Budoucnost lokomotiv společnosti CZ LOKO je v kombinaci různých druhů
energií, tedy elektřiny, baterií i spalovacích motorů. „Pracujeme na
více verzích nových lokomotiv, z nichž některé prototypy by se měly na
trhu objevit v letech 2022 až 2023,“ uvedl generální ředitel Josef
Gulyás na Technické konferenci o budoucnosti posunovacích lokomotiv v
Česku, která se konala 10. března v České Třebové.
„Reagujeme
na nové trendy, vývoj legislativy a na požadavky trhu. Od zákazníků
nejen v západní Evropě slyšíme, že už nechtějí čistě dieselové
lokomotivy. Respektujeme současný vývoj napříč trhem a nasloucháme
názorům našich klientů a partnerů. Dynamika nevyhnutelných změn je
obrovská. Na co ještě na přelomu tisíciletí stačily desetiletí, je
nyní třeba řešit v řádu let,“
uvedl Josef Gulyás. To má firmě umožnit i výraznější expanzi na
západní trhy
Základem těchto
koncepcí se stal už loni představený HybridShunter 400, který využívá
energii z baterií a pro záložní dobíjení je vybaven i spalovacím
motorem CAT C4.4. o výkonu zhruba 130 kW. Na baterii dobíjenou osm
hodin z vnější elektrické sítě má zvládnout šestnáct hodin provozu.
Zkušební provoz prototypu začne letos a svůj zájem otestovat si nové
technologie v běžných podmínkách již projevilo několik předních
českých průmyslových podniků.
Nové lokomotivy ponesou označení Dual Shunter 2000, EffiLiner 2000 a
DualLiner 2000.
DualShunter 2000 s výkonem kolem 2 MW vychází z EffiShunteru 1000,
první lokomotivy CZ LOKO schválené podle mezinárodních norem TSI. V
něm má zůstat spalovací motor, ale přibude sběrač a kompletní trakční
výzbroj pro jízdu pod závislou trakcí. Její hmotnost by neměla
přesáhnout 80 tun.
Koncept EffiLiner 2000 s výkonem téměř 2 000 kW zahrnuje
dieselelektrický pohon s přídavnou baterií o ekvivalentním výkonu 400
kW.
Třetí novou
lokomotivou v záměrech CZ LOKO je DualLiner 2000, umožňující provoz
jak v trakčních soustavách 3kV a 25 kV 50 Hz, tak podle potřeby i ze
spalovacího motoru. Obě řešení mají nabídnout téměř shodný výkon 2 000
kW a rychlost 120 km/h. Ani zde by hmotnost neměla přesáhnout 80 tun.
Vyšší hmotnost znamená omezení v traťové třídě a lokomotivy by tak
nemohly zajíždět na menší regionální tratě. Kombinace závislé a
nezávislé trakce dopravcům umožní obsloužit i tzv. „poslední míli“,
tedy zajet na neelektrifikovanou trať nebo obsloužit vlečku.
„V těchto
výkonových parametrech našich lokomotiv se hodláme rozvíjet i v
následujících letech. Nicméně naším hlavním byznysem stále jsou a
budou posunovací lokomotivy a lokomotivy pro střední traťovou službu,“
dodal Jaroslav Plhák, technický ředitel CZ LOKO.
Podle něj dnes
kreativitu při vývoji omezují především národní a evropské normy a
legislativa. Víc se musí řešit také design lokomotivy, ovlivňující
prodejnost. To byl i případ modernizace brejlovců na takzvané bizony
nesoucí obchodní označení EffiLiner 1600.
„Chceme-li udržet
naše produkty při životě dalších třicet let, musíme je průběžně
inovovat, být vždy o krok před konkurencí a v daném segmentu určovat
trendy,“
uvedl technický
ředitel. Přitom časy se velmi krátí – od studie do začátku sériové
výroby by neměly uběhnout více než čtyři roky. (ZZ)
|