Elektrárna Chvaletice má nejnižší emise SO2 v historii. Nyní dokončila montáž technologie z mikrovláken na bloku 3
Technici ze společnosti Sev.en Engineering dokončili instalaci látkových hadic na třetím výrobním bloku Elektrárny Chvaletice. Do nově vybudované filtrační „věže“ osadili 9 312 ocelových košů a osmimetrových pytlů z mikrovláken. V polovině září navíc pokořili důležitý milník celé investice, když úspěšně otestovali upravený kouřový ventilátor, který pohání nejvýkonnější motor v celé elektrárně. Úpravu ventilátoru si vynutila právě instalace látkových filtrů, které oproti původním odlučovačům zvyšují tlakovou ztrátu. Nyní bude následovat stejná montáž na čtvrtém výrobním bloku.
„Komplexní ekologizace Elektrárny Chvaletice se nyní dostává do technicky nejzajímavější etapy, v níž budujeme největší soustavu látkových filtrů v Česku. Tato technologie se dosud v tak obrovském rozsahu nepoužila na žádném českém energetickém zdroji. Je to vlastně podobně průkopnická investice jako před 25 lety, kdy Chvaletice jako první začaly odvádět spaliny přes chladicí věže. Pevně věřím, že i tento krok bude stejně úspěšný,“ říká generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys.
Společnost Sev.en EC investuje do snížení emisí kontinuálně již od převzetí Elektrárny Chvaletice v roce 2013 a v současnosti se to již projevuje v množství produkovaných emisí. Dle nejnovějších hodnot zapsaných do Integrovaného registru znečištění zaznamenala elektrárna vloni například historicky nejnižší emise oxidu siřičitého (975,6 t) a třetí nejnižší emise oxidů dusíku (2 786,3 t).
„Meziroční snížení emisí částečně souvisí s nižší výrobou, ale také vypovídá o tom, že se nám daří ladit nové i původní technologie tak, abychom postupně směřovali k co nejnižšímu dopadu na ovzduší. Díky aktuálně instalovaným látkovým filtrům by měly emise znečišťujících látek dále klesnout,“ doplňuje Václav Matys.
Látkové filtry jsou trendem v ekologizaci energetiky, reprezentují velmi účinnou a také nákladnou technologii. Přesto je jejich princip prostý – pracují podobně jako filtry ve vysavači. Škodliviny zachytává čistě mechanicky na filtrační tkanině jednotlivých filtračních hadic. Po odpovídajícím „zanesení“ prachem je komora uzavřena a proběhne čištění hadic prostřednictvím rázu vyvolaného protiproudým vpuštěním čistého stlačeného vzduchu. Odloučené částice potom putují do skladovacích sil k odvozu. Výzkumy ukazují, že tímto způsobem lze snížit emise nejen u prachových částic, ale také u poslední dobou mediálně exponované rtuti.