-
Po krajských volbách v roce 2016
byl na návrh 1. náměstka hejtmana Romana Línka na Krajském úřadu
Pardubického kraje po osmi letech obnoven samostatný odbor kultury,
sportu a cestovního ruchu. Kultura, která byla do té doby připojena
k odboru školství, tak dostala nový impulz a spolu s možnostmi čerpání
evropských dotací to přineslo do kraje do té doby nevídaný rozvoj
aktivit a investiční činnosti v oblasti kultury a památek.
-
„Od
ustavujícího jednání zastupitelstva uplynulo 1363 dní a snad mohu říci,
že to bylo pro kulturu velice dobré období. Sešlo se tu několik
příznivých okolností,“ uvedl Roman Línek a pokračoval jejich výčtem:
„Jednak se mi povedlo získat špičkové odborníky, kteří radí
Pardubickému kraji s rekonstrukcemi budov některých jeho kulturních
institucí. Jsou to například architekti Ladislav Lábus, Josef Pleskot a
Petr Všetečka a nyní i Eva Jiřičná, kteří se angažují v našich památkách
v Pardubicích. Na hradě Rychmburk a zámku Bystré, které opouští sociální
služby, spolupracujeme s architektem Václavem Girsou z ateliéru obnovy
architektonického dědictví FA ČVUT, který je zároveň předsedou Českého
národního komitétu Mezinárodní rady památek a sídel. Zapojeni jsou i
jeho studenti. Tato taktika se začíná zúročovat. Další šťastnou hvězdou
bylo zaměření výzev z evropských fondů a možnost poměrně velkého čerpání
prostředků na rekonstrukci významných památek. I díky tomu už máme
opravený Příhrádek a postavené nové depozitáře pro muzea v Chrudimi a v
Pardubicích. Důležitá stavební etapa dotovaná Evropskou unií skončí
příští rok na pardubickém zámku a přislíbená je i dotace na Automatické
mlýny. Vzhledem k dobrému stavu ekonomiky, až do letošního jara, se nám
dařilo investovat i z krajského rozpočtu, třeba do rekonstrukce
společenské části Domu hudby v Pardubicích či Portmonea v Litomyšli. Za
důležitou považuji i podporu určenou vlastníkům památkových objektů a
organizátorům kulturních akcí. Celkové roční dotace pro kulturu a
památky se podařilo z 23 milionů v roce 2016 navýšit na 40 milionů
v roce 2019. Letos to bude i přes problémy s koronavirem také téměř 40
milionů korun,“ konstatoval Línek.
-
Muzea, galerie, knihovna
-
Pardubický
kraj zřizuje šest příspěvkových organizací v oblasti kultury:
Východočeské muzeum a regionální muzea v Chrudimi, Litomyšli a Vysokém
Mýtě, Východočeskou galerii a Krajskou knihovnu. Vedle toho přispívá na
provoz Komorní filharmonie, Východočeského divadla a souboru Barocco
sempre giovane. „V našich kulturních a paměťových organizacích nyní
pracuje 220 lidí. Příspěvek na provoz a investice z rozpočtu kraje
vzrostl z 91 milionů v roce 2016 na 150 milionů v loňském roce. Letos
logicky bude menší, okolo 125 milionů korun,“ sdělil vedoucí odboru
kultury, sportu a cestovního ruchu Milan Novák.
- Nově se podařilo prosadit
vznik akvizičního fondu pro Východočeskou galerii. „Ta od roku 2017
dostává ročně jeden milion korun, který využívá na spolufinancování
grantů od Ministerstva kultury pro nákup uměleckých děl. Za tu dobu se
podařilo do sbírek galerie nakoupit a získat darem 173 děl v hodnotě
téměř 13 milionů korun a doplnit tak trochu zanedbané fondy této
sbírkotvorné instituce,“ připomněl další novinku Roman Línek.
-
Dotace na kulturu a památky
- Největší kulturní akce
v Pardubickém kraji od Smetanovy Litomyšle po Grand festival smíchu,
které jsou zařazeny do dokumentu
Tvář kraje, mají určité privilegium a své dotační příspěvky mají
každoročně od Pardubického kraje garantované. Odbor kultury spravuje
ještě šest dalších dotačních programů jak pro živou kulturu, péči o
sbírky muzeí a galerií, které nepatří Pardubickému kraji, tradiční
kulturu, tak i na památky. „Právě na památky se snažíme každý rok
získat více prostředků, i když to samozřejmě při jejich množství nebude
nikdy dost. U větších investic chceme podporovat subjekty, které mají
nějaké další kofinancování a znásobí se výsledek prací. Z menších
investic stojí za pozornost třeba pomoc při restaurování 55 křížků,
božích muk a další drobné architektury v obcích i v krajině. V tom jsme
mezi kraji zřejmě ojedinělí,“ konstatoval Roman Línek.
-
Počet významných památek roste
- V uplynulých čtyřech letech
vzrostl i počet významných památek v kraji. Na prestižní seznam UNESCO
byla i za koordinační role Pardubického kraje a Romana Línka v roli
předsedy Rady památky zapsána Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních
kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Národními kulturními památkami
se nově staly Roškotovo Divadlo v Ústí nad Orlicí, Poutní areál Hora
Matky Boží v Králíkách (Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie,
Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na
Chlumku u Luže, Poutní areál s kostelem Povýšení Svatého kříže na hoře
Kalvárie v Jaroměřicích a Larischova vila v Pardubicích. V současné době
v kraji máme 20 národních kulturních památek, dvě památky UNESCO
(Litomyšl, Kladruby) a dva nemateriální statky na seznamu UNESCO
(masopustní obchůzky a české a slovenské loutkářství). „Vzhledem
k důležitosti odkazu protifašistického odboje v kraji jsme podepsali
spolu s městem Pardubice, Ministerstvem kultury a Čs. obcí legionářskou
memorandum o spolufinancování obnovy Larischovy vily nedaleko popraviště
Zámeček v Pardubicích a přispěli jsme 15 miliony korun na její postupnou
rekonstrukci,“ sdělil Línek.
-
Nastartované projekty
-
V
nejbližších týdnech bude dokončena obnova společenské části Domu hudby,
jejíž prostory se stanou důstojnou první hudební scénou
kraje. „Devatenáctého srpna tu pořádáme ve spolupráci s Konzervatoří
a Komorní filharmonií den otevřených dveří, kdy chceme foyer a tři
koncertní sály představit veřejnosti minikoncerty s příjemnou
atmosférou,“ pozval vicehejtman Línek všechny zájemce.
- Zásadní investicí kraje
v končícím období bylo zakoupení hlavní budovy Winternitzových
automatických mlýnů. Přestavba již začala a nových prostor Východočeské
galerie se veřejnost dočká na Vánoce roku 2022. Na pardubickém zámku
kraj dokončí v příštím roce celkovou rekonstrukci a Pernštejnskou
expozici. „Letos na podzim se otevřou nové sály na prvním nádvoří a
v zimních měsících bude zpřístupněna expozice numismatiky. Dále máme
rozpracované projekty na společenskou část zámku, a to s Evou Jiřičnou a
na návštěvnické centrum s Petrem Všetečkou,“ řekl Línek. Na
ně by Pardubický kraj usiloval o evropské dotace v dalším období.
- Pokračuje také dokončování
depozitárního areálu v Ohrazenicích. Velkou výzvou bude vybudování
nového prostorného centra pro technické muzeum Pardubického kraje ve
Vysokém Mýtě v areálu bývalé zemědělské školy v Poplerově ulici. „A
nesmím opomenout také seriál akcí pod názvem 500 let renesance ve
východních Čechách spojený s připomínkou úmrtí Viléma z Pernštejna v
roce 2021, který jsme iniciovali a pozvali do něj celou řadu dalších
aktérů,“ dodal Roman Línek.
Na
problematiku tzv. "krajské kultury" se ovšem můžeme také dívat očima
občana České Třebové.
I
zde je zřejmá podpora kulturní činnosti, např. zdejších hudebních
festivalů, drobných historických památek, a křížů a kraj také letos i v
době nedostatku významně podpořil rekonstrukci českotřebovského kostela
sv. Jakuba. Bylo by ovšem dobré upozornit i na to, že zde za naše
městské peníze investujeme do této kulturní oblasti prostředky, aniž
bychom měli jakkoliv malý příspěvek z kraje. Možná proto, že nebyl k
naší škodě vyjednán. Jde např. o v podstatě havarijní rekonstrukci
(odstranění vlhkosti) Chaloupky Maxe
Švabinského
v Kozlově (nemovité kulturní památky) , vyžadující z našeho rozpočtu
investovat letos 2,5 milionu korun, aniž by se na tom podílel kraj
nebo Ministerstvo kultury. Zdá se mi to jako ojedinělý případ. Podobně
se chystáme na rozšíření expozice
velorexů
v městském muzeu. Na investici, která přesáhne 10 milionů je slíbena
max. pětimilionová dotace
MMR
ČR. Vznikne tím kompletní možnost prezentovat unikátní vývoj a
řadu tříkolex
Velorex,
což by mohla být další expozice prezentovaná v rámci dokumentu "Tvář
kraje", což by na druhé straně mělo znamenat i určitou krajskou podporu
např. pro vybavení této nové expozice!
Krajské
rozpočty na tom nebudou v dalším období dobře, na rozdíl od měst a obcí
nedostanou žádnou kompenzaci výpadku daní. Proto bude získávání podpory
z krajských zdrojů jistě obtížnější než dosud. Zatím to je tak, že kraj
podporuje především krajské instituce a zajišťuje jejich rozvoj,
kulturní zařízení měst a obcí mohou pouze žádat o dotace na
konkrétní projekty. Přesto připomeňme, že do okresních měst dává kraj
své příspěvky knihovnám a v Chrudimi, Vysokém Mýtě a Litomyšli provozuje
se vším všudy muzea, povýšená dříve na okresní, nyní "oblastní", zatímco
ostatní města si musí poradit sama. A nejde o málo peněz, např.
roční rozpočet našeho městského muzea je přes 7,5 milionu korun....
Právě proto si myslím, že pro další plánované rozšíření expozice
vozítek velorex
v příštím roce by nějaký příspěvek Pardubického kraje neškodil, stejně
jako na havarijní opravu Chaloupky v Kozlově (když už jsme
nežádali o dotaci na Ministerstvu kultury).
Jako
příklad rozmařilosti a tedy možných úspor bych chtěl uvést
současný projekt "Plán B", výstavu realizovanou nyní v exteriéru
města Litomyšl,
kde ze velké peníze z centrálních zdrojů je prezentováno umění, které
"rozumná většina" považuje i za hloupost.
Je to výsměch těm, kteří si
platí svůj kulturní rozvoj ze svého a obracejí každou korunu. Tady jim v
ulicích a náměstí prezentuje Smetanova výtvarná Litomyšl něco, nad
čím lze tak akorát kroutit hlavou. Snad ve společnosti dostatku a
nadbytku je možné brát i takové realizace. Ve jménu vzdělané společnosti
se prezentuje výstava, která (podle průvodce) doslova "zaplnila
Litomyšl". To jistě, ovšem je otázka, jak by to bylo v městském
zastupitelstvu přijato, kdyby si to mělo město platit samo ze svého.
Přitom na slavnostním zahájení v neděli 5. července se to významnými
osobnostmi jen hemžilo. Je to na delší text, proto se k tomu vrátím ve
zvláštním článku.
Když Litomyšl, tak vždy
Smetanova. Třeba i sportovní nebo filmová. Vždyť stejně daleko měl
Smetana k filmu jako k výtvarnému umění či sportu. (Nejsem zaujatý, v
Litomyšli jsem se narodil.)
Milan
Mikolecký
Foto1)
Příhrádek
Foto 2)
restaurování
Portmonea
v Litomyšli
Foto 3) Automatické mlýny
Pardubice, budoucí sídlo
VČG
Foto 4) Probíhající práce v
Chaloupce Maxe Švabinského v Kozlově - realizuje Ateliér KK Trstěnice
Foto 5) Bratři František a
Mojmír Stránští s prvním vozidle zn. OSKAR v České Třebové na Parníku
Foto 6) Plán B - exponát na
Smetanově náměstí Litomyšl. Foto Jaroslav Plocek
|