Českotřebovský deník 175/2020 (17.6.)

Po čtvrt roce se opět sešel Mineralogický klub na přednášce ing. Jiřího Šafaříka
Učebna přírodopisu v suterénu budovy ZŠ Habrmanova se opět zaplnila členy  českotřebovského mineralogického klubu, kteří zde pravidelně pořádají své schůze, přednášky a besedy. Členy klubu nejsou jen Českotřebováci, nebo přírodovědci z regionu,  ale dojíždí sem řada významných kapacit z oboru mineralogie a paleontologie, stejně jako zájemci o tento obor. Mimo přednášek pořádají také společné exkurze  a to nejen po vlastech českých, ale i do zahraničí a konají také zájezdy na mineralogické burzy u nás i v zahraničí.  Předsedou klubu je Mgr. Milan Michalski, jednatelem Ing. Jan Peringer. Bez jejich nasazení by klub v současné kondici nemohl nikdy fungovat. Je to unikátní organizace spolupracující s dalšími obdobnými kluby v ČR. Nejbližší takový klub je v Pardubicích.
Mineralogický klub má za sebou 20 let souvislé záslužné práce, pořádá také výstavy, ty poslední se konaly nejen v českotřebovském muzeum, ale také v Ústí nad Orlicí. Celosvětová pandemie se dotkla i činnosti klubu, bylo třeba vynechat několik setkání a přednášek, neuskutečnila se ani pravidelná mineralogická olympiáda a nebude ani společná letní exkurze. Odkládá se na další rok.  
Na přednášce se členové klubu věnovali horninám, konkrétně vápencům. Tématem přednášky Jiřího Šafaříka byl průzkum vápenců oblasti Moravského krasu. Jak se ukázalo, jde o oblast geologicky zajímavou. Přednášející, které v této oblasti bydlí a zná zde vše velmi z blízka a důkladně, seznámil účastníky přednášky s geologickou historií  lokality, rozdělil naleziště a prezentoval výsledky své sběratelské práce a způsob, jak z hornin, které lze běžně sebrat v lomech i na polích jako nezajímavé šedé kameny lze udělat mimořádně přitažlivé sbírkové nebo esteticky zajímavé předměty, využitelné pro výrobu šperků, dokonce takových, kterým se mnoho jiných a hodně drahých nevyrovná.  (mm)
 
Rychlá pomoc městům a obcím se uskuteční, Česká Třebová získá 18 mil. korun
Úterní jednání Poslanecké sněmovny ve věci rozpočtů měst a obcí, v rámci kterého byl projednáván také senátní pozměňovací návrh,
přinášející rychlou pomoc obcím a městům prostřednictvím příspěvku ze státního rozpočtu ve výši 1200 Kč na jednotlivého obyvatele, skončilo úspěšně! Není to pouze zásluha poslanců a senátorů, kteří splnili svou zákonodárnou roli, poděkování patří  také všem, kteří zastupují obce a města. Spojili své síly, hledali jsme spojence v problematice příslušných institucích a organizacích, vše s cílem na úkor svých občanů nenechat na sobě finanční odpovědnost státu. Aktivně se podařilo podpořit správnou věc, aktivně se postavit za své obce a města, veřejně a nahlas byla projevena nespokojenost a vyplatilo se. To považujeme za správný přístup k vedení svého města s péčí řádného hospodáře. V našem případě se konkrétně jednalo o iniciativu  vyvolanou poslanci a senátory za KDU-ČSL, mezi kterými máme také našeho senátora Petra Šilara a poslance Marka Výborného, jejichž výzva našla i u nás patřičnou podporu. Opravdu není jedno, zda budeme nebo nebudeme mít např. v našem městě zmíněný 18ti milionový bonus a jak rychle ho dostaneme (mm)
  4. běh Univerzity 3. věku se uzavírá.
Univerzitu třetího věku v České Třebové již několik roků úspěšně organizuje Dům dětí a mládeže Kamarád. Ve čtvrtek 11. června se sešly na posledním letošním pracovním setkání účastnice kurzu sklo - kov pod vedením ing. Hany Milerové dokončovaly dříve rozpracované práce. Českotřebovský deník  ze setkání natočil  krátkou videoreportáž, která bude součástí červnového měsíčního souhrnu událostí v našem městě a můžete ji zatím shlédnout v novém okně ZDE a také na videu ve vloženém rámečku výše.  Osobně jsem se přesvědčil o tom, že zájem o spolupráci  v kroužcích Univerzity třetího věku neupadá, připravovaly se již plány pro zaměření dalšího kurzu v příštím školním roce. Na průběh kurzů v letošním roce jsem slyšel od účastnic kurzu je samé pochvaly.  (mm)
Ivo Šmoldas přijede do Třebové až po novém roce.
Původní domluvený termín společného vystoupení baviče a moderátora Ivo Šmoldase s českotřebovskou hudební skupinou Tiger band se mělo uskutečnit 1. června.  Pandemie všechny záměry zrušila nebo v tomto případě alespoň odložila. Jednání o novém termínu dospělo k úspěšnému výběru nového termínu této akce, který se uskuteční v Malé scéně v pondělí 8. února 2021. Můžeme si připomenout úspěšné vystoupení z minulé návštěvy, které se uskutečnilo v nabité Malé scéně dne 10. listopadu 2017
 
Skončila možnost uznávat neplatné doklady

Upozorňujeme občany, že v souvislosti s pominutím nouzového stavu skončila možnost uznávat neplatné občanské průkazy k prokázání totožnosti. Provoz Městského úřadu Česká Třebová byl plně obnoven, a proto, pokud jste držitelem neplatného osobní dokladu, neoddalujte vyřízení své žádosti na pozdější dobu. S sebou si vezměte jiný platný doklad totožnosti, příp. rodný list. Vzhledem k tomu, že je umožněno cestování do zahraničí, očekáváme zvýšený počet žadatelů a s tím spojené delší čekací lhůty na vyřízení žádosti.

V Litomyšli teklo v Loučné 12 m3 za sekundu
To byl první a nejmírnější bod ze tří, kterými se označuje povodňová aktivita. V jednu hodinu odpoledne dosahovala hladina Loučné do výšky 120 cm a řekou protékalo přes 12 metrů krychlových za sekundu. Během neděle spadlo na Litomyšlsku, Chrudimsku a Pardubicku podle dat Povodí Labe asi 50 až 90 mm srážek na metr čtvereční. Většina z těchto srážek dopadla v rozmezí několika hodin a půda nestačila velké množství vody vsáknout.
Na některých místech Litomyšle nestíhala kanalizace ihned pobrat všechny návalové srážky, jinde se do ulic dostala voda z nedalekých polí. Mezi nejpostiženější místa patří například Smetanovo a Toulovcovo náměstí, J. E. Purkyně, Z. Kopala, Vodní valy, oblast u světelné křižovatky, podchod u sokolovny či Primátorská hráz, voda zaplavila i strojovnu na plovárně. Nejenom v těchto zasažených oblastech pomáhali občanům hasiči z Litomyšle a okolí s odčerpáním vody. Policie řídila provoz na světelné křižovatce při odstraňování následků, silnice u nemocnice byla zanesena nepořádkem. Problém dešťových vod na rohu Smetanova náměstí v době mimořádných srážkových událostí nezpůsobují vody ze Smetanova náměstí, ale voda přitékající od zámku, z ulice V. K. Jeřábka a od Prokopa. 
V rámci kraje byla situace v některých místech ještě horší, například na Chrudimsku. Došlo i na evakuaci osob z domova pro seniory v Heřmanově Městci. Hasiči řešili v neděli odpoledne v rámci celého kraje na 170 případů. České Třebové se velké srážky jen velmi těsně vyhnuly.
Obce se rozpomínají na staré zvyky a tradiční řemesla
Jsou místa, kde tradiční zvyky nepřerušilo ani období komunismu a přecházejí dál z generace na generaci. Jinde přišla socialistická funkcionářka s tím, že žebrotu dětí po vesnici zakazuje a bylo po tradici. V některých obcích si na ně lidé až po letech spolu s pamětníky rozpomínají a postupně je obnovují.
„Pardubický kraj v roce 2012 založil Krajský seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury, který se pod dohledem odborníků postupně rozrůstá. Dnes na něm máme deset živých tradic a zvyků. Od roku 2015 udělujeme také vybraným řemeslníkům titul Nositel tradice, těch je nyní zatím osm,“ zrekapituloval situaci Roman Línek a pokračoval: „Některé zvyky se konají v různých místních obměnách ve více obcích. Někde vodí jidáše jenom kluci, jinde veškerá mládež, někde se velikonočního věnečku účastní jen svobodní, jinde mají svou roli i ženatí a vdané. Nejzajímavější je to se stínáním nebo cepováním kohouta, který je dřevěný, perníkový nebo třeba polystyrénový. Ale důležité je na něj svést všechnu špatnost, která obec potkala.“
Regionálním pracovištěm a poradním odborným orgánem je pro kraj v tomto oboru Muzeum v přírodě Vysočina se sídlem v Hlinsku. „Velmi si vážíme této spolupráce. Letos kraj vydal dokonce brožuru s jednotlivými kartami nemateriálních statků - zvyků, ale i technologií a medailonky oceněných řemeslníků. Tiskovinu doplňuje názorná mapa s místy, kde se nacházejí. Text je i v angličtině, takže to má mezinárodní přesah. Široká veřejnost si tradice lidové kultury spojuje spíše s jižní Moravou nebo jihem Čech, ale je vidět, že také v Pardubickém kraji můžeme v této oblasti nabídnout velké bohatství,“ konstatovala Ilona Vojancová.
Pardubický kraj je výjimečný také v počtu památek UNESCO. Kromě dvou hmotných statků na seznamu světového dědictví, kterými jsou Zámek Litomyšl a Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních koní v Kladrubech nad Labem, jsou zapsány i nemateriální statky Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a Východočeské loutkářství s centrem v Chrudimi.
Pro zachování tradic je důležité nejen zvyky z minulosti popsat a zaznamenat, ale především je provozovat. Postupně se rozrůstá počet vesnic, kde dělají masopustní obchůzky, vodí Jidáše, stínají kohouta, či pořádají velikonoční věneček. „Sledujeme tyto obce, a pokud uvidíme, že zvyk udrží, navrhneme jejich dopsání do seznamu,“ dodala Ilona Vojancová.
U tradičních řemeslníků je pak otázkou, zda seženou nějaké další pokračovatele svého oboru. Například u výroby žinylkových textilií v Hlinsku, tradiční výroby dýmek z českých ovocných stromů v Proseči nebo výroby hraček štípaných ze soustruženého bloku ve Výprachticích jsou jejich nositelé jedinými v České republice.
„Na setkání padlo mnoho zajímavých myšlenek. Třeba že některá řemesla se mohou v budoucnu přesunout do oblasti tak zvané art terapie a lidé z byznysu je budou vyhledávat pro zklidnění mysli, což také není špatné. Hlavně mám však pocit, že tam, kde tradiční zvyky udržují, nebo je znovu vzkřísili, si to ohromně užívají a je to pojítko v sounáležitosti obce,“ řekl na závěr Roman Línek.