Českotřebovský deník 234/2020 (15/8)
Nové řešení pro železniční  podjezd
v Litomyšlské ulici 
Problém to je veliký, ale vypadá to, že se řešení už rýsuje. Letitá potíž motoristů a vodohospodářů na silnici II/ 358 tak bude konečně  vyřešena. Studii tohoto řešení navrhl českotřebovský výtvarník Pavel Langhans.
Ten se  již nemůže z dálky svého obydlí v Nekoři na  současnou bezmocnost vodohospodářů a dopraváků dívat.  Při každém větším deštíku zde vzniká jezero, které vozidla neprojedou.  Návrh se mi líbí a myslím, že je správné, aby se s ním také seznámila veřejnost. Pro současnou dopravní frekvenci bude postačovat. Autobusový dopravce se jistě přizpůsobí a zakoupí do svého parku obojživelná vozidla. Budou nutnosti, bez nich nebude možné bezpečnou a pravidelnou přepravu osob v daném směru zajistit.
Horší to ovšem bude, až se Litomyšlská ulice stane za pár let dálničním přivaděčem. Potom by se mohlo stát, že navrhované řešení  kapacitně nebude zcela vyhovovat. Do té doby však ještě v Třebovce uplyne mnoho vody . A Pavel Langhans jistě mezitím přijde s další myšlenkou.  
K diskuzi je ovšem také návrh na přepravu zdarma.  To se už dávno přežilo, za všechno je třeba zaplatit a jistě také za rizikovou přepravu  přes vodní živel, byť je jistě ekologická. Pokud ovšem nedostane tento projekt pro svůj bohulibý účel dotaci EU.
Když jsem návrh ukazoval lidem, uvažovali naopak obráceně.  Dopravu touto trasou vyloučit a využít novou vodní plochu jako letní aquapark, po kterém tolik let marně voláme. Jak je vidět, i o tomto zdánlivě jednoduchém řešení se ještě povede dlouhá diskuze.  (mm)
 
Nové video Českotřebovského deníku: Nohejbalový turnaj ve Svinné  
  Plná velikost videa ZDE
Nohejbalový turnaj se uskutečnil v sobotu 8. srpna na hřišti ve Svinné za účasti 7 týmů. Týmů bývalo i více, ale letošní termín byl určen narychlo bez dlouhé přípravy. Přesto se podařilo zajistit  účast týmu z partnerského města Svit, vedeného nestorem Františkem Procházkou. Ten se zúčastnil našeho turnaje již po čtrnácté.  Letos byl slovenský tým posílen také o mladé hráče, reprezentanty Slovenska v nohejbalu.  Došlo i k přestupům. Tým Svinné tak získal do svého týmu slovenského hráče Igora Hulína.  Byl významnou posilou, s ostatními  členy týmu (ve zralém věku) si dobře rozuměl.  
Jak to dopadlo? Kvalitu potvrdili slovenští hosté, z vítězství v turnaji a získaného poháru měli velkou radost.  Přijímali upřímná blahopřání od svých soupeřů z týmů Svinná, Vobušci, Trunec, Hasr i Orvos. O spokojenosti svědčí i závěrečné společné fotografování.  Po organizační stránce turnaj zajistili tradičně hasiči Svinná, osobně pak především Milan Dvořák, starosta zdejšího sdružení dobrovolných hasičů. Měl však zdatné spolupracovníky. Turnaj proběhl dobře nejen po sportovní, ale i po společenské  stránce. Tradice pokračuje.
Spanilá jízda historické vojenské techniky  
Uskutečnila se přesně podle stanoveného plánu. Kolona historických vozidel přijela do České Třebové na Skalku , kde měla na parkovišti za zimním stadionem vyhrazen dostatečný prostor. Prostor pro českotřebovskou zastávku vojenské kolony byl velmi dobře vybrán, bylo to určitě lepší, než třeba na náměstí, kde by bylo třeba vyhánět parkující automobily a kde byl problém s příjezdem vojenské kolony rozkopaným městem.  Parkoviště u zimáku se ukázalo pro takovéto akce velmi dobrým prostředím.
Nenarušilo nijak parkování rezidentů, byl sem snadný přístup vojenské kolony a také veřejnost sem neměla nijak daleko.   Propagace byla na dobré úrovní a přišla spousta lidí, zejména rodičů s dětmi. Akci pořádalo vojenské historické muzeum Králíky s dotací Pardubického kraje. Jízdy se zúčastnili dobrovolníci zdarma ve svém volném čase, kraj přispěl částkou 65 tisíc korun na benzín a naftu a zajištění akce.   S kolonou přijel i hejtman Martin Netolický, nakonec to, že se Spanilou jízdu podařilo zorganizovat  je hlavně jeho zásluha. Pardubický kraj věnuje rozvoji Kralicka, kam vojenské muzeum patří velkou pozornost a snaží se využít všeho co lokalita nabízí ke zlepšení turistického ruchu. Akce byla zajímavá, půlhodinová přestávka byla ve Třebové dobře využita, možnost potkat se takto s historickou vojenskou technikou  a poznat ji velmi z blízka zde nebývá častá. Také počasí  se umoudřilo a umožnilo akci realizovat v plném rozsahu. Všem, kteří se o Spanilou akci zasloužili, patří poděkování.
Českotřebovský deník natočil na zastávce Spanilé jízdy v České Třebové na Skalce videoreportáž, která byla zveřejněna na tomto odkazu ZDE
Běh na Palici podruhé
Akci zorganizoval spolek Jen blbni team. Byl to druhý ročník tohoto běhu, kterého se zúčastnilo 35 běžců, o dva více než v loňském prvním ročníku.  Běh na Palici byl odstartován v 10 hodin dopoledne, trasa závodu vedla "nahoru a dolů poměrně náročným terénem, celková délka trasy měřila 12,5 km.  Proti loňskému ročníku byla malinko pozměněna.  Nejrychlejším běžcem byl závodník se startovním číslem 3 Jan Vetchý (Iscarex) v čase 50:23, druhý Jaroslav Tlapák (Iscarex) dosáhl času 52:05 min. a nejrychlejší ženou na trati byla Adéla Stránská (Iscarex), která dosáhla času 53:14 min. Ze závodu připravil Českotřebovský deník videoreportáž, bude uvedena v pondělí 17. srpna večer.  Výsledky najdete ZDE
 
Dotaci na šatny atletického stadionu na Skalce jsme nedostali 
Podle výše uvedeného přehledu podpořených akcí, zveřejněného 5. srpna Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy  není žádost města Česká Třebová zařazena mezi kladně akceptované. Kladně bylo v dotačním titulu V6 podpořeno pouze 6 projektů.  Ono se vlastně nic neděje. Stavbu v hodnotě 50 milionů korun by jistě nebylo možné včas v termínu dokončit do termínu stanoveném v dotačním programu, tedy do 31. prosince t. r. a financování by muselo být z přijatého úvěrového rámce. Připravuje se proto jiné reálné a lacinější řešení, na které ovšem  nebude třeba dlouho čekat a bude jej možné realizovat již v roce příštím. Ve skutečnosti byl projekt v částce téměř 50 milionů pro tento účel na naše současné možnosti hodně drahý. Jeho přípravou a předěláním projektu v loňském roce jsme však bohužel ztratili především čas. Více informací  v zítřejším vydání Českotřebovského deníku. (mm)
 
Náhrady za užívání místních komunikací při nařízených objížďkách žádoucí
V souvislosti s opravami silnic I/35 na průtahu Vysokým Mýtem jsou objízdné trasy vedeny přes ulici Průmyslovou a Vraclavskou. První jmenovaná je v majetku města, druhá je pak krajskou silnicí III. třídy. Kraj má rekonstrukci Vraclavské ulice v zásobníku projektů. Opravy jsou však možné až po dokončení prací na I/35.
"Opravy různého druhu na I/35 v okolí Vysokého Mýta jsou každoročním evergreenem a objízdná trasa je vedena Průmyslovou ulicí a dále Vraclavskou ulicí. Tyto komunikace velmi trpí pod náporem těžké kamionové dopravy, která na tyto komunikace jednoznačně nepatří. Jakmile budeme mít garanci, že další práce na I/35 nebudou realizovány, můžeme řešit opravu naší části. Bohužel však stávající finanční situace není jednoduchá a finanční prostředky budeme hledat velmi obtížně. Proto budeme chtít jednat s Ředitelstvím silnic a dálnic o finančním příspěvku, protože by se pro nás jednalo o vyvolanou investici," řekl hejtman Martin Netolický.
Tuto variantu považuje za správnou také náměstek hejtmana Michal Kortyš. "Pokud jsou objízdné trasy vedené de facto po místních komunikacích, bylo by dobré vždy předem zmonitorovat jejich stav a únosnost. Pokud stav únosnosti nebude vyhovovat, vydat povolení tehdy, až investor přizpůsobí komunikaci požadovanému zatížení. Pokud se tato pravidla nezavedou, budeme vždy po dokončení stavby smutně koukat na zdevastované silnice ve vlastnictví kraje a měst. Pak jsme svědky toho, že naše i městské silnice jsou zničené a jen složitě řešíme, co s nimi. Ano, investor se snaží z toho mála co má na opravy objízdných tras záplatovat viditelná poškození, ale to, že se přetížením razantně sníží jejich životnost, vůbec neřeší. Je načase, aby ministerstvo a vlastníci komunikací změnili pravidla, která byla v minulosti přetvořena na tento paskvil," řekl Kortyš.
Zatopené sklepy, stržené cesty - voda řádila.
Ve Svinné byl v Plánu první ročník hudebního letního festivalu a trefil se zrovna do nejsilnějšího lijáku. Vody bylo opravdu dost. Zajímavé jsou i další zaslané snímky z řádění vodního živlu v Němčicích a Člupku.
 
Ústí se loučilo s Martinem Mejdrem
V pátek 14. srpna 2020 se ve smuteční síni u městského hřbitova v Ústí nad Orlicí uskutečnilo poslední rozloučení s výraznou osobností, dlouholetým zastupitelem a radním našeho města Martinem Mejdrem, který zemřel po dlouhé těžké nemoci v sobotu 8. srpna 2020 ve věku 51 let.
Martin Mejdr se narodil 18.9.1968 v Ústí nad Orlicí Studoval střední zemědělské školy v Litomyšli a vysokou školu zemědělskou v Praze. Po revoluci se společně s otcem Františkem pustil do podnikání a plně se věnoval navrácené továrně v Kerharticích. S manželkou vychoval dvě děti. Vzhledem k zájmu o dění v rodném městě, jeho snaze o rozvoj rodiště, se začal zajímat o komunální politiku. Martin Mejdr byl v letech 1994 - 2014 členem Zastupitelstva města Ústí nad Orlicí. Deset let působil jako radní města, dva roky vykonával funkci jednatele městské společnosti TEPVOS a řadu let působil v této společnosti v dozorčí radě. Zlomovým mezníkem byl rok 2017, kdy jej postihlo závažné onemocnění srdce, a musel podstoupit několik komplikovaných operací.  Čest jeho památce.
 
Stará cihelna skrývá historii života na venkově 
V našem kraji jsou čtyři krajská muzea, několik desítek městských, obecních nebo soukromých muzeí a občas vznikají i další. Na jednu takovou expozici ve staré cihelně obce Rosice na Chrudimsku se zajel podívat i 1. náměstek hejtmana pro kulturu Roman Línek. Jmenuje se Vesnice žije a vidět ji můžete třeba při místních vyhlášených trzích, které tu jsou až do zimy každou sobotu hned vedle cihelny a vstup je zdarma.
„Vzniklo to z iniciativy jednoho místního občana a sběratele asi před deseti lety. Nejdříve jsme našli prostor ve vstupní chodbě odstavené cihelny, pak jsme se rozšířili dovnitř a nakonec expozice zabírá i celou rozměrnou půdu,“ rekapituloval vznik expozice nynější místostarosta obce Luboš Netolický.  V současné době vystavují svá díla v dolní části cihelné pece žáci místní školy, nebo různí umělci. V dalších částech najdete celé venkovské domácnosti, dílny řemeslníků, nářadí, přístroje a zemědělské stroje i hasičské stříkačky. Nechybí ani kočárky, hračky, loutková divadla nebo lyže. „Je tu nezměrné množství exponátů, mezi kterými jsou určitě věci, které jsou vzácné pro zachování historie života na venkově. Proto jsme se bavili o možnosti nějaké metodické pomoci ze strany našich odborných pracovišť či možnosti požádat o dotace. Mně osobně fascinovalo, asi podobně jako další návštěvníky, že tu je spousta předmětů, které si pamatuji z domácností svých prarodičů,“ řekl Roman Línek.
Starosta obce Zdeněk Volejník mu pak předvedl také před týdnem zprovozněné části historického pivovaru, kde nyní sídlí obecní úřad, komunitní centrum a místní hasiči. Loni dokončená část, kde jsou kanceláře obecního úřadu, přišla obec na 7 milionů korun, nová rekonstrukce komunitního centra stála 5,5 milionů korun (z toho 1,5 milionu činila dotace Evropské unie). Za hasičskou zbrojnici zaplatili rosičtí přibližně 7 milionů korun (od HZS na ni získali necelé 3 miliony korun a 300 tisíc od Pardubického kraje).  „Naším cílem je do budoucna opravit i prostřední část pivovaru a využít prostory v patře a případně v podkroví. Přemýšlíme o bytech pro seniory,“ řekl starosta.
Historie obce Rosice sahá až do 12. století. Jsou tu kulturní památky spojené s místním zámkem a kostelem. Bývala tu obrovská jízdárna pro potřeby panstva, která se za napoleonských válek proměnila ve vojenský lazaret, dále pivovar a lihovar a páslo se tu na pět tisíc ovcí. Dnes jsou Rosice významným střediskem zemědělského podnikání a strojírenské výroby.