Podivné kácení stromů v lesíku v Bezděkově
po 12 letech
Nejdříve si na fotografiích připomeňme si událost, která se stala koncem roku 2007:
Text z fotografiím - prosinec 2007: "Sadovnická úprava" v Bezděkově = překvapení pro ochránce přírody. 
Sodoma a Gomora. Ještě nedávno jsme si vážili každého stromu a snažili se je uchovat co nejdéle, zvláště v intravilánu města.  Stromy v Bezděkově na svahu nad Třebovkou  už ale leží nedaleko srovnané a připravené k odvozu. Vznikla ošklivá paseka. Po dotazu, zda se ekologové zúčastnili nějakého jednání  k nutnému správnímu řízení (jako obvykle), krčili členové  ZO ČSOP Podorlicko rameny. Vysvětlení k těmto fotografiím pak podala Ing. Ivana Vrbická. Jednalo se o plánovanou těžbu dřeva na lesním pozemku a na to není žádné správní řízení, ani jednání s ekology zapotřebí. Veřejnosti těžbu dřeva nikdo neoznámil, nebyl žádný důvod. Přesto se tak dříve činilo, vzpomeňme na informace Ing. Z. Pětníka (v době jeho působení za radnici) o tom, kolik a kdy se bude těžit v městských lesích podél silnice II/358 na Litomyšl včetně zdůvodnění, podobně byly podány informace ke kácení městského lesa v lokalitě na Horách. Pokácení "lesíku"  rostoucího uprostřed města, byť je  legislativně v pořádku, přináší určité rozpaky.  Pokácet podobný strom jen o pár metrů dál možné není, neboť roste v parku nebo na zahradě. Zde je stromy žádoucí chránit, často za každou cenu. Na zmíněném "lesním pozemku" však byla provedena 100% těžba na základě schváleného hospodářského plánu ? Byla mi také položena otázka na to, proč nebyl tento pozemek v územním plánu města z důvodů ochrany zeleně převeden z lesního pozemku na takový, kde by zeleň bylo možné zachovat, a také na to, kolik je ještě dalších takových lesíků uprostřed města, případně kdy budou vykáceny. -mm-
Vedoucí odboru životního prostředí uvedla:

  1. Stromy, které se kácely, rostly na lesním pozemku a režim jejich kácení nepodléhá zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a proto Vaše sdělení že „ten, kdo rozhodl o kácení, nepovolal k nutnému správnímu řízení (jako obvykle) členy ZO ČSOP Podorlicko“ je zcela irelevantní.

  2. Na lesních pozemcích jsou zásahy a těžba realizovány na základě platného lesního hospodářského plánu, který schvalují krajské úřady (v našem případě Krajský úřad Pardubického kraje), a to zpravidla na období 10-i let. Nový lesní hospodářský plán pro lesy ve vlastnictví Města Česká Třebová je platný od roku 2007. Právě na základě něho byla provedena těžba. Odbor životního prostředí navíc městské lesy nespravuje, nespadají ani do naší kompetence. Ta přísluší odboru majetku města, s dotazy se proto obraťte na jeho vedoucího Ing. Smrčku, který těžbu a vše, co s tím souviselo zařizoval.

Zajímavé bylo také vyjádření zahradního architekta Ing. Davida Smyčky, publikované v lednu 2008:
Po vykácení stromů v Bezděkově jsem sledoval následné reakce. Protože se kácení z pohledu veřejnosti jeví jako závažné, čekal jsem, že se zejména k důvodu kácení vyjádří některá ze zodpovědných osob ze zainteresovaných institucí. Zatím tak učinil pouze odbor životního prostředí prostřednictvím prohlášení Ing. Ivany Vrbické.
Podstatné jsou hlavně dvě věci. Zaprvé již zmíněné zdůvodnění kácení. To proto, že v daném svažitém terénu v zástavbě domů by mohly být důvodem kácení i např. bezpečnostní hlediska – např. stromy hrozily vyvrácením, odlamováním větví a podobně. To by pak kácení bylo bezesporu opodstatněné. Důvodem by na opačné škále možných mohlo být pouhé získání dřevní hmoty. To by pak, vzhledem k ekologicko urbanistickému potenciálu pokácené aleje v systému zeleně našeho města, nejspíše byl důvod chabý. Na důvod se lze ptát např. Správce městských lesů..... 
Dále nechť městský odbor ŽP, jako odbor, který má jistě v přímé kompetenci péči o zeleň ve městě, sdělí, jaký význam pokáceným stromům v systému zeleně města přikládal. Bez toho totiž nelze o případě kácení stromů v Bezděkově kompetentně uvážit, zda bylo veřejné životní prostředí poškozeno, zda tomu šlo či jde do budoucna zabránit atd.
Z reakce odboru ŽP vyplývá, že jde o pozemky lesní a jsou v majetku města. Kácení v nich se tedy posuzuje podle lesního zákona, kde kácení schvaluje orgán státní správy lesů, kterým je tuším oddělení na Krajském úřadě.... Otázkou ovšem je, jestli obdobné ekologicko urbanisticky významnější pozemky se vzrostlými stromy v intravilánu (uvnitř zástavby města) České Třebové vedené v tzv. lesním půdním fondu nepřevést do tzv. fondu zemědělské půdy. Problém jiný než administrativní by to nejspíše nebyl, neboť uvedený pozemek v Bezděkově je svou funkcí v systému zeleně města opravdu spíše doprovodnou zelení k zástavbě, než lesem s tím, co les definuje a navíc je daný pozemek ve vlastnictví města, takže by převod z kategorie „lesní pozemek“ na kategorii „pozemek mimo les“ nenarazil ani na odlišný názor vlastníka. Pro odbor ŽP by to mělo jeden zásadní přínos – jakékoliv kácení na pozemcích „mimo les“ podléhá jeho povolení. Ale na druhou stranu je nutné přiznat, že v ČR se na kategorii pozemků s významnou zelení v intravilánu tolik nehledí. Příkladem jsou snad všechna naše lázeňská města, jejichž pozemky s lázeňskými parky jsou vedeny jako „les“, dále mnohé lesoparky, dokonce existují lesní hřbitovy atd – a samozřejmě, že se pouze kvůli získání dřevní hmoty kácet nesmějí.....  (zestručněno)
 
Jaký je současný stav ?
Nahlédneme - li dnes do katastrální mapy, tak zjistíme, že tato parcela 482/2 o výměře 644 m2 je stále lesním pozemkem, že odbor životního prostředí ani nikdo jiný např. z odboru majetku neshledal důvod, proč charakter této lokality měnit. Doslova je ve výpisu z katastru uvedeno, že jde o "pozemek určený k plnění funkcí lesa". Jinak řečeno: Odbor ŽP nemá podle výše uvedeného  nadále  na to, jak bude tato parcela vypadat a jak bude udržována žádný vliv a nikomu to nevadí. Opravdu? Podívejme se se na současnou fotografii vykáceného lesíku po více než 12 letech a zjistíme, jak moc se správce městských lesů o tuto vykácenou  parcelu staral a jak asi vypadá hospodářský plán pro lokalitu. Asi metrové pařezy kolem cesty do Rudoltiček nahoře zůstaly a drží zábradlí. Nějaký problém zde však zřejmě existuje: na fotografii je přenosná tabule s upozorněním "Vstup zakázán, stezka je uzavřena". Nebezpečí pádu stromů nehrozí, byly vykáceny, snad je tedy ve špatném stavu zábradlí u pěšiny, vyznačené také i na mapách.
Ještě jak vypadala lokalita před vykácením: (vlevo 1998, vpravo 1912)
V rovině obecné platnosti lesního zákona zodpovídá za správné naplňování funkce lesního pozemku vlastník – jednoznačně město Česká Třebová. Z tohoto pohledu je ovšem vedlejší, který odbor městského úřadu se o naplnění tohoto ustanovení zákona bude starat, ale jeho nenaplnění, tj. zanedbání povinností vlastníka, je v konečném důsledku u orgánu státní správy lesů kýmkoli napadnutelné. Kdo má v České Třebové v kompetenci péči o zeleň ve městě v nejširším slova smyslu (bez ohledu na to, jde-li o zeleň lesní či mimolesní, vlastněnou městem či jinými subjekty), tedy formulaci toho, jaké porosty tvoří „systém zeleně města“, jaký je jeho ideální stav a rozsah, jakými postupy bude ideálního stavu dosahovat atd? Tak jako  v jiných městech by jím měl být odbor životního prostředí. 
Na jedné straně vidíme nákladnou péči o vybrané pozemky a na druhé straně máme lesní (obecně "zelený") pozemek v intravilánu v Bezděkově, o který se viditelně po léta nikdo vůbec nestará. Jsem rád, že vzniká i v městském zastupitelstvu iniciativa "Zelené srdce města", která počítá s využitím podnětů veřejnosti k třeba i nenáročné úpravně lokalit, které jsou nyní v zanedbaném stavu. Mezi takové patří jistě i pozemek v Bezděkově, jehož tvář před 12 lety těžce poškodila dřevorubcova pila. (mm)