-
Za přestupek lze uložit pokutu do 20 000 Kč. Příslušnost k projednání
těchto přestupků krizový zákon přímo nestanoví, a proto se uplatní § 60
odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich[10].
Příslušným k projednání těchto přestupků je tedy obecní úřad obce s
rozšířenou působností, a to zásadně podle místa spáchání přestupku.
-
V souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky[1] a krizovým
zákonem[2] byl dne 12. března 2020 usnesením vlády publikovaným pod
č. 69/2020 Sb. vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav z
důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru.
Navazujícími usneseními vlády byla přijata krizová opatření, jimiž se
omezují práva a ukládají povinnosti fyzickým i právnickým osobám.[3]
Každý je povinen strpět omezení vyplývající z krizových opatření
stanovených v době nouzového stavu. Porušení těchto opatření je
přestupkem podle krizového zákona, který projednávají obecní úřady obcí
s rozšířenou působností.
Ministerstvo zdravotnictví zároveň vyhlašuje mimořádná opatření při
epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle § 69 zákona o ochraně veřejného
zdraví[4], jimiž stanoví další omezení a povinnosti. Porušení těchto
mimořádných opatření je postihováno jako přestupek podle zákona o
ochraně veřejného zdraví. Příslušným orgánem k projednání těchto
přestupků jsou krajské hygienické stanice (a ve výjimečných případech
podle své působnosti Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra).
Oba uvedené režimy je třeba rozlišovat, neboť mají vliv nejen na věcnou
příslušnost k projednání daných přestupků, ale též na výši pokuty,
kterou lze za tyto přestupky uložit. Ministerstvo vnitra připravilo pro
usnadnění orientace základní přehled jednání postihovaných podle
krizového zákona a jednání postihovaných podle zákona o ochraně
veřejného zdraví. Přehled je zpracován ke dni 24. března 2020.[5]
-
-
Postih přestupků v souvislosti s krizovými opatřeními vlády
-
Krizový zákon
-
Podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona se fyzická osoba
dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní některou z
povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c). Podle § 31 odst. 3
písm. c) je fyzická osoba v době krizového stavu povinna strpět omezení
vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu.
-
Příklady:Skutkovou
podstatu přestupku může naplnit např. jednání, jímž fyzická osoba poruší
zákaz pohybu a pobytu na všech místech mimo bydliště bez ochranných
prostředků dýchacích cest jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek,
šál apod.[6]
-
Skutkovou podstatu naplní též přeshraniční pracovník (pendler), který
poruší omezení pohybu na území České republiky na nezbytně nutné
potřeby.[7]
-
Skutkovou podstatu přestupku může dále naplnit osoba, která
bezprostředně po návratu do České republiky neoznámí tuto skutečnost
telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, svému registrujícímu
poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství
nebo praktické lékařství pro děti a dorost (za předpokladu, že se na
takovou osobu nevztahuje výjimka udělená ministrem vnitra).[8]
-
Skutkovou podstatu naplní též ten, kdo poruší zákaz maloobchodního
prodeje na tržnicích a tržištích.[9]
-
Za přestupek lze uložit pokutu do 20 000 Kč. Příslušnost k projednání
těchto přestupků krizový zákon přímo nestanoví, a proto se uplatní § 60
odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich[10].
Příslušným k projednání těchto přestupků je tedy obecní úřad obce
s rozšířenou působností, a to zásadně podle místa spáchání přestupku.
-
Ostatní přestupky podle krizového zákona (přestupky právnických
a podnikajících fyzických osob podle § 34a) projednává hasičský
záchranný sbor kraje a (v případě jednoho přestupku) krajský úřad. Tyto
přestupky se ovšem týkají převážně krizových plánů a nesouvisejí
bezprostředně s aktuálně přijatými krizovými opatřeními. Z tohoto důvodu
lze i podnikající fyzické osoby a fyzické osoby jednající jménem
právnické osoby postihovat za přestupky fyzických osob (v takovém
případě je třeba prokazovat u těchto osob zavinění).
-
Obecní úřad obce s rozšířenou působností obdrží oznámení o přestupku
zpravidla od orgánů, které provádějí kontroly na dotčeném úseku státní
správy (Policie České republiky, orgány ochrany veřejného zdraví, Česká
obchodní inspekce apod.). Takové oznámení o přestupku bude obsahovat
alespoň informaci, kdo je podezřelým z přestupku, je-li znám, popis
skutku, ve kterém je přestupek spatřován, místo a čas, kdy měl být
přestupek spáchán, zákonné ustanovení upravující přestupek a důkazní
prostředky, které jsou mu známy.
-
Obecní úřad obce s rozšířenou působností musí prošetřit i oznámení
obdržená od fyzických a právnických osob. V takovém případě může požádat
Policii České republiky nebo jiný správní orgán (např. krajskou
hygienickou stanici) o součinnost ve smyslu § 75 zákona o odpovědnosti
za přestupky a řízení o nich.
-
Obecní úřad obce s rozšířenou působností může o přestupku rozhodnout
v klasickém správním řízení, nebo ve zkráceném řízení (vydáním příkazu
nebo se souhlasem obviněného příkazem na místě).
-
Postup Policie ČR a obecní policie
-
Strážníci obecní policie nejsou věcně příslušní k projednání výše
uvedených přestupků v krizovém zákoně, zákoně o ochraně státních
hranic a zákoně o ochraně veřejného zdraví a nejsou oprávněni
projednat tyto přestupky ani příkazem na místě. Policie ČR je pak
oprávněna řešit pouze vybrané přestupky podle zákona o ochraně
státních hranic.
-
Strážníci obecní policie
tak v případě zjištění některého z výše uvedených přestupků postupují
podle § 10 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění
pozdějších předpisů, tj. v souladu s § 10 odst. 3 zákona o obecní
polici doloží své oznámení důvody nebo důkazy, o něž se podezření
opírá.
-
Pokud však kterákoli osoba i přes upozornění strážníkem obecní policie
pokračuje v jednání, kterým vyhlášená krizová opatření porušuje, lze
takovou osobu v souladu s § 7 odst. 4 zákona o obecní policii vyzvat,
aby svého protiprávního jednání zanechala. Pokud osoba, jíž je taková
výzva směřována, ani v takovém případě svého jednání nezanechá nebo
naopak neučiní to, k čemu je vyzvána (např. k nasazení roušky nebo
obdobného ochranného prostředku), lze ji postihnout za
přestupek neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci
dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých
přestupcích. Tento přestupek může projednat strážník
obecní policie příkazem na místě na základě § 91 odst. 2 písm. e)
zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. V této souvislosti
pouze upozorňujeme, že případný postih za přestupek neuposlechnutí
výzvy se nedotýká možnosti postihnout danou osobu za výše uvedené
přestupky podle speciálních zákonů, které strážník obecní policie
v příkazním řízení řešit nemůže.
-
Obdobná ustanovení pak platí i pro Policii České republiky.
Policie České republiky oznamuje přestupky, k nimž není věcně
příslušná, zásadně postupem podle § 73 zákona o Policii České
republiky.
-
Podle § 114 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, je
každý povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy
anebo pokynu nebo vyhovět žádosti policie nebo policisty; to neplatí,
pokud tento zákon nebo jiný právní předpis stanoví jinak. Nelze-li
účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je
policista oprávněn tento odpor překonat. Výzva je pak výslovně
upravena v souvislosti s jinými instituty. Například podle § 53 odst.
2 zákona o Policii České republiky je policista před použitím
donucovacího prostředku povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje,
aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito
donucovacích prostředků.
-
Tedy stejně jako strážník obecní policie může příslušník Policie České
republiky vyzvat osobu, která svým jednáním porušuje vyhlášená krizová
opatření, aby svého protiprávního jednání zanechala. Pokud osoba, jíž
je taková výzva směřována, ani v takovém případě svého jednání
nezanechá nebo naopak neučiní to, k čemu je vyzvána (např. k nasazení
roušky nebo obdobného ochranného prostředku), lze i v tomto případě
takové jednání postihnout jako přestupek neuposlechnutí výzvy úřední
osoby při výkonu její pravomoci dle
§ 5 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích.
Tento přestupek může projednat příslušník Policie České republiky
příkazem na místě na základě § 91 odst. 2 písm. a) zákona
o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Za přestupek lze uložit
pokutu do 10 000 Kč.
-
Trestní právo
Závažné případy porušení krizových opatření mohou naplnit skutkovou
podstatu
trestného činu.
Dne 13. 3. 2020 byla ve Sbírce zákonů publikována novela nařízení vlády
č. 435/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se
považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé
nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin. Touto novelou se doplňuje
do přílohy č. 1 jako jedna z nakažlivých lidských nemocí i onemocnění
COVID-19.
Toto znamená, že každý, kdo zaviněně šíří onemocnění COVID-19, se může
dopustit i trestných činů
šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 trestního zákoníku a šíření
nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti podle § 153 trestního zákoníku.
V případech, kdy existuje podezření ze spáchání trestného činu se
z pohledu obecního úřadu (případně jiného správního orgánu) může
uplatnit postup spočívající v oznámení spáchání trestného činu podle § 8
trestního řádu[17] nebo
v předání věci podle § 64 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o
nich orgánu činnému v trestním řízení.
Vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s výskytem a šířením onemocnění
COVID-19 (způsobené koronavirem SARS-COV-2) odůvodňuje užití
obecné přitěžující okolnosti uvedené v § 42 písm. j)
trestního zákoníku[18], tedy pachatel spáchal trestný čin za krizové
situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život,
veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo
byla provedena evakuace.
Podle informací zveřejněných Nejvyšším státním zastupitelstvím[19] je
spáchání trestného činu v rámci vyhlášeného nouzového stavu u některých
trestných činů okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby,
konkrétně u trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci, šíření
nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti, ohrožování zdraví závadnými
potravinami a jinými předměty, ohrožování zdraví závadnými potravinami a
jinými předměty z nedbalosti, krádeže, zpronevěry, podvodu, lichvy
a šíření poplašné zprávy.
Zpracoval: Odbor legislativy a koordinace přestupků Ministerstva
vnitra
|