Kultura se v kraji znovu dostala do popředí zájmu           
Po krajských volbách v roce 2016 byl na návrh 1. náměstka hejtmana Romana Línka na Krajském úřadu Pardubického kraje po osmi letech obnoven samostatný odbor kultury, sportu a cestovního ruchu. Kultura, která byla do té doby připojena k odboru školství, tak dostala nový impulz a spolu s možnostmi čerpání evropských dotací to přineslo do kraje do té doby nevídaný rozvoj aktivit a investiční činnosti v oblasti kultury a památek.
„Od ustavujícího jednání zastupitelstva uplynulo 1363 dní a snad mohu říci, že to bylo pro kulturu velice dobré období. Sešlo se tu několik příznivých okolností,“ uvedl Roman Línek a pokračoval jejich výčtem: „Jednak se mi povedlo získat špičkové odborníky, kteří radí Pardubickému kraji s rekonstrukcemi budov některých jeho kulturních institucí.  Jsou to například architekti Ladislav Lábus, Josef Pleskot a Petr Všetečka a nyní i Eva Jiřičná, kteří se angažují v našich památkách v Pardubicích. Na hradě Rychmburk a zámku Bystré, které opouští sociální služby, spolupracujeme s  architektem Václavem Girsou z ateliéru obnovy architektonického dědictví FA ČVUT, který je zároveň předsedou Českého národního komitétu Mezinárodní rady památek a sídel. Zapojeni jsou i jeho studenti. Tato taktika se začíná zúročovat. Další šťastnou hvězdou bylo zaměření výzev z evropských fondů a možnost poměrně velkého čerpání prostředků na rekonstrukci významných památek. I díky tomu už máme opravený Příhrádek a postavené nové depozitáře pro muzea v Chrudimi a v Pardubicích. Důležitá stavební etapa dotovaná Evropskou unií skončí příští rok na pardubickém zámku a přislíbená je i dotace na Automatické mlýny. Vzhledem k dobrému stavu ekonomiky, až do letošního jara, se nám dařilo investovat i z krajského rozpočtu, třeba do rekonstrukce společenské části Domu hudby v Pardubicích či Portmonea v Litomyšli. Za důležitou považuji i podporu určenou vlastníkům památkových objektů a organizátorům kulturních akcí. Celkové roční dotace pro kulturu a památky se podařilo z 23 milionů v roce 2016 navýšit na 40 milionů v roce 2019. Letos to bude i přes problémy s koronavirem také téměř 40 milionů korun,“ konstatoval Línek.
Muzea, galerie, knihovna
Pardubický kraj zřizuje šest příspěvkových organizací v oblasti kultury: Východočeské muzeum a regionální muzea v Chrudimi, Litomyšli a Vysokém Mýtě, Východočeskou galerii a Krajskou knihovnu. Vedle toho přispívá na provoz Komorní filharmonie, Východočeského divadla a souboru Barocco sempre giovane. „V našich kulturních a paměťových organizacích nyní pracuje 220 lidí. Příspěvek na provoz a investice z rozpočtu kraje vzrostl z 91 milionů v roce 2016 na 150 milionů v loňském roce. Letos logicky bude menší, okolo 125 milionů korun,“ sdělil vedoucí odboru kultury, sportu a cestovního ruchu Milan Novák.
Nově se podařilo prosadit vznik akvizičního fondu pro Východočeskou galerii. „Ta od roku 2017 dostává ročně jeden milion korun, který využívá na spolufinancování grantů od Ministerstva kultury pro nákup uměleckých děl. Za tu dobu se podařilo do sbírek galerie nakoupit a získat darem 173 děl v hodnotě téměř 13 milionů korun a doplnit tak trochu zanedbané fondy této sbírkotvorné instituce,“ připomněl další novinku Roman Línek.
Dotace na kulturu a památky
Největší kulturní akce v Pardubickém kraji od Smetanovy Litomyšle po Grand festival smíchu, které jsou zařazeny do dokumentu Tvář kraje, mají určité privilegium a své dotační příspěvky mají každoročně od Pardubického kraje garantované. Odbor kultury spravuje ještě šest dalších dotačních programů jak pro živou kulturu, péči o sbírky muzeí a galerií, které nepatří Pardubickému kraji, tradiční kulturu, tak i na památky. „Právě na památky se snažíme každý rok získat více prostředků, i když to samozřejmě při jejich množství nebude nikdy dost. U větších investic chceme podporovat subjekty, které mají nějaké další kofinancování a znásobí se výsledek prací. Z menších investic stojí za pozornost třeba pomoc při restaurování 55 křížků, božích muk a další drobné architektury v obcích i v krajině. V tom jsme mezi kraji zřejmě ojedinělí,“ konstatoval Roman Línek.
Počet významných památek roste
V uplynulých čtyřech letech vzrostl i počet významných památek v kraji. Na prestižní seznam UNESCO byla i za koordinační role Pardubického kraje a Romana Línka v roli předsedy Rady památky zapsána Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Národními kulturními památkami se nově staly Roškotovo Divadlo v Ústí nad Orlicí, Poutní areál Hora Matky Boží v Králíkách (Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže, Poutní areál s kostelem Povýšení Svatého kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích a Larischova vila v Pardubicích. V současné době v kraji máme 20 národních kulturních památek, dvě památky UNESCO (Litomyšl, Kladruby) a dva nemateriální statky na seznamu UNESCO (masopustní obchůzky a české a slovenské loutkářství). „Vzhledem k důležitosti odkazu protifašistického odboje v kraji jsme podepsali spolu s městem Pardubice, Ministerstvem kultury a Čs. obcí legionářskou memorandum o spolufinancování obnovy Larischovy vily nedaleko popraviště Zámeček v Pardubicích a přispěli jsme 15 miliony korun na její postupnou rekonstrukci,“ sdělil Línek.
Nastartované projekty
V nejbližších týdnech bude dokončena obnova společenské části Domu hudby, jejíž prostory se stanou důstojnou první hudební scénou kraje. „Devatenáctého srpna tu pořádáme ve spolupráci s Konzervatoří a Komorní filharmonií den otevřených dveří, kdy chceme foyer a tři koncertní sály představit veřejnosti  minikoncerty s příjemnou atmosférou,“ pozval vicehejtman Línek  všechny zájemce. 
Zásadní investicí kraje v končícím období bylo zakoupení hlavní budovy Winternitzových automatických mlýnů. Přestavba již začala a nových prostor Východočeské galerie se veřejnost dočká na Vánoce roku 2022. Na pardubickém zámku kraj dokončí v příštím roce celkovou rekonstrukci a Pernštejnskou expozici. „Letos na podzim se otevřou nové sály na prvním nádvoří a v zimních měsících bude zpřístupněna expozice numismatiky. Dále máme rozpracované projekty na společenskou část zámku, a to s Evou Jiřičnou a na návštěvnické centrum s Petrem Všetečkou,“ řekl Línek. Na ně by Pardubický kraj usiloval o evropské dotace v  dalším období.
Pokračuje také dokončování depozitárního areálu v Ohrazenicích. Velkou výzvou bude vybudování nového prostorného centra pro technické muzeum Pardubického kraje ve Vysokém Mýtě v areálu bývalé zemědělské školy v Poplerově ulici. „A nesmím opomenout také seriál akcí pod názvem 500 let renesance ve východních Čechách spojený s připomínkou úmrtí Viléma z Pernštejna v roce 2021, který jsme iniciovali a pozvali do něj celou řadu dalších aktérů,“ dodal Roman Línek.

Na problematiku tzv. "krajské kultury" se ovšem můžeme také dívat očima občana České Třebové.

I zde je zřejmá podpora kulturní činnosti, např. zdejších hudebních festivalů, drobných historických památek, a křížů a kraj také letos i v době nedostatku významně podpořil rekonstrukci českotřebovského kostela sv. Jakuba. Bylo by ovšem dobré upozornit i na to, že zde za naše městské peníze investujeme do této kulturní oblasti prostředky, aniž bychom měli jakkoliv malý příspěvek z kraje. Možná proto, že nebyl k naší škodě vyjednán. Jde např. o v podstatě havarijní rekonstrukci (odstranění vlhkosti) Chaloupky Maxe Švabinského v Kozlově (nemovité kulturní památky) , vyžadující z našeho rozpočtu investovat letos 2,5 milionu korun, aniž  by se na tom podílel kraj nebo Ministerstvo kultury. Zdá se mi to jako ojedinělý případ. Podobně se chystáme na rozšíření expozice velorexů v městském muzeu. Na investici, která přesáhne 10 milionů je slíbena  max. pětimilionová dotace MMR ČR. Vznikne tím kompletní  možnost prezentovat unikátní vývoj a řadu tříkolex Velorex, což by mohla být další expozice prezentovaná v rámci dokumentu "Tvář kraje", což by na druhé straně mělo znamenat i určitou krajskou podporu např. pro vybavení této nové expozice! Krajské rozpočty na tom nebudou v dalším období dobře, na rozdíl od měst a obcí nedostanou žádnou kompenzaci výpadku daní. Proto bude získávání podpory z krajských zdrojů jistě obtížnější než dosud. Zatím to je tak, že kraj podporuje především krajské instituce a zajišťuje jejich rozvoj,  kulturní zařízení měst a obcí  mohou pouze žádat o dotace na konkrétní projekty. Přesto připomeňme, že do okresních měst dává kraj své příspěvky knihovnám a v Chrudimi, Vysokém Mýtě a Litomyšli provozuje se vším všudy muzea, povýšená dříve na okresní, nyní "oblastní", zatímco ostatní města si musí poradit sama. A nejde o málo peněz,  např. roční rozpočet našeho městského muzea je přes 7,5 milionu korun.... Právě proto si myslím, že pro další plánované rozšíření expozice  vozítek velorex v příštím roce by nějaký příspěvek Pardubického kraje neškodil, stejně jako na havarijní opravu  Chaloupky v Kozlově (když už jsme nežádali o dotaci na Ministerstvu kultury). 

Jako příklad rozmařilosti  a tedy možných úspor bych chtěl uvést současný projekt "Plán B", výstavu realizovanou nyní v exteriéru města Litomyšl, kde ze velké peníze z centrálních zdrojů je prezentováno umění, které "rozumná většina" považuje i za hloupost.

Je to výsměch těm, kteří si platí svůj kulturní rozvoj ze svého a obracejí každou korunu. Tady jim v ulicích a náměstí prezentuje  Smetanova výtvarná Litomyšl něco, nad čím lze tak akorát kroutit hlavou. Snad ve společnosti dostatku a nadbytku je možné brát i takové realizace. Ve jménu vzdělané společnosti se prezentuje výstava, která (podle průvodce) doslova "zaplnila Litomyšl". To jistě, ovšem je otázka, jak by to bylo v městském zastupitelstvu přijato, kdyby si to mělo město platit samo ze svého.  Přitom na slavnostním zahájení v neděli 5. července se to významnými osobnostmi jen hemžilo. Je to na delší text, proto se k tomu vrátím ve zvláštním článku.

 

Když Litomyšl, tak vždy Smetanova.  Třeba i sportovní nebo filmová. Vždyť stejně daleko měl  Smetana k filmu jako k výtvarnému umění či sportu. (Nejsem zaujatý, v Litomyšli jsem se narodil.)  Milan Mikolecký

 

Foto1) Příhrádek

Foto 2) restaurování Portmonea v Litomyšli

Foto 3) Automatické mlýny Pardubice, budoucí sídlo VČG

Foto 4) Probíhající práce v Chaloupce Maxe Švabinského v Kozlově - realizuje Ateliér KK Trstěnice

Foto 5) Bratři František a  Mojmír Stránští s prvním vozidle zn. OSKAR v České Třebové na Parníku

Foto 6) Plán B - exponát na Smetanově náměstí Litomyšl. Foto Jaroslav Plocek