-
Druhé
volební období je starostou Hlinska. Po říjnových krajských volbách se
letos stal radním se zodpovědností za venkov, životní prostředí a
zemědělství. Jaké jsou jeho priority pro následující čtyřleté období,
čím se kraj může pochlubit a kde ho naopak tlačí bota? Zeptali jsme se
Miroslava Krčila.
-
-
Oblast rozvoje venkova je dlouhodobou prioritou Pardubického kraje. Čím
může být kraj obcím nápomocný?
Musíme především vycházet z principu, že prosperita Pardubického
kraje je přímo úměrná tomu, jak se daří městům a obcím – i těm
nejmenším. To je základ. Kraj by měl pomáhat vytvářet podmínky pro tento
rozvoj. Je to záležitost, která se v praxi dotýká všech resortů –
služeb, dopravy, zdravotnictví, životního prostředí, školství atd.
Pomyslná pomocná ruka může být tedy podána v několika rovinách. Zmíním
dvě – zachování služeb ve venkovských regionech a pak konkrétní projekty
oprav a investic do majetku. Obce samozřejmě potřebují také včas
odpovídající informace. A naopak krajská samospráva musí znát potřeby
území. Tedy je to o intenzivní komunikaci.
-
-
Bude i přes současné propady v příjmech kraje pokračovat u starostů
oblíbený program obnovy venkova?
- Bohužel propady příjmů rozpočtů krajů,
stejně jako obcí, hrozí enormní. Jednání naší centrální vlády a
zákonodárců je pro mne v této souvislosti zcela nepochopitelné a
nepřijatelné. Jakoby v Praze nechtěli vědět, že hospodaření krajů a obcí
– jejich investiční činnost, je jedním ze základních předpokladů a
pilířů znovunastartování ekonomiky.
Udělám maximum pro to, abychom program obnovy venkova jako kraj udrželi
a abychom jeho prostřednictvím mohli pomoci co největšímu počtu projektů
obcí. Nejbližší roky budou ale pro samosprávy velmi složité, zvláště
bude-li pokračovat vláda v nastoleném přístupu.
-
-
Symbolem koronavirové pandemie se stal mimo jiné růst cen potravin.
Hovoří se o potravinové soběstačnosti a součástí programu Obnovy venkova
je program na podporu místních prodejen. Bude pokračovat tato podpora, a
jak chcete pomoci k potravinové soběstačnosti v rámci Pardubického
kraje?
- Dotační program na podporu prodejen na
venkově běží už řadu let. Je to ukázka, jak kraj může konkrétně pomoci.
Chceme, aby program pokračoval. Je tady určitě prostor pro inovace, je
tady prostor na provázanost s regionálními produkty, a to bude jeden z
úkolů našeho týmu.
- Říkám to opakovaně - osobně v koronavirové
krizi přes všechna její negativa vidím jednu obrovskou příležitost pro
Českou republiku. A tou je nastartování procesu k potravinové
soběstačnosti. Pokud chceme mít jako národ budoucnost, tak tohle udělat
musíme. O tom jsem přesvědčen a teď je šance, kterou si nesmíme nechat
vzít. Z pozice Pardubického kraje, který je jedním ze silných agrárních
krajů stále ještě s klasickou zemědělskou výrobou postavenou na
živočišné produkci, tak právě od nás by to mělo zaznít velmi silně. Proč
bychom měli vozit pod chemií zeleninu nebo ovoce tisíce kilometrů, když
je můžeme vypěstovat tady? Proč bychom měli ze severní Afriky, kde
nevíme, jakým způsobem se pěstují, vozit brambory, když je umíme
vypěstovat tady? Proč bychom měli vyvážet miliony tun obilí do Polska,
do Německa a dalších zemí, kde z něho vyprodukují vepřové a k nám již
dovezou jen hotové výrobky. Přidaná hodnota zůstane za hranicemi a my
fungujeme jen jako obchodní prostor.
- Potravinová soběstačnost je jedním z
pevných základů státu. Chápu, že se takové postoje nemusí líbit EU, a to
především kvůli silným ochranářským tendencím původní EU. Nicméně tento
boj musíme podstoupit.
-
-
Chcete se tedy zaměřit na regionální potraviny, které reprezentují
například značky MLS Pardubického kraje nebo Regionální potravina
Pardubického kraje? Nejsou to právě ty příklady, jak ukazovat na
regionální produkci?
- Obecně si jako společnost musíme nejprve
začít vážit českých zemědělců. Těch hospodářů, kteří dokázali udržet
tradiční živočišnou výrobu, od níž se všechno odvíjí. A poté lze hovořit
i o příkladech, které zmiňujete. Chci zdůraznit, že nezáleží, zda je
zemědělec velký, střední, malý anebo se jedná o rodinnou farmu. Jde o
úplně jinou věc. Tady jde o strukturu výroby a o to, jak hospodaří na
půdě. Základem je právě vyvážená živočišná a rostlinná výroba.
- Prezentace regionálních produktů a potravin
představuje samozřejmě prostor pro aktivity kraje. Nicméně jako lidé
žijící v Pardubickém kraji začněme tím, že si budeme považovat dobrých
hospodářů, že budeme chtít skutečně české potraviny, které jsou bezpečné
a zdravé. Myslím, že jako kraj bychom měli prezentaci regionálních
produktů právě k tomuto využít.
-
-
Budoucnost zemědělství je také otázkou. Jak přilákat do této oblasti
mladé lidi a učinit tak tuto oblast „sexy“. Přemýšlel jste o tom?
- Musí to být kombinace hrdosti a vztahu k
půdě, ke kořenům, které do ní máme vrostlé a tedy respektu k předkům,
díky kterým tady můžeme hospodařit. Tohle je ale dlouhý proces. Musíme
například ukázat mladým, že nejenom v kanceláři se setkají se špičkovou
moderní technologií a technikou a že je super s takovou technikou
pracovat. Navíc v přírodě. Když si dnes sednete do traktoru, tak vlastně
často sedíte uvnitř komunikační jednotky s družicí řízené počítačem
například při vysoce sofistikovaném secím procesu. Ale když se vrátím na
začátek, tak je to zase o tom, jak nahlížíme na hospodáře, díky nimž se
jako národ najíme - zatím. A jestli ten obor jako společnost
dehonestujeme. Pokud by to mělo pokračovat, mladé lidi do zemědělství
nedostaneme.
-
-
Pardubický kraj založil Institut environmentálních výzkumů a aplikací,
který se věnuje mimo jiné extrémům počasí. Může vůbec ze své úrovně
bojovat proti extrémům počasí. Suchu nebo povodním?
- Pardubický kraj má v tomto směru oproti
ostatním náskok, protože dva roky funguje institut, který vnímám jak
platformu pro odbornou diskusi právě nad tématy sucho, povodně a další
výkyvy počasí. Z jeho práce už vyvstávají návrhy na řešení konkrétních
problémů. Nevyřešíme celosvětové klima, ale můžeme pomoci v konkrétních
případech v našem území jako je třeba otázka Banínského potoka, opatření
v Mravíně, suchý poldr mezi Kostelcem u Heřmanova Městce a samotným
Heřmanovým Městcem. To jsou konkrétní projekty, se kterými může
institut pomoci, a to od „A až do Z“, tedy od přípravy k realizaci
včetně zajištění peněz.
-
-
Představte si, že končí září 2024. Vaše funkční období. Kdybyste měl
bilancovat. S čím byste byl jako radní Miroslav Krčil spokojený?
- Hodnocení samozřejmě ponechám hlavně na
spoluobčanech. Ale dobře, ohlédl jsem se. Když uvidím za naším týmem
realizované konkrétní projekty, zlepšené povědomí o českých zemědělcích
jako dobrých hospodářích a nebudu vidět jen stohy popsaných papírů, tak
budu spokojený.
-
-
|