Po čtvrt roce
se opět sešel Mineralogický klub na přednášce ing. Jiřího Šafaříka
Učebna přírodopisu v suterénu budovy ZŠ Habrmanova se opět zaplnila
členy českotřebovského mineralogického klubu, kteří zde pravidelně
pořádají své schůze, přednášky a besedy. Členy klubu nejsou jen
Českotřebováci, nebo přírodovědci z regionu, ale dojíždí sem řada
významných kapacit z oboru mineralogie a paleontologie, stejně jako
zájemci o tento obor. Mimo přednášek pořádají také společné exkurze
a to nejen po vlastech českých, ale i do zahraničí a konají také zájezdy
na mineralogické burzy u nás i v zahraničí. Předsedou klubu je Mgr.
Milan Michalski, jednatelem Ing. Jan Peringer. Bez jejich nasazení by
klub v současné kondici nemohl nikdy fungovat. Je to unikátní organizace
spolupracující s dalšími obdobnými kluby v ČR. Nejbližší takový klub je
v Pardubicích.
Mineralogický klub má za sebou 20 let souvislé záslužné práce,
pořádá také výstavy, ty poslední se konaly nejen v českotřebovském
muzeum, ale také v Ústí nad Orlicí. Celosvětová pandemie se dotkla i
činnosti klubu, bylo třeba vynechat několik setkání a přednášek,
neuskutečnila se ani pravidelná mineralogická olympiáda a nebude ani
společná letní exkurze. Odkládá se na další rok.
Na přednášce se členové klubu věnovali horninám, konkrétně vápencům.
Tématem přednášky Jiřího Šafaříka byl průzkum vápenců oblasti Moravského
krasu. Jak se ukázalo, jde o oblast geologicky zajímavou. Přednášející,
které v této oblasti bydlí a zná zde vše velmi z blízka a důkladně,
seznámil účastníky přednášky s geologickou historií lokality,
rozdělil naleziště a prezentoval výsledky své sběratelské práce a
způsob, jak z hornin, které lze běžně sebrat v lomech i na polích jako
nezajímavé šedé kameny lze udělat mimořádně přitažlivé sbírkové nebo
esteticky zajímavé předměty, využitelné pro výrobu šperků, dokonce
takových, kterým se mnoho jiných a hodně drahých nevyrovná. (mm)
Rychlá pomoc
městům a obcím se uskuteční, Česká Třebová získá 18 mil. korun
Úterní jednání Poslanecké sněmovny ve věci rozpočtů měst a obcí,
v rámci kterého byl projednáván také senátní pozměňovací návrh,
přinášející rychlou pomoc obcím a městům prostřednictvím příspěvku
ze státního rozpočtu ve výši 1200 Kč na jednotlivého obyvatele, skončilo
úspěšně! Není to pouze zásluha poslanců a senátorů, kteří splnili svou
zákonodárnou roli, poděkování patří také všem, kteří zastupují
obce a města. Spojili své síly, hledali jsme spojence v problematice
příslušných institucích a organizacích, vše s cílem na úkor svých občanů
nenechat na sobě finanční odpovědnost státu. Aktivně se podařilo
podpořit správnou věc, aktivně se postavit za své obce a města, veřejně
a nahlas byla projevena nespokojenost a vyplatilo se. To považujeme za
správný přístup k vedení svého města s péčí řádného hospodáře. V našem
případě se konkrétně jednalo o iniciativu vyvolanou poslanci a
senátory za KDU-ČSL, mezi kterými máme také našeho senátora Petra Šilara
a poslance Marka Výborného, jejichž výzva našla i u nás patřičnou
podporu. Opravdu není jedno, zda budeme nebo nebudeme mít např. v našem
městě zmíněný 18ti milionový bonus a jak rychle ho dostaneme (mm)
4.
běh
Univerzity 3. věku se uzavírá.
Univerzitu třetího věku v České Třebové již několik roků úspěšně
organizuje Dům dětí a mládeže Kamarád. Ve čtvrtek 11. června se sešly na
posledním letošním pracovním setkání účastnice kurzu sklo - kov pod
vedením ing. Hany Milerové dokončovaly dříve rozpracované
práce. Českotřebovský deník ze setkání natočil krátkou videoreportáž,
která bude součástí červnového měsíčního souhrnu událostí v našem městě
a můžete ji zatím shlédnout v novém okně
ZDE a také na
videu ve vloženém rámečku výše. Osobně jsem se přesvědčil o tom,
že zájem o spolupráci v kroužcích Univerzity třetího věku neupadá,
připravovaly se již plány pro zaměření dalšího kurzu v příštím školním
roce. Na průběh kurzů v letošním roce jsem slyšel od účastnic kurzu je
samé pochvaly. (mm)
Ivo
Šmoldas
přijede do Třebové až po novém roce.
Původní domluvený termín společného vystoupení baviče a moderátora Ivo Šmoldase s českotřebovskou hudební skupinou
Tiger band se mělo uskutečnit
1. června. Pandemie všechny záměry zrušila nebo v tomto případě
alespoň odložila. Jednání o novém termínu dospělo k úspěšnému výběru
nového termínu této akce, který se uskuteční v Malé scéně v pondělí 8.
února 2021. Můžeme si připomenout úspěšné vystoupení z minulé návštěvy,
které se uskutečnilo v nabité Malé scéně dne 10. listopadu 2017
Skončila
možnost uznávat neplatné doklady
Upozorňujeme občany, že
v souvislosti s pominutím nouzového stavu skončila možnost uznávat
neplatné občanské průkazy k prokázání totožnosti. Provoz Městského úřadu
Česká Třebová byl plně obnoven, a proto, pokud jste držitelem neplatného
osobní dokladu, neoddalujte vyřízení své žádosti na pozdější dobu.
S sebou si vezměte jiný platný doklad totožnosti, příp. rodný list.
Vzhledem k tomu, že je umožněno cestování do zahraničí, očekáváme
zvýšený počet žadatelů a s tím spojené delší čekací lhůty na vyřízení
žádosti.
Na některých místech Litomyšle nestíhala kanalizace ihned pobrat
všechny návalové srážky, jinde se do ulic dostala voda z nedalekých
polí. Mezi nejpostiženější místa patří například Smetanovo a
Toulovcovo náměstí, J. E. Purkyně, Z. Kopala, Vodní valy, oblast u
světelné křižovatky, podchod u sokolovny či Primátorská hráz, voda
zaplavila i strojovnu na plovárně. Nejenom v těchto zasažených
oblastech pomáhali občanům hasiči z Litomyšle a okolí s odčerpáním
vody. Policie řídila provoz na světelné křižovatce při odstraňování
následků, silnice u nemocnice byla zanesena nepořádkem.
Problém dešťových vod na rohu Smetanova náměstí v době mimořádných
srážkových událostí nezpůsobují vody ze Smetanova náměstí, ale voda
přitékající od zámku, z ulice V. K. Jeřábka a od Prokopa.
V rámci kraje byla situace v některých místech ještě horší,
například na Chrudimsku. Došlo i na evakuaci osob z domova pro
seniory v Heřmanově Městci. Hasiči řešili v neděli odpoledne v rámci
celého kraje na 170 případů. České Třebové se velké srážky jen velmi
těsně vyhnuly.
Obce se rozpomínají na staré
zvyky a tradiční řemesla
Jsou místa, kde tradiční zvyky
nepřerušilo ani období komunismu a přecházejí dál z generace na
generaci. Jinde přišla socialistická funkcionářka s tím, že žebrotu
dětí po vesnici zakazuje a bylo po tradici. V některých obcích si na
ně lidé až po letech spolu s pamětníky rozpomínají a postupně je
obnovují.
„Pardubický kraj v roce 2012 založil
Krajský seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury, který se
pod dohledem odborníků postupně rozrůstá. Dnes na něm máme deset
živých tradic a zvyků. Od roku 2015 udělujeme také vybraným
řemeslníkům titul Nositel tradice, těch je nyní zatím osm,“
zrekapituloval situaci Roman Línek a pokračoval: „Některé zvyky se
konají v různých místních obměnách ve více obcích. Někde vodí jidáše
jenom kluci, jinde veškerá mládež, někde se velikonočního věnečku
účastní jen svobodní, jinde mají svou roli i ženatí a vdané.
Nejzajímavější je to se stínáním nebo cepováním kohouta, který je
dřevěný, perníkový nebo třeba polystyrénový. Ale důležité je na něj
svést všechnu špatnost, která obec potkala.“
Regionálním pracovištěm a poradním
odborným orgánem je pro kraj v tomto oboru Muzeum v přírodě Vysočina
se sídlem v Hlinsku. „Velmi si vážíme této spolupráce. Letos kraj
vydal dokonce brožuru s jednotlivými kartami nemateriálních statků -
zvyků, ale i technologií a medailonky oceněných řemeslníků. Tiskovinu
doplňuje názorná mapa s místy, kde se nacházejí. Text je i v
angličtině, takže to má mezinárodní přesah. Široká veřejnost si
tradice lidové kultury spojuje spíše s jižní Moravou nebo jihem Čech,
ale je vidět, že také v Pardubickém kraji můžeme v této oblasti
nabídnout velké bohatství,“ konstatovala Ilona Vojancová.
Pardubický kraj je výjimečný také v počtu
památek UNESCO. Kromě dvou hmotných statků na seznamu světového
dědictví, kterými jsou Zámek Litomyšl a Krajina pro chov a výcvik
ceremoniálních koní v Kladrubech nad Labem, jsou zapsány i
nemateriální statky Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a
Východočeské loutkářství s centrem v Chrudimi.
Pro zachování tradic je důležité nejen
zvyky z minulosti popsat a zaznamenat, ale především je provozovat.
Postupně se rozrůstá počet vesnic, kde dělají masopustní obchůzky,
vodí Jidáše, stínají kohouta, či pořádají velikonoční věneček.
„Sledujeme tyto obce, a pokud uvidíme, že zvyk udrží, navrhneme jejich
dopsání do seznamu,“ dodala Ilona Vojancová.
U tradičních řemeslníků je pak otázkou,
zda seženou nějaké další pokračovatele svého oboru. Například u výroby
žinylkových textilií v Hlinsku, tradiční výroby dýmek z českých
ovocných stromů v Proseči nebo výroby hraček štípaných ze
soustruženého bloku ve Výprachticích jsou jejich nositelé jedinými
v České republice.
„Na setkání padlo mnoho zajímavých
myšlenek. Třeba že některá řemesla se mohou v budoucnu přesunout do
oblasti tak zvané art terapie a lidé z byznysu je budou vyhledávat pro
zklidnění mysli, což také není špatné. Hlavně mám však pocit, že tam,
kde tradiční zvyky udržují, nebo je znovu vzkřísili, si to ohromně
užívají a je to pojítko v sounáležitosti obce,“ řekl na závěr
Roman Línek.