Koncert nemůže být realizován "naživo"společně s posluchači přímo v
kostele, sv. Prokopa, ale byl zde v neděli 13.12. odpoledne
natočen a připraven k vysílání na youtube
kanálu Českotřebovského deníku. Premiéra tohoto čtyřicetiminutového
koncertu je nastartována již na osmou hodinu ranní o zlaté
neděli 20.12. a koncert zde pak zůstane k dispozici posluchačům
natrvalo. Koncert uvádí
František Mikeš, pěvecký program s doprovodem varhan je doplněn
čtením biblických příběhů z evangelia sv. Marka, sv. Lukáše a z knihy
proroka Jeremiáše.
Program:
Deck the Halls/tradicionál v úpravě pro dva trombony
Antifona
Ecce Dominus, introit Rorate, nápěv dle chorálu – olomoucká verze: Ejhle,
Hospodin přijde
Franus (1505),
Šteyer (1683): Co již dávní proroci (kancionál č. 122)
Adam
Václav Michna z Otradovic (1600-1676) Česká mariánská muzika: Vánoční
rosička
neznámý
autor (1533): Rodičko Boží vznešená (kancionál č. 117)
neznámý
autor (1522): Vítej, milý Jezu Kriste (kancionál)
lidová
koleda: V půlnoční hodinu (kancionál č. 210)
Adam
Václav Michna z Otradovic (1600-1676) Svatoroční muzika: Nebeský slavíček
k chvále Boží prozpěvující, divné Boží narození
abbé
Borderis (asi 1790): Adeste fideles
Adam
Václav Michna z Otradovic (1600-1676) Česká mariánská muzika: Chtíc, aby
spal (kancionál č. 220)
Franz Xaver
Gruber (1787-1863), Joseph Mohr (1792-1848): Tichá noc (kancionál č. 224)
Andrew Lloyd
Webber (* 1948): Pie Jesu
John
Henry Newton (1725-1807): Už z hor zní zvon
Eva
Kleinová, Ondřej Hájek: Dej Bůh štěstí
Účinkují
Dana
Jindrová, Evelína Krejčí,
Pavla
Skopalová František Mikeš
Trombóny
Richard Skopal, Filip Hájek
Biblické
čtení Mgr. Hana Mužíková
Pořadatel: Schola u sv. Prokopa Dlouhá Třebová
Stav prací v
okolí mostu v Lidické ulici
Včera v pátek 18/12 to již vypadalo, že by se mohl průchod do parku
co nevidět opět otevřít. Jenže co bylo včera už dnes neplatí.
Fotografie z dnešního dne naopak ukazují, že to asi tak rychle nepůjde.
Na druhou stranu můžeme uvést, že přes instalované lešení na domě čp. 20
se už nyní dá přímo projet na most shora ze Starého náměstí. Úprava
křižovatky je vyřešena tak, že je již dobře zřejmé, která ulice je
hlavní a která vedlejší a nehrozí nebezpečí nedání přednosti v
jízdě tak, jak tomu bylo za starého uspořádání.
Práce na
opravách pardubické Larischovy vily pokračují
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický jednal ve čtvrtek
s předsedou Československé obce legionářské Pavlem Budinským o další
spolupráci kraje a této organizace, která mimo jiné vlastní Larischovu
vilu v Pardubicích. Na její záchranu a opravy kraj přispěl legionářům
částkou 15 milionů korun.
„Záchranu
Larischovy vily a její otevření veřejnosti vnímám jako povinnost naší
společnosti vůči těm, kteří ve sklepení vily čekali na popravu na
nedalekém popravišti. Proto jsme se zavázali pomoci 15 miliony korun
se záchranou budovy, jejíž historická hodnota je nevyčíslitelná a jsem
rád, že se věž a sklepní prostory po létech strádání a chátrání znovu
otevírají veřejnosti, i když prozatím na základě předchozí domluvy
s legionáři,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „I když finanční
situace kraje nebude v příštím roce nijak jednoduchá, tak jsme
připraveni být i nadále nápomoci legionářům v rámci projektů, které
připravují nejen v rámci Larischovy vily, ale také směrem k žákům
základních a středních škol. Osobně vnímám Československou obec
legionářskou jako garanta, který si naši podporu, a to nejen tu
morální, zaslouží,“ doplnil hejtman Martin Netolický, který
v letošním roce právě od Pavla Budinského obdržel medaili III. stupně
za dlouhodobou a aktivní spolupráci s touto organizací.
Larischova
vila v Pardubičkách, někdejší reprezentativní sídlo hraběte Larische-Mönicha,
má přímou spojitost s NKP Pietní území Zámeček v Pardubičkách. Zde byli
za druhé světové války vyslýcháni a následně popraveni obyvatelé obce
Ležáky a spolupracovníci výsadkářů ze skupiny SILVER A. Stala se
postupně ohroženou památku ve velmi špatném technickém stavu.V
uplynulých letech vlastnila stavbu Tesla Pardubice, od roku 2000 firma
Foxconn. V prosinci roku 2014 však získala vilu Československá obec
legionářská, která má velký zájem na záchraně a obnově objektu a jeho
využití pro výstavní a edukační účely. V části vily se před časem (v
roce 2016) uskutečnila výstava, popisující osudy lidí, kteří bojovali
po německé okupaci pro český národ mnozí položili život. Byla tehdy
zajímavá i pro Třebováky (viz fotografie z expozice)
Rozlehlá podnikatelská vila byla postavena v roce 1884 na okraji
města v romantickém historizujícím slohu k obytným a reprezentativním
účelům. Během parforsních honů bývala společenským střediskem vysoké
šlechty. Za druhé světové války se stala sídlem Schutzpolizei
Vysoká architektonická hodnota celku je dána také souborem
uměleckořemeslných doplňků a součástí vybavení v interiéru i v
exteriéru. Budova byla prohlášena kulturní památkou v roce 2009 v již
silně zanedbaném stavebně-technickém stavu: stropy druhého a třetího
patra věže jsou promáčené, místy propadlé a napadené plísní.
Reprezentativní polygonální sál s krbem a náročným dřevěným obložením
byl odstrojený, byl zde provizorně podepřený dřevěný strop a poničené
podlahy. (re)
Dalibor Janda - umělci jsou přemnožení.....?
Internetem
koluje přeposílaný e-mail, který nemusí být pravdivý, ale stojí za
zamyšlení. Přeposílaný proto, že nikdo toto téma v podobném
stylu neotevírá. Má jít o stanovislo zpěváka Dalibora Jandy.
Je ze staré školy a je to zřejmé z každého jeho slova. Zatímco mnozí
muzikanti demonstrují za živou hudbu a žádají stát o finanční
kompenzace, že nemohou kvůli pandemii vystupovat v plném rozsahu,
Dalibor Janda, který letos oslaví čtyřicet let na scéně, k tomu zaujal
zcela opačný postoj. Podle něj se česká hudební scéna alespoň
vytřídí. Nebýt pandemie, Dalibor Janda by 30. března v pražské
Lucerně zahájil své jubilejní turné ke čtyřiceti rokům na hudební
scéně. Přestože se koncert kvůli vládnímu nařízení neuskutečnil a on
přišel o téměř půl milionu korun, nestojí podle svých slov s nataženou
rukou a nečeká na pomoc. „Nestěžuju
si, nejsem na tom tak špatně, abych nevydržel půl roku nebo rok bez
kšeftů. Pokud někdo nepřežije bez dotací nebo jiné pomoci, ať se na to
vykašle a jde dělat něco jiného,“ vzkazuje
Dalibor Janda, podle něhož nejvíc řvou divadelníci, kteří dostávají
dotace. „Když
slyším, jak fňukají, jsem naštvaný. Ať se to vykrystalizuje. Je tu moc
umělců, pokud se někdo neuživí, ať jde dělat něco jiného, některá
děvčata už šla do supermarketů. Umělci jsou přemnožení. Když děláš v
Americe SuperStar pro třistamilionový stát, tam se to ztratí, ale dva
podobné pořady ročně pro desetimilionové Česko jsou moc. Přitom pak
nemají kde hrát, dávají dohromady revivaly, což je samozřejmě pro
pořadatele levnější, ale vystupují většinou na playback a místo umění
předvádí estrádu. Když nemají hity, musí se živit tak, jak se dá,“ dodává
Janda....
Konečně to všem ,,hercům" a komediantům ministr zdravotnictví řekl
...V
roce 2000 měla prý Česká republika 118 divadel a 121 stálých scén. V
roce 2010 bylo ve statistice uvedeno 151 divadel a 160 stálých scén. V
roce 2018 bylo v provozu 182 divadel a 174 stálých scén. Z toho
zřizovaných veřejným sektorem 39 divadel (89 stálých scén). Soukromých
„kapitalistických“ divadel zřizovaných podnikateli je 56, spolky 67,
obecně prospěšnými společnostmi 20.Pouhých 941,5
milionu vybraly divadla za vstupné, 1,5 miliardy dostala
divadla dotace od státu, 0,5 miliardy od krajů, 2,35
miliardy od měst a obcí. Celkem to je za „normální“ necovidový rok
4,4 miliardy dotací, což ukazuje na 25% soběstačnost.Průměrná
cena vstupenky je 280 Kč, dotace z veřejných prostředků na tuto
vstupenku je 1 100 Kč.Tohle
přece není normální… S nataženou rukou k Babišovi stojí frontu všichni
herci a herečky, kteří chtěli emigrovat poté, co vyhrálo volby ANO. Přeji
radostný večer a pevné zdraví. P.
Počty divadel a další
uvedená čísla je ovšem těžké ověřit. Můžou být třeba i nadnesená, ale
jistě nejde o jediné peníze, které naše společnost dává do kultury.
Další jsou třeba
z městských rozpočtů a to i na úrovni našeho města. Kultura peníze
od svých zřizovatelů potřebuje, bez dotací se opravdu stane kultura
nedostatkovým zboží. Musíme však rozpoznat běžný a nouzový stav. Proto
výše uvedené řádky berte to jako názor, který se v kulturním národu moc
k prezentaci nehodí a také nepropaguje.
Můžeme také chápat
"nouzový stav = válečný stav". A v této situaci může být těžké se
"postavit do fronty na dotace" a dokonce je vyžadovat. Ve smlouvách o
poskytnutých dotacích byly všude napsané dotační podmínky, které je
třeba splnit. Všude v grantových programech se traké uvádí že poskytnuty
být nemusí, že na ně není nárok. Jenže se vžily, dostaly do života jako
součást existence lidí zde působících a zaměstnaných. Je těžké pochopit,
že mnozí lidé moc nerozumí tomu, proč by měli platit ze svých veřejných
peněz nějaké ztráty dotovaných spolků a organizací, které nezavinili....
(re)