-
 Posledních
šest let je starostou Heřmanova Městce. Bohaté zkušenosti má také ze
sportovního prostředí, kde zastával pozici předsedy Českomoravského
svazu hokejbalu, který se během jeho působení stal jedním
z nejpopulárnějších sportů v zemi. Po říjnových krajských volbách byl
zvolen radním se zodpovědností za školství. Jak se na tuto pozici
připravuje, a co považuje za své priority v době, která není nakloněna
prezenční formě výuky, jsme se zeptali Josefa Kozla.
- Představoval jste si
v době, kdy jste se rozhodl kandidovat do krajských voleb, že na konci
října usednete do židle krajského radní?
-
- Zcela upřímně a otevřeně nepředstavoval. Jsem týmový typ, takže moje
motivace kandidovat v krajských volbách byla zcela jiná. Přál jsem si
úspěch myšlenek lidí, kteří kandidátku utvořili, podporovali a
samozřejmě i úspěch Martina Netolického, kterého považuji za skvělého
hejtmana. Po vyhodnocení výsledku a poté, co jsem byl osloven do pozice
radního, jsem po konzultaci s rodinou neváhal. Výzvy mám ve svém životě
jako sportovec tělem i duší rád. V podstatě jediné, co jsem řešil, byla
moje pozice starosty v Heřmanově Městci. Nerad odcházím od rozdělané
práce, protože máme v našem městě ještě hodně před sebou. Kolegové v
radě města mne podrželi a práci na radnici částečně přeberou za mne
utvořením pozice druhého místostarosty. Proto mi nic nebránilo přijmout
pozici radního Pardubického kraje.
-
- Školství se v letošním
roce nachází, podobě jako celá společnost, ve složitém období. Co je
z vašeho pohledu nyní nejdůležitější?
-
- Nejdůležitější je návrat k normálu a jasno do budoucna, jak se bude
postupovat v přijímacím řízení či s maturitami. Mediální vzkazy o učení
o prázdninách jsou výkřiky, které spíše děsí, než dávají jasno. A stav
současný přímo teď? Distanční výuka je sice technologickou možností, jak
reagovat na složitou situaci epidemie, ale není za mne správná pro
dlouhodobý společenský vývoj. Děti patří do škol, stejně jako
pedagogové. Školství není jen vzdělávání konkrétních předmětů, je to
sociální a společenský vývoj nových generací, které v budoucnu budou
naši zemi táhnout. Moje profesní minulost před starostováním je v
oblasti IT, internetu a webových aplikací. Vím tak moc dobře, co vše
může technologie přinášet. Ale taky jsem přesvědčen, že nenahradí to, co
je nedílnou a nezbytnou součástí vývoje každého z nás od dětství po
dospělost. Školství má pro společnost zásadní význam a musí si udržet
výuku v osobním kontaktu a kolektivech. Přes monitor a mikrofon je to
jen náhražka na omezenou a nezbytně nutnou dobu.
-
- Jaké budou vaše první
kroky ve funkci?
-
- Přiznám se, že v mém případě nejsou různé online porady vyhledávanou
formou komunikace. Nebráním se jim však v tuto chvíli s ohledem na
situaci, stejně jako e-mailům. Ostatně všechny ředitele jsem takto
oslovil hned po svém nástupu do funkce. Primárně jsem ale pro osobní
kontakt. Ten nic nenahradí. Chci v co nejkratší možné době navštívit
všechna školská zařízení a seznámit se s reáliemi na místě. Chvíli to
sice potrvá, ale považuji za nezbytný start komunikace a spolupráce z
pozice radního a tím pádem i zástupce zřizovatele. Obdobně chci
pokračovat v komunikaci také se samosprávami měst, kde se naše školy
nachází, a kde napomáhají utvářet určitě kulturní a společenské hodnoty.
Školství není jen krajské a sám vím, jak je pro starostu města
komunikace s krajem ve všech oblastech důležitá, školství nevyjímaje.
-
- Jaké jsou podle vás silné
a slabé stránky krajského školství?
-
- Zcela nepochybně je silnou stránkou krajského školství jeho
stabilita. Za dobu působení mého předchůdce Bohumila Bernáška se do
oblasti školství vnesla rozvaha a klid. Podařily se mnohé strukturální
změny a také se dlouhodobě dobře profiluje systém investic. Stabilní je
samotný odbor školství na krajském úřadě, a tak je pro mne zcela jistě
velká výhoda nevstupovat do spálené země. Samozřejmě najdeme i slabší
místa, ale rok 2020 a narušené dva školní roky covidem budou mít jistě
obrovský vliv na roky další. Otázkou jistě bude i finanční dopad na
daňové příjmy kraje a tím i možnosti investovat nejen do oblasti
školství.
-
- Pokud byste se přenesl do
roku 2024, tedy na konec mandátu. Jak by mělo školství v kraji vypadat?
-
- Mělo by být co nejvíce stabilní i přes koronavirovou pandemii a
dopady rozličných vládních opatření. A taky by v něm měla být atmosféra
mezi pracovníky ve školství taková, že si všichni řeknou, že Pardubický
kraj je pro ně solidním partnerem, a že jejich radní jim k tomu svým
dílem náležitě přispěl.
-
|