Nejsem zvyklý se plácat po ramenou. Práci musí hodnotit jiní, říká náměstek hejtmana Michal Kortyš


Je staronovou tváří v krajské koalici. Další čtyři roky bude mít na starosti oblast dopravy a dopravní obslužnosti. Silnice, ale i autobusová a železniční doprava jsou vždy pod drobnohledem občanů kraje. Co čeká a nemine silnice nižších tříd, meziměstské autobusy a železnici v regionu jsme se zeptali náměstka hejtmana Michala Kortyše.
Označil byste poslední čtyři roky z hlediska investic do silnic v kraji za rekordní?
Jednoznačně. Když jsem počítal celkovou částku, kterou jsme jako kraj a Správa a údržba silnice Pardubického kraje dali do silnice, tak se pohybujeme na částce přibližně 3,5 miliardy. Vím, že krajští silničáři začínali s částkou 50 milionů korun ročně na opravy silnic, takže jednoznačně poslední čtyři roky byly pro naše silnice tím nejlepším.
Příští rok však bude o poznání složitější. Očekávané propady v daňových příjmech se dotknou také oblasti dopravy. Jaké prostředky pro příští rok očekáváte na silnice II. a III. tříd?
Za stávající situace není možné stavět vzdušné zámky. Proto jsme se rozhodli s investicemi počkat a zachováme v tuto chvíli pouze mandatorní výdaje a budeme čekat na finální rozhodnutí státu. Rozhodně to není tak, že by se investiční činnost ze dne na den zastavila. To rozhodně ne. Budeme pokračovat v akcích, které jsme letos zahájili a v těch, které již máme finančně kryté. Například se nám podařilo při výběrových řízeních ušetřit přibližně 100 milionů korun oproti předpokládaným nákladům. Ty máme připravené k využití. Čekáme také na další část peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury, kde očekáváme přibližně dalších 250 milionů. Z nového rozpočtu nečerpáme, a pokud bude propad v příjmech velký a peněz bude méně, tak se už teď chováme zodpovědně. Doufám také, že se nám podaří získat peníze od státu na opravu poničených silnic při navážení materiálu na stavbu dálnice D35. Jednání s Ministerstvem dopravy se blíží ke konci, a pokud to půjde podle mých představ, tak bychom mohli získat dalších řádově 300 až 400 milionů korun v příštím roce. Společně s částkami, které jsem již zmiňoval, se dostáváme na poměrně zajímavou sumu, která by mohla být k dispozici.
Za vašeho působení se začala stavět dálnice D35. Kraj řeší přivaděče k ní. Podařily se již vyřešit problémy s vlastníky některých pozemků?
Od samého počátku jsme jednali velmi aktivně s vlastníky pozemků v oblastech, kde přivaděče povedou v nové trase. Samozřejmě požadavky vlastníků a naše možnosti jsou výrazně rozdílné, ale nechtěli jsme ihned na začátku jít násilnou cestou a vyvlastňovat. Co se týká přivaděče v oblasti Rokytna, tak jsem relativně nedávno dostal dobrou zprávu, kdy se po dvou letech podařilo vyprecizovat smlouvu na odkup půdy s jedním vlastníkem. To je velký krok kupředu a tím by měla být tato stavební část u Rokytna připravena.
V případě přivaděče v oblasti Dašic a Zminného je problém s vlastníkem, který obhospodařuje pole a chtěl by náhradu za ušlý zisk. Nabízeli jsme dlouhodobě velmi nadstandardní cenu, ale pořád se nemůžeme domluvit. Je tak možné, že v tomto případě půjdeme do vyvlastnění, i když osobně bych preferoval dohodu. Přistoupili jsme na dílčí úpravu trasy, opakovaně jsme se setkali s občany, majiteli pozemků a starosty. Pevně věřím, že se dohodneme. Pokud se nám to do poloviny roku podaří, tak bychom měli získat stavební povolení a měli začít stavět.
Je podle vás reálné, aby do konce vašeho funkčního období, tedy do roku 2024 byla postavena dálnice D35 alespoň v prvních dvou úsecích po Ostrov u Vysokého Mýta?
Jsem celoživotním optimistou, což potvrdí každý, kdo mne zná. Když jezdím z Litomyšle do Pardubic a vidím, jakým tempem se nyní staví, tak v to pevně věřím. Nicméně si musíme uvědomit, že stavba nesmí končit ve Vysokém Mýtě, to by byla pro město tragédie, ale musí pokračovat dál až do Mohelnice a to včetně obchvatů měst na trase.
Je to téměř rok, kdy začaly v kraji platit nové desetileté smlouvy s železničními dopravci. Počáteční komplikace jsou překonány. Jak jste s odstupem spokojený se službami dopravců?
V případě Českých drah, tedy národního dopravce, jsem ani žádné komplikace při zahájení provozu podle nových smluv neočekával. V případě nového dopravce, tedy soukromé společnosti Leo Express, která jezdí na Orlickoústecku a Králicku, byly určité porodní bolesti. Osobně jsem to chápal, protože ne všechno jde nacvičit. Až reálný provoz ukáže případné dílčí nedostatky. Myslím, že vše je zapomenuto a společnost plní vše, co má. Základem jsou samozřejmě jízdní časy a zajištění dopravní obslužnosti. Řešíme stále například informační panely či další drobnosti. Na druhou stranu koronavirus hodil do řady věcí vidle, protože cestující nejezdí, vládní opatření na dlouhou dobu omezila cestování do práce či do školy. Na posledním jednání se to potvrdilo, protože společnosti chybí výdělek z jízdného, protože v rámci našich smluv si dopravce odpovídá za tržby sám. Dopravci by se měli spojit a obrátit na stát s požadavkem na kompenzace. Doufám, že se jim to podaří. 
S působením více dopravců souvisí také jednotné jízdné. Kdy se ho podle vás dočkáme tak, aby cestující při přestupech po celé republice nemusel kupovat několik jízdenek?
Jednotný státní tarif se řeší od mého nástupu na kraj v roce 2016. Před dvěma lety debata de facto utichla. A po čase se zase objevila. Jeden z krajských zastupitelů a zároveň poslanců tvrdí, že kraj mohl být v testovacím režimu. To však není na našem rozhodnutí nebo našem lobbování. Ptám se, proč konkrétní poslanec tedy nebojoval za náš kraj? Kritizovat umí každý.
Stejně jako všichni cestující samozřejmě na jednotný státní tarif čekám. Naší snahou je do té doby maximálně zvýhodňovat a prezentovat využívání našich karet IREDO, které platí na území našeho a Královéhradeckého kraje.
V autobusové dopravě soutěž teprve probíhá. V čem by měla být pro cestujícího hlavní změna? Zlepší se komfort cestování?
Jednoznačně tlačíme v rámci výběrového řízení na modernější vozidla. V zadávacích podmínkách máme stanovené maximální stáří vozidel a další kritéria, která vedou k modernizaci. Bohužel první výběrové řízení bylo zrušeno Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, protože jsme definovali velikosti autobusů. Chtěli jsme totiž, aby na trasách, které nejsou tak obsazované, jezdily menší autobusy. Vše jsme upravili podle požadavků a nyní čekáme na nabídky od dopravců. Autobusy by měly být lepší, mladší a komfortnější.
Pardubický kraj je třetinovým vlastníkem mezinárodního letiště. Letecká doprava se v letošním roce nachází ve složité situaci. Jak s letištěm dál?
Letišti jsme vždy jako menšinový vlastník pomohli, a to jednak při stavbě terminálu, který jsme zaplatili hotově, tak nyní při propadech. V momentě, kdy jsme menšinovým vlastníkem, tak je naší povinností pomoci. Pokud bychom pomoci nechtěli, tak musíme jednat s většinovým akcionářem, což už je strategické rozhodnutí. Nyní musíme dělat vše proto, aby ztráta byla co nejmenší a tlačit, aby pomohl i stát. Jinak budou regionální letiště v obrovských problémech.
Pokud budete v roce 2024 na konci druhého čtyřletého mandátu bilancovat, s čím budete jako náměstek hejtmana spokojený, za co byste se chtěl pochválit?
Obecně je o mně známé, že málo chválím lidi okolo sebe, natož sám sebe. Nejsem zvyklý se plácat po ramenou a říkat: „Tak tohle se ti povedlo.“ Ohodnotit moji a naši práci musí ostatní. Všechno dělám s nejlepším vědomím a svědomím. Je to moje práce, kterou dělám nejlíp, jak umím. Jestli to stačí, musí říct někdo jiný. Osobně budu rád, když se v roce 2024 budu moci ohlédnout a uvidím kus dobře odvedené práce.