Nové video Českotřebovského deníku

Českotřebovský deník 361/2020 (19/12)

Nové video Českotřebovského deníku - Vánoční roláda bez cukru a mouky

30. Adventní koncert v Dlouhé Třebové = jediná adventní akce v regionu

Plná velikost videa ZDE

Koncert nemůže být realizován "naživo"společně s posluchači přímo v kostele, sv. Prokopa, ale byl zde v neděli 13.12. odpoledne natočen a připraven k vysílání na youtube kanálu Českotřebovského deníku. Premiéra tohoto čtyřicetiminutového koncertu je nastartována již na osmou hodinu ranní o zlaté neděli 20.12. a koncert zde pak zůstane k dispozici posluchačům natrvalo. Koncert uvádí František Mikeš, pěvecký program s doprovodem varhan je doplněn čtením biblických příběhů z evangelia sv. Marka, sv. Lukáše a z knihy proroka Jeremiáše.

Program:

Deck the Halls/tradicionál v úpravě pro dva trombony

Antifona Ecce Dominus, introit Rorate, nápěv dle chorálu – olomoucká verze: Ejhle, Hospodin přijde

Franus (1505), Šteyer (1683): Co již dávní proroci (kancionál č. 122)

Adam Václav Michna z Otradovic (1600-1676) Česká mariánská muzika: Vánoční rosička

neznámý autor (1533): Rodičko Boží vznešená (kancionál č. 117)

neznámý autor (1522): Vítej, milý Jezu Kriste (kancionál)

lidová koleda: V půlnoční hodinu (kancionál č. 210)

Adam Václav Michna z Otradovic (1600-1676) Svatoroční muzika: Nebeský slavíček k chvále Boží prozpěvující, divné Boží narození

abbé Borderis (asi 1790): Adeste fideles

Adam Václav Michna z Otradovic (1600-1676) Česká mariánská muzika: Chtíc, aby spal (kancionál č. 220)

Franz Xaver Gruber (1787-1863), Joseph Mohr (1792-1848): Tichá noc (kancionál č. 224)

Andrew Lloyd Webber (* 1948): Pie Jesu

John Henry Newton (1725-1807): Už z hor zní zvon

Eva Kleinová, Ondřej Hájek: Dej Bůh štěstí

Účinkují

Dana Jindrová, Evelína Krejčí,

Pavla Skopalová František Mikeš

Trombóny Richard Skopal, Filip Hájek

Biblické čtení Mgr. Hana Mužíková

Pořadatel: Schola u sv. Prokopa Dlouhá Třebová

Stav prací v okolí mostu v Lidické ulici

Včera v pátek 18/12 to již vypadalo, že by se mohl průchod do parku co nevidět opět otevřít. Jenže co bylo včera už dnes neplatí. Fotografie z dnešního dne naopak ukazují, že to asi tak rychle nepůjde. Na druhou stranu můžeme uvést, že přes instalované lešení na domě čp. 20 se už nyní dá přímo projet na most shora ze Starého náměstí. Úprava křižovatky je vyřešena tak, že je již dobře zřejmé, která ulice je hlavní a která vedlejší a nehrozí nebezpečí nedání přednosti v jízdě tak, jak tomu bylo za starého uspořádání.

Práce na opravách pardubické Larischovy vily pokračují

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický jednal ve čtvrtek s předsedou Československé obce legionářské Pavlem Budinským o další spolupráci kraje a této organizace, která mimo jiné vlastní Larischovu vilu v Pardubicích. Na její záchranu a opravy kraj přispěl legionářům částkou 15 milionů korun.

„Záchranu Larischovy vily a její otevření veřejnosti vnímám jako povinnost naší společnosti vůči těm, kteří ve sklepení vily čekali na popravu na nedalekém popravišti. Proto jsme se zavázali pomoci 15 miliony korun se záchranou budovy, jejíž historická hodnota je nevyčíslitelná a jsem rád, že se věž a sklepní prostory po létech strádání a chátrání znovu otevírají veřejnosti, i když prozatím na základě předchozí domluvy s legionáři,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „I když finanční situace kraje nebude v příštím roce nijak jednoduchá, tak jsme připraveni být i nadále nápomoci legionářům v rámci projektů, které připravují nejen v rámci Larischovy vily, ale také směrem k žákům základních a středních škol. Osobně vnímám Československou obec legionářskou jako garanta, který si naši podporu, a to nejen tu morální, zaslouží,“ doplnil hejtman Martin Netolický, který v letošním roce právě od Pavla Budinského obdržel medaili III. stupně za dlouhodobou a aktivní spolupráci s touto organizací.

Larischova vila v Pardubičkách, někdejší reprezentativní sídlo hraběte Larische-Mönicha, má přímou spojitost s NKP Pietní území Zámeček v Pardubičkách. Zde byli za druhé světové války vyslýcháni a následně popraveni obyvatelé obce Ležáky a spolupracovníci výsadkářů ze skupiny SILVER A. Stala se postupně ohroženou památku ve velmi špatném technickém stavu.V uplynulých letech vlastnila stavbu Tesla Pardubice, od roku 2000 firma Foxconn. V prosinci roku 2014 však získala vilu Československá obec legionářská, která má velký zájem na záchraně a obnově objektu a jeho využití pro výstavní a edukační účely. V části vily se před časem (v roce 2016) uskutečnila výstava, popisující osudy lidí, kteří bojovali po německé okupaci pro český národ mnozí položili život. Byla tehdy zajímavá i pro Třebováky (viz fotografie z expozice)

Rozlehlá podnikatelská vila byla postavena v roce 1884 na okraji města v romantickém historizujícím slohu k obytným a reprezentativním účelům. Během parforsních honů bývala společenským střediskem vysoké šlechty. Za druhé světové války se stala sídlem Schutzpolizei Vysoká architektonická hodnota celku je dána také souborem uměleckořemeslných doplňků a součástí vybavení v interiéru i v exteriéru. Budova byla prohlášena kulturní památkou v roce 2009 v již silně zanedbaném stavebně-technickém stavu: stropy druhého a třetího patra věže jsou promáčené, místy propadlé a napadené plísní. Reprezentativní polygonální sál s krbem a náročným dřevěným obložením byl odstrojený, byl zde provizorně podepřený dřevěný strop a poničené podlahy. (re)

Dalibor Janda - umělci jsou přemnožení.....?

Internetem koluje přeposílaný e-mail, který nemusí být pravdivý, ale stojí za zamyšlení. Přeposílaný proto, že nikdo toto téma v podobném stylu neotevírá. Má jít o stanovislo zpěváka Dalibora Jandy.

Je ze staré školy a je to zřejmé z každého jeho slova. Zatímco mnozí muzikanti demonstrují za živou hudbu a žádají stát o finanční kompenzace, že nemohou kvůli pandemii vystupovat v plném rozsahu, Dalibor Janda, který letos oslaví čtyřicet let na scéně, k tomu zaujal zcela opačný postoj. Podle něj se česká hudební scéna alespoň vytřídí. Nebýt pandemie, Dalibor Janda by 30. března v pražské Lucerně zahájil své jubilejní turné ke čtyřiceti rokům na hudební scéně. Přestože se koncert kvůli vládnímu nařízení neuskutečnil a on přišel o téměř půl milionu korun, nestojí podle svých slov s nataženou rukou a nečeká na pomoc. „Nestěžuju si, nejsem na tom tak špatně, abych nevydržel půl roku nebo rok bez kšeftů. Pokud někdo nepřežije bez dotací nebo jiné pomoci, ať se na to vykašle a jde dělat něco jiného,“ vzkazuje Dalibor Janda, podle něhož nejvíc řvou divadelníci, kteří dostávají dotace. „Když slyším, jak fňukají, jsem naštvaný. Ať se to vykrystalizuje. Je tu moc umělců, pokud se někdo neuživí, ať jde dělat něco jiného, některá děvčata už šla do supermarketů. Umělci jsou přemnožení. Když děláš v Americe SuperStar pro třistamilionový stát, tam se to ztratí, ale dva podobné pořady ročně pro desetimilionové Česko jsou moc. Přitom pak nemají kde hrát, dávají dohromady revivaly, což je samozřejmě pro pořadatele levnější, ale vystupují většinou na playback a místo umění předvádí estrádu. Když nemají hity, musí se živit tak, jak se dá,“ dodává Janda....

Konečně to všem ,,hercům" a komediantům ministr zdravotnictví řekl ...V roce 2000 měla prý Česká republika 118 divadel a 121 stálých scén. V roce 2010 bylo ve statistice uvedeno 151 divadel a 160 stálých scén. V roce 2018 bylo v provozu 182 divadel a 174 stálých scén. Z toho zřizovaných veřejným sektorem 39 divadel (89 stálých scén). Soukromých „kapitalistických“ divadel zřizovaných podnikateli je 56, spolky 67, obecně prospěšnými společnostmi 20. Pouhých 941,5 milionu vybraly divadla za vstupné, 1,5 miliardy dostala divadla dotace od státu, 0,5 miliardy od krajů, 2,35 miliardy od měst a obcí. Celkem to je za „normální“ necovidový rok 4,4 miliardy dotací, což ukazuje na 25% soběstačnost. Průměrná cena vstupenky je 280 Kč, dotace z veřejných prostředků na tuto vstupenku je 1 100 Kč. Tohle přece není normální… S nataženou rukou k Babišovi stojí frontu všichni herci a herečky, kteří chtěli emigrovat poté, co vyhrálo volby ANO. Přeji radostný večer a pevné zdraví. P.

Počty divadel a další uvedená čísla je ovšem těžké ověřit. Můžou být třeba i nadnesená, ale jistě nejde o jediné peníze, které naše společnost dává do kultury. Další jsou třeba z městských rozpočtů a to i na úrovni našeho města. Kultura peníze od svých zřizovatelů potřebuje, bez dotací se opravdu stane kultura nedostatkovým zboží. Musíme však rozpoznat běžný a nouzový stav. Proto výše uvedené řádky berte to jako názor, který se v kulturním národu moc k prezentaci nehodí a také nepropaguje. Můžeme také chápat "nouzový stav = válečný stav". A v této situaci může být těžké se "postavit do fronty na dotace" a dokonce je vyžadovat. Ve smlouvách o poskytnutých dotacích byly všude napsané dotační podmínky, které je třeba splnit. Všude v grantových programech se traké uvádí že poskytnuty být nemusí, že na ně není nárok. Jenže se vžily, dostaly do života jako součást existence lidí zde působících a zaměstnaných. Je těžké pochopit, že mnozí lidé moc nerozumí tomu, proč by měli platit ze svých veřejných peněz nějaké ztráty dotovaných spolků a organizací, které nezavinili.... (re)