-
Ondřej
Kubát
-
Na toto téma sepsal svou
bakalářskou práci Ondřej Kubát a její výsledky opřel o dotazníkové
šetření, o kterém jsme také informovali v Českotřebovském deníku. Nyní
poskytl ke zveřejnění výsledky své práce. Není možné jeho práci ponížit a
zveřejnit třeba jen její část nebo určitý výběr. Zpracování tohoto
ožehavého tématu nebylo jednoduché, Panu Ondřeji Kubátovi je třeba za za
jeho práci a nasazení poděkovat, je zřejmé, že mu je téma blízké a že se
mu plně věnoval.
-
Strach z kriminality na území města Česká Třebová pociťují téměř 2/3
obyvatel, přičemž na otázku, zda se na území města nachází místo, kde
se bojí, odpovědělo určitě ano více než 37 % respondentů, zatímco určitě
ne pouze něco málo přes 10 % dotazovaných. Nejvíce se obyvatelé města
bojí sídliště Borek. Významnou míru strachu pociťují rovněž na vlakovém a
autobusovém nádraží, v průmyslové a skladištní zóně přiléhající k Borku a
podchodu mezi touto zónou a ulicí Slovanská.
-
Naopak ve zbylých lokalitách,
vymezených koncepčním dokumentem prevence kriminality z roku 2015 na
roky 2016-2020, tedy centru města se Starým a Novým náměstím, oblasti
kolem velkých obchodů jako Tesco, Kaufland, Lidl a Billa, lokalitách s
dětským hřištěm či parkem a prostorech kolem škol, strach z kriminality
není tak výrazný. Přesto je v mentálních mapách obyvatel
České Třebové stále patrný.
-
Hlavní příčiny strachu z kriminality by
se daly rozdělit do dvou skupin: určitá skupina obyvatel (např.
Romové, bezdomovci, feťáci, opilci, mladí …) a charakter prostředí
(např. temné, špatně osvětlené, odlehlé …). Nejčastěji byli za příčinu
strachu označeni Romové a jiné menšiny. Hned za nimi následuje skupina
nazvaná nepřizpůsobiví / problematičtí, do které se dá zařadit více
jmenovaných skupin, včetně již zmíněných Romů. Za nimi následují
bezdomovci. Čtvrtým nejčastějším důvodem strachu byla temná prostředí.
Za ním následuje znovu taková obecnější skupina obyvatel, označena jako
sociálně slabí / vyloučení lidé. Mezi další významné důvody patří feťáci
/ narkomani, nedostatečné osvětlení, zvláštní / divní lidé či opilci.
-
Podobného ražení byly i odpovědi
u otázky, zda respondent pociťuje strach z nějaké konkrétní skupiny
obyvatel či nikoliv. Na tuto otázku odpovědělo ano téměř 60 %
dotazovaných. I zde byla nejčastější odpověď Romové. Důvodem
strachu je podle respondentů jejich chování, agresivita,
hluk, pokřikování, krádeže, ničení
majetku, provokace, neschopnost se přizpůsobit a jiné.
Další skupiny obyvatel, ze kterých má větší množství respondentů strach,
jsou bezdomovci, opilci a feťáci. U bezdomovců jsou častými důvody
chování, obtěžování, nemoci, agresivita,
vulgarita, alkohol, provokace a další. U opilců je to
podobné. Tyto dvě skupiny jsou mnohými vnímány jako jedna tatáž skupina.
Jiní si se slovem opilci spojují mladé lidi, avšak s mladými lidmi se
spojují spíše feťáci.
-
Podle zhodnocení otázky týkající se
opatření má největší význam systematičtější práce s tzv. rizikovou
mládeží s průměrným hodnocením téměř 4 z 5 bodů. Respondenti by
rovněž uvítali více školených terénních specialistů pro práci
s problematickými skupinami, lepší veřejné osvětlení ulic,
prostranství a parků, systematičtější práci s bezdomovci či
omezení provozu hazardních her. Naopak nízké průměrné hodnocení
získala opatření omezení počtu ubytoven a dle očekávání
zřizování sousedských hlídek. Nejvíce nejvyšších bodů (tedy
ohodnocení 5) získalo opatření omezení provozu hazardních her,
následované opatřením lepší veřejné osvětlení ulic, prostranství a
parků
-
-
Přestože rozdíl není tak veliký,
v České Třebové se bojí více ženy než muži. Na mentální mapě
je rozdíl znatelnější. Strach žen zabírá mnohem větší část území města
než strach mužů. Lokality zmíněné výše, jako sídliště Borek, přilehlá
skladištní zóna, podchod a vlakové nádraží, jsou jasně viditelné na obou
mentálních mapách. Avšak na mentální mapě žen jsou mnohem patrnější
lokality parků, zvláště pak parku Javorka v západní části města. Na
mentální mapě mužů jsou zase mnohem zřetelnější lokality Starého a
Nového náměstí v centru města a nákupních center.
-
Z hlediska příčin strachu jsou
rozdíly výraznější. Bezdomovce za příčinu strachu označilo
dvakrát více mužů než žen. Stejně tak nepřizpůsobivé/problematické
označilo více mužů než žen. Naopak příčinu strachu temné prostředí či
nedostatečné osvětlení označovaly především ženy. Z toho lze odvodit, že
muži pociťují strach především kvůli různým skupinám osob. U žen to již
tak jednoznačné není, ale lze říct, že pro ženy je vnímání strachu
z kriminality charakter prostředí důležitější než pro muže.
-
-
Ani u věkových kategorií není
rozdíl ve vnímání strachu z kriminality tak velký, přesto je rozhodně
překvapivější než u pohlaví. Nejčastěji pociťuje strach
z kriminality obyvatelstvo ve věku 30-39 let. Následuje věková skupina
40-49 let a pak 20-29 let. Nejméně se obává kriminality věkové skupina
50-64 let. To že se střední věková skupina bojí kriminality více než
nejstarší a nejmladší se dá vysvětlit tak, že u středních věkových
skupin hraje roli strach o své blízké (nejčastěji právě děti a rodiče).
Paradoxně přesný opak nám ukazují mentální mapy. Nejmenší četnost mimo
výše zmíněné lokality je jasně znatelná u střední věkové skupiny (30-49
let). Největší intenzita zaznamenávání je patrná u nejstarší věkové
skupiny (50 a více let). U nejstarší věkové skupiny můžeme zároveň vidět
intenzivnější zaznamenání strachu z kriminality v oblasti kolem
vlakového nádraží a v parku Javorka, než je tomu u zbylých dvou věkových
skupin. Skladištní zóna, přilehlá k sídlišti Borek, je naopak nejčetněji
zaznamenána u střední věkové skupiny. Velký rozdíl můžeme pozorovat i u
již zmíněného podchodu ke skladištní zóně. Zatímco u nejstarší věkové
skupiny je tento podchod zaznamenáván poměrně často, u střední věkové
skupiny je intenzita zaznamenávání mnohem nižší a u nejmladší věkové
skupiny (15-29 let), není tento podchod zaznamenán téměř vůbec.
-
Co se týče příčin strachu u
jednotlivých věkových skupin, nejvíce důvodů uvádí nejstarší věková
skupina. U té byla nejčastěji zmiňována kategorie nepřizpůsobiví /
problematičtí. U střední a nejmladší věkové skupiny byly
nejčastěji zmíněné kategorie Romové a jiné menšiny a bezdomovci.
-
Výsledky
dotazníkového šetření uvedl autor v podobě grafu
DATA
A METODY:
- -mentální mapování se metodického
hlediska jeví jako jeden z možných nástrojů zkoumání percepce
geografického prostoru.
- -vhodnost aplikace mentálních map
při kolekci dat ve výzkumech urbánního prostoru dokazují případové
studie z celého světa
- -prostřednictvím mentální mapy je
jednotlivec schopen z vlastní či zprostředkované zkušenosti
vizualizovat obrazy míst, kterým přisuzuje určité významy; mentální
mapa je tak vhodným nástrojem pro získání informací o místech strachu
z kriminality, a to nejen o jejich lokalizaci, ale i o jejich dalších
atributech (např. příčinách podněcujících strach nebo době, kdy je
strach pociťován)
- -základním datovým zdrojem bylo
dotazníkové šetření
- -to probíhalo kombinovanou metodou
– jak v terénu (dotazníky byly přepsány do elektronické podoby), tak
elektronicky (https://www.pocitovemapy.cz/kriminalita-ceska-trebova-2019/nahled)
- -již v březnu 2019 proběhl
předvýzkum, jehož cílem bylo zpřesnit formulaci otázek v dotazníku
tak, aby mu respondenti správně rozuměli (v rámci Olomouckého kraje)
- -výběr respondentů dotazovaných
face-to-face lze považovat za mix náhodného a kvótního výběru,
v případě online verze se pak jedná o samovýběr
- -navzdory tomu, že se nejedná o
pravděpodobnostní výběr, lze považovat i s ohledem na částečné využití
kvótního výběru za reprezentativní
- -byla překonána původní hranice
minimálního počtu respondentů stanoveného pomocí online kalkulátoru
společnosti Raosoft pro výpočet velikosti výběrového souboru
- -pokud dotazník neobsahoval
pohlaví, věk nebo město bydliště respondenta, byl pro analytickou část
ze vzorku vyřazen
- -lze konstatovat, že struktura
respondentů dle pohlaví, věku, ale i místa bydliště (hodnoceno na
úrovni místních částí) zpravidla odpovídala struktuře obyvatelstva
jednotlivých měst; viz vyhodnocení χ2 testu na hladině významnosti
α=0,05 (viz. Excelovská tabulka – VÝSLEDKY – záložka Statistika)
- -přesto bylo z důvodu zpřesnění
přistoupeno k přiřazení vah jednotlivým skupinám respondentů určených
pomocí jejich základních demografických charakteristik (váhy byly
konstruovány na základě poměru mezi zastoupením dané skupiny
obyvatelstva ve vzorku a v celkové populaci)
- -součet vah přiřazených všem
respondentům odpovídá celkovému počtu respondentů (tzn. pouze těch,
kteří nebyli vyřazeni pro neúplnost odpovědí)
- -dotazník obsahoval jak
uzavřené, tak polouzavřené otázky, nicméně jeho nejvýznamnější
částí byla práce s mapou; k té se pojily dvě otázky, v rámci nichž
respondent zakresloval, kde se v současnosti necítí bezpečně a kde se
necítil bezpečně před 10 lety; kromě samotného vyznačení v mapě měl
respondent rovněž udat důvod zákresu, kvantifikovat míru pociťovaného
strachu na tří stupňové ordinální škále a označit denní dobu, kdy
strach pociťuje (za bílého dne, po setmění, celý den)
- -aby bylo možné dále pracovat s
důvody zákresu, byly s ohledem na užití kvantitativního
metodologického přístupu vytvořeny kategorie, do nichž byly následně
důvody tříděny
- -celkem bylo vytvořeno 17
kategorií (Romové a jiné menšiny; bezdomovci; feťáci / narkomani;
opilci; mládež; nepřizpůsobivý / problematičtí; sociálně slabí /
vyloučení lidé; zvláštní / divní lidé; psi; temné prostředí;
nedostatečné osvětlení; odlehlé místo; zanedbané prostředí; hospoda /
herna / bar; přechod / nedodržování rychlosti; zkušenost
s kriminalitou; jiné)
- (pozn. Rozdíl mezi temným
prostředím a nedostatkem osvětlení vnímám v charakteru odpovědi. U
osvětlení je hlavní příčinou špatný zdroj světla, u temného prostředí
ne. Do temného prostředí lze zařadit i podchody dostatečně osvětlené.
Jde spíše o dojem z prostředí.)
- -obdobně jako v jiných studiích
pracujících s mentálními mapami respondentů, i v tomto případě
proběhlo zpracování mapových zákresů jednotlivých respondentů v
prostředí GIS
- -respondentem deklarovaná míra
vnímaného strachu byla do výsledných výstupů zakomponována v podobě
váhy přidělené každému zakreslenému místu strachu
- -výsledné oblasti vnímaného
strachu rozlišené podle míry vnímaného strachu a období (resp. části
dne), kdy je daná lokalita respondenty vnímána jako problémová, pak
byly vytyčeny postupným překrytím zákresů jednotlivých respondentů
přes sebe a jejich součtem (resp. součtem jejich vah) ve vertikální
posloupnosti
- -z důvodu zvýšení přehlednosti
vizualizace výstupů byly ve výsledných mapách zohledněny pouze ty
lokality, na kterých se svým zákresem shodla nejméně 3 % respondentů
- -celek přitom nebyl tvořen všemi
respondenty, kteří se účastnili dotazníkového šetření, nýbrž pouze
těmi respondenty, kteří na otázku, zda pociťují na území města
bydliště strach z kriminality, nezaškrtli odpověď určitě ne (tedy
odpověděli možnostmi určitě ano, spíše ano nebo spíše ne)
- -v případě retrospektivního
zjišťování míst strachu z kriminality v období před 10 lety pak byli
navíc vynecháni ti respondenti, kteří v daném městě nebydleli alespoň
posledních 10 let
- -pro znázornění míry pociťovaného
strachu byl v mapových výstupech využit fear of crime index (FoC),
který kromě podílu respondentů, kteří zaznamenali danou lokalitu,
rovněž zohledňuje míru vnímaného strachu:
- -hodnota 100 % přitom znamená, že
všichni respondenti, kteří měli vyznačovat lokality pociťovaného
strachu v daném městě, označili danou lokalitu a uvedli nejvyšší míru
pociťovaného strachu z kriminality, tj. stupeň 3.
-
-
Zajímavé
je uvést text, který se tímto tématem zabývá v
Olomouckém kraji:
- Z textu vyplývá, že práce Ondřeje Kubáta do projektu
Olomouckého kraje zapadá a díky ní má tak město Česká Třebová a
jeho občané k dispozici přehled o tom, co by jinak mohla zjišťovat
velmi nákladně nějaká najatá agentura. Věřím, že se s daty,
získanými od Ondřeje Kubáta bude nadále pracovat v příslušných
komisích města, výsledky jeho práce budou jistě dobrým vodítkem
pro činnost městské policie. Je tedy na místě další poděkování za
výběr tématu i za jeho zpracování.
Mgr. Petr Šimáček,
PhD., který pracuje v oblasti prevence kriminality v Olomouckém
kraji a který je v následujícím textu citován, byl také vedoucím bakalářské práce Ondřeje Kubáta. O
jeho projektu v Olomouckém kraji jsou i následující řádky z tisku.
-
-
Informace
z tisku:
-
K prevenci kriminality ve čtrnácti městech Olomouckého kraje
přispěje mapování míst strachu připravované odborníky z katedry
geografie přírodovědecké fakulty. Lidé mohou na mapách označit
místa, kde se nejvíce bojí. Na tyto lokality pak lze zacílit
opatření, která mohou vést k větší bezpečnosti obyvatel.
-
„Občané města mají možnost identifikovat lokality, kde cítí nějaký
problém nebo kde mají strach. Zároveň mohou navrhnout opatření,
která by jim zajistila větší pocit bezpečí. Pro sběr potřebných dat
kombinujeme osobní dotazování přímo v terénu s on-line dotazníkem,
který většina měst sdílí na svém webu,“ uvedl hlavní řešitel
projektu Petr Šimáček z katedry geografie.
-
Do projektu se zapojila města Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk,
Hranice, Zábřeh, Šternberk, Uničov, Jeseník, Litovel, Mohelnice,
Lipník nad Bečvou a Kojetín. „Po vzájemné domluvě s vládní Agenturou
pro sociální začleňování, která projevila zájem o výstupy z našeho
projektu, jsme zkoumaný soubor měst rozšířili ještě i o Moravský
Beroun. Agentura již dříve realizovala určitá opatření na území
Moravského Berouna a zajímá ji, do jaké míry se tato opatření
projevila mezi občany města,“ dodal Petr Šimáček.
-
Interaktivní mapy budou podle Šimáčka fungovat na podkladu běžné
topografické mapy města a zobrazí lokality, kde lidé vnímají strach
z kriminality a necítí se bezpečně. „Místa budou rozlišená podle
míry vnímaného strachu. Respondenti mohou označit i více lokalit a
přiřadit jim různou váhu. Účelem mapování je napomoci odhalit kde,
kdy a z jakého důvodu obyvatelé vnímají strach,“ upřesnil.
-
Výsledné mapy by samosprávy měly mít k dispozici letos na podzim.
Projekt Inovace prevence kriminality ve městech Olomouckého kraje
založený na mapování míst strachu podpořila Technologická agentura
České republiky 1,7 miliony korun z programu ÉTA. Kromě mapování
lokalit strachu ve městech a vyhodnocení získaných výsledků budou
uspořádány workshopy pro pracovníky prevence kriminality, kde budou
představeny hlavní výstupy projektu.
|