-
Před 110 lety (tedy v roce 1910) byl při příležitosti 25. výročí
založení městského parku Javorka postaven památník na počest
zakladatelům, tedy Okrašlovacímu spolku města. Kdyby nebyl Okrašlovací
spolek, nebyla by Javorka. Původní umístění tohoto památníku nad
vodojemem na okraji lesa Robova kopce současně navozovalo myšlenku na
další rozšíření parku. Park se ale již podstatně nezvětšil a tak stela
stranou během let stranou pozornosti na okraji mezitím vybudované
zahrádkářské kolonie....
-
-
Stela
Okrašlovacího spolku na novém místě (2010) a původním místě na okraji
zahrádkářské osady (foto 2007)
-
 Mezi členy Okrašlovacího spolku (obnoveného v roce 1991) vznikla snaha
o přemístění tohoto kamenného artefaktu dolů "za lidmi" do Javorky.
Členové spolku vybrali místo na frekventovaném místě nedaleko pomníku
M.J. Husa, stela zde měla být ozdobou parku a připomínat jeho historii a
jeho zakladatele. Okrašlovací spolek se domluvil na tom, že opravu a
přemístění provede restaurátor p. Malý a již v roce 2009 na podzim byla
stela demontována a umístěna do haly v Eko Bi. Předpoklad byl takový:
některé restaurační práce se provedou přes zimu a v roce 2010 bude
práce dokončena. Stela měla být podle těchto představ odhalena na novém
místě v rámci předpokládaných letošních oslav založení parku Javorka. Práce
na restaurování však přes zimu zahájeny nebyly. Okrašlovací spolek
neměl ani dost vlastních prostředků na její opravu a neměl od
restaurátora písemně ani rozpočet na tuto akci a neuzavřel žádnou
smlouvu o dílo. Hrozilo, že stela zůstane rozdělána na části ve skladu a
do parku se vrátí s velkým zpožděním.
-
Aby byly tedy práce vůbec zahájeny a provedeny, tak vzal věc za svou
odbor rozvoje města a investic, do jež gesce patří i péče o památky.
Stela Okrašlovacího spolku sice není přímo kulturní památkou, ale má
právě stoletou historii a je tedy dobře, že se nakonec práce podařilo
uskutečnit a stelu Okrašlovacího spolku opět umístit do Javorky. Místo
pro
 památník se našlo na pěkném místě poblíž rybářské líhně, je určitě
lepší než původní lokalita na okraji lesa na Robově kopci. Práce se
podařilo dokončit přesně podle smlouvy, podle které mělo být dílo hotovo
do konce září. Cena prací rozhodně převýšila možnosti Okrašlovacího
spolku. Přiznám se, že jsem byl z převzetí práce, původně schválené pro
Okrašlovací spolek, městem tehdy tak trochu rozčarován, ale uznávám, že
to bylo ku prospěchu věci. Dílo se v roce 2010 podařilo dokončit a
stihlo se tím i 125. výročí založení parku Javorka a sté výročí
vybudování tohoto památníku.Letos budeme na ose času o 10 let dál.
Okrašlovací spolek už neexistuje, do podoby nového "zapsaného spolku" se
již nepřeregistroval. V době vybudování zmíněné stely (před 110
lety) byl respektován, plný sil a plánů, míval třeba až 400 členů a mezi
nimi nechyběli prakticky žádní "přední měšťané" a českotřebovští
podnikatelé. V Javorce Okrašlovací spolek spravoval i zdejší
restauraci. Dnes je tomu naprosto zcela jinak, okrašlování města je je
zajišťováno pomocí profesionálních organizací a z městského
rozpočtu. Okrašlovací spolek byl jen iniciativní sdružení, do kterého se
nikdo nehrnul. Nakonec činnost Okrašlovacího spolku krátce po 20.
letech od jeho obnovení skončila. Už v době stěhování stely se
začínalo znovu mluvit o tom, že by Javorka měla mát svého odpovědného
zahradníka, který by si údržbu zelených ploch sám plánoval a zajišťoval
a nebylo by třeba za drahé peníze nakupovat výpěstky. Pak by bylo mnohem
méně předražených objednávek na zahradnické práce podaných bez
výběrových řízení, tak jak jsme byli svědky v minulých letech.
-
Existence Okrašlovacího spolku je jistě možná i v dnešních podmínkách.
Kladem by byla jeho apolitičnost, sdružoval by patrioty města, kteří
mají skutečný zájem na zlepšení kvality života v našem městě a jsou pro
to ochotni něco udělat. Takový úkol nemůže splnit žádná "komise
životního prostředí" při radě města, která by zase byla složena jen z
určených členů podle nějakého volebního klíče. Spolek by mohl nejen
rozvíjet nyní Českou pirátskou stranou navržený projekt "Zelené srdce"
(který dle návrhu má ve skutečnosti opět jisté "politické pozadí"), ale
přiblížit Českou Třebovou např. i ke skupině tzv. "zdravých měst" a
hlavně přímo reagovat na podněty občanů. Podmínkou vzniku by bylo
dostatek skutečných zájemců pokud možno mladšího a středního věku, nelze
spoléhat na to, že všechno zvládnou senioři. Přímé oblasti působení a
autorita spolku by se pak odvíjela od jeho členské základny. Byly by
potřeba skutečné činy, nikoliv jen plány a plané řečnění. Když se nad
tím zamyslím, tak velkou šanci na nové obnovení takového spolku
nedávám. (mm)
-
-
Porovnejme ještě jednou staré a
nové umístění tohoto pamětního monumentu a poděkujme všem, kteří
zajistili jeho restaurování a přesun do frekventované části parku. Od
roku 2010 se sochařská výzdoba parku nijak neobohatila. Mimo přemístění
stely existuje stále možnost
umístit do parku
restaurovanou pískovcovou vázu, uskladněnou v
Eko
Bi.
Poslední obohacení parku o sochy se konalo již před 15 lety, kdy sem
byly umístěny práce tehdejších studentů ostravské fakulty tamní
Univerzity a v roce 2006 František Bečka rekonstruoval reliéf
Mistra Jana Husa od akademického sochaře Josefa Kvasničky.
-
O problematice a historii
Okrašlovacích spolků v Čechách a na Moravě je zajímavý článek ZDE
-
-
-
|