-
Radní Pardubického kraje Hana
Štěpánová zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace se
připojila jako dobrovolnice do sítě koordinačních pracovníků systému
krajské krizové distribuce. Mimo své agendy radní tak navíc zjišťuje,
jak funguje spolupráce a distribuce ochranných prostředků z kraje do
obcí s rozšířenou působností a dále. Na více podrobností jsme se zeptali
přímo radní Hany Štěpánové.
-
Paní radní, shrňte, co je
hlavním cílem koordinačního pracovníka v síti krajské krizové
distribuce?
-
Hlavním
posláním je v obci s rozšířenou působností mapovat, zdali je systém
distribuce ochranných pomůcek funkční. Na začátku jsme zjišťovali
na obcích, jak se zabezpečují rouškami, které nebyly k dispozici, zdali
si dokáží samy poradit. Prověřovali jsme, jestli mají nějakou specifiku,
například si samy provozují čistírny odpadních vod apod. Kraj ze svých
zdrojů zaplatil dezinfekci, kterou prostřednictvím ORP dodal. V současné
době je úkolem koordinátora výpomoc při vyhodnocování elektronických
objednávek od jednotlivých subjektů, jimiž jsou kupříkladu praktiční
lékaři, sociální zařízení, vodohospodářské společnosti, pohřební služby
a další. Jsme tak prodlouženýma rukama krizového štábu Pardubického
kraje. Zpětná vazba je prospěšná všem zúčastněným a my tak zjišťujeme,
na čem je třeba více zapracovat a jak postupovat efektivněji. Při
telefonickém rozhovoru či osobním setkání tak vyzjistíme detailní
informace o funkčnosti či možných nedostatcích při distribuci. Zkrátka
Pardubický kraj chce mít zpětnou vazbu se vším všudy.
-
Jak jste se do pozice
koordinačního pracovníka dostala? Kolik členů v této roli působí
celkově?
- Jako radní našeho kraje mám
mimo jiné ve své kompetenci i oblast regionálního rozvoje. Je mi tedy
tato práce velmi blízká. Svým způsobem se ve mně probudily i geny
starostky a dopomohly mi v rozhodnutí stát se dobrovolnicí koordinačního
pracovníka. Navíc v této nelehké době jsem ráda za aktivní
odpočinek od monotónní kancelářské práce. Proto je komunikace s lidmi a
pomoc při řešení problémů takovým, dovolím se říci, osvěžením od
stereotypního modelu, který díky koronaviru nastal. Co se týká počtu
pracovníků, je nás okolo dvaceti. Každý má na starost určité území
některé z obcí s rozšířenou působností.
-
Jakou obec či obce s rozšířenou
působností máte na starost přímo vy? Které z obcí jste již kontaktovala,
a jak zde systém distribuce funguje?
- Mým styčným bodem je obec
s rozšířenou působností Vysoké Mýto, která spravuje na čtyřicet obcí.
Pro toto území jsme určeny dvě koordinátorky. Při kontrole a
vyhodnocení objednávkových seznamů pracujeme společně. Co se týká obcí,
tak celou oblast jsme si rozdělily a komunikujeme tak každá s polovinou,
tedy s dvaceti obcemi. Já měla možnost s jejich starosty a starostkami
hovořit telefonicky. Podařilo se mi i osobně navštívit obec Vraclav.
Všechny obce jsou za pomoci svých starostů dobře zajištěny v ochraně
obyvatel. Starostové své občany kvalitně zabezpečili, tak jak jsou
zvyklí se „starat“. Mohu tedy ohodnotit území ORP Vysoké Mýto, kde se
zdá, že vše funguje výborně. Jednotlivé kroky na sebe navazují a systém
distribuce je tak čím dál více dokonalejší. S obcemi udržujeme kontakt a
jsme domluveni, že pokud nastanou problémy, budeme je ihned řešit.
S pracovníky z Městského úřadu ve Vysokém Mýtě jsme ve stálém kontaktu
a vše, co se týká praktických lékařů, sociálních služeb a dalších,
projednáváme a hledáme řešení okamžitě.
|