O škodlivosti ohňostrojů:více škodí odpalování domácí pyrotechniky |
Problémem se zabývá opakovaně tým ČHMÚ vedený Jáchymem Březinou, který o sobě píše:
Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci
někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality
ovzduší, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní
aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu.
Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project
manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s
Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.
Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky
náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.
Závěr loňského hodnocení
byl jasný – zatímco odpalování domácí pyrotechniky jednotlivci kolem
půlnoci má zcela zásadní vliv na kvalitu ovzduší, odpálení jednoho
velkého profesionálního ohňostroje má v širším okolí vliv velmi malý.
Můžeme říci, že se nám totéž potvrdilo i letos.
Jak vypadala situace v největších městech a následně se podíváme na Českou republiku jako
celek. Všechna data je nutno označit jako „operativní“. To znamená, že
se jedná o data, která neprošla kompletním cyklem verifikací a
ověřování kvality, který je relativně zdlouhavý a takováto data jsou
k dispozici s výrazným zpožděním.
Rozptylové podmínky v České republice byly na Silvestra v odpoledních
a večerních hodinách v celé České republice dobré. Foukal
severozápadní vítr o rychlosti kolem 4 až 8 m/s. Během brzkých ranních
hodin se jen zvolna tvořila v Čechách přízemní teplotní inverze. Na
Moravě byla situace složitější již během posledního dne roku, kdy se
na tomto území již během dne nacházelo několik inverzních vrstev,
které se rozrušovaly teprve během silvestrovského odpoledne spolu se
severozápadním prouděním. V noci se postupně vítr od západu utišoval a
to vedlo k pozvolnému zhoršování rozptylových podmínek.
Nyní se podívejme na situaci u hodinových koncentrací. K dispozici
máme momentálně operativní data z celkem 120 stanic imisního
monitoringu v České republice. Vůbec nejvyšší hodinový průměr
koncentrací PM byl o silvestrovské noci naměřen na stanici Kladno-střed města a to
510 µg/m mezi 1. a 2. h ranní. Tuto koncentraci však nelze označit jako
desetinásobné překročení imisního limitu jelikož je tento limit
stanoven pro 24h průměrnou nikoliv hodinovou koncentraci. Denní průměr
na této stanici byl 73,2 µg/m
tedy přibližně 150 % imisního limitu.
Mezi další stanice s vysokým
hodinovým průměrem patří stanice v Mostě,
kde bylo mezi 1. a 2. hodinou ranní naměřeno 253 µg/m
pro hodinový průměr suspendovaných částic PM
stanice Ústí nad Labem-město (205 µg/m
rovněž mezi 1. a 2. hodinou ranní), stanice v Moravské Třebové (194
µg/m
mezi 1. a 2. hodinou ranní) či stanice v Hranicích (252 µg/m
mezi 1. a 2. hodinou ranní).
Mapa naznačuje, že byla také zaznamenána podstatně zvýšená hodnota hodinové koncentrace v České Třebové, která je podobně jako Lanškroun značena červeným polem označujícím překročení hodnoty 90 mikrogramů/m3 Závěry:
|