vodě co vozit.  Bylo by dobré ukázat také to, že pro budoucí dobu se s nárůstem investic do vodní dopravy příliš nepočítá. Škoda, že jsem příslušné tabulky a snímky na powerpointu nezachytil.