Vzpomínka na Miroslava Závodského                                
Před pěti lety  zemřel v lednu 2015 ve věku  dvaadevadesáti let dlouholetý člen českotřebovského Sokola a  KČT pan Miroslav Závodský.
Narodil se dne 3. ledna 1923 v Dobré – Nové Vsi v tehdejším okrese Světlá nad Sázavou jako třetí v pořadí z pěti dětí (měl čtyři sestry) továrníka Fridolína Závodského  a jeho manželky Marie, rozené Štěpánové.  Miroslavův otec, Fridolín Závodský,  po návratu z první světové války, spolu s pěti společníky, zakoupil bývalou sklárnu v Dobré a společně tam zahájili textilní výrobu. Během let Fridolín Závodský firmu opustil a s výrobou  a svojí rodinou se přestěhoval do Humpolce, kde ve stodole u svých známých instaloval stroje a  pokračoval v práci. Následně si dal  vystavět v tzv. Baťově  stylu vlastní výrobní  objekt, kde otevřel továrnu na pletené zboží, která produkovala řadu výrobků, např. punčochy,  ponožky a  rukavice.  Současně zakoupil také  nedaleký obytný dům, stojící na sousední parcele. Výroba pokračovala i ve válečných letech a to  díky velké půjčce na materiál. Po válce, jakmile splatil poslední část této půjčky a mohl začít vydělávat, byla továrna znárodněna.
Miroslav Závodský vychodil obecnou školu v Nové vsi a následně i čtyři roky měšťanské školy v Humpolci. Poté nastoupil na Odbornou školu pro průmysl pletařský a stávkařský při Průmyslové škole textilní v Brně,  neboť se předpokládalo, že jako jediný syn převezme otcovu továrnu. Žel, únorové události roku 1948  a následné období  rozhodly jinak.  Téměř po celý další život Miroslav Závodský  pracoval v textilním oboru. V roce 1940, po ukončení školy,   působil jako technický zaměstnanec v otcově firmě. V roce 1946 nastoupil do n. p. Moravskoslezské vlnařské závody v Brně, odkud se po roce vrací zpět do Humpolce jako vedoucí nově zřízené stávkárny. Po sloučení textilních továren  byl nucen, vzhledem ke svému původu odejít  z oboru a pět měsíců pracoval jako dělník na stavbě  a dalších pět měsíců jako dělník v kamenolomu. Následně na doporučení lékaře z těžkého průmyslu odešel a pracoval jako seřizovač pletacích strojů u Pletařských závodů v Havlíčkově Brodě. Zde působil do roku 1962 kdy odešel spolu s manželkou Annou, s níž se v Humpolci dne 23. února 1960 oženil, k nám do České Třebové. Zde jméno Závodský oproti jeho rodišti bylo zcela neznámé, tudíž  mu nic nebránilo v uplatnění v oboru. Práci získal v českotřebovském ÚZCHV, kde působil opět  jako seřizovač textilních strojů, později jako mistr pletárny. Zde pracoval až do ochodu na odpočinek.
V květnových dnech roku 1945 Miroslav Závodský působil jako tzv. motospojka posádkového velitelství  v Humpolci.
Od šesti let věku byl Miroslav Závodský členem Sokola v Humpolci, v jehož řadách se v roce 1948  zúčastnil XI. všesokolského sletu v Praze. Ani po příchodu do České Třebové nezůstal stranou opět se začíná věnovat tělovýchově a turistice. V roce 1968 se stal jedním ze znovuzakladatelů  zdejšího Sokola. V tomto roce se Miroslav Závodský v sokolském stejnokroji hrdě účastnil slavnosti odhalení busty TGM na Farářství, kde stál čestnou stráž. Stejně tak jsme jej ve stejnokroji mohli vídat při podobných  příležitostech i v porevolučním období. Po několik posledních let Miroslav Závodský společně s paní Alenou Zapletalovou vzorně pečoval o sokolskou vývěsní skříňku na Novém náměstí.
V roce 1938  posílil také řady KČT. Po řadu let byl činným v turistickém odboru TJ Lokomotiva a především v Turistickém oddílu mládeže, jehož byl spoluzakladatelem. Později, po obnovení jeho činnosti,  pracoval i v  KČT. Podílel se na organizaci pěších a cyklistických výletů, lyžařské turistiky a táboření v přírodě.  V rámci své zájmové činnosti získal kvalifikaci „Vedoucí lyžařské turistiky“. Jako hospodář, matrikář a člen výboru pracoval také ve zdejším Klubu českých turistů. Podílel se též jako pořadatel na organizaci pochodu „Putování za třebovským kohoutem“, jehož se také osobně účastnil. Pravidelně se též objevoval mezi účastníky Silvestrovských výstupů na Palici. Pěší vycházky do okolí města podnikal ještě v nedávné době, stejně jako v zimním období vycházky na běžkách. V rámci svého zaměstnání byl též členem Československého svazu požární ochrany. Volný čas Miroslav Závodský také částečně trávil na své zahrádce na Podhorce. Tehdy se stal členem ČZS, místní organizace Hliníky.
Nesmíme opomenout ani další stránku prospěšné činnosti Miroslava Závodského.  Byl od dětství neslyšící a v letech 1998 až 2004 pracoval pro poradnu Audio – HELP v Ústí nad Orlicí jako matrikář a pokladník.
Za svoji práci byl Miroslav Závodský také dvakrát odměněn. V roce 2013 získal od Sokolské župy Východočeské Pippichovy bronzovou medaili Karla Pippicha a při příležitosti svých 85. narozenin mu ústředí KČT udělilo Veřejné uznání II. stupně.
                                                                                                                                                                     Martin  Šebela