-
 Tak
tu máme svátky jara – Velikonoce, na které se většina z nás těší po
celý rok. Věřící proto, že se jedná o nevýznamnější svátek v roce,
děti se těší na sladkosti a koledníci na to, že vyšlehají maminky,
babičky, sestry, manželky a děvčata vůbec. Letos však, díky
neradostným událostem, které musíme všichni společně řešit, proběhly
ve zcela jiném duchu. Ale tato skutečnost nám nemůže zabránit, abychom
zavzpomínali na oslavu těchto svátků, která byla před několika
desítkami let pro Třebovou zcela typická.
-
Známými postavami zdejšího kulturního života byla dvojice divadelních
ochotníků, trampů a umělců vůbec. Jak již pamětníci správně tuší,
jedná se o dva nerozlučné životní kamarády, pány Oldřicha Bittla a
Čeňka Hampla. Oldřich Bittl, kromě divadla a Jabkancové pouti, kde
tradičně účinkoval jako policajt Franc, pravidelně vystupoval na
mikulášských pochůzkách, u táborových ohňů a dokonce uváděl i večery
trampských písní. Čeněk Hampl, kromě ochotnického divadla, byl
zakladatelem Jabkancové pouti a dlouholetým purkmistrem ve čtvrti u
kostelíčka. Dnes však oba kamarády připomínáme z jiného důvodu. Po
řadu let oba dva na Velikonoční pondělí vyjížděli na „šmekustr“ na
ozdoběné bryčce s koňským potahem. Bryčku mívali původně vypůjčenou od
řezníka Josefa Skály ze Zámostí, později se půjčovala v Semaníně,
spolu s koňmi. Bittlův syn, Olda, tam bryčku vždy před jízdou čistil
a zdobil fáborky z krepového papíru.
-
Oba
hlavní aktéři, Bittl i Hampl se oblékli do krojů a zpravidla se
končilo v hospodě v Javorce. Cíl jejich cesty byl různý. Pravidelně
objížděli manželky svých kolegů – divadelníků, členky DS Hýbl,
kolegyně z práce a manželky svých spolupracovníků. Dostalo se však i
na sousedky obou aktérů a sice ženy od kostelíčka a z Nádražní či
Sadové ulice. Zajíždělo se také třeba pod Jelenici nebo do
 Rybníka.
S koňmi jezdil kočí pan Ryšavý, který, když se zastavilo, hrával na
harmoniku a Olda s Čendou šli zatím koledovat. Během koledy se zpívalo
a povídalo. Přímo na místě se ochutnávaly nejrůznější dobroty a další
se potom ukládaly do velkého koše. Podle vzpomínek pamětníků prý
s kamarády občas vyjel další jejich kolega – umělec, zdejší malíř
Karel Tomeš.
-
V souvislosti
s Velikonocemi připomeňme ještě jedny vyjížďky, které se odehrávaly
v Bezděkově. Zde bývala také ozdobena bryčka, do níž byla zapřaženy
krávy zdejšího hospodáře Štěpána Duspivy, žijícího chalupě čp. 511 na
Nábřeží Míru. Jeho syn Miloslav spolu s kamarády na něm vyjížděli za
děvčaty žijící již ve zmíněném Bezděkově, na Křibu, na Hřbitovní ulici
a v dalších částech města. Na voze jezdila parta mládenců, kterými
byli kromě majitelova syna ještě Mirek Dostálek,
Květek Kubišta, Jindra
Borůvka, Jiří Maixner, Jaroslav Škrabánek, Ladislav Pop a Libor
Krátký.
-
Oba velikonoční vozy neunikly pozornosti zdejších fotografů. Proto
jejich podobu máme zachycenou do dnešních dnů.
-
Martin Šebela
|
