Dívka z obrazu vzpomíná                      
Ve čtvrtek  17. září 2020 se ve zdejším městském muzeu uskutečnila vernisáž výstavy, nazvané „Dělal jsem toho moře“, která veřejnosti přiblížila život a dílo českotřebovského rodáka, akademického malíře  a restaurátora, doc. Jiřího Josefíka.
O vzpomínku na významného zdejšího rodáka jsem požádal bývalou českotřebovskou učitelku, paní Zdenku Vosykovou, kterou s umělcem pojí příbuzenský vztah a od dětství se pohybovala v jeho blízkosti. Dodejme ještě skutečnost, že paní Vosyková je mojí bývalou učitelkou a tak přátelskému rozhovoru nestálo nic v cestě.
Nechme však  již promluvit paní učitelku: „Jirkova maminka, Anežka Josefíková, rozená Dvořáčková, byla nevlastní sestrou mé babičky, Amálie Dobrovské. Její syn, Otokar, byl ve Třebové známým učitelem a také mým tatínkem. Proto jsem se od dětství  vedle Jirky i jeho bratra Zdeňka pohybovala. Celá naše rodina chodila k Josefíkovým, do domku za hasičskou zbrojnicí v Chorinově ulici, na návštěvu a oni zase chodili k nám. Kluci Josefíkovi také jezdili za námi do Bohousové, kde tatínek tehdy učil. Tatínek měl fotoaparát a  fotil   také strýc Josefík, Jirkův táta. Tak mám dodnes uschovány některé památeční fotografie z rodinných návštěv. V roce 1948, když mi bylo sedmnáct let, chodila jsem na zdejší gymnázium. Jirka se tehdy učil malovat a domluvilo se, že mě bude portrétovat. Tak jsem mu stála modelem. Nikoho jiného neměl po ruce, tak jsem se „stala jeho obětí“.  Vůbec mě to nebavilo, v sedmnácti letech, plná života, stát na místě a ani se nehnout.
Obraz maloval u nich doma, v Chorinově ulici v pokoji.  Byla jsem tam několikrát. Obraz nám potom dal.  Některé obrazy maloval  v kuchyni. K Josefíkovým jsem se chodila také učit hrát na klavír, protože jsme ho doma neměli. Moc mě to nebavilo, tak jsem přešla na housle ke starému panu Preislerovi v Klácelově ulici. Později jsem se s Jirkou setkávala v Praze. To už měl ateliér s bytem v Praze, v Dejvicích,  kde žil s první manželkou. Bylo to během mých vysokoškolských studií a v Praze jsem dělávala zkoušky. Občas jsem u nich přespala. Rodiče měli od Jirky i další obrazy. V našem domku, ve Školní ulici býval portrét tety Anežky Dobrovské, zdejší modistky, který se dnes nachází v muzeu. Dále jsme měli od Jirky známé vlčí máky a pohled na faru s kostelem.“
 Vzpomenutý portrét mladé dívky Zdenky dodnes neztratil nic ze svého půvabu. Paní učitelka Vosyková svojí podobou dodnes nezapře podobu s dívkou  na obraze.
Martin Šebela
Fotografie z archivu Zdenky Vosykové:
 

1 - Na dvorku domku Dobrovských čp. 353 ve Školní ulici. Vzadu učitel Otokar Dobrovský s manželkou Aloisií a dcerou Zdenkou, v dospělosti provdanou Vosykovou. Vpředu vlevo Jiří Josefík, vpravo bratr Zdeněk, uprostřed kamarád.

2 - Vpravo Jiří Josefík, vlevo příbuzný Otík, pozdější ing. Otokar Dobrovský. 
3 - Anežka Josefíková se syny Jiřím (vpravo) a  Zdeňkem. 

4 - Rodina Josefíkova u gymnázia. 

 5 - Vpravo Anežka Josefíková se syny Jiřím (větší) a  Zdeňkem. Vlevo její maminka, paní Dvořáčková.