-
Jistě
znáte přísloví: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Najdeme je již v
biblické knize Přísloví ve 26. kapitole 27. verši:
- „Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí
balvan, na toho se zvrátí.“
- Na podobné téma je i celá řada dalších
našich přísloví, např.: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Nebo:
Jak si kdo ustele, tak si lehne. Anebo: Čím kdo zachází, tím také
schází.
- Některá přísloví hovoří o tomto tématu
spravedlivé odplaty neutrálně a vidí naplnění spravedlnosti jak v
dobrém, tak i ve zlém. Jiná více akcentují onu negativní stránku. To, co
nás však většinou trápí, je skutečnost, že ona spravedlnost se neprosadí
hned a že v našem světě a čase často očividný lump a zloduch žije dlouho
beztrestně a na výsluní. Otázce času se však věnují zase jiná přísloví
např.: Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
- Dnes se však soustřeďme na otázku, zda
lidská zkušenost uložená do přísloví o spravedlivé odplatě je opravdu
všeobecně platná. V Bibli jednu z variant tohoto přísloví najdeme i v
Novém zákoně v Matoušově evangeliu (26, 52). Zaznívá tam z úst Ježíše
Krista ve chvíli, kdy je zatýkán v Getsemanské zahradě a Petr se postaví
na jeho obranu s mečem v ruce. Tehdy slyší z Kristových úst napomenutí a
varování: „Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče,
mečem zajdou.“
- Tento motiv ve své písni „Balada
velkopáteční“ zpracovává Miloš Rejchrt, ale stejně jako evangelium
nenabízí žádnou lacinou odpověď:
- „Do jámy upadne, kdo jiným ji
chystá,
- sejde mečem, kdo s ním zachází.
- Pravda však bývá jen pouze
tehdy jistá,
- když jí jedna půlka neschází.
- Slyšte proto všichni druhou
polovinu,
- je v ní skrytá moudrost odvěká,
- ten, kdo meč odmítá, ten na
kříží sejde,
- slyšte lidé moudrost člověka.“
- To, že zlo plodí další zlo a touhu po
odplatě, to chápeme. Avšak to, že odmítnutí zla a násilí přivodí jeho
dopad na toho, který se zla a násilí zřekl, to nás bolestivě zasahuje. A
přece není jiné cesty k přetnutí tohoto bludného kruhu zla než té,
kterou šel a na kterou nás pozval Ježíš Kristus. V lásce, kterou
nezlomil ani jeho kříž, máme naději, že tak jako byl odvalen balvan z
jeho hrobu, tak ani jámy našich hrobů nemusí být naší konečnou.
-
-
Štěpán Klásek
-
-
|