-
Odpověď není jednoduchá a sám o
sobě tomu příliš nevěřím. Prohlédněme si nejdříve na mapě alespoň trasu
koridoru, zakotvenou ve všech územních plánech kraje a dotčených obcí od
roku 2006 a "nový návrh tzv. tunelového řešení, které se v okolí našeho
města dá nazvat také "jižní variantou". Je nepoměrně dražší, tedy
neekonomická a ministerstvo dopravy doporučuje, aby od záměru
připravovat labskou větev pustilo. Stavbu nechme odborníkům, ale
přivítejme, že "nové řešení" je k zájmům města i okolních obcí
ohleduplnější, trasa nevede kolem obydlených oblastí, nedochází k
zabrání nejkvalitnějších rozvojových ploch.
-
Pokud by tedy měla tato nová
tunelová varianta v plánech zůstat, můžeme říci, že by nám to vlastně
ani nevadilo.
- O co se jedná je patrné z
grafického dokumentu:
Právě v naší oblasti
překonává koridor průplavu hlavní evropské rozvodí.
Bydlíme totiž na "střeše Evropy", proto jsou zamýšlené tunely v naší
oblasti nejdelší a nejhlubší. Nebyly by to žádné maličkosti. Plavební
tunel má mít šiřku cca 65 metrů a k tomu odpovídající výšku, délku pak
třeba více než 6 kilometrů. Docela si to ani nedovedu představit.
Podařilo se mi ještě sehnat
obrázek řešení v oblasti kolem Vysokého Mýta, kde právě vzniká potřeba
velkého stoupání. Lze ho překonat buď hodně (90 metrů)
vysokým šikmým výtahem, nebo několika plavebními komorami na krátkém
úseku. Je to na dalších obrázcích.
-
Byl by to neuvěřitelný zásah do
dopravní infrastruktury, těžko domyslet, co všechno by bylo potřeba
přizpůsobit. Pokud se tak stane, tak se to naštěstí týká
generací, které se teprve narodí. Třeba budou mít rozum a dopravu vyřeší
suchozemskou trasou.
-
V Pardubicích s perspektivou
plavebního kanálu počítají. Daleko perspektivnější je však
větev vodního koridoru na Ostravsko a na Odru. Ta "naše větev" je ta
nejméně pravděpodobná. A pokud vznikne, tak mnohem později, až se ukáže,
má-li smysl ta větev ostravská. Představa, že někdy vodní koridor v
budoucnosti vznikne, však dává v Pardubicích žít myšlence co nejdříve
vybudovat splavnou cestu po Labi z Chvaletic do Pardubic, kde je v cestě
především přírodní rezervace Slavíkovy ostrovy. Dál to je jak v
pohádce o kohoutkovi a slepičce: Tím vznikne možnost (nebo potřeba?)
vybudovat v Pardubicích multimodální logistické dopravní centrum, kde na
jednom místě vznikne možnost využít jak dopravu silniční, železniční,
leteckou i dopravu vodní. Jak velkou fůru peněz by to stálo, lze jen
odhadovat. Však jen kolik peněz stojí každoroční přiživování této
myšlenky, třeba na Dopravní konferenci v Pardubicích. Pokud by nebyla
vize budoucího průplavu, nemělo by splavnění do Pardubic valnou cenu. V
Pardubicích tedy určitě myšlence na vybudování průplavu D - O - L drží
palce. Jde o to, jaký budou mít v Pardubicích vliv na rozhodování o tak
velkých investicích státu, které by zatím určitě patřičnou návratnost
neměly. Připomeňme, jak dlouho a jak těžko se prosazuje vybudování
plavebního stupně Děčín, který je hlavním problémem vodní dopravy z Čech
do Německa. Pro nízký stav vody v tomto úseku je vodní doprava často
zastavena. Návratnost této investice by byla jistě mnohem větší.
Ještě ke splavnosti Labe.
Vodní cesty jsou rozděleny do několika kategorií. Vodní cesta,
která vede po Labí z Kolína směrem na Chvaletice, je tvořena prakticky
původním korytem řeky, tedy se všemi meandry, ve kterých ale dochází
k usazování materiálu a vzniká nutnost pravidelného čištění plavební
cesty. Není to ani vhodná cesta pro dlouhá plavidla. Proto je nyní
prakticky přístav Chvaletice mimo provoz. Jde o vodní cestu IV. kategorie.
Pokud by měl být v budoucnu vybudován plavební kanál Dunaj - Odra - Labe v
mezinárodních parametrech, tak, jak vyplývá z údajů v projektové
dokumentaci (studii), bude třeba rekonstruovat, tedy především napřímit i
plavební dráhu na Labi, což by mělo nedozírné následky na přírodu a
krajinu v Polabí. Navíc zde Labe protéká městskými sídly, kde by vznikly
nepředstavitelné problémy. Tam nejsou v územních plánech žádné chráněné
koridory. Napřímený tok Labe by musel tak třeba protékat i kolem
nyní čerstvě jmenované památky UNESCO - hřebčína v Kladrubech nad Labem a
nejspíš bychom pak o statut takové památky rychle přišli.
- Suma sumárum:
realizace kanálu D - O - L by vytvořila (nejen) v našem kraji
tolik problémů, že bude nejlepší, když se této myšlenky vzdáme jako
nerozumné. Máme spoustu jiných možností smysluplně utrácet státní nebo
evropské peníze. Připouštím však, že v Pardubicích si to odpovědní
funkcionáři nemyslí a jistě i jinde.
- Z úrovně našeho města Česká Třebová nebude možné rozhodnutí vlády
nijak ovlivnit, ani nám nebude dána možnost případného výběru trasy.
Do 30. září 2019 má nyní vláda ČR projednat dokončenou a
diskutovanou "Studii proveditelnosti" a výsledek formulovat ve vládním
usnesení. Pokud vláda skutečně akceptuje zveřejněný názor Ministerstva
dopravy (garanta výstavby vodního koridoru) upustit od přípravy
labské větve a zapracuje ho do vládního usnesení, bude moci během
několika let postupně zmizet chráněný koridor nejdříve z
celorepublikových dokumentů tzv. "politiky územního rozvoje", potom z
aktualizovaných zásad příslušných krajů a nakonec i z našeho územního
plánu města. Než by celý tento proces legislativně prošel se všemi
lhůtami vyplývajícími ze zákona, uplynuly by nejméně 4 roky. To stejné
by platilo, pokud by měla být provedena změna a povinnost držet územní
rezervu by se pak vztahovala např. na nové tunelové řešení. I v tomto
případě by nebyl proces rychlejší. Bude-li ve vládním usnesení
zachování současného stavu, zůstane-li v územních plánech dosavadní
koridor zapracovaný v roce 2006. Naše město bude pak opravdu jako v
kleštích s omezenými možnostmi rozvoje na dlouhá léta.
MILAN MIKOLECKÝ
- Zdroj:
- Informace a materiály z veřejného slyšení v Senátu ČR, červen 2019
- Studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe (2019)
- Informace z jednání na českotřebovské radnici
(17/9 2019)
|