-
Uzavření škol přišlo ze dne na den. Taková náročná situace může být
skvělou příležitostí, jak se naučit něco nového. Nebo se učit trochu
jinak. A může to být i nadále hrou. Přečtěte si, jak se některé děti
vypořádaly s prvním dnem školy z domova a jakým způsobem napsaly své
první slohové úkoly v této neobvyklé situaci. Někteří žáci o tom psali
v duchu naší celoroční hry. Protože, kdo si hraje, nezlobí. Ani ve
škole ani doma.
-
Jinak sloh propojuje naši každodenní práci, protože spolu každý den
písemně komunikujeme. Většině čtvrťáků už kvůli tomu jejich rodiče
pomohli založit vlastní emailové schránky. Právě rodiče jsou v této
situaci pro vzdělávání dětí tou nejdůležitější oporou. Učitel je pouhý
navigátor a zásobovač.
-
Jindřich Strejček, třídní učitel 4. B, ZŠ Česká Třebová, Habrmanova
ul.
-
-
Filip Němeček: Velká změna na moři
-
Ahoj! Jsem námořník Filip z rodu Jakubovců. Až do úterý jsem se plavil
na lodi Rychlá plachta s dalšími členy posádky. Brázdili jsme moře kolem
ostrovů Poznání. Na lodi vládl klid a do plachet nám vál příznivý vítr.
Nikdo nečekal, že přijde tak velká změna.
-
Během úterního dopoledne přišel rozkaz od našeho nejvyššího námořního
velitele pod krycím jménem JS, abychom co nejdříve rozdělili posádku po
jednotlivcích do záchranných člunů. Měli bychom tím lépe odolat
přemnoženému pirátskému kmeni Koro-koro. Nebylo to pro nás vůbec
jednoduché. Nikdy jsme nic podobného na moři nezažili. Naštěstí máme
stále velmi dobré spojení s naším nejvyšším velitelem JS, který nás
každý den naviguje v naší osamocené plavbě a dodává nám odvahy.
-
Přestože mi na člunu nic neschází, už se nemohu dočkat, až budeme plout
zase všichni společně.
-
-
Jakub Špaček: Deník námořníka – tak trochu jiný den, jiné ráno…
-
Dnes bylo tak trochu jiné ráno. Nejsou prázdniny, není víkend, nebyl
jsem u lékaře, přesto bylo osm hodin ráno a já jsem nebyl ve své škole,
třídě, ani lavici. Zůstal jsem doma s babičkou, mamkou a mladší sestrou
Emičkou, které byl na podzim jeden rok. Venku prý řádí nějaký Korona
virus a kvůli prevenci jsme zůstali všechny děti doma. Připadám si jako
malý Robinson na opuštěném ostrově, kolem kterého zuří rozbouřené moře s
názvem Korona.
-
Včera jsem byl u babičky, protože mě musela pohlídat. Dnes jsem se
snažil dohnat většinu úkolů, abych nebyl tolik pozadu. Během
vypracovávání úkolů jsem se stihnul najíst, napít a zbyl mi i čas si
pohrát s malou Emminkou, která je jako můj vděčný kamarád Pátek.
-
Mamka se mi snažila vysvětlit, co je to Korona virus a jak si mám
správně umývat ruce, kde nechávat bundu a boty, abychom nebyli nemocní.
Byla to otrava. Mamka se rozčilovala, jak je to prý vážná situace a že
to není žádná sranda.
-
Už
je večer a já jdu právě spát. Jsem hrozně unavený, proto mě maminka
pomáhá ještě se slohem, abych měl vše hotové. V hlavě mám spoustu věcí a
otázek, na které mi snad zítra někdo pomůže najít nějakou srozumitelnou
odpověď. Tak dobrou noc.
 |