V sobotu dne 21. listopadu 2009 v časných ranních hodinách
započala likvidace jedné z dominant Nového náměstí a jeho okolí,
více než sto let staré Rollerovy lípy, rostoucí za dolním blokem
zdejších domů, v zahradě mezi Kolářovým domkem čp. 170 a budovou
firmy HOSTALEK – WERBUNG čp. 175.
 Lípa,
považovaná údajně za nejvyšší strom ve městě, vzhledem ke svému
úctyhodnému věku dosloužila. Připomeňme ve stručnosti, že pod její
korunou stávala stará roubená a šindelem krytá Rollerova chalupa
čp. 174. Svým dřevěným štítem byla obrácena do dnešní ulice Na
Splavě. Ve známost ve své době vešla tím, že v jejích zdech
nocovali potulní cibuláři při své návštěvě Třebové. Chalupa
náležela obuvnickému mistru Františku Rollerovi. Jedna z jeho
dcer, Emílie, provdaná Pazourková, žila od roku 1905 spolu s
rodinou ve vlastním nově postaveném domku čp. 837 v Riegrově
ulici, stojícím na Rollerově pozemku na místě staré, roubené
stodoly. Pazourkova dcera, Marta, provdaná Valterová, byla
poslední obyvatelkou čp. 837 před jeho zbořením a vnučkou
Františka Rollera. Do dnešních dnů se dochovala stará fotografie
Rollerovy chalupy s nastoupenou rodinou v popředí. Při levém
okraji snímku je patrná část již vzrostlého stromu, dosahujícího
výše chalupy. S největší pravděpodobností se jedná právě o
vzpomenutou lípu. Vzhledem k tomu, že známe i rok vzniku
fotografie, můžeme směle prohlásit, že lípa zde rostla více než
jedno století. Snímek byl totiž pořízen v roce 1910, v den
započetí demolice chalupy. Paní Marta Valterová, která jako
dvouleté děvče chalupu ještě zažila, do konce svého života dle
vyprávění svých rodičů vzpomínala, že krátce po vyfotografování,
kterému byl již přítomen, najatý tesař se sekerou, se začal
naplňovat osud starého stavení. Rollerovu zahradu později získala
rodina Tykačova, pocházející z protějšího mlýna čp. 173. Ve
vlastnictví jejích potomků je zahrada dodnes.
 Lípa
dosloužila. I když její koruna se na jaře opět zazelenala,
rozkvetla a ve svých hnízdech v její koruně ukrytých opět ptáci
vyvedli svá mláďata. Trsy jmelí, rostoucí na několika místech v
samém vrcholu stromu, byly jakousi jeho ozdobou. Na kmeni však
byla patrná podélná prasklina, dle vyprávění sousedů údajně od
zásahu bleskem. Obyvatelé protějšího domu v průběhu let
pozorovali, jak se lípa rok od roku pozvolna vychylovala od
svislé osy. A tak bylo potřeba řešit situaci co nejrychleji, aby
starý strom neohrožoval životy kolemjdoucích a také okolní
majetek.
Likvidace stromu se ujala parta „mládenců“ ze zdejšího Sboru
dobrovolných hasičů, pod velením pana Ivo Vacníka, který je s
rodinou majitelů pozemku, žijících na Slovensku, v příbuzenském
vztahu. Nejprve bylo odřezáno několik větví z koruny stromu, kam
bylo poté uvázáno lano. Po odklizení odstraněných větví a
částečném podříznutí stromu bylo lano pomocí navijáku napínáno. Po
chvilce napjatého očekávání bylo zřejmé, že snaha byla korunována
úspěchem. Strom se po stu letech, kdy se „nehnul z místa“, přesně
v 9˙30 hodin naklonil a zvolna se odporoučel k zemi. Přesně tam,
kam bylo jeho položení plánováno. Po obhlídce pařezu bylo
shledáno, že se v nitru jeho spodní části nalézá velká dutina.
Okolní dřevo bylo též značně ztrouchnivělé a poškozené dřevokazným
hmyzem. Poté následovalo zpracování padlého velikána. Motorové
pily hučely o sto šest, kolemjdoucí se zastavovali, sem tam se
otevřelo i některé z okolních oken. Všichni zúčastnění svůj úkol
zvládli na jedničku a vzhledem k výšce stromu i v poměrně krátkém
čase. Nedlouho po poledni bylo dílo dokonáno a palivové dřevo bylo
postupně na několika valnících odváženo.
Jedno z posledních trávnických zákoutí změnilo podstatně svoji
tvář. Místo se prosvětlilo a chodcům zde bude zase možno bezpečně
procházet. A o staré Rollerově lípě, majestátně po dlouhá
desetiletí vévodící svému okolí, si budeme již jen vyprávět.
|
