Vzpomínka na českotřebovského malíře, grafika, spisovatele a pedagoga
Jaroslava Bittla |
Doba vánoční je dobou svátků, kterou spojujeme s obdarováváním těch, které máme rádi a kterých si vážíme. Je však i časem vzpomínání na ty, kteří nám byli blízcí, ale kteří již k vánočnímu stolu společně s námi nezasednou. Letos je to pět let, kdy na prahu štědrého dne odešel do kumštýřského nebe i Jarka Bittl. A tak mi dovolte, abych na tohoto českotřebovského malíře, grafika a spisovatele alespoň krátce zavzpomínal. Jarka Bittl pocházel ze známého hereckého rodu, který od počátku století šířil divadelní umění především ve východočeském regionu. Někdy po roce 1915 zavítala do České Třebové kočující herecká společnost a s jejím příchodem se ve městě natrvalo objevuje i jméno Bittl. Jarka Bittl, syn nejstaršího z pěti bratrů Bittlových se do Třebové přistěhoval s babičkou na začátku války. Zde prožil dětství, vystudoval gymnázium a také se oženil. V době studií spolupracoval s loutkářským souborem Junáka a jako výtvarník i s ochotnickým souborem Hýbl. V České Třebové získával u profesora Antonína Jirouta i své první výtvarné zkušenosti. Při vysokoškolských studiích na Masarykově univerzitě v Brně se setkal s mnoha výtvarnými osobnostmi, jakými byly například Eduard Milén, B.S.Urban a František Kubišta, kteří nemalou měrou ovlivnili jeho pozdější výtvarnou tvorbu. Pedagogická studia ukončil na PI v Pardubicích a stal se matematikem. Učitelské povolání střídavě proložil i dalšími profesemi, byl propagačním výtvarníkem, redaktorem i úředníkem, vedoucím výtvarného oboru LŠU v Pardubicích a posléze i ředitelem této prestižní umělecké školy. Život a pracovní povinnosti ho tak na dlouhých padesát let odvály z České Třebové. S rokem 2000 skončilo milénium a tento nepřehlédnutelný mezník se odrazil i v životě Jarka Bittla. S manželkou opustili Pardubice a vrátili se do města, kde prožili svá studentská léta. Přibývající roky neubraly nic na výtvarníkově elánu. Jeho malby a grafiky, inspirované především staronovým prostředím, se staly neodlučitelnou ozdobou výtvarných Salonů, samostatných výstav a dnes zdobí mnoho soukromých sbírek. Jarka Bittl tvořil své obrázky všude tam, kde se cítil dobře. Miloval českotřebovská zákoutí a mohli jsme ho třeba potkat jak se psem Matesem prochází Javorkou směrem na Robův kopec a Serpentiny. Vztah k milovanému městu zúročil v roce 1996 vytvořením nástěnného kalendáře, ve kterém zachytil zaniklou Českou Třebovou.
Škála umělcových výtvarných technik byla nepřeberná. Od malby širokým rozmáchlým štětcem až k cizelérské práci tužkou, od olejomalby, akvarelu či tempery až k mnohotvárným grafickým technikám. Ze všech jeho obrázků však vždy čišel hluboký vztah k přírodě, k člověku i k neuskutečněné tajné lásce - k cirkusu. A také proto se jeho nezapomenutelní klauni proplétají celou jeho tvorbou.
Kromě plátna a barev patřila nerozlučně k výtvarníkovi i kniha. Byl sečtělý, s obrovským životním rozhledem a vždy si našel čas k návštěvě knihkupectví nebo městské knihovny. S cítěním výtvarným se nerozlučně pojil i jeho vztah k poezii, reprezentované Nezvalem, Halasem, Seifertem a především milovaným Ortenem. Tvorbou Jarky Bittla se tak proplétá i tento nový tvůrčí fenomén. Poezie ovlivněná vzpomínkami na mládí, ale i na současnost. Na stříbrný vítr, který proháněl oblaka nad Kozlovským kopcem a Jelenicí, na sluneční záři na svazích Roubáku a Třebovských stěnách, či na třpyt sněhu Měsíčního údolí a čeřící se hladinu rybníků v semanínských lesích. V malířově tvorbě se stále častěji objevují motivy s bytostmi ze světa fantazie, mýtů a pohádek. S emotivním neklidem, až s dramatičností a na druhé straně s optimismem a lidskostí, vystupují jeho postavičky na plátnech či v ilustracích publikací. Městské muzeum v České Třebové vydalo v roce 1999 povídání o českotřebovských strašidlech, které vyšlo pod názvem Bájníčci, a bylo zároveň jakousi malou monografií výtvarníkových obrázků.
Samostatnou kapitolu tvorby Jarka Bittla tvoří především limeriky. Tato pětiřádková rýmovaná veršování ztvárnil ve dvou básnických sbírkách, které pod názvy Tulák před zrcadlem a Tulák za zrcadlem vyšly v roce 2010 a 2012. Obě publikace patří k vrcholům jeho poetické tvorby a je velká škoda, že zamýšlenou, novou knihu limericků, již nestihl vydat. V roce 2012 obdržel cenu města Česká Třebová za dlouholetou výtvarnou a spisovatelskou práci.
Jarka Bittl se svou tvorbou zařadil mezi významné výtvarníky, spisovatele a osobnosti města. Máte-li doma jeho obrázky, nebo sbírky limeriků, určitě vás v dnešní nelehké době potěší. Milan Michalski
|