Paměť národa Východní Čechy připravila výstavu příběhů pamětníků z Pardubického kraje, jejichž osudy byly ovlivněny totalitami 20. století. Venkovní výstava Osvobození bez svobody je putovní. Výstava bude postupně představena v osmi městech celého kraje. Z Holic se výstava 6. srpna na měsíc přesunula na Staré náměstí v České Třebové. Na čtrnácti panelech představuje příběhy pamětníků i téměř dvacetiletou činnost neziskové organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměti národa.

Českotřebovským zástupcem na výstavě je plukovník Vasil Timkovič, který je čerstvým držitelem Ceny za zásluhy o Pardubický kraj. Již jako šestnáctiletý šel do Sovětského svazu, aby bojoval proti okupantům. Sověti jej ale za nelegální přechod hranice poslali do gulagu, ze kterého byl propuštěn až po třech letech, aby se mohl připojit k československé jednotce formující se v Buzuluku. „Šel jsem do Buzuluku, šli všichni, kteří mohli. Lepší bojovat než v lágru zdechnout hlady.“ S generálem Svobodou pak prošel celou frontu přes Bílou Cerekev, Kyjev, až se dostali na podzim 1944 na Duklu. „Tam to byl strašný masakr! Tam bylo tolik raněných, jeden měl utrženou ruku, druhý nohu, a plakali a prosili“, dodává Timkovič k jedné z nejkrvavějších bitev 2. světové války na československém území. Konec války ho zastihl ve Vsetíně, ale do Prahy záhy dojeli auty na přehlídku. Válečný veterán Vasil Timkovič viděl Prahu poprvé ve svých 22 letech v květnu 1945.

Portál Paměti národa dokumentuje osudy tisíců pamětníků, z nichž deset bude představeno na putovní výstavě Osvobození bez svobody. Jsou mezi nimi vězni koncentračních táborů Jaroslav Vomočil, Eva Pytelová a Vladimír Munk. Hrdinka a veteránka 2. světové války Jarmila Halbrštátová. Richard Husch, který si prošel poválečným pogromem, a mnoho dalších. Jednotlivé příběhy pamětníků z výstavy budou také zveřejněny v Magazínu Paměti národa a průběžně publikovány v Deníku.

Královéhradecký kraj si ve 20. století prošel těžkými zkouškami obou totalit. Paměť národa upozorňuje na příběhy lidí, kteří dokázali svému těžkému osudu čelit se vztyčenou hlavou. „Cílem výstavy je vyprávět příběhy dál, a oživit tak historickou paměť měst. Je totiž velmi důležité pro vztah k místu, kde žijeme, abychom tam znali a věděli o lidech, které semlely velké dějiny,“ dodává kurátor výstavy a ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller.