Vladimír Vaněk šedesátníkem

Rozhovor s jubilantem: Oslava s rodinou, na kole a s Blackem Vladimír Vaněk se dlouhodobě profiluje jako manažer a pořadatel sportovních akcí. První čtvrtstoletí svého života prožil v České Třebové, kde v roce 1979 maturoval. Druhé čtvrtstoletí strávil v Hradci Králové. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, řadu let pracoval jako sportovní novinář. V mládí byl výborným atletem, běžcem na středních tratích. Před deseti lety se natrvalo vrátil tam, kde vyrůstal. V sobotu 2. května oslaví těžko uvěřitelné šedesáté narozeniny. Když si člověk odmyslí váš poměrně dlouhý pracovní pobyt v Hradci Králové, tak je docela zajímavé, jak svůj život dělíte mezi dvě sousední města… „Je to tak. V Ústí nad Orlicí jsem se narodil, ale prvních pětadvacet let jsem bydlel v České Třebové. Do Ústí jsem jezdil sportovat, později pracovat. Po návratu z Hradce Králové jsem se pro jistotu usadil na půli cesty, s přítelkyní a labradorem Blackem žijeme v Knapovci.“ Jak vzpomínáte na klukovská léta v Třebové? „S odstupem času mám pocit, že jsme byli neustále venku, v pohybu. Buď jsme hráli fotbal nebo bendy hokej, dnes se tomu říká hokejbal. Na lyžích jsme se vyřádili na Roubáku, hokejový puk jsme honili po Třebovce, nebo nám tátové nastříkali prostor za panelákem na Novém náměstí. V létě nám patřil Bahňák za cihelnou, samozřejmě jsme chodili na plovárnu.“ Organizovaný sport, to byl fotbal v Lokomotivě? „Ano, v žácích nás vedli trenéři Grund a Janeba, kteří nás na mezinárodním turnaji v Přelouči dovedli ke krásnému osmému místu. Vzpomínám si, jak jsme trénovali na škvárovém hřišti, které tehdy bylo v místě současného zimního stadionu. Když jsme se dostali na trávu, skákali jsme radostí dva metry do výšky.“ Proč jste u fotbalu zůstal jen necelé tři roky? „Už jako kluk jsem z pionýrských táborů vozil medaile a diplomy, většinou jsem vyhrával nejrůznější běžecké závody. Chodil jsem na střední železniční učiliště, které nám nabídlo výborné podmínky ke sportování. Na jaře roku 1977 jsem jel na první atletický trénink do Ústí nad Orlicí a bylo prakticky rozhodnuto. V roce 1979 jsem narukoval do Rudé hvězdy Praha, s atletikou jsem z pracovních a osobních důvodů skončil v roce 1985.“ Nebyla to škoda, v pouhých pětadvaceti letech? „Nebylo to snadné rozhodování. Měl jsem rodinu, při práci jsem navíc začal studovat vysokou školu.“ Čím si vysvětlujete, že jste své nejlepší časy nezaběhl na vojně, ale až o dva roky později? „Protože jsme se, jak se říká, vystříleli v trénincích, které někdy připomínaly spíše závody. Po prvním roce mi ve vojenské nemocnici málem nemohli změřit tuk, to byla legrace. Dva roky po vojně mi to v domácích podmínkách najednou začalo běhat. Je to hodně o hlavě, ale povídejte to dvacetiletému klukovi, který dvakrát denně trénuje. Na soustředěních nebyly výjimkou ani čtyři tréninkové fáze, to byla tvrdá dřina.“ Má to bývalý vrcholový sportovec v pozici sportovního novináře jednodušší? „To určitě ne, ale je dobré, když má za sebou nějakou vlastní sportovní minulost. Přinejmenším pro to, že třeba dokáže určité věci lépe pochopit.“ V posledních letech sportovní akce pořádáte, letos to s nimi asi nebude jednoduché. Co cyklomaraton, který se má jet 28. června. „Pokud by měla platit omezení pro opravdu malý počet startujících, přísná hygienická opatření, to znamená nemožnost vysprchování, vyhlášení vítězů a podobně, tak to asi nemá smysl. Uvidíme, co přijde v příštích dvou týdnech.“ Atletický mítink Rieter je na tom lépe? Jeho termín konání v polovině srpna se zdá být nadějnější… „Na první pohled ano, ale nemá smysl spekulovat. Rádi bychom na mítinku přivítali špičkové atlety, byť třeba jen z České republiky, ale také diváky.“ Nemohu vynechat hokej, který je pro mnohé českotřebovské sportovní fanoušky srdcovou záležitostí. Je tam něco nového? „Společně s trenérem Pavlem Rohlíkem, s nímž jsme se domluvili na další spolupráci, skládáme tým pro novou sezonu. Jisté je, že v kádru dojde k určitým změnám. Omlouvám se, konkrétní zatím nebudu.“ S jakými ambicemi půjdou Kohouti do sezony 2020-2021? „Musíme udělat maximum pro to, abychom napravili letošní neúspěch a vrátili klub tam, kam patří.“ Když jsem se vás před deseti lety ptal, jak oslavíte padesátku, odpověděl jste: padesáti kilometry na bruslích. Povedlo se? „Pane Mikolecký, to si pište, že povedlo. V tréninkovém deníku mám 2. května 2010 zapsány dopolední a odpolední tréninkové fáze, obě po pětadvaceti kilometrech.“ Jaká bude letošní sportovní oslava? „Poněkud střídmější, s nejbližší rodinou. Když bude o víkendu hezky, dám si šedesátku na kole. V každém případě mne čekají minimálně dvě pětikilometrové procházky s Blackem.“ Hovořil: MILAN MIKOLECKÝ   AKTIVITY VLADIMÍRA VAŇKA 1997 – 2014: Tenisové mistrovství České republiky mužů a žen, Rieter Cup (Ústí nad Orlicí) 2014 – 2018: Mezinárodní tenisový turnaje mužů, Rieter Open (Ústí nad Orlicí) 2019: Mezinárodní atletický mítink Rieter (Ústí nad  Orlicí) 2006: Mezinárodní šachový turnaj RC Sport Open (Ústí nad Orlicí) 2007 – 2008: Mezinárodní šachové turnaje RC Sport Open (Česká Třebová) 2009 – 2019: Velká cena města v cyklomaratonu (Česká Třebová) 2013 – 2020: Hokejový klub HC Kohouti Česká Třebová Fotografie Protože sleduji život města i celého regionu již řadu desetiletí, mám ve svém archivu také spoustu fotografií, dokazujících aktivitu a práci  Vladimíra Vaňka především ve sportovní oblasti - z  šachového turnaje RC sport open, z tenisu, atletiky i z ledního hokeje. Je jich tolik, že by se  přímo uvést v článku nemohly a tak z nich připravím určitý výběr na závěr:  Šachový turnaj RC sport OPEN 2007 - sál na Skalce Tenisový turnaj Rieter cup / Rieter OPEN  v Ústí nad Orlicí - účast  vynikajících hráčů světového významu. Petra Kvitová, Lukáš Rosol...   Českotřebovský cyklomaraton - u zrodu byl Vladimír Vaněk a olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý, také ovšem i Jan Lustyk. Úspěšný rok 2019 - atletický mítink Rieter 2019  (foto Martin Fletcher) (moderátoři: Magda Peterková ml., Štěpán Škorpil a Jan Rýdlo) Dosud největší úspěch hokejového HC Kohouti Česká Třebová A ještě přidám článek, který uvedl Českotřebovský deník a Českotřebovský zpravodaj před 10 lety: Oslava padesátky na bruslích