Před 100 lety bylo založeno Šillerovo hokynářství             


Sedmdesát let od úmrtí manželů Šillerových
V  letošním roce uplynulo sedmdesát let od úmrtí manželů Jana a  Aloisie Šillerových,  zdejších obchodníků s potravinami. Paní Aloisie Šillerová, rozená Matoušková, pocházející z osmi dětí,  z početné rodiny zelinářů Matouškových, se narodila v  chalupě čp. 10 v Klácelově ulici. Na jejím místě se dnes nachází vstupní část zdejšího městského muzea. Dne 11. května 1919 se provdala za Jana Šillera, pocházejícího ze Sloupnice, vyučeného tesaře. V říjnu 1919 získal Jan Šiller živnostenský list na „hokynářství a nákup vajec, másla, tvarohu, mléka, ovoce, zvěřiny drůbeže a prodej jích přímo v České Třebové“. Živnostenský list byl vydán pro dům čp. 52 v Hýblově ulici (později U Kobliců), kde měli se svým krámem své první působiště. Zde se jim v roce 1920 narodila dcera Jiřina, později provdaná Šebelová (moje babička) a o tři roky později syn Jan.  Odtud měli v roce 1926 v plánu s bytem i krámem přesídlit  do Sloupnice, kde si na dluh pořídili novostavbu domku, kde měli v úmyslu provozovat také obchod. Před nastěhováním však novostavba vyhořela, krám v čp. 52 byl již nově pronajat a tak se nastěhovali  do  podsíňového domu čp. 42 na Starém náměstí (vyhořel  v říjnu 1951, načež byl zbořen), kde již byl obchod veden pouze jako mlékárna. Na chodníku pod podloubím probíhal prodej ovoce, zeleniny a drůbeže.
Celoživotní práce, starosti o obchod a obživu rodiny zapříčinily, že se u manželů Šillerových poměrně brzy projevily různé choroby. Koncem 40. let odešli na odpočinek. Mlékárnu tehdy  převzal syn Jan Šiller ml. s manželkou Maryškou a prodej pod podloubím již nebyl provozován. Šillerovi, na radu lékaře, odešli do Skuhrova, do odsunem uvolněného hospodářského stavení.  Venkovské prostředí, bez továrních komínů a kouře z parních lokomotiv, bylo vhodnějším prostředím pro Jana Šillera, který trpěl astmatem. Poslední léta života manželům Šillerovým život zpříjemňoval jejich vnuk Jan Šebela (můj tatínek) a jako roční miminko ještě vídali druhého vnuka, Karla Šillera, v dospělosti známého místního fotografa. Vnučka Jana, Karlova sestra, se narodila později, po jejich odchodu.  V roce 1949 se manželé Šillerovi krátce po sobě objevili v litomyšlské nemocnici, kde oba v poměrně mladém věku podlehli svým onemocněním. Aloisie Šilerová zde skonala 25. ledna 1949 ve věku nedožitých devětapadesáti let, její manžel, Jan Šiller st. zde zemřel 12. dubna 1949 ve věku třiašedeseáti let. V témže roce byla jejich mlékárna dána do klidu a nadále, po zestátnění,  otevřena až do požáru domu v roce 1951. Poté byla přemístěna do domu čp. 37 v Moravské ulici, kde byla v provozu do začátku osmdesátých let 20. století.
 
Martin Šebela