Cílem tohoto článku není historie kaple P. Marie v Moravské ulici.
Chtěl bych zde uvést několik informací o její věži. Před časem se mi
dostala do rukou kresba kaple, jejímž autorem je českotřebovský
výtvarník a divadelník, Karel Tomeš. Kresba, pocházející někdy ze 40.
let 20. století, byla pořízena ze strany Chorinovy ulice, zachycuje
tedy pohled na bok kaple. V jejím sousedství ještě vidíme dávno zbořenou
chalupu povozníka Marka čp. 215. Při prohlížení obrázku jsem si všiml,
že věž kaple je na něm umístěna v zadní části její střechy. Jelikož
kolem kaple dost často chodím, hned mě tato skutečnost upoutala. Vím
totiž, že se dnes věž nalézá uprostřed střechy. Tak mě napadlo, zda
Karel, když obrázek maloval, náhodou nešel z protější hospody U Paukrtů
a neměl tedy „jiné vidění“. Porovnal jsem kresbu s dalšími dvěma,
pocházející z ateliéru téhož autora a zachycující tentýž objekt.
Zjištění bylo vskutku zajímavé! Na dalších dvou kresbách je věž umístěn
také v zadní části střechy. Tak jsem si řekl, že to už není náhoda, to
by Karel musel kapli malovat zásadně po návratu z hostince. Začal jsem
tedy pátrat dál a obrázky srovnal se starými fotografiemi kaple, ale i
s novějšími, které v rozmezí let 1958 – 1968 pořídil můj tatínek. A co
nevidím! Věž je na nich umístěna také vzadu. Kaple v té době měla
původní šindelovou krytinu, kterou na střeše jako chlapec pamatuji. Vím
také, že kaple byla několikrát opravována (fasáda, odstraněna venkovní
římsa nad vchodem apod.), došlo ke zpevnění základů a výměně střechy.
Tyto poslední úpravy pamatuji a vím, že to muselo být někdy v 80. letech
minulého století.
A
nyní začalo další pátrání. Zajímal jsem se o to, kdy byla střecha
rekonstruována a proč došlo k posunutí věže do střední části krovu.
Bohužel jsem nebyl moc úspěšný. Zjistil jsem, že tehdy tesařské práce
prováděl pan Josef Sigl, který se na nás již bohužel po řadu let
dívá
z nebeských výšin a tudíž nám nic nepoví. Nepomohlo ani pátrání po všech
možných úřadech. V jejich spisovnách se nedochoval žádný doklad o tehdy
prováděné rekonstrukci.
Jisté informace vydal až Českotřebovský zpravodaj. Na obálce tohoto
místního měsíčníku vyšla v červenci 1977 (roč. VIII) fotografie Karla
Aligera, nazvaná Stará i nová Třebová, zachycující pohled přes střechu
kaple k panelovým domům na sídlišti Křib. A zde, v roce 1977, je krásně
vidět ono zmíněné umístění věže v její zadní části. Další „stopa“ ve
zpravodaji je již písemná a vyšla v listopadovém čísle v roce 1985, kde
tehdejší člen redakční rady zpravodaje, Zdeněk Vaňous, v rubrice Naše
postřehy, píše: „Máme radost z opravené kapličky v Chorinově ulici
naproti Klubu důchodců (myšlena bývalá Paukrtova hospoda, kde tehdy
klub sídlil – pozn. aut.). Nepatří sice mezi kategorizované kulturní
památky, ale celková oprava střechy i zdiva pomohla ‚omládnout‘ této
stavbě tak, že nikdo nepozná její skutečné stáří (230 let).“Z
uvedeného textu, i když ohledně stáří kaple se historikové rozcházejí,
pro nás plyne, že oprava střechy i zdiva proběhla v roce 1985. Tehdy
tedy došlo k posunutí věže do středu objektu, kde se nyní nalézá.
V Českotřebovském kulturním zpravodaji v lednu 1986 byly opět v rubrice
Naše postřehy, která byla po řadu let dílem Zdeňka Vaňouse, uvedeny
další podrobnosti k uvedené opravě kaple a také k jejímu stáří, jehož
hodnocení není předmětem našeho článku. Ve zpravodaji je uvedeno: „Omylem
jsme v ČKZ 11/1985 nesprávně uvedli věk nově opravené kapličky v Chorinově
ulici. Podle ověřených údajů byla kaple p. Marie postavena před 400 lety
v roce 1585, jak také bylo před opravou označeno na
plechové tabulce. Na
opravě byly odpracovány stovky brigádnických hodin a vytvořena hodnota
přes 40 000 Kčs. Opravu střechy a oplechování měděným plechem (tehdy
byla odstraněna šindelová krytina – pozn. aut.) provedli pracovníci
OSP. Při opravě byla ve věži kaple nalezena schránka se zprávou o opravě
kapličky v roce 1936 a tehdejšími penězi. Po doplnění o zprávu a mince
z roku 1985 byla zaletovaná schránka opět uložena v opraveném objektu.
Ve věži kapličky byl také umístěn původní zvon s dosud neidentifikovaným
nápisem.“
Jelikož mezi námi již není pamětníků, kteří by k opravě mohli něco říci,
podařila se přece jedna informace získat. Bývalý občan našeho města, nyní žijící
v Lanškrouně, člověk s vřelým vztahem ke kulturním a církevním památkám,
pan Josef Petrák, učitel hudby, zavzpomínal, že původně byl v kapli provaz, sloužící
ke zvonění umístěn těsně před oltářem, zatímco dnes se nachází uprostřed
kaple. To svědčí o vzpomenutém posunutí věže. Také mi sdělil, že při
zmíněné opravě byl původní, klenutý strop kaple zakryt stropem nižším,
s rovným podhledem. Tak přece, alespoň částečně, došlo k rozluštění
záhady posunu věže kaple z obrazů Karla Tomše.
Martin Šebela
- Fotografie z pobožnosti 9.9. 2006. Foto Martin Šebela.
|