Českotřebovský deník 306/2020
Památka zesnulých
Každoročně přivádí na hřbitov velké počty lidí, jistě tomu bude i letos, i když z velkých dálek k nám na hřbitov lidé spíše jezdit nebudou.  Hřbitov se je na to  připraven a uklizen, podobně jako v minulých letech. Jeho návštěvníci si mohou právě zítra 28. října připomenout, že jeho otevření se konalo právě před 115 lety. O tom bude uveden samostatný článek. Nyní si povšimněme změn, které nabízí hřbitov v letošním roce.  Především se jedná o novou úpravu vsypové loučky.  Sytě zelená barva nově vyrovnaného upraveného trávníku napovídá, že místo bylo rekonstruováno odborníky. Jsou zde také nové lavičky - místo pro květiny nyní na dušičky ovšem nedostačuje. Podívejte se na fotografie.
Pochvala. Nedaleko odtud je nově upravený "Nový hřbitov". Konečně, řeknou mnozí, kteří ještě v létě zápasili s přerostlou neudržovanou zelení, zasahující přes pomníky hrobů daleko,  Najdeme zde vykácené přerostlé túje, nešťastně vysázené těsně za  pomníky hrobů v první řadě tak, že nezbylo nic jiného a všechny túje  zkrátit až u země a kořeny vytrhat. To se zatím podařilo jen z části.  Prostor kolem  pomníku padlých sovětských vojáků ve II., světové válce je třeba nově upravit.
Zdevastované hroby u hlavní třídy. Zatímco úprava nových urnových hrobů v severovýchodním cípu hřbitova lze oznámkovat na jedničku, je třeba se zamyslet nad osudem opuštěných a někdy bohužel i zdevastovaných hrobů u hlavní "hřbitovní třídy", ke kterým se dnes nikdo nehlásí a jsou vlastně opuštěny. Na některých je nalepena nálepka s výzvou na odstranění hrobu, který je stále majetkem původního pronajímatele hrobového místa. Poté, co na výzvu neuslyší se však má za věc opuštěnou. Je to důležité, kolem hlavní osy hřbitova bychom chtěli mít hroby upravené. Jde ovšem o velké rozměry, které dnes nikdo nepreferuje a je otázkou zda je možné využít volná místa po opuštěných hrobech jiným způsobem, tak jak můžeme vidět na jiných hřbitovech.
Chybí kolumbárium. Je to s podivem.  Městské krematorium máme právě 50 let, ale možnost umístit urny s  popelem zemřelých v kolumbáriu nemáme.  Na jiných hřbitovech jde o běžnou věc. U nás se do toho nehrneme. Máme před sebou úpravy krematoria, výměnu kremační pece a ještě tohle, dosud jsme byli bez kolumbária, tak proč to nyní zavádět nebo dokonce preferovat!  Vždyť máme vsypovou loučku.  Jenže to je přece něco jiného. A kolumbárium není přece ekonomicky ztrátová stavba, za pronájem kóje se platí a  náklady investice se tak mohou brzo vrátit. Kolumbária mají i malé obce.  U nás na městském hřbitově je místo pro (relativně) malé kolumbárium hned  vlevo za vstupem. (Prý je to moc malé místo, bylo by brzy zaplněné).  Ale byl by to první "pilotní projekt" pro naše místní poměry. A nemyslete, že např. na hřbitově v Litoměřicích mají větší . Místo pro další větší by pak bylo v sousedství vsypové loučky.
Není zcela dořešeno oplocení hřbitova.  Plot mezi hřbitovem a bývalým zahradnictvím v blízkosti vsypové loučky je jen drátěný a velmi velmi opotřebovaný. Před ním je sice vc nějaké vzdálenosti živý plot, ale na hranici hřbitova má být přece řádné oplocení a tady není. Nestálo by to tolik, nejde o tak dlouhou vzdálenost. Je to o důslednosti. Když bylo před lety kritizováno špatné oplocení v severním cípu hřbitova, kudy si chodili na hřbitov pro vodu zahrádkáří, tak se to opravit podařilo a bylo řešeno, že všechno nemůže být najednou, ale postupně. Nyní je tedy na řadě ten plot - neplot v sousedství vsypové loučky (na fotografii).  
Sjednotit  lavičky na hřbitově. Právě takové, které jsou v sousedství vsypové loučky by bylo třeba rozmístit po celém hřbitově podle nějakého pořádku.
Hroby významných osobností označit
Plánek míst posledního odpočinku významných osobností města je dobře zpracován po vstupu na městský hřbitov. jenže procházku po hřbitově lze někdy pojmout také jako procházku místní historií a seznámení s osobnostmi města a ne každý je vybaven tak geniální pamětí, aby si  po krátkém pohledu na plánek hřbitova zapamatoval více  lokalit zcela přesně.  Proto by neškodilo pořídit navíc i  stručného písemného průvodce, který by mohl prozradit o zdejších osobnostech vbíce podrobností  a uvést třeba i nějaké souvislosti. Takový "Hřbitovník" pořídili letos ve Vysokém mýtě,. dokonce s krajskou dotací zajištěnou přes tamní Regionální muzeum.  Domnívám, se, že je v silách České Třebové vydat obdobný "Českotřebovský hřbitovník" a nedovedu si představit jiného autora než Martina Šebelu. Nebylo by jistě od věci označit hroby významných osobností (po dohodě s jejich majiteli", tak nějakým vhodným označením nebo směrováním, protože jinak bloudíte a rozdíly v místech nebo jménech nemusí být vždy zřejmé.   K textu uvedu některé hroby významných osob na fotografiích v současném stavu:

                      Věra Štěpániková                                                    bratři Zdeida a Boida Langovi

                      F.V. Krejčí                                                                                     Jan Tykač

Gabriel Kubelka                                                                                        Hrob rodiny Preislerovy

Posílení přeshraniční spolupráce,
především obcí v přeshraničním česko – polském území
Možnost příspěvku na spolupráci přeshraničních institucí v době koronaviru
V reakci na aktuální dopady pandemie COVID byla v programu spolupráce INTERREG V-A Česká republika – Polská republika CZ - PL vyhlášena výzva k předkládání žádostí o příspěvek na spolupráci přeshraničních institucí v době koronaviru.  Podpořena bude přeshraniční spolupráce institucí s omezenými možnostmi styku např. v oblasti mobility na trhu práce, výměny informací v rámci platných omezení na obou stranách hranice, vytváření digitálních platforem a vzájemných propojení na dálku spolupracujících subjektů apod. Očekávají se projekty zaměřené zejména na vytvoření plánů a postupů pro přeshraniční spolupráci institucí v případě fyzického uzavření či omezení prostupnosti hranice z důvodu náhlých a neočekávaných situací a na tvorbu kanálů a mechanismů výměny a sdílení informací a dat, včetně realizace společných či propojování existujících informačních systémů.  Maximální částka dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí 60 000 EUR  pro každého projektového partnera, 80 000 EUR v případě vedoucího partnera projektu. Projekty je nutné ukončit nejpozději 30. 9. 2023. Alokace výzvy bude průběžně navyšována v závislosti na realizačních úsporách postupně ukončených projektů v této prioritní ose. Žádosti o finanční příspěvek je možné předkládat až do 15. prosince  2020.
Poznámka: Z mapy, přidané k projektu vidíme, že Česká Třebová do podporované oblasti patří, stejně jako celý Pardubický kraj, ale náš partner - město Olawa je již mimo podporovanou oblast na polské straně. Takže o podporu budou moci žádat jinde, na př. v Ústí nad Orlicí, kde je jejich partner těsně za hranicemi a jistě lze najít společnou podporovanou oblast.