Konference byla
podobná minulým ročníkům. Podala aktuální informace o problematice
investiční výstavby na železnici a v silniční síti, v oblasti letecké a
vodní dopravy není mnoho nového. Dále trvá záměr vybudovat v
Pardubicích multimodální
logistické centrum ať to stojí co to stojí, dále je velká snaha zajistit
splavnost Labe do Pardubic. Je to snaha podporovaná především ze strany
Pardubického kraje, prakticky nikdo z reprezentantů celostátních
organizací a úřadů se tohoto problému ani nedotkl.
Řešila
se problematika financování investic do silniční a železniční sítě.
Bez evropských prostředků to nepůjde. V roce 2021 skončí stávající
elokační období, rýsují se podmínky pro období další. Je jasné, že i
potom dotace z EU budou, ale procentový poměr spoluúčasti státu bude
daleko větší než nyní. Letošní čerpání financí je o něco lepší než v
loňském roce. Pro příští rok plánuje SFDI obdobné prostředky jako v roce
letošním. Nás zajímá zejména částka na bezpečnostní opatření kolem silnic,
na které půjde v r. 2020 460 mil. Kč, podobně jako letos. I tak se
předpokládá, že se na všechny žadatele nedostane. Doufejme, že na nás ano,
chodníky kolem Riegrova a Moravské ulice máme "předpřipravené".
Žádosti do října, brzy na to se má vědět, jak kdo dopadl. Obecně se
prý úroveň žádostí o dotace zlepšuje. Podobně to platí i v dotačním titulu
na cyklostezky, kde také budeme mít svoje želízko v ohni v podobě
cyklostezky do Rybníka.
-
Stavba
Dálnice D35. Zatímco v minulých letech jsme
netrpělivě čekali až to začne, tak nyní konstatujeme, že to už začalo a
lámeme rukama nad tím, že doprava substrátů a materiálu na dálnici nám v
pardubickém a hradeckém kraji rozbije 316 km krajských silnic!
Zapomnělo se na to dát do podmínek nápravu rozbitého stavu, v rozpočtech
stavby na to nejsou peníze. A tak se honem jedná, vyřešeno to není.
Dálnice Opatovice - Staré Město je rozdělena na 9 úseků. Dva se staví
Opatovice - Časy - Ostrov, další dva úseky kolem Vysokého Mýta mají
zrušené rozhodnutí o umístění stavby. Připravené jsou však poslední dva
úseky kolem Svitav. Nejhůře na tom jsou dva úseky vedoucí kolem
Litomyšle, ty budou rozestavěny (a tedy zřejmě i dokončeny) nejpozději.
- Podle toho co bylo
řečeno, tak Česká Třebová (a také Ústí nad Orlicí) naději na přímé
připojení na dálnici ztratily, Litomyšl si nepřeje exit Litomyšl sever,
i když byl schválen v dokumentaci EIA. Trasu nyní považuje ŘSD na
definitivní, žádná další změna už nebude, ale ve Strakově a v Kornici by
si to lidé přáli. Může to tedy ještě řešit i soud. Vzhledem k tomu se
vyplatí ještě o exit u Litomyšle bojovat, pokud bychom měli možnost
vytvořit společný tlak od měst České Třebové a Ústí nad Orlicí, mohli
bychom něco dokázat. Mohli bychom tím zkrátit cestu sobě a podnikatelům
z regionu o 15 km (navíc po trase s křižovatkami v Litomyšli) a to stojí
za to. Exstarostou Zedníkem propagovaná trasa přes Opatov, Opatovec a
Janov by prodloužila cestu do Čech skoro o 30 km. Tím že jsme se
zřekli exitu u Litomyšle jsme nic navíc nezískali, všechno jsme vlastně
prohráli. Nerozumím tomu, že jsme na to mohli naletět. Sami jsme se
připravili o rychlý přístup k dálnici.
![](9C_19images/IMG_20190905_144545.jpg)
Železniční
stavby V současné době je největší stavbou na železnici v
kraji přestavba stanice Letohrad za 1,1 mld Kč. Potom přijde na řadu
rekonstrukce uzlu Pardubice za více než 4 mld. Kč. Je třeba řešit
úsek Ústí - Choceň. Bude čtyřkolejný, dvě koleje budou v současné stopě
pro nákladní a regionální dopravu, další dvě koleje povedou dvěma
tunely a budou pro rychlost až 200 km/h. Na současné trati bude v
nejbližších letech komplexní modernizace a budou zde budována tři místa
pro přejíždění mezi kolejemi, zvýší to propustnost. Velkým úkolem je
zdvojkolejnění trati Pardubice - Hradec Králové, po částech se
buduje, naopak zatím nerozřešeným problémem je Ostřešanská spojka, tedy
přímé spojení Pardubice - Chrudim. Existuje záměr posílit trať
Choceň - Týniště - Hradec Králové Velký Osek na dvě koleje a také tratě
vedoucí z Týniště do Solnice a Kvasin, kde se nyní vozí auta a materiál.
Stavba
přivaděčů. Znovu se terminologie vrátila ke slovu
"přivaděč", protože právě pro tento účel dostal kraj peníze ze SFDI.
Ve skutečnosti jde jen o jeden přivaděč a to napojení silnice II/312
Žamberk - Č. Libchavy - obchvat Chocně - na exit Vysoké Mýto západ.
Ten to přivaděč má stát místo 1,2 mld. Kč nyní až 1,8 mld. Kč a spolkne
tak většinu peněz určených ze SFDI na přivaděče k dálnici v našem kraji.
Je drahý i proto, že obsahuje v sobě mimoúrovňové křížení se železnici,
což zabezpečí rychlost vlaků 200 km na úseku Choceň - Uhersko. Na
tuto akci není ještě ani EIA. V ostatních případech jde jen o modernizaci
silnic. Úsek II/358 Česká Třebová - Litomyšl se realizuje jako první.
Pracuje se v České Třebové i v Litomyšli, příští rok by měla přijít na
řadu celá spojovací silnice. O přivaděč se však nejedná, město Litomyšl si
tak za peníze ze SFDI vylepšuje městský interiér na zámeckém návrší, kde
bude velký úsek dlažby. Jistě si nikde představují, že by si cestu k
dálnici "vylepšovali" dlažbou tak jako v Litomyšli.... Tady je vidět, že
se o přivaděč opravdu nejedná.
Silnice
I. třídy v kraji. Probíhá mnoho oprav, takových jako u
nás v České Třebové. Podobná obnova živičného krytu je na řadě dalších
míst v kraji, na čtrnáctce např. v Sopotnici. Jako nové stavby jsou hlavní
investice v oblasti Pardubicka a Chrudimi, viz mapa. Jedinou výjimkou mimo
tuto oblast je před spuštěním stavba obchvatu Svitav, kde na cca 9km
dlouhé trase Lačnov - Hradec nad Svitavou začíná příprava archeologického
průzkumu. Má trvat rok a pak se má 3 roky stavět. To jen na ukázku, jak se
buduje taková potřebná stavba v našich podmínkách. Hotovo tedy
u Svitav může být koncem roku 2023. Když to dobře půjde. Zatím je zde
vykoupeno cca 90% pozemků. Obchvat České Třebové neboli "přeložka
I/14" v úseku Opatov - Česká Třebová - Dlouhá Třebová zatím nemá žádný
termín, není ani připravena dokumentace pro územní řízení. V oblasti
rybníka Hvězda se půředpokládají oproblémy s ekology. Proto není ani v
časových, ani ve finančních plánech. Předpokladem může být příprava
projektové dokumentace pro územní řízení nejdříve v letech 2021/22. Ty by
byl vlastně úspěch. Teprve potom bude zařazen do plánu investic, protože
zatím nějakou vyšší prioritu nemá.
Některé páteřní silnice I. třídy v
kraji budou v systému mýtného pro kamiony, jde především o silnici I/35 a
I/43 na Brno. V kraji mají být rozmístěny
vysokorychlostní váhy, stanoviště jsou vybrána, počet narůstá. Podle
letošního návrhu jich má být v kraji dokonce 15. Jedno takové stanoviště
na silnici I/43 před odbočkou na Třebovice a mělo by chránit vjezd
přetížených vozidel i do našeho směru po I/14, variantou je
vysokorychlostní váha umístěná mezi Ústím n.O. a Libchavami.
Program
konference:
Ing. Tomáš Čoček, Ph.D.
– 1. náměstek ministra, Ministerstvo dopravy České republiky |
TÉMA: Strategie
rozvoje dopravní infrastruktury v ČR ve vazbě na Pardubický kraj |
Ing. Martin Kolovratník –
poslanec a místopředseda hospodářského výboru PSP ČR |
TÉMA: Aktuální
dopravní legislativa v PSP ČR |
Ing. ZBYNĚK HOŘELICA –
ředitel, Státní fond dopravní infrastruktury |
TÉMA: Financování
vodní, železniční a silniční infrastruktury v Pardubickém kraji v
letech 2018-2020 |
Ing. Radek Mátl -
pověřen řízením, Ředitelství silnic a dálnic ČR |
TÉMA: Rekonstrukce
a výstavba silniční a dálniční infrastruktury v Pardubickém kraji |
Bc. Jiří Svoboda, MBA –
generální ředitel, Správa železniční dopravní cesty |
TÉMA: Železniční
stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji |
Michal Kortyš –
náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu |
TÉMA:
Silniční hospodářství Pardubického kraje |
Ing. Miroslav Němec –
ředitel, Správa a údržba silnic Pardubického kraje |
TÉMA: Rozvojová
témata Pardubického kraje spravovaná SÚS Pk - Dopravní uzel Pardubice,
Přivaděče silnic II. třídy k D35 |
Ing. Martin Vavřička –
investiční referent, Ředitelství vodních cest ČR |
TÉMA: Dopravní
stavby vodní infrastruktury v Pardubickém kraji |
Ing. Hana Šmejkalová –
ředitelka, Letiště Pardubice |
TÉMA: Fungování
letiště Pardubice a nového terminálu v propojení na Dopravní uzel |
Více je možné vyčíst z dále uvedených fotokopií jednotlivých prezentací,
které se mi podařilo zachytit:
![](9C_19images/IMG_20190905_141158.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_141311.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_145205_BURST003.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_150109.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_152528.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_153115.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_153131.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_153847_BURST002.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_153852_BURST003.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_153857.jpg)
![](9C_19images/vazeni.jpg)
![](9C_19images/IMG_20190905_152843.jpg)
Nakonec opět úvahy o vodní
dopravě v a připojení Pardubic. Přinese jen neuvěřitelné
náklady na připojení na silnice a železnice a malé využití, které budou
jinde v silniční i železniční síti chybět. Vznikají jen proto, aby si
Pardubice splnily svůj sen multimodální křižovatky Čech. Kdyby alespoň
bylo po té vodě co vozit. Bylo by dobré ukázat také to, že pro
budoucí dobu se s nárůstem investic do vodní dopravy příliš nepočítá.
Škoda, že jsem příslušné tabulky a snímky na powerpointu nezachytil.
![](9C_19images/IMG_20190905_152701.jpg)
|