Strach z kriminality v České Třebové    
Ondřej Kubát
Na toto téma sepsal svou bakalářskou práci Ondřej Kubát a její výsledky opřel o dotazníkové šetření, o kterém jsme také informovali v Českotřebovském deníku.  Nyní poskytl ke zveřejnění výsledky své práce. Není možné jeho práci ponížit a zveřejnit třeba jen její část nebo určitý výběr. Zpracování tohoto ožehavého tématu nebylo jednoduché, Panu Ondřeji Kubátovi je třeba  za za jeho práci a nasazení poděkovat, je zřejmé, že mu je téma blízké a že se mu plně věnoval.
Strach z kriminality na území města Česká Třebová pociťují téměř 2/3 obyvatel, přičemž na otázku, zda se na území města nachází místo, kde se bojí, odpovědělo určitě ano více než 37 % respondentů, zatímco určitě ne pouze něco málo přes 10 % dotazovaných.  Nejvíce se obyvatelé města bojí sídliště Borek. Významnou míru strachu pociťují rovněž na vlakovém a autobusovém nádraží, v průmyslové a skladištní zóně přiléhající k Borku a podchodu mezi touto zónou a ulicí Slovanská. 
Naopak ve zbylých lokalitách, vymezených koncepčním dokumentem prevence kriminality z roku 2015 na roky 2016-2020, tedy centru města se Starým a Novým náměstím, oblasti kolem velkých obchodů jako Tesco, Kaufland, Lidl a Billa, lokalitách s dětským hřištěm či parkem a prostorech kolem škol, strach z kriminality není tak výrazný. Přesto je v mentálních mapách obyvatel České Třebové stále patrný.
Hlavní příčiny strachu z kriminality by se daly rozdělit do dvou skupin: určitá skupina obyvatel (např. Romové, bezdomovci, feťáci, opilci, mladí …) a charakter prostředí (např. temné, špatně osvětlené, odlehlé …). Nejčastěji byli za příčinu strachu označeni Romové a jiné menšiny. Hned za nimi následuje skupina nazvaná nepřizpůsobiví / problematičtí, do které se dá zařadit více jmenovaných skupin, včetně již zmíněných Romů. Za nimi následují bezdomovci. Čtvrtým nejčastějším důvodem strachu byla temná prostředí. Za ním následuje znovu taková obecnější skupina obyvatel, označena jako sociálně slabí / vyloučení lidé. Mezi další významné důvody patří feťáci / narkomani, nedostatečné osvětlení, zvláštní / divní lidé či opilci.
Podobného ražení byly i odpovědi u otázky, zda respondent pociťuje strach z nějaké konkrétní skupiny obyvatel či nikoliv. Na tuto otázku odpovědělo ano téměř 60 % dotazovaných. I zde byla nejčastější odpověď Romové. Důvodem strachu je podle respondentů jejich chování, agresivita, hluk, pokřikování, krádeže, ničení majetku, provokace, neschopnost se přizpůsobit a jiné. Další skupiny obyvatel, ze kterých má větší množství respondentů strach, jsou bezdomovci, opilci a feťáci. U bezdomovců jsou častými důvody chování, obtěžování, nemoci, agresivita, vulgarita, alkohol, provokace a další. U opilců je to podobné. Tyto dvě skupiny jsou mnohými vnímány jako jedna tatáž skupina. Jiní si se slovem opilci spojují mladé lidi, avšak s mladými lidmi se spojují spíše feťáci.
Podle zhodnocení otázky týkající se opatření má největší význam systematičtější práce s tzv. rizikovou mládeží s průměrným hodnocením téměř 4 z 5 bodů. Respondenti by rovněž uvítali více školených terénních specialistů pro práci s problematickými skupinami, lepší veřejné osvětlení ulic, prostranství a parků, systematičtější práci s bezdomovci či omezení provozu hazardních her. Naopak nízké průměrné hodnocení získala opatření omezení počtu ubytoven a dle očekávání zřizování sousedských hlídek. Nejvíce nejvyšších bodů (tedy ohodnocení 5) získalo opatření omezení provozu hazardních her, následované opatřením lepší veřejné osvětlení ulic, prostranství a parků
Přestože rozdíl není tak veliký, v České Třebové se bojí více ženy než muži. Na mentální mapě je rozdíl znatelnější. Strach žen zabírá mnohem větší část území města než strach mužů. Lokality zmíněné výše, jako sídliště Borek, přilehlá skladištní zóna, podchod a vlakové nádraží, jsou jasně viditelné na obou mentálních mapách. Avšak na mentální mapě žen jsou mnohem patrnější lokality parků, zvláště pak parku Javorka v západní části města. Na mentální mapě mužů jsou zase mnohem zřetelnější lokality Starého a Nového náměstí v centru města a nákupních center.
Z hlediska příčin strachu jsou rozdíly výraznější. Bezdomovce za příčinu strachu označilo dvakrát více mužů než žen. Stejně tak nepřizpůsobivé/problematické označilo více mužů než žen. Naopak příčinu strachu temné prostředí či nedostatečné osvětlení označovaly především ženy. Z toho lze odvodit, že muži pociťují strach především kvůli různým skupinám osob. U žen to již tak jednoznačné není, ale lze říct, že pro ženy je vnímání strachu z kriminality charakter prostředí důležitější než pro muže.
Ani u věkových kategorií není rozdíl ve vnímání strachu z kriminality tak velký, přesto je rozhodně překvapivější než u pohlaví. Nejčastěji pociťuje strach z kriminality obyvatelstvo ve věku 30-39 let. Následuje věková skupina 40-49 let a pak 20-29 let. Nejméně se obává kriminality věkové skupina 50-64 let. To že se střední věková skupina bojí kriminality více než nejstarší a nejmladší se dá vysvětlit tak, že u středních věkových skupin hraje roli strach o své blízké (nejčastěji právě děti a rodiče). Paradoxně přesný opak nám ukazují mentální mapy. Nejmenší četnost mimo výše zmíněné lokality je jasně znatelná u střední věkové skupiny (30-49 let). Největší intenzita zaznamenávání je patrná u nejstarší věkové skupiny (50 a více let). U nejstarší věkové skupiny můžeme zároveň vidět intenzivnější zaznamenání strachu z kriminality v oblasti kolem vlakového nádraží a v parku Javorka, než je tomu u zbylých dvou věkových skupin. Skladištní zóna, přilehlá k sídlišti Borek, je naopak nejčetněji zaznamenána u střední věkové skupiny. Velký rozdíl můžeme pozorovat i u již zmíněného podchodu ke skladištní zóně. Zatímco u nejstarší věkové skupiny je tento podchod zaznamenáván poměrně často, u střední věkové skupiny je intenzita zaznamenávání mnohem nižší a u nejmladší věkové skupiny (15-29 let), není tento podchod zaznamenán téměř vůbec.
Co se týče příčin strachu u jednotlivých věkových skupin, nejvíce důvodů uvádí nejstarší věková skupina. U té byla nejčastěji zmiňována kategorie nepřizpůsobiví / problematičtí. U střední a nejmladší věkové skupiny byly nejčastěji zmíněné kategorie Romové a jiné menšiny a bezdomovci.
Výsledky dotazníkového šetření uvedl autor v podobě grafu

    • DATA A METODY:

    -mentální mapování se metodického hlediska jeví jako jeden z možných nástrojů zkoumání percepce geografického prostoru.
    -vhodnost aplikace mentálních map při kolekci dat ve výzkumech urbánního prostoru dokazují případové studie z celého světa
    -prostřednictvím mentální mapy je jednotlivec schopen z vlastní či zprostředkované zkušenosti vizualizovat obrazy míst, kterým přisuzuje určité významy; mentální mapa je tak vhodným nástrojem pro získání informací o místech strachu z kriminality, a to nejen o jejich lokalizaci, ale i o jejich dalších atributech (např. příčinách podněcujících strach nebo době, kdy je strach pociťován)
    -základním datovým zdrojem bylo dotazníkové šetření
    -to probíhalo kombinovanou metodou – jak v terénu (dotazníky byly přepsány do elektronické podoby), tak elektronicky (https://www.pocitovemapy.cz/kriminalita-ceska-trebova-2019/nahled)
    -již v březnu 2019 proběhl předvýzkum, jehož cílem bylo zpřesnit formulaci otázek v dotazníku tak, aby mu respondenti správně rozuměli (v rámci Olomouckého kraje)
    -výběr respondentů dotazovaných face-to-face lze považovat za mix náhodného a kvótního výběru, v případě online verze se pak jedná o samovýběr
    -navzdory tomu, že se nejedná o pravděpodobnostní výběr, lze považovat i s ohledem na částečné využití kvótního výběru za reprezentativní
    -byla překonána původní hranice minimálního počtu respondentů stanoveného pomocí online kalkulátoru společnosti Raosoft pro výpočet velikosti výběrového souboru
    -pokud dotazník neobsahoval pohlaví, věk nebo město bydliště respondenta, byl pro analytickou část ze vzorku vyřazen
    -lze konstatovat, že struktura respondentů dle pohlaví, věku, ale i místa bydliště (hodnoceno na úrovni místních částí) zpravidla odpovídala struktuře obyvatelstva jednotlivých měst; viz vyhodnocení χ2 testu na hladině významnosti α=0,05 (viz. Excelovská tabulka – VÝSLEDKY – záložka Statistika)
    -přesto bylo z důvodu zpřesnění přistoupeno k přiřazení vah jednotlivým skupinám respondentů určených pomocí jejich základních demografických charakteristik (váhy byly konstruovány na základě poměru mezi zastoupením dané skupiny obyvatelstva ve vzorku a v celkové populaci)
    -součet vah přiřazených všem respondentům odpovídá celkovému počtu respondentů (tzn. pouze těch, kteří nebyli vyřazeni pro neúplnost odpovědí)
    -dotazník obsahoval jak uzavřené, tak polouzavřené otázky, nicméně jeho nejvýznamnější částí byla práce s mapou; k té se pojily dvě otázky, v rámci nichž respondent zakresloval, kde se v současnosti necítí bezpečně a kde se necítil bezpečně před 10 lety; kromě samotného vyznačení v mapě měl respondent rovněž udat důvod zákresu, kvantifikovat míru pociťovaného strachu na tří stupňové ordinální škále a označit denní dobu, kdy strach pociťuje (za bílého dne, po setmění, celý den)
    -aby bylo možné dále pracovat s důvody zákresu, byly s ohledem na užití kvantitativního metodologického přístupu vytvořeny kategorie, do nichž byly následně důvody tříděny
    -celkem bylo vytvořeno 17 kategorií (Romové a jiné menšiny; bezdomovci; feťáci / narkomani; opilci; mládež; nepřizpůsobivý / problematičtí; sociálně slabí / vyloučení lidé; zvláštní / divní lidé; psi; temné prostředí; nedostatečné osvětlení; odlehlé místo; zanedbané prostředí; hospoda / herna / bar; přechod / nedodržování rychlosti; zkušenost s kriminalitou; jiné)
    (pozn. Rozdíl mezi temným prostředím a nedostatkem osvětlení vnímám v charakteru odpovědi. U osvětlení je hlavní příčinou špatný zdroj světla, u temného prostředí ne. Do temného prostředí lze zařadit i podchody dostatečně osvětlené. Jde spíše o dojem z prostředí.)
    -obdobně jako v jiných studiích pracujících s mentálními mapami respondentů, i v tomto případě proběhlo zpracování mapových zákresů jednotlivých respondentů v prostředí GIS
    -respondentem deklarovaná míra vnímaného strachu byla do výsledných výstupů zakomponována v podobě váhy přidělené každému zakreslenému místu strachu
    -výsledné oblasti vnímaného strachu rozlišené podle míry vnímaného strachu a období (resp. části dne), kdy je daná lokalita respondenty vnímána jako problémová, pak byly vytyčeny postupným překrytím zákresů jednotlivých respondentů přes sebe a jejich součtem (resp. součtem jejich vah) ve vertikální posloupnosti
    -z důvodu zvýšení přehlednosti vizualizace výstupů byly ve výsledných mapách zohledněny pouze ty lokality, na kterých se svým zákresem shodla nejméně 3 % respondentů
    -celek přitom nebyl tvořen všemi respondenty, kteří se účastnili dotazníkového šetření, nýbrž pouze těmi respondenty, kteří na otázku, zda pociťují na území města bydliště strach z kriminality, nezaškrtli odpověď určitě ne (tedy odpověděli možnostmi určitě ano, spíše ano nebo spíše ne)
    -v případě retrospektivního zjišťování míst strachu z kriminality v období před 10 lety pak byli navíc vynecháni ti respondenti, kteří v daném městě nebydleli alespoň posledních 10 let
    -pro znázornění míry pociťovaného strachu byl v mapových výstupech využit fear of crime index (FoC), který kromě podílu respondentů, kteří zaznamenali danou lokalitu, rovněž zohledňuje míru vnímaného strachu:
    -hodnota 100 % přitom znamená, že všichni respondenti, kteří měli vyznačovat lokality pociťovaného strachu v daném městě, označili danou lokalitu a uvedli nejvyšší míru pociťovaného strachu z kriminality, tj. stupeň 3.
     
    Zajímavé je uvést text, který se tímto tématem zabývá v Olomouckém kraji:
    Z textu vyplývá, že práce Ondřeje Kubáta do projektu Olomouckého kraje zapadá a díky ní má tak město Česká Třebová a jeho občané k dispozici přehled o tom, co by jinak mohla zjišťovat velmi nákladně nějaká najatá agentura. Věřím, že se s daty, získanými od Ondřeje Kubáta bude nadále pracovat v příslušných komisích města, výsledky jeho práce budou jistě dobrým vodítkem pro činnost městské policie. Je tedy na místě další poděkování za výběr tématu i za jeho zpracování.  Mgr. Petr Šimáček, PhD., který pracuje v oblasti prevence kriminality v Olomouckém kraji a který je v následujícím textu citován, byl také vedoucím bakalářské práce Ondřeje Kubáta.  O jeho projektu v Olomouckém kraji jsou i následující řádky z tisku.
     
    Informace z tisku:
    K prevenci kriminality ve čtrnácti městech Olomouckého kraje přispěje mapování míst strachu připravované odborníky z katedry geografie přírodovědecké fakulty. Lidé mohou na mapách označit místa, kde se nejvíce bojí. Na tyto lokality pak lze zacílit opatření, která mohou vést k větší bezpečnosti obyvatel.
    „Občané města mají možnost identifikovat lokality, kde cítí nějaký problém nebo kde mají strach. Zároveň mohou navrhnout opatření, která by jim zajistila větší pocit bezpečí. Pro sběr potřebných dat kombinujeme osobní dotazování přímo v terénu s on-line dotazníkem, který většina měst sdílí na svém webu,“ uvedl hlavní řešitel projektu Petr Šimáček z katedry geografie.
    Do projektu se zapojila města Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Hranice, Zábřeh, Šternberk, Uničov, Jeseník,  Litovel, Mohelnice, Lipník nad Bečvou a Kojetín. „Po vzájemné domluvě s vládní Agenturou pro sociální začleňování, která projevila zájem o výstupy z našeho projektu, jsme zkoumaný soubor měst rozšířili ještě i o Moravský Beroun. Agentura již dříve realizovala určitá opatření na území Moravského Berouna a zajímá ji, do jaké míry se tato opatření projevila mezi občany města,“ dodal Petr Šimáček.
    Interaktivní mapy budou podle Šimáčka fungovat na podkladu běžné topografické mapy města a zobrazí lokality, kde lidé vnímají strach z kriminality a necítí se bezpečně. „Místa budou rozlišená podle míry vnímaného strachu. Respondenti mohou označit i více lokalit a přiřadit jim různou váhu. Účelem mapování je napomoci odhalit kde, kdy a z jakého důvodu obyvatelé vnímají strach,“ upřesnil.
    Výsledné mapy by samosprávy měly mít k dispozici letos na podzim. Projekt Inovace prevence kriminality ve městech Olomouckého kraje založený na mapování míst strachu podpořila Technologická agentura České republiky 1,7 miliony korun z programu ÉTA. Kromě mapování lokalit strachu ve městech a vyhodnocení získaných výsledků budou uspořádány workshopy pro pracovníky prevence kriminality, kde budou představeny hlavní výstupy projektu.