Českotřebovský deník 318/2020 (7/11)
Učitelé ze ZŠ Parník rapují a boří internet !!

Sbor učitelů ze ZŠ Parník v České Třebové se rozhodl zvednout náladu sobě i svým kolegům, kteří už téměř měsíc vzdělávají žáky na dálku. Přezpívali známou píseň Forever Young (Navždy mlád), která pochází od skupiny Alphaville. Českotřebovští si však vzali na paškál verzi Karla Gotta a německého rapera Bushida, Für immer jung. Více si přečtěte na iprima.cz na tomto odkazu
 
25 tisíc shlédnutí a 1000 lajků za 1 den, to opravdu nemá kde kdo. Také komentáře, desítky komentářů,  mluví za vše. Stačí jen jeden: Kolegové díky, měla by to být naše společná hymna! Naprosto úžasné, trefné. Vyloudili jste nejen úsměv, ale i slzy. Doufám, že se všichni brzy vrátíme do školy, kde budou třídy plné žáků!  Klobouk dolů !
 
Video Učíme dál sdílí na svém instagramu také ministr školství Robert Plaga

Na oficiálním profilu ministra školství můžeme najít hned v čele stránky  prezentaci českotřebovského učitelského videa. Můžete se přesvědčit (a pustit si píseň) i na tomto odkazu: https://www.instagram.com/robert_plaga_msmt/?hl=cs
I díky tomu počet shlédnutí videa trvale roste (v neděli ráno již přes 28 tísíc). Prostě na tom textu i provedení něco bude.... Viz screen obrazovky ministrova instragramu.

Ještě k otázce co s exitem Litomyšl sever v současné době

Tuto otázku nemůže řešit samo zastupitelstvo v České Třebové ani v Litomyšli nebo třeba v Němčicích, kde mají  s dálniční křižovatkou za humny problém. Je to otázka vyššího územního celku. Tak jako se Česká Třebová musí podřídit a zakomponovat do svého územního plánu krasu koridoru Dunaj-Odra-Labe, mají i v Němčících součástí svého územního plánu koridor pro vlastní obchvat, který vede ze zmíněné (rádoby budoucí) dálniční křižovatky západně od obce Němčice a Zhoř na Zhořský kopec. Je to rozhodnutí Pardubického kraje a  obce to respektovat musí.  Veškerá aktivita v tomu, aby se  Česká Třebová a také i Ústí nad Orlicí a další obce na severu mohla připojit na dálnici ještě před Litomyšlí je tedy právě na nově zvolených krajských zastupitelích. Chceme-li situaci nějak ovlivnit, obraťme se proto na nově zvolené krajské zastupitele.  Taková (společná) iniciativa k oslovení krajských zastupitelů se v České Třebové a Litomyšli se pomalu tvoří, jen bude třeba počkat, až pominou aktuální problémy s epidemiologickou situací... Počkejme tedy do jara. (mm)
 
Jiří Jireš - 78 let : Všechno nejlepší !

Před dvěma dny jsme připomněli padesátku Martina Šebely a dny si můžeme připomenout životní jubileum dalšího nenahraditelného Českotřebováka a zatím vlastně jediného divadelního režiséra DS Hýbl Česká Třebová  Jiřího Jireše.  Přišel jsem na to zcela náhodou, když jsem si při listování v archivech připomněl divadelní reprízy hry "Věno slečny Laury", které se uskutečnily právě před deseti lety 6. a 7. listopadu 2010. Bláznivá komedie  Věno slečny Laury v režii Jiřího Jireše přilákala tehdy do sálku Kulturního centra opět spoustu dalších diváků. Toto představení si věnoval DS Hýbl ke svým 130. narozeninám.  Letos by tedy měl divadelní soubor Hýbl slavit o deset více, tedy "stočyřicítku", ale koronavir rozhodl jinak, výročí musí počkat až napřesrok.
A když je řeč o  výročích, tak je třeba zmínit, že zmíněná repríza 7. listopadu 2010 se "trefila" právě na den, kdy  režisér Jiří Jireš právě vstupoval mezi osmašedesátníky.  Letos je opět 7. listopadu a můžeme si tedy přičíst ještě desítku!
Sluší se popřát: Jirko Jireši, vydrž nám do spousty dalších let ve zdraví stále svěží a nápaditý, překonejme tuto mizernou dobu abychom se mohli co to nejdříve půjde opět těšit z dalších představení Hýblovců i loutkářů. 
Připomeňme si tu slavnou dobu v listopadu před deseti lety na několika fotografiích z oslavy jubilea mezi ochotníky po představení a také si připomeňme tehdejší slavný padesátý ročník Jabkancové pouti, který osobně považuji za nejzdařilejší v její historii.. (mm)

Tak nějak mě uniká, proč je třeba za parkování ve městě platit .....
Je to jedna z reakcí na zveřejnění informace o tom, co bylo tento týden schváleno v radě města. Aut je totiž moc a místa málo. Hodně rodin  má dnes dvě auta a obě chtějí zaparkovat někde venku co nejblíže svého domova. To se může podařit jen tehdy, bude-li zvolen nějaký rozumný způsob regulace. Budeme jistě také budovat další parkovací plochy, ale to stojí peníze a někde na to musíme vzít.  Nelze také vybetonovat všechny zelené plochy a pokácet všechny stromy. Když se bude nyní stavět nový dům či byt, musí mít zřízené parkovací místo, mimo městský pozemek. Byty s parkovacími místy jsou dražší než bez nich, je to o nákladech. Při budování domu musí počítat stavebník s parkováním na svém pozemku.  Za zabírání parkovacích míst je proto třeba zaplatit. Není to tedy zdaleka českotřebovská specialita. Česká Třebová se tomuto trendu, aplikovanému všude kolem pouze přizpůsobuje a to poměrně s velkým zpožděním. Tolik k problému diskutovanému na facebooku.  (mm)
 
Kulturní centrum v listopadu opět zahájí vysílání na kanálu youtube 

Díky uzavření našeho kulturního stánku jsme se rozhodli znovu spustit vysílání na kanále Youtube -
https://youtube.com/channel/UCBpg84-ebbUB4yKfRy3iafA
Vysílání již bylo zahájeno, bude vždy ve středu, v pátek a v sobotu. O zařazení nových premiérových titulů např.: ze sbírky Karla Kubišty, či další pohádky z DDM, či jiná videa ještě budeme jednat dle vývoje pandemické situace.

 
Další tituly zařazené do vysílání:
11. listopadu 2020 20:00 - DS HÝBL Limonadový Joe - https://youtu.be/mJvA5pA0E48
13. listopadu 2020 20:00 - Koncert Velký swingový orchestr ČT z roku 2009 - https://youtu.be/qE0c7w2oyk0
14. listopadu 2020 9:00 -  Pohádka DDM KNOFLÍČEK - O liščí moudrosti - 
https://youtu.be/8CCPZMbuvDo
18. listopadu 2020 20:00 - DS HÝBL - Osm žen - 
https://youtu.be/UBBcFmIxCO8
20. listopadu 2020 20:00 - Koncert Velký swingový orchestr ČT - 
https://youtu.be/C-DckU0qrBo
21. listopadu 2020 9:00 - Pohádka DDM KNOFLÍČEK - Plaváček - 
https://youtu.be/AgohppLnoFY
25. listopadu 2020 20:00 - DS HÝBL - Podskalák - 
https://youtu.be/fzD15uWv7AI
27. listopadu 2020 20:00 - TRIARIUS - Kočár do Vídně - 
https://youtu.be/_MmowsXXPS4
28. listopadu 2020 9:00 - Pohádka DDM KNOFLÍČEK - Ať žijí duchové - 
https://youtu.be/gwf9vZvWNSw

  • Stoletý kalendář
    Snad žádný jiný spis o počasí neovlivnil myšlení lidí v minulosti tak výrazně jako takzvaný „stoletý kalendář“. S ním nebo se zmínkami o něm se setkáváme dodnes. V podvědomí řady lidí žije úcta k tomuto kalendáři díky náhodnému úspěchu proti předpovědím současným.
    Jak vlastně stoletý kalendář vznikl? Počátky astrometeorologie, v níž se nebeským tělesům připisoval přímý vliv na počasí, můžeme hledat v oblasti antického světa. V Egyptě a Babylóně jasná obloha umožňovala pozorovat pravidelný chod hvězd, roční chod a změny v postavení Slunce, Měsíce a planet - to bylo jednou z příčin vyspělosti astronomie v těchto zemích. A protože zde byl poměrně jednoduchý roční chod počasí, opakující se v hlavních rysech každým rokem, začal být jednoduše roční chod počasí uváděn v příčinnou souvislost s postavením planet.
    Mauritius Knauer (* 1613-4? – † 1664)
    Aby tento vliv planet na počasí vyzkoušel, začal si opat cisterciánského kláštera Langheimu u Bambergu v Bavorsku do deníku zaznamenávat skutečné počasí, k němuž si zapisoval i planety. Mauritius Knauer se narodil v roce 1613 či 1614, studoval ve Vídni filosofii, matematiku a astrologii. V důsledku značných vědomostí a dobrého charakteru byl roku 1649 zvolen opatem. Při této příležitosti mu nově zřízená univerzita v Bambergu udělila doktorát teologie. Roku 1651 si zřídil na nejvyšším bodě kláštera observatoř, zvanou „modrá věž“ a vybavil ji přístroji. Počasí si zaznamenával v letech 1652–1658. K němu přidával poznámky o úrodách a dějích, které se dotýkaly klášterního hospodářství. Knauer zemřel v roce 1664. Jeho údaje si opisovali zájemci z okolních klášterů. Je možné, že Knauer měl v úmyslu vydat kalendář na základě svých pozorování, ale nestalo se tak.
    Jeden z opisů Knauerových záznamů se dostal koncem 17. století do rukou lékaře Christopha von Hellwiga. Hellwig podle tabulky planet přepsal počasí z Knauerova deníku pro každý den následujícího století a vydal ho v Erfurtě pod názvem „Kuriózní kalendář, který platí na věk 1700 po narození Krista, tj. do roku 1800“.
    Můžeme si pomyslet, jak se tímto činem Hellwig zavděčil prostým lidem, kteří toužili znát budoucí počasí a nevěděli nic o původu kalendáře. Skutečnost, že první kalendář byl na sto let, vedla k nedorozumění, že se počasí opakuje po sto letech. Název stoletý je však proto, že udává na uvedených sto let pohyblivé svátky gregoriánského kalendáře. Co se týče planet a počasí, měl by se kalendář jmenovat spíše „sedmiletý“, protože je sedm vládnoucích planet, každá panuje po dobu jednoho roku od jarní rovnodennosti; po sedmi letech se cyklus opakuje....
     
    Rok v němž vládne
    Hladolet (Saturn) má být studený a poněkud vlhký
    Králomoc (Jupiter) při prostředním teplu více vlhký než suchý
    Smrtonoš (Mars) více suchý než vlhký a přitom více teplý než studený
    Slunce (Sol) téměř veskrz suchý při prostředním teplu
    Králopaní (Venuše) více mokrý než suchý, ale velmi teplý
    Dobropán (Merkur) více suchý než vlhký a spolu více studený než teplý „a protož zřídka aurodný“
    Měsíc více vlhký než suchý a více teplý než studený
    Zdroj  Kalendář Lidové demokracie 1969